Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

216 C 2/2021-63

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 47 061,20 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 24 880,87 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 24 880,87 Kč od 1. 6. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni 22 180,33 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 22 180,33 Kč od 1. 6. 2020 do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 24 880,87 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 24 880,87 Kč od 1. 6. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni 22 180,33 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 22 180,33 Kč od 1. 6. 2020 do zaplacení se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne datum domáhala zaplacení částky ve výši 47 061,20 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení od 1. 6. 2020 z částky 47 011,20 Kč do zaplacení, a to z titulu smlouvy o účelovém spotřebitelském úvěru a smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřených dne datum, na základě nichž byl původním věřitelem, společností právnická osoba, se sídlem v obec a číslo, poskytnut žalovanému úvěr na nákup vybraného zboží ve výši 11 798 Kč, který měl být uhrazen v jedenácti měsíčních splátkách. Dále byl mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena téhož dne smlouva revolvingovém úvěru, na základě něhož byl žalovaný oprávněn čerpat finanční prostředky ze sjednaného úvěrového rámce ve výši 30 000 Kč. Ke dni podání žaloby žalovaný dluží 47 061,20 Kč, která představuje dlužnou jistinu úvěru ve výši 40 297,87 Kč, kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 4 600,28 Kč, smluvní pokutu ve výši 644,50 Kč, dlužné pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 868,55 Kč a náklady spojené s vymáháním pohledávky v celkové výši 650 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky ve výši 47 011,20 Kč od 1. 6. 2020 do zaplacení, požadovala žalobkyně od tohoto data zaplacení zákonného úroku z prodlení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky.

3. Aktivní legitimaci žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne datum, na základě níž přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn oznámením ze dne datum.

4. Žalobkyně byla opakovaně usneseními soudu ze dnů datum a datum vyzvána k doplnění rozhodných skutečností a označení důkazů k prokázání tvrzení, že před uzavřením smluv o úvěru byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně posouzena řádně a v požadovaném rozsahu schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to v souladu s  a o spotřebitelském úvěru. Dále byla žalobkyně vyzvána k doplnění těchto rozhodných skutečností a označení důkazů u jednání soudu dne 20. 5. 2021, neboť předloženými listinnými důkazy nebyla tato tvrzení řádně prokázána.

5. Žalobkyně na výzvy soudu sdělila, že původní věřitel úvěruschopnost žalovaného posoudil na základě informací získaných od žalovaného při osobním pohovoru s tím, že získané informace ověřil nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a to insolvenčního rejstříku, databáze dlužníků apod. Výsledky byly s negativním záznamem. Žalobkyně tvrdila, že věřitel telefonicky hovořil se zaměstnavatelem žalovaného za účelem ověření jeho příjmové stránky. K těmto tvrzením žalobkyně neoznačila a nepředložila žádný listinný důkaz. Pouze ze samotných smluv o úvěru vyplývá, že žalovaný měl dosahovat čistého příjmu ve výši 20 000 Kč a jeho náklady na bydlení představovaly 4 000 Kč. U položky ostatní pravidelné výdaje a finanční závazky je uvedena nulová částka.

6. Z žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru číslo ze dne datum, z informativního dopisu, z prohlášení žalovaného, z rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb číslo ze dne datum, z prohlášení žalovaného, z odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne datum, z ceníku věřitele a z všeobecných obchodních podmínek tvořících nedílnou součást smlouvy, ze sazebníku pro úvěry, z přehledu čerpání a placení úvěrů za období od 19. 12. 2014 do 16. 4. 2020 ze strany žalovaného, ze vstupního formuláře, z přehledu transakcí, z výběru transakcí z extractů MUZO za období od 16. 1. 2018 do 20. 4. 2020, z dokladu o čerpání úvěru ve výši 20 000 Kč, z přehledu úhrad na úvěrovém účtu číslo z předžalobní výzvy ze dne 16. 6. 2020 včetně poštovního podacího archu má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny dne datum dvě smlouvy o úvěru, kdy v prvém případě se jednalo o smlouvu na poskytnutí revolvingového úvěru, na základě něhož byl žalovaný oprávněn čerpat finanční prostředky z úvěrového rámce do výše 30 000 Kč. Vyčerpané finanční prostředky byl povinen splácet ve sjednaných splátkách minimálně ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč. Základní roční úroková sazba byla sjednána ve výši 22,68 %. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaný je svobodný, bezdětný, bydlí u svých rodičů, dosahuje příjmu 20 000 Kč a náklady na bydlení představují 4 000 Kč. Jiné skutečnosti týkající se osobních a majetkových poměrů žalovaného nebyly ve smlouvě ani v žádném jiném listinném dokladu souvisejícího s uzavřením smlouvy uvedeny. Dále žalovanému byl poskytnut úvěr účelově vázaný na nákup zboží ve výši 11 798 Kč, kterým měl být uhrazen v 11 měsíčních splátkách v celkové výši 1 237 Kč. Celkově měl žalovaný uhradit částku 12 969 Kč. Součástí smlouvy bylo ujednání o náhradě nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč a poplatek za odeslání upomínky ve výši 100 Kč. Sjednání smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z obsahu předložené smlouvy ani z dalších listinných důkazů nevyplývá. Tato skutečnost však s přihlédnutím k následnému právnímu hodnocení věci není významná. Jelikož žalovaný neplatil sjednané splátky úvěru řádně a včas, přistoupil právní předchůdce žalobkyně přípisem ze dne datum k odstoupení od smlouvy a k zesplatnění úvěru, který ke dni odstoupení představoval 47 012 Kč. Dále z předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalovaný zaplatil účelově poskytnutý úvěr, neboť z přehledu čerpání a splátek úvěru vyplývá, že byla ze strany žalovaného provedena úhrada 11 splátek ve výši 1 237 Kč. Z přehledu tohoto čerpání však dále vyplývá, že žalovaný fakticky vyčerpal částku ve výši 47 011,20 Kč a za období od 11. 2. 2019 do 20. 4. 2020 uhradil na oba úvěry částku 27 215 Kč. Částka 47 011,20 Kč sestává z vyčerpané dlužné jistiny ve výši 40 297,87 Kč, z kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 4 600,28 Kč, z kapitalizovaného pojištění ve výši 868,55 Kč, z poplatků ve výši 600 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 644,50 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby písemně vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak na tuto výzvu nereagoval.

7. Jelikož se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru, musel se soud přednostně zabývat otázkou, zda předmětné smlouvy o úvěru byly uzavřeny platně s přihlédnutím k ustanovení a , o spotřebitelském úvěru. V případě porušení povinnosti poskytovatele řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele dle cit. zákona je smlouva o spotřebitelském úvěru podle cit. zákona, neplatná.

8. Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k právnímu závěru, že předmětné smlouvy lze považovat za spotřebitelský úvěr a žalovaného za spotřebitele, neboť je fyzickou osobou, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Pokud soud dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o spotřebitelské úvěry, bylo nutno se zabývat otázkou, zda smlouvy byly uzavřeny platně, tedy zda věřitel zákonným způsobem před uzavřením smlouvy posoudil schopnost spotřebitele splácet oba spotřebitelské úvěry, a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele, tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zákon totiž stanoví, že věřitel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zřejmé, že spotřebitel bude schopen tento úvěr řádně splácet. Pokud takto věřitel neučiní, je smlouva neplatná. Podle , je věřitel při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v úvahu jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zůstane po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřebná pro splácení úvěru. Cílem zákonodárce bylo efektivně zamezit předlužování spotřebitelů, kteří nejsou schopni své závazky řádně platit. Za účelem splnění povinnosti věřitele je nutno vyžádat si informace nejen od spotřebitele samotného, ale aktivně si opatřit další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli. Všechny takto získané informace pak věřitel musí řádně vyhodnotit s přihlédnutím k příjmům a výdajům konkrétního žadatele. Pokud věřitel dostojí své povinnosti stanovené v  cit. zákona a řádně prověří úvěruschopnost žadatele, pak v případě, že dojde k negativnímu závěru, nesmí spotřebitelský úvěr spotřebiteli poskytnout.

9. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že schopnost žalovaného jako spotřebitele nebyla ze strany žalobkyně prověřena v potřebném rozsahu, u žalovaného nebyly před uzavřením smluv aktivně ověřovány a zjišťovány informace k jeho osobním poměrům a nebyla dostatečným a objektivním způsobem vyhodnocena možnost žalovaného fakticky úvěr splácet. K prověření úvěruschopnosti žalovaného byla doložena pouze smlouva, v níž byly uvedeny informace sdělené žalovaným. Údajně byla existence pracovního poměru věřitelem ověřena telefonicky, což však nebylo v řízení prokázáno. Jiné důkazy, které by prokazovaly prověření osobních a majetkových poměrů žalovaného před uzavřením smluv nebyly navrženy ani předloženy. Za této situace soud považuje smlouvu o úvěru za neplatnou a vzhledem k této skutečnosti přiznal soud žalobkyni jen neuhrazenou jistinu úvěru se zákonným úrokem z prodlení s odkazem na shora citovaná ustanovení

10. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaný fakticky čerpal na základě obou úvěrů částku 52 095,87 Kč (11 798 Kč + 40 297,87 Kč) a uhradil částku 27 215 Kč. Rozdíl představuje 24 880,87 Kč, která byla žalobkyni přiznána společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 1. 6. 2020 do zaplacení, neboť žalovaný byl od tohoto data v prodlení s úhradou této jistiny úvěrů. O nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení rozhodl soud podle § 1968 o. z., kdy dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle o. z., pokud je dlužník v prodlení, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení ve sjednané výši nebo ve výši stanovené vládním nařízením ( ).

13. Soud dále ve výroku II. rozsudku zamítl žalobu do nároků, které nebyly důvodné vzhledem k dovození neplatnosti smluv o úvěru. Jednalo se o částku 22 180,33 Kč (47 061,20 Kč - 24 880,87 Kč) s příslušenstvím. Pokud soud dospěl k závěru, že smlouvy o úvěru jsou neplatné, pak se žalobkyně nemůže úspěšně domáhat přiznání zaplacení jistiny úvěru, sjednaného úroku z úvěru, smluvní pokuty, nákladů spojených s uplatněním pohledávky a nákladů na vymáhání pohledávky.

14. O nákladech řízení rozhodl soud podle , kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož míra úspěchu a neúspěchu žalobkyně byla v zásadě srovnatelná, soud žádnému z účastníků náklady řízení nepřiznal.

15. O lhůtě k plnění rozhodl soud dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.