Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
75 C 435/2021-44
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 36 050 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 8 050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 050 Kč od datum do zaplacení.
II. Žaloba o zaplacení částky 28 000 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 022,22 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 954,49 Kč, úroku ve výši 19,12 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 200 Kč od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 5 800 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 153,59 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 149,97 Kč, úroku ve výši 19,27 % ročně z částky 17 305,66 Kč od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 305,66 Kč od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15 055,66 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 2 250 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 8 050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 050 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení částky 28 000 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 022,22 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 954,49 Kč, úroku ve výši 19,12 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 200 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 5 800 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 153,59 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 149,97 Kč, úroku ve výši 19,27 % ročně z částky 17 305,66 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 305,66 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15 055,66 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 2 250 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne datum a doplněnou dne datum domáhala vůči žalované zaplacení částky v celkové výši 36 050 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 022,22 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 954,49 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, úrokem ve výši 19,12 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 153,59 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 149,97 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 17 305,66 Kč od datum do zaplacení a úrokem ve výši 19,27 % ročně z částky 17 305,66 Kč od datum do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ anonymizováno“) a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ smlouva 1“). anonymizováno splnila zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, když byla žalovaná dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalované. anonymizováno pak neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v kartě zákazníka. anonymizováno tak na základě uzavřené smlouvy 1 v den jejího uzavření poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy 1. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se pak žalovaná zavázala zaplatit anonymizováno úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,12 %, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a částku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas. Žalovaná uhradila celkem částku 4 200 Kč. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a FC mohla od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni datum řádně v plné výši uhrazena, může anonymizováno požadovat úhradu úroků z prodlení, rovněž se úročí neuhrazená jistina ve výši 10 000 Kč ode dne datum až do zaplacení dále úrokem ve výši 19,12 % anonymizováno a žalovaná dále uzavřely dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ smlouva 2“). anonymizováno splnila zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, když byla žalovaná dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalované. anonymizováno pak neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v kartě zákazníka. anonymizováno tak na základě uzavřené smlouvy 2 v den jejího uzavření poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy 2. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se pak žalovaná zavázala zaplatit anonymizováno úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,27 %, odměnu za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč a částku za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 750 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas. Žalovaná uhradila celkem částku 22 750 Kč. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a anonymizováno mohla od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni datum řádně v plné výši uhrazena, může anonymizováno požadovat úhradu úroků z prodlení, rovněž se úročí neuhrazená jistina ve výši 17 305,66 Kč ode dne datum až do zaplacení dále úrokem ve výši 19,27 %.
3. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum anonymizováno postoupila pohledávky ze smlouvy 1 a ze smlouvy 2 se všemi právy s nimi spojenými žalobkyni, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne datum. Ke dni postoupení sporných pohledávek činila výše pohledávky ze smlouvy 1 částku 17 800 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 733,38 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 066,62 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 954,49 Kč (úrok ve výši 19,12 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od datum do datum), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 022,22 Kč (zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od datum do datum), úroků ve výši 19,12 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od datum do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od datum do zaplacení. Ke dni postoupení sporných pohledávek činila výše pohledávky ze smlouvy 2 částku 26 250 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 17 305,66 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 944,34 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4 149,97 Kč (úrok ve výši 19,27 % ročně z dlužné jistiny ve výši 17 305,66 Kč od datum do datum), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 153,59 Kč (zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 17 305,66 Kč od datum do datum), úroků ve výši 19,27 % ročně z dlužné jistiny ve výši 17 305,66 Kč od datum do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny ve výši 17 305,66 Kč od datum do zaplacení. Po postoupení sporných pohledávek žalovaná neuhradila ničeho.
4. Konečně žalobkyně uvedla, že žalovaná byla v souladu s § 142a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) vyzvána k úhradě celkové dlužné částky, avšak ani přesto nebyly sporné pohledávky uhrazeny a žalobkyně je tak nucena domáhat se jejich splnění u soudu.
5. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala pasivní.
6. Soud věc projednal na jednání konaném dne datum.
7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo soud zjistil, že anonymizováno poskytla žalované dne datum úvěr ve výši 25 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit anonymizováno v 60 týdenních splátkách po 750 Kč. Celková dlužná částka, kterou se žalovaná zavázala anonymizováno zaplatit, činila 45 000 Kč a byla tvořená jistinou ve výši 25 000 Kč, úrokem ve výši 5 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 5 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že při uzavření smlouvy v hotovosti převzala finanční prostředky.
Anonymizovaný odstavec.
9. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo soud zjistil, že anonymizováno poskytla žalované dne datum úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit anonymizováno v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Celková dlužná částka, kterou se žalovaná zavázala FC zaplatit, činila 18 000 Kč a byla tvořená úvěrem ve výši 10 000 Kč, úrokem ve výši 2 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že při uzavření smlouvy v hotovosti převzala finanční prostředky.
Anonymizovaný odstavec.
11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamu pohledávek soud zjistil, že došlo k postoupení sporných pohledávek anonymizováno za žalovanou na žalobkyni. Žalované bylo anonymizováno oznámeno postoupení sporných pohledávek v celkové výši 44 050 Kč bez příslušenství na žalobkyni, když jí bylo dne datum odesláno oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, což se podává z oznámení o postoupení pohledávky a poštovního podacího lístku. Žalovaná byla v oznámení vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od obdržení dopisu.
12. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum zástupce žalobkyně urgoval žalovanou k úhradě sporných pohledávek.
13. Z předložených listinných důkazů tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav:
Na žalobkyni byly postoupeny pohledávky za žalovanou z titulu smlouvy 1 a smlouvy 2 uzavřených mezi anonymizováno a žalovanou. Žalovaná při uzavření smlouvy ze dne datum převzala od anonymizováno v hotovosti částku 25 000 Kč, za což se zavázala vrátit anonymizováno částku 45 000 Kč tvořenou jistinou ve výši 25 000 Kč a úrokem ve výši 5 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 5 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč Částku ve výši 45 000 Kč se pak zavázala vrátit v 60 týdenních splátkách po 750 Kč anonymizováno před poskytnutím zápůjčky při vyplnění zákaznické karty zjistila, že žalovaná pracuje na hlavní pracovní poměr, když jako zaměstnavatel byla uvedena sama žalovaná, a že žalovaná disponuje příjmem ve výši 26 397 Kč, na výdaje na bydlení platila 2 000 Kč a osobní výdaje byly ve výši 6 500 Kč, na splátky úvěrů platila 6 000 Kč a další výdaje činily 3 000 Kč, což anonymizováno ověřila z výpisu z účtu – příjmy, daňového přiznání a dokladu o vlastnictví pronajímané věci. Žalovaná dále při uzavření smlouvy ze dne datum převzala od anonymizováno v hotovosti částku 10 000 Kč, za což se zavázala vrátit anonymizováno částku 18 000 Kč tvořenou jistinou ve výši 10 000 Kč úrokem ve výši 2 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč Částku ve výši 18 000 Kč se pak zavázala vrátit v 60 týdenních splátkách po 300 Kč anonymizováno před poskytnutím zápůjčky při vyplnění zákaznické karty zjistila, že žalovaná pracuje na hlavní pracovní poměr, když jako zaměstnavatel byla uvedena sama žalovaná, a že žalovaná disponuje příjmem ve výši 26 397 Kč, na výdaje na bydlení platila 2 000 Kč a osobní výdaje byly ve výši 6 500 Kč a na splátky úvěrů platila 9 375 Kč, což anonymizováno ověřila z výpisu z účtu – příjmy/výdaje, daňového přiznání, dokladu o vlastnictví pronajímané věci a faktur za elektřinu, vodu, plyn, telefon, TV/SIPO Vedle dluhu ze zápůjčky u anonymizováno ve výši 25 000 Kč se splátkou 3 375 Kč měla žalovaná ještě dluh u„ příjmení příjmení“ se splátkou ve výši 6 000 Kč. Dlužné částky žalovaná neuhradila ani přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně.
14. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.
15. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
16. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
17. Protože FC smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila sporné pohledávky za žalovanou na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.
18. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.
19. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
20. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
21. Podle § 1751 o.z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
22. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
23. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
24. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
25. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
26. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi anonymizováno, jakožto věřitelem, a žalovanou, jako dlužníkem, byly ve dnech datum a datum uzavřeny smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o.z. , neboť anonymizováno (zapůjčitel) byla povinna přenechat žalované (vydlužitel) věci určené podle druhu, konkrétně peníze (částku 25 000 Kč a 10 000 Kč), a žalovaná se zavázala po uplynutí dohodnuté doby vrátit anonymizováno věci stejného druhu (peníze), a to včetně poplatků. Žalovaná pak vystupovala v pozici spotřebitele ve smyslu § 419 o.z. , neboť sjednávala zápůjčky mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání (taková skutečnost neplyne ze smlouvy 1 ani ze smlouvy 2 a ani nebyla v řízení tvrzena, natožpak prokazována), pročež je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvy spotřebitelské. S ohledem na spotřebitelský charakter smluv o zápůjčce se na dané závazkové právní vztahy aplikuje rovněž ZSÚ.
27. anonymizováno tedy byla povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalované - spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, který představuje sporná zápůjčka ve výši 25 000 Kč dle smlouvy ze dne datum i sporná zápůjčka ve výši 10 000 Kč dle smlouvy ze dne datum. Posouzení schopnosti splácet úvěr je přitom závislé na disponibilních příjmech žalované, tedy příjmech po zohlednění pravidelných měsíčních výdajů. Soud je toho názoru, že posouzení úvěruschopnosti musí vycházet z doložených údajů o skutečném poměru mezi příjmy a výdaji žadatele o úvěr. Smyslem této povinnosti věřitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz Wachtlová, L.; Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99, citováno z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39).
28. Soud v této souvislosti odkazuje rovněž na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, podle nějž věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.
29. Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci anonymizováno nedostála povinnosti stanovené jí v § 86 ZSÚ, jelikož před poskytnutím zápůjček s odbornou péčí neposoudila schopnost žalované splatit poskytnuté zápůjčky. Žalobkyně sice uvedla, že anonymizováno zkoumala příjmy a výdaje žalované, a to na základě informací poskytnutých žalovanou, jejíž tvrzení si následně ověřila, což se mělo promítnout v zákaznických kartách. Soud však musí konstatovat, že ze zákaznických karet se podává, že v případě smlouvy ze dne datum sice anonymizováno ověřila tvrzení žalované částečně ve vztahu k jejím příjmům (ověření dle výpisu z účtu-příjmy, daňového přiznání a dokladu o vlastnictví pronajímané věci), avšak již zcela rezignovala na ověření tvrzení žalované ohledně jejích výdajů. Zásadní však je, že ze samotné karty zákazníka ze dne datum a taktéž z karty zákazníka ze dne datum se podává, že obsahují vnitřně rozporné informace. V obou kartách je uvedeno, že žalovaná byla zaměstnána na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou, avšak jako zaměstnavatel byla uvedena samotná žalovaná. Pokud snad žalovaná nebyla zaměstnána, nýbrž vykonávala činnost osoby samostatně výdělečně činné, čemuž by nasvědčovalo, že anonymizováno bylo předloženo daňové přiznání žalované, nebyla tato skutečnost do karet zaznamenána, naopak v kartách je zaneseno, že žalovaná byla zaměstnána. Jak soud již konstatoval shora, není z karet vůbec zřejmé, jaké výdaje měla žalovaná v době poskytnutí sporných zápůjček. Navíc v případě úvěru u„ příjmení příjmení“ není zřejmé ani jaká byla výše tohoto úvěru a zda byl žalovanou řádně splácen. Nezbývá tak než uzavřít, že se anonymizováno nijak nezajímala o tvrzené výdaje žalované, k jejichž posouzení nebyla dle karet zákazníka předložena žádná listin listina . Bylo přitom na anonymizováno, aby se doložením výdajů žalované skutečně řádně zabývala a náležitě tak mohla posoudit schopnost žalované poskytnutou zápůjčku splatit. To však anonymizováno neučinila a v případě obou smluv se plně spolehla na tvrzení žalované, která si pouze částečně (co do příjmů) ověřila. Soud konstatuje, že náležité ověření skutečností tvrzených žalovanou bylo na místě tím spíše, když žalovaná v době poskytnutí sporných zápůjček již měla minimálně jeden dluh a údaje o příjmech byly vnitřně rozporné. anonymizováno však rezignovala na skutečné prověření příjmové a výdajové stránky žalované. Soud přitom podotýká, že nijak nezpochybňuje skutečnost, že pro splnění povinnosti dle § 86 ZSÚ postačuje uvedení podkladů, z nichž byla schopnost dlužníka poskytovaný úvěr splatit ověřena, aniž by věřitel musel současně pořizovat fotokopie dlužníkem předložených podkladů. V daném případě se však z karet zákazníka, které žalobkyně soudu předložila jako jediné doklady prokazující řádné posouzení úvěruschopnosti žalované, podává, že anonymizováno sice získala nějaké dílčí informace o žalované, ale tyto již řádně neprověřila a nehodnotila a spolehla se pouze na nepodložená a rozporná tvrzení žalované. Žalobkyně se pak omluvenou neúčastí na jednání dobrovolně připravila o možnost poučení ze strany soudu podle § 118a o.s.ř. o.s.ř. , aby označila další důkazy k prokázání tvrzení ohledně splnění povinnosti anonymizováno řádně posoudit úvěruschopnost žalované.
30. Soud tedy uzavírá, že anonymizováno před uzavřením smluv o zápůjčkách nepostupovala s odbornou péčí, jelikož řádně nezkoumala schopnost žalované splácet poskytované zápůjčky podle § 86 ZSÚ. Jelikož tedy soud dospěl k závěru, že anonymizováno jako poskytovatel úvěru neposoudila schopnost žalované splácet úvěr s odbornou péčí, posoudil smlouvy o zápůjčkách jako absolutně neplatné. V případě porušení povinnosti ke kontrole úvěruschopnosti se totiž nejedná pouze o relativní neplatnost, které se musí žalovaná dovolat. Naopak soud dospěl k závěru, že se jedná o neplatnost absolutní, když smysl a účel zákona a zájem na ochraně spotřebitele jako slabší smluvní strany vyžaduje, aby se jednalo o neplatnost absolutní (§ 580 odst. 1 a 588 o.z. ). Jinak by se nejednalo o skutečně účinnou a odrazující sankci. Ustanovení na ochranu spotřebitele jsou součástí veřejného pořádku. Porušení povinnosti provést kontrolu úvěruschopnosti v souladu s požadavkem náležité péče je tak ve zjevném rozporu s veřejným pořádkem (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Smyslem a účelem této normy je ochrana spotřebitele před nezodpovědným úvěrováním. Soud k této vadě právního jednání přihlíží z úřední povinnosti tak, aby ochrana poskytnutá slabší straně byla skutečně účinná a dostatečně odrazující od poskytování úvěrů bez náležitého zkoumání úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Závěrem soud dodává, že splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost nelze přenášet na žalovanou, poněvadž tato povinnost byla uložena anonymizováno jednak z toho důvodu, že jako osoba podnikající v daném oboru je schopna vyhodnotit potenciální rizika a možnou neschopnost žalované splácet zápůjčku, jednak i na ochranu samotné žalované, jež svoji finanční situaci nemusí vidět zcela realisticky a nemusí dohlédnout na rizika spojená s uzavřením smlouvy o zápůjčce.
31. Ačkoli by pouhý jazykový výklad § 87 ZSÚ nasvědčoval pouhé relativní neplatnosti úvěrové smlouvy coby důsledku porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele dle § 86 ZSÚ (k námitce spotřebitele v promlčecí lhůtě tří let od uzavření smlouvy), má soud za to, že takový výklad je v rozporu se základními zásadami, z nichž ZSÚ vychází (zásada rovnosti a ochrany slabší strany – spotřebitele, jehož nerovné postavení ve vztahu k podnikateli dorovnává uvedená právní úprava), neboť nepředstavuje dostatečný nástroj ochrany spotřebitele a vedl by k významnému snížení ochrany spotřebitele jako slabší strany, a znamenal by také popření smyslu a účelu zákonné povinnosti zkoumání úvěruschopnosti. Jak bylo nastíněno výše, účelem této povinnosti je předejít nezvladatelnému zadlužování těch spotřebitelů, kteří by mohli skončit ve spirále dluhů, předlužení a insolvence se všemi negativními důsledky s tím spojenými, které mají dopad na další věřitele, osoby dlužníkovi blízké i na celou společnost. Celospolečenské souvislosti negativních sociálních důsledků předlužení spotřebitele s (prevenční) povinností posouzení úvěruschopnosti zmínil také Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele má tedy celospolečenský význam, a porušení této povinnosti před uzavřením úvěrové smlouvy proto zjevně narušuje veřejný pořádek, což má za následek absolutní neplatnost takové smlouvy, k níž soud přihlíží i bez námitky. K závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy v režimu nového ZSÚ dospěl rovněž Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka.
32. Vzhledem k vývoji právní úpravy spotřebitelských úvěrů, jakož i judikatury Nejvyššího a Ústavního soudu směrem k vyšší ochraně spotřebitele, není logické, aby se s novým ZSÚ stala z neplatnosti absolutní neplatnost relativní, tedy aby ochrana spotřebitele byla oslabena podmínkou vznesení námitky neplatnosti ze strany spotřebitele, a to jen ve tříleté lhůtě od uzavření smlouvy (zvláště pokud k uplatnění práva věřitele na zaplacení splatné pohledávky z úvěrové smlouvy může dojit s ohledem na sjednanou délku doby splácení i později). Rovněž dle důvodové zprávy k § 86 ZSÚ byla záměrem zákonodárce mj. snaha o posílení principu zodpovědného úvěrování, čemuž následek v podobě relativní neplatnosti neodpovídá. Naopak smysl a účel právní úpravy povinnosti zkoumání úvěruschopnosti a její historický vývoj (i v rámci judikatury) vedou k jednoznačnému závěru o následku jejího porušení v podobě absolutní neplatnosti. Jedině takový výklad je rovněž eurokonformní, neboť zmíněná právní úprava je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES. Soud v tomto ohledu poukazuje také na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo, podle nějž„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“
33. K možnosti a dokonce povinnosti soudu odchýlit se od doslovného znění zákona pak srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 4. 2007, sp. zn. Pl. ÚS 92/06 , či nález Ústavního soudu ze dne 4. 7. 1992, sp. zn. Pl. ÚS 21/96 .
34. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).
35. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
36. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
37. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
38. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
39. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvy o zápůjčkách neplatné, avšak bylo prokázáno, že anonymizováno žalované poskytla částku 35 000 Kč (částku 25 000 Kč dne datum a částku 10 000 Kč dne datum), posoudil soud právní vztah mezi anonymizováno, resp. žalobkyní a žalovanou jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o.z. , jelikož ochuzená (anonymizováno, resp. žalobkyně) přenechala obohacené (žalovaná) bez právního důvodu uvedenou částku. Z žalobních tvrzení pak vyplynulo, že žalovaná uhradila anonymizováno částku 26 950 Kč (22 750 Kč na smlouvu ze dne datum a částku 4 200 Kč na smlouvu ze dne datum), když v řízení současně nevyšlo najevo, že by snad uhradila něčeho více. Z uvedeného je tak zřejmé, že na dluh (bezdůvodné obohacení) stále zbývá k vrácení částka 8 050 Kč (2 250 Kč na smlouvu ze dne datum a 5 800 Kč na smlouvu ze dne datum), jež představuje bezdůvodné obohacení žalované. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle § 1958 odst. 2 o.z. , podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že anonymizováno žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky v oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum, a to ve lhůtě 10 dnů od jeho doručení. K odeslání oznámení došlo dne datum, přičemž bylo žalované doručeno okamžikem, kdy se dostalo do sféry její dispozice, a tedy v okamžiku, kdy jí bylo doručeno. Za den doručení pak lze požadovat 3. pracovní den po odeslání zásilky (srov. § 573 o.z. ). Lze tedy mít za to, že výzva k plnění byla žalované doručena dne datum, pročež s ohledem na poskytnutou desetidenní lhůtu k plnění se žalovaná ocitla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení až dne datum a od tohoto dne je žalobkyně oprávněna požadovat po žalované zaplacení úroků z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši stanovené v § 2 nařízení ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.
40. S ohledem na shora uvedené tak soud shledal žalobu důvodnou toliko co do zaplacení částky 8 050 Kč představující bezdůvodné obohacení žalované a dále co do zákonného úroku z prodlení z této částky od datum do zaplacení. Proto v bodě I. výroku žalobě v tomto rozsahu vyhověl.
41. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. , když neshledal žádný důvod, proč ji stanovit v jiné, než zákonné délce.
42. Poněvadž soud shledal smlouvy o zápůjčkách neplatné, nebyla žalovaná mimo poskytnutých částek povinna platit nic jiného, tedy ani úroky, úhradu za administrativní činnost a ani poplatek za hotovostní inkaso. Soud proto shledal žalobu v uvedeném rozsahu nedůvodnou, pročež ji v bodě II. výroku zamítl co do částky 28 000 Kč spolu s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 1 022,22 Kč, kapitalizovanými úroky ve výši 1 954,49 Kč, s úrokem ve výši 19,12 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 200 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 5 800 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 2 153,59 Kč, s kapitalizovanými úroky ve výši 4 149,97 Kč, s úrokem ve výši 19,27 % ročně z částky 17 305,66 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 305,66 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15 055,66 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 2 250 Kč od datum do zaplacení.
43. Konečně soud v bodě III. výroku rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, jež byla v řízení převážně úspěšná, žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, lze se po právní moci rozsudku domáhat výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.