Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 343/2021-34

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 13 984,10 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 13.984,1 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % od datum do zaplacení, to je v celém rozsahu, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 13.984,1 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % od [datum] do zaplacení, to je v celém rozsahu, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum doplněnou podáním do protokolu dne datum a podáním ze dne datum se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 13.984,10 Kč s příslušenstvím, představující smluvní pokutu dohodnutou v čl. 6 smlouvy o úvěru, uzavřené mezi účastníky dne datum pod číslo ve výši 0,1% denně z částky 42.624 Kč za dobu od datum do datum za prodlení s úhradou tzv. nové jistiny úvěru. Žalobce dále tvrdil, že Okresní soud v Přerově již dříve rozsudkem pro uznání ze dne 24.1.2018, č.j. -25 přiznal žalobci ze stejné úvěrové smlouvy smluvní pokutu podle čl. 6 smlouvy za jinou dobu - od datum do datum. Žalobce se dovolával ustanovení § 13 o.z. a požadoval, aby soud z důvodu předvídatelnosti rozhodl stejně jako v předcházejícím řízení, kde mu byl nárok na zaplacení smluvní pokuty za dřívější dobu přiznán.

2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, v řízení zůstala zcela pasivní, neplnila své procesní povinnosti ve smyslu (tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti), tvrzený nárok žalobce ani jeho výši vůbec nezpochybňovala ani nerozporovala a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Soud proto postupoval podle a a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto.

4. Z obsahu spisu zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. považuje soud za prokázané, že žalobou doručenou soudu dne datum se žalobce domáhal proti žalované celé jméno žalované vedle nevrácené jistiny úvěru (ve výši 43.519 Kč s příslušenstvím a dalšího úroku) také zaplacení smluvní pokuty ve výši 3.017,9 Kč podle čl. 6 smlouvy o úvěru ze dne datum pod číslo vypočtenou za použití sazby 0,1% denně z částky 42.624 Kč za dobu od datum„ do sepsání žaloby“, t.j. do dne datum z důvodu prodlení žalované s úhradou dohodnutých splátek jistiny. V podání ze dne datum žalovaná nárok uplatněný v žalobě uznala v částce 43.591 Kč. Rozsudkem pro uznání ze dne 24.1.2018 pod č.j. -25 vydaným soudem podle soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a přiznal žalobci požadovanou uznanou jistinu i smluvní pokutu v souhrnné výši 46.536,90 Kč spolu s dalším příslušenstvím. Z odůvodnění rozsudku vyplynulo, že soud přiznal žalobci požadovanou smluvní pokutu ve výši 3.017,90 Kč, jíž se žalobce domáhal podle smlouvy, za dobu od datum do datum. Podle odůvodnění rozsudku pro uznání se soud nezabýval posuzováním platnosti sporné úvěrové smlouvy z hlediska úvěruschopnosti žalované ani z hlediska nepřiměřené výše úroků z prodlení. Pouze v intencích obecně odkázal na o.z.

5. Pokud jde o tvrzený závazkový vztah mezi účastníky, z obsahu y označené jako Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru číslo ze dne datum (bez jakýchkoliv příloh ani dopisu žalobce o akceptaci) považuje soud za prokázané, že žalovaná dne datum požádala žalobce o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 36.000 Kč. Podle žalobcem vyplněného formuláře návrhu/smlouvy v případě poskytnutí úvěru 36.000 Kč se žalovaná zavázala vrátit žalobci celkem částku 91.440 Kč v 30 měsíčních splátkách po 3.048 Kč splatných vždy k 22. dni každého měsíce, přičemž zápůjční úroková sazba měla činit 138,16 % ročně a RPSN 138,16 % ročně. Podle bodu 6.3. písm. b) smlouvy jestliže se klienti ocitnou v prodlení kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, pak dojde k automatickému zesplatnění úvěrového dluhu a pokud podle bodu 6.5. smlouvy klienti po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jim povinnost zaplatit poskytovateli úvěru smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Podle bodu 6.9. uvedené y nesmí souhrn všech smluvních pokut přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše sjednaného úvěru, maximálně však 200.000 Kč. Žalovaná a zprostředkovatelka úvěru návrh podepsaly dne datum. Žalobce žádnou svoji akceptaci návrhu ani splátkový kalendář (jako ve všech obdobných věcech) soudu vůbec nepředložil.

6. Žalobce v žalobě vůbec netvrdil ani neprokazoval, zda splnil zákonnou povinnost uloženou mu § 84 až § 86 s odbornou péčí zjišťovat, ověřovat a posuzovat schopnost žalované poskytnutý úvěr žalobci vrátit.

7. Z formuláře žalobce označeného jako Informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru ze dne datum považuje soud za prokázané, že žalovaná podepsala prohlášení, že si je vědoma, jaká je sjednaná výše úroků za úvěr, že s ní souhlasí, že ji považuje za přiměřenou a bere na vědomí, že se jedná o úvěr od nebankovního subjektu, kdy cena za poskytnutí úvěru od nebankovních subjektů je zpravidla vyšší než u bank.

8. Z oznámení ze dne datum považuje soud za prokázané, že žalobce oznámil žalované zesplatnění úvěrového dluhu ve výši 44.519 Kč a vyzval ji k úhradě dlužné částky. Podle předžalobní upomínky ze dne datum a podacího archu žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky nejpozději do 15 dnů od odeslání oznámení, tj. s upozorněním na možnost soudního vymáhání a že tuto výzvu předal na poštu dne datum.

9. Ve vztahu k obvyklým úrokovým sazbám u obdobných spotřebitelských úvěrů v době uzavírání sporné smlouvy v prosinci 2016 soud z vyjádření bankovních ústavů zjistil, že právnická osoba požadovala úrokovou sazbu 16,4 %, právnická osoba požadovala úrokovou sazbu 10,4 % a právnická osoba požadovala standardně úrokovou sazbu 10,9 % a v případě převedení platebního styku klientem 6,7 %. Průměrná úroková sazba uvedených bankovních domů činila v rozhodném období 12,56 %.

10. Soud na projednávanou věc aplikoval č. (dále jen o.z.) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy a dospěl k následujícím právním závěrům.

11. Podle § 13 o.z. každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.

12. Předmětem sporu je žalobcem požadovaná smluvní pokuta za prodlení s úhradou zesplatněné nové jistiny podle smlouvy o úvěru ze dne datum, číslo (ve výši 0,1% denně z částky 42.624 Kč za dobu od datum do datum). Smlouva byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou jako spotřebitelem podle a a násl. o. z. a dále podle o spotřebitelském úvěru. Žalobce se smluvní pokuty domáhá jak podle o.z., tak podle a násl. o.z..

13. Pokud jde o požadavek žalobce na vyhovění žalobě podle § 13 o.z. žalobce poukázal, že o stejném nároku na zaplacení smluvní pokuty, jež se týkal předcházejícího období od datum do datum, rozhodl již zdejší soud rozsudkem ze dne 24.1.2018, č.j. -25 a žalobce očekává, že soud v projednávané rozhodne obdobně.

14. Podle názoru soudu se žalobce hluboce, ale doopravdy hluboce mýlí ve svém názoru, že v projednávané věci jde o obdobný právní případ jako v předcházejícím řízení vedeném pod sp. zn. a jako v rozhodnutí soudu č.j. -25. Žalobce zjevně přehlédl obsah své vlastní předcházející žaloby ze dne datum, podle níž mimo jiné požadoval po žalované smluvní pokutu ve výši 3.017,19 Kč (avšak pouze za dobu od datum do sepsání žaloby datum), že žalovaná dne datum procesně podle uznala pouze žalobou uplatněný nárok do výše 43.531 Kč a nic více a že soud žalobě vyhověl rozsudkem pro uznání podle a otázkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru se vůbec nezabýval.

15. V projednávané věci žalovaná sporný nárok neuznala ani hmotně právně podle a násl. o.z., ani procesně právně podle , a v projednávané věci tudíž nelze vydat rozsudek pro uznání ve smyslu jako v předcházející věci. Očekávání žalobce, že soud žalobě vyhoví podle o.z. bylo a je očekávání mimo objektivní realitu.

16. Pokud jde o posouzení žalobního nároku podle § 2048 a násl. o.z., tak žalobcem požadovaná smluvní pokuta podle § 2048 a násl. o.z. má akcesorickou povahu a slouží k zajištění hlavního závazku, kterým je vrácení poskytnutého úvěru. Pokud je neplatné ujednání o hlavním závazku, je samozřejmě neplatné i ujednání o smluvní pokutě.

17. Soud z úřední povinnosti podle § 588 o.z. i z hlediska principů na ochranu žalované jako spotřebitele zkoumal, zda ujednání v úvěrové smlouvě o pevné zápůjční úrokové sazbě ve výši 138,16 % ročně na celou dobu splácení úvěru není zjevně v rozporu s dobrými mravy podle § 1 odst. 2 a násl. o.z.

18. Podle dřívější judikatury k předchozímu č. , kterou lze použít i na projednávanou věc, je nepřiměřená a tedy odporující dobrým mravům zpravidla pouze taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudky NS ČR ze dne datum sp. zn. číslo a ze dne 27.2.2007 sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8.12.2015, sp. zn. ). Obdobně u úroků z prodlení lze jako ujednání rozporné s dobrými mravy posoudit takové ujednání o výši úroku z prodlení, jež se výrazně odchyluje od sazby úroku z prodlení stanovené nařízením vlády způsobem, jež by znamenal, že vzhledem k okolnostem dané věci sjednaný úrok z prodlení již neslouží pouze k plnění jeho funkcí, ale má zneužívající (šikanózní) charakter (viz rozsudek NS ČR ze dne datum).

19. V řízení bylo prokázáno, že v rozhodném období u obdobných úvěrů a v dané lokalitě byla průměrná úroková sazba právnická osoba, právnická osoba a právnická osoba ve výši 12,56 % ročně. Sjednaná pevná úroková sazba žalobce ve výši 138, 1695,90 % ročně byla cca 11 x vyšší než průměrná úroková sazba. Rozdíl mezi sjednanou a obvyklou výší úroků znamená významný nepoměr, který je zvláště nepřijatelný u zvýšené ochrany spotřebitele. Uvedený nepoměr nemůže být odůvodněn ani vysokým rizikem z nevratností úvěru pro špatnou finanční situaci spotřebitele, neboť právě řádným prošetřováním úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí podle až zákona o spotřebitelském úvěru č. měl věřitel právě takové riziko minimalizovat. Neexistují tudíž objektivní důvody, proč by měly být takovému věřiteli přiznávány násobky běžných úrokových sazeb bankovních poskytovatelů úvěrů. Ujednání o nepřiměřeně vysokém úroku za poskytnutí úvěru je tudíž absolutně neplatné.

20. Přestože je ujednání o úrocích oddělitelné od ostatního textu smlouvy o úvěru, úroky představují jedinou úplatu žalované žalobci za poskytnutý úvěr. Sjednaná výše úroků 138,16 % ročně ale mnohonásobně převyšuje úroky bank a lze předpokládat, že bez této nepřiměřené výše úroků by žalobce úvěrovou smlouvu s žalovanou vůbec neuzavřel. Z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroků je smlouva o úvěru také neplatná jako celek podle § 576 o.z. Z výše uvedených skutečností je evidentní, že takto nepřiměřený sjednaný úrok z prodlení již neslouží k plnění zajišťovací funkce ale má zneužívající charakter.

21. V důsledku absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy je samozřejmě neplatné i ujednání o smluvní pokutě. Na základě neplatné úvěrové smlouvy i neplatného ujednání o smluvní pokutě nelze žalobci spornou částku přiznat. Na tomto závěru nic nezmění ani prohlášení žalované v tiskopise žalobce o Informaci pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru, že žalovaná si je vědoma nepřiměřeně sjednané výše úroků, že s ní dokonce souhlasí a že ji považuje za přiměřenou. S ohledem na vše výše uvedené je i toto prohlášení v rozporu s dobrými mravy a představuje zjevné zneužití práva, které podle § 8 o.z. nepožívá právní ochrany.

22. Pro úplnost soud dodává, že z vyjádření samotného žalobce i z projednávání obdobných sporů žalobce s jinými účastníky je zřejmé, že žalobce velmi dobře zná dlouhodobě ustálenou judikaturu odvolacího Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci týkající se nepřiměřeně vysokých úroků z prodlení majících za důsledek absolutní neplatnost celé úvěrové smlouvy, na kterou ostatně soud žalobce upozorňoval. Zamítnutím žaloby pro nepřiměřenou výši úroků soud tak podle § 13 o.z. soud splnil očekávání žalobce týkající se výsledku řízení, byť jinak, než si žalobce představoval.

23. Z důvodů, že je smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná pro nepřiměřenou výši sjednaných úroků, soud se již z důvodů hospodárnosti řízení nezabýval další otázkou, zda žalobce splnil zákonnou povinnost uloženou mu až zákona o spotřebitelském úvěru č. , tj. řádně a s odbornou péčí zjišťovat, ověřovat a posuzovat, zda byla žalovaná schopna poskytnutý úvěr řádně a včas splácet.

24. Ze všech uvedených důvodů soud žalobu jako zjevně neoprávněnou zamítl (odstavec I. výroku rozsudku).

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle Procesně úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků (odstavec II. výroku rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené ji tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.