Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
17 C 86/2021-104
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Daduovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovnicí příjmení jméno příjmení, LL.M.
sídlem adresa
o 70 029,74 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 550 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 26 550 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení a částku 1 159 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 159 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení
-) částky 26 454,74 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 554,44 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 012,69 Kč, úrokem 29 % ročně z částky 30 908,20 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 30 908,20 Kč od 21. 1. 2020 do 2. 3. 2020 a z částky 4 358,20 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení, a
-) částky 15 866 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 954,78 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 624,46 Kč, úrokem 29 % ročně z částky 10 586,65 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 586,65 Kč od 21. 1. 2020 do 2. 3. 2020 a z částky 9 427,65 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení.
III. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit státu – České republice prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci na náhradě nákladů řízení částku, jejíž výše bude vyčíslena v samostatném usnesení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 550 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 26 550 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení a částku 1 159 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 159 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení -) částky 26 454,74 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 554,44 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 012,69 Kč, úrokem 29 % ročně z částky 30 908,20 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 30 908,20 Kč od 21. 1. 2020 do 2. 3. 2020 a z částky 4 358,20 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení, a -) částky 15 866 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 954,78 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 624,46 Kč, úrokem 29 % ročně z částky 10 586,65 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 586,65 Kč od 21. 1. 2020 do 2. 3. 2020 a z částky 9 427,65 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení. III. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit státu – České republice prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci na náhradě nákladů řízení částku, jejíž výše bude vyčíslena v samostatném usnesení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 26. 5. 2021 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 70 029,74 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ Provident Financial“), uzavřel se žalovanou dne 21. 3. 2018 smlouvu o zápůjčce číslo jejíž nedílnou součástí byly rovněž Smluvní podmínky. Provident Financial před uzavřením smlouvy prověřil úvěruschopnost žalované na základě informací požadovaných a získaných od žalované, které byly zaznamenány v zákaznické kartě a ověřeny doklady uvedenými v části„ ověřené dokumenty“. Na základě smlouvy o zápůjčce poskytl Provident Financial žalované v hotovosti zápůjčku ve výši 34 000 Kč, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit s poplatkem ve výši 27 290 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměny za administrativní činnost a poplatku za vedení účtu a komfortní splácení. Celkovou částku se žalovaná zavázala splácet v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 3 405 Kč. Žalovaná nesplácela řádně a včas, poslední splátku uhradila dne 18. 9. 2018. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020. Žalovaná od uzavření smlouvy o zápůjčce do dne postoupení pohledávky na žalobkyni uhradila celkem částku 7 450 Kč. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 30 908,20 Kč, dlužného poplatku ve výši 22 096,54 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 012,69 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 554,44 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení. Dále právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou dne 27. 9. 2017 smlouvu o zápůjčce číslo jejíž nedílnou součástí byly rovněž Smluvní podmínky. Provident Financial před uzavřením smlouvy prověřil úvěruschopnost žalované na základě informací požadovaných a získaných od žalované, které byly zaznamenány v zákaznické kartě a ověřeny doklady uvedenými v části„ ověřené dokumenty“. Na základě smlouvy o zápůjčce poskytl Provident Financial žalované v hotovosti zápůjčku ve výši 23 000 Kč, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit s poplatkem ve výši 15 866 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměny za administrativní činnost a odměny za zpracování a doručení. Celkovou částku se žalovaná zavázala splácet v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 648 Kč. Žalovaná nesplácela řádně a včas, poslední splátku uhradila dne 14. 2. 2019. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020. Žalovaná od uzavření smlouvy o zápůjčce do dne postoupení pohledávky na žalobkyni uhradila celkem částku 21 841 Kč. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 10 586,65 Kč, dlužného poplatku ve výši 6 438,35 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 624,46 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 954,78 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení. Před podáním žaloby vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky.
2. Usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, byla žalované soudem ustanovena opatrovnice, advokátka Mgr. jméno příjmení, LL.M., sídlem adresa, z důvodu, že pobyt žalované není znám.
3. Žalovaná se prostřednictvím ustanovené opatrovnice vyjádřila k podané žalobě, tak že navrhla žalobu zamítnout co do částky 27 290 Kč představující poplatek za uzavření zápůjčky s kapitalizovaným úrokem 3 012,69 Kč a úrokem 29 % ročně z částky 30 908,20 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a co do částky 15 866 Kč představující poplatek za uzavření zápůjčky s kapitalizovaným úrokem 3 624,46 Kč a úrokem 29 % ročně z částky 10 586,65 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Uvedla, že poplatky za zápůjčky i sjednaný úrok 29 % ročně považuje za zcela v rozporu s dobrými mravy. Rovněž má za to, že žalobkyně nepředložila důkazy k tomu, že s náležitou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr.
4. Soud provedl předložené listinné důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:
-) z výpisu z obchodního rejstříku, bylo zjištěno, že žalobkyně je akciovou společností s datem vzniku a zápisu 16. 5. 2005;
-) ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 21. 3. 2018, bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností právnická osoba a žalovanou, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 34 000 Kč, kterou se zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši
27 290 Kč v 18 měsíčních splátkách po 3 405 Kč, a že výše úrokové sazby byla sjednána 29 %;
-) ze zákaznické karty ze dne 21. 3. 2018 bylo zjištěno, že žalovaná v kartě uvedla číslo svého občanského průkazu, adresu trvalého pobytu, že žije v nájmu, má učňovské vzdělání, je svobodná a nemá žádnou vyživovací povinnost. Dále uvedla údaje o svém zaměstnavateli právnická osoba, výši čistého měsíčního příjmu 14 001 Kč a další příjmy domácnosti 11 000 Kč, a nakonec odhadované měsíční výdaje ve výši 3 800 Kč, a že měsíční interní splátky Provident Financial činily 4 931 Kč. Údaje v zákaznické kartě měly být ověřeny pracovní smlouvou žalované na dobu určitou od 16. 10. 2017 do 30. 4. 2018, výplatními páskami za období od číslo do číslo a výpisem z účtu za období číslo;
-) z tabulky umoření ke smlouvě číslo bylo zjištěno, že žalovaná dne 21. 3. 2018 čerpala částku 34 000 Kč a že dne 25. 4. 2018 uhradila částku 3 450 Kč a dne 18. 9. 2018 částku 4 000 Kč;
-) ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 27. 9. 2017, bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností právnická osoba a žalovanou, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 23 000 Kč, kterou se zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši
15 866 Kč v 60 týdenních splátkách po 648 Kč, a že výše úrokové sazby byla sjednána
29 %;
-) ze zákaznické karty ze dne 27. 9. 2017 bylo zjištěno, že žalovaná v kartě uvedla číslo svého občanského průkazu, adresu trvalého pobytu, že žije v nájmu, má učňovské vzdělání, je svobodná a nemá žádnou vyživovací povinnost. Dále uvedla údaje o svém zaměstnavateli právnická osoba, výši čistého měsíčního příjmu 14 293 Kč, a nakonec odhadované měsíční výdaje ve výši 7 000 Kč a že měsíční interní splátky Provident Financial činily 2 015 Kč. Údaje v zákaznické kartě měly být ověřeny pracovní smlouvou žalované na dobu určitou od 2. 5. 2017 do 2. 5. 2018 a výpisem z účtu za období
6 – číslo;
-) z tabulky umoření ke smlouvě číslo bylo zjištěno, že žalovaná dne 27. 9. 2017 čerpala částku 23 000 Kč a že v období od 6. 10. 2017 do 14. 2. 2019 (datum poslední úhrady) uhradila celkem částku 21 841 Kč;
-) ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, včetně seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že žalovaná pohledávka přešla na žalobkyni;
-) z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, včetně podacího lístku, bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávek dopisem zaslaným dne 14. 2. 2020, v němž byla současně vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne doručení dopisu;
-) z předžalobní upomínky ze dne 25. 2. 2021 a podacího lístku bylo zjištěno, že žalované byla před podáním žaloby zaslána dne 26. 2. 2021 upomínka k úhradě dlužné částky nejpozději do 12. 3. 2021;
-) z výpisu z databáze časových řad příjmení byly zjištěny úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami rezidentům ČR za období od 31. 1. 2017 do 31. 12. 2018.
5. Z uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:
Právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba, uzavřel se žalovanou dne 27. 9. 2017 a 21. 3. 2018 smlouvy o zápůjčce, na jejichž základě žalované poskytl v hotovosti, vždy v den podpisu konkrétní smlouvy o zápůjčce, částky 23 000 Kč a 34 000 Kč. Žalovaná se v uvedených smlouvách zavázala zápůjčky splácet v pravidelných týdenních či měsíčních splátkách spolu se sjednanými poplatky. Zápůjční úroková sazba byla v každé ze smluv o zápůjčce stanovena ve výši 29 % ročně. Před uzavřením smluv o zápůjčce žalovaná vyplnila tzv. zákaznické karty, kde uvedla své osobní údaje, adresu trvalého pobytu, že žije v nájmu, má učňovské vzdělání, je svobodná a nevyživuje žádné osoby. Dále uvedla údaje o svém zaměstnavateli, výši čistého měsíčního příjmu a další příjmy domácnosti a nakonec odhadované měsíční výdaje a výši interních splátek vůči právnická osoba Údaje v zákaznických kartách měly být ověřeny pracovními smlouvami žalované, výplatními páskami a výpisem z účtu žalované. Žalované pohledávky byly postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 uzavřené mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným dne 14. 2. 2020, v němž byla současně vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení dopisu. Zástupce žalobkyně zaslal žalované před podáním žaloby výzvu k úhradě dlužné částky nejpozději do 12. 3. 2021.
6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
10. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Podle § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
13. Podle § 2 991 odst. 1, 2 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle § 2 993 občanského zákoníku , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
15. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.
16. Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou žalovaná pohledávka přešla na základě platné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou dvě smlouvy o zápůjčce. Jelikož žalovaná při uzavírání jednotlivých smluv o zápůjčce vystupovala jako spotřebitel (slabší strana), je nezbytné na uvedené smluvní vztahy aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, účinného ke dni uzavření smluv o zápůjčce. V souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. měl Provident Financial jako úvěrující (zápůjčitel) povinnost před uzavřením smluv o zápůjčce řádně, s odbornou péčí, posoudit úvěruschopnost žalované jako úvěrované (výpůjčitelky), tj. její schopnost zápůjčky splácet. Věřitel přitom nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Žalobkyně v řízení soudu neprokázala, že její právní předchůdce řádným (výše uvedeným) způsobem prověřoval schopnost žalované splácet poskytnuté zápůjčky, neboť soudu předložila pouze tzv. Zákaznické karty obsahující údaje o osobních a majetkových poměrech žalované. Podle citovaných judikatorních závěrů však není takový postup pro splnění povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. dostačující. Nadto žalobkyně soudu nepředložila žádné listin y (doklady), jimiž byly ověřeny údaje uvedené žalovaným v Zákaznických kartách, ačkoli je na ně v Zákaznických kartách odkazováno. Soud také nemůže přehlédnout skutečnost, že podle Zákaznických karet žalovaná bydlela v nájmu, přičemž její„ odhadované“ měsíční výdaje činily 3 800 Kč, resp. 7 000 Kč. Takové výdaje však zjevně nemohou odpovídat skutečným výdajům na bydlení v nájmu. Také žalovaná uvedla v každé ze Zákaznických karet jiného zaměstnavatele, přičemž doba, na niž byly (podle Zákaznických karet) pracovní smlouvy uzavřeny, se překrývá. Rovněž žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdce prověřoval bonitu žalované lustrací ve veřejně dostupných rejstřících a databázích, např. insolvenční rejstřík, příjmení, NRKI, BRKI, apod. Z výše uvedených důvodů má soud za to, že právní předchůdce v rozporu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. dostatečně neověřoval úvěruschopnost žalované.
17. Přestože § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanoví, že v důsledku nedostatečného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (v projednávané věci smlouvy o zápůjčce) je smlouva neplatná pouze, uplatní-li námitku neplatnosti smlouvy spotřebitel ve tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy, dospěla judikatura soudů již dříve k závěru, že k porušení povinnosti stanovené poskytovateli spotřebitelského úvěru (zápůjčky) v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. soud přihlédne i bez návrhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, nález Ústavního soud ze dne 26. 2. 2019,
sp. zn. III. ÚS 4129/18 , příp. také rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn.
C číslo), a jedná se tedy o neplatnost absolutní podle § 588 občanského zákoníku , neboť porušení uvedené povinnosti odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
18. Vzhledem k tomu, že žalobkyně soudu neprokázala, že by před uzavřením smluv o zápůjčce její právní předchůdce řádně posoudil úvěruschopnost žalované, tj. schopnost žalované poskytnuté zápůjčky spolu s poplatky žalobkyni vrátit řádně a včas, dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně zjevně porušil svou povinnost stanovenou v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , v důsledku čehož je nutné posoudit obě smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi Provident Financial a žalovanou jako absolutně neplatné podle § 588 občanského zákoníku .
19. Plnění poskytnutá žalované je pak třeba vypořádat z titulu bezdůvodného obohacení podle
§ 2991 občanského zákoníku . Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti částky 23 000 Kč a 34 000Kč na základě neplatných smluv, tedy plnil bez právního důvodu. Smluvní strana neplatné smlouvy přitom může žádat jen toho, oč plnění jí poskytnuté převyšuje objem majetkových hodnot, jež sama přijala, protože poskytnutí protiplnění obohaceným nezakládá vzájemnou restituční povinnost ochuzeného, nýbrž snižuje rozsah prospěchu obohaceného. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná uhradila žalobkyni (jejímu právnímu předchůdci) na zápůjčku 23 000 Kč poskytnutou dne 27. 9. 2017 částku 21 841 Kč a na zápůjčku 34 000 Kč poskytnutou dne 21. 3. 2018 částku 7 450 Kč. Žalobkyně tak má nárok na uhrazení poskytnutých jistin zápůjček snížených o prokázané platby žalované, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši stanovené podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení stanovené v oznámení o postoupení pohledávek, ve kterém byla žalovaná prvně prokazatelně vyzvána k vrácení dlužných částek. Oznámení bylo žalované zasláno dne 14. 2. 2020, fikce doručení nastala podle § 573 občanského zákoníku dne 19. 2. 2020 Lhůta k plnění v délce 10 dnů od doručení tak uběhla dne 2. 3. 2020.
20. V důsledku závěru o absolutní neplatnosti smluv o zápůjčce však žalobkyni nevznikl nárok na úhradu dlužných poplatků a požadovaného příslušenství nad rámec přiznaného zákonného úroku. Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl.
21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když více procesně úspěšným účastníkem byl v řízení žalovaná (žalobkyně požadovala úhradu celkové částky 70 029,74 Kč bez příslušenství, přičemž jí byla přiznána pouze částka celkem 27 709 Kč a žaloba byla zamítnuta v částce celkem 42 320,74 Kč). Jelikož žalované, který by tak měl právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši, žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádnému z účastníků řízení se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
22. Vzhledem k tomu, že žalované byl v řízení ustanoven soudem opatrovník - advokát, je žalobkyně povinna podle § 148 odst. 1 , § 149 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. zaplatit státu náhradu hotových výdajů advokáta a odměnu za zastupování, jejichž výše bude určena v samostatném usnesení, vydaném soudem poté, co si ustanovený advokát vyčíslí náklady, které mu v řízení vznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu obec, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.