Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
117 C 38/2022-51
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr. Silvií Morongovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o: 312,50 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované úhrady částky ve výši 312,50 Kč spolu s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 312,50 Kč za dobu od 16. 7. 2021 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 312,50 Kč za dobu od 16. 7. 2021 do zaplacení, se v celém rozsahu zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované úhrady částky ve výši 312,50 Kč spolu s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 312,50 Kč za dobu od 16. 7. 2021 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 312,50 Kč za dobu od 16. 7. 2021 do zaplacení, se v celém rozsahu zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 1. 11. 2021 domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 312,50 Kč, úrok ve výši 21,99 % ročně z částky 312,50 Kč od 16. 7. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 312,50 Kč od 16. 7. 2021 do zaplacení ve výši 9 %. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni společností právnická osoba příjmení s žalovanou dne 26. 3. 2018 uzavřela smlouvu o bankovních produktech a službách, žalované byl zřízen bankovní účet č. bankovní účet. Zároveň byl poskytnut kontokorentní úvěr do limitu 5 000 Kč. Žalovaná překročila sjednanou výši úvěrového limitu, nesplácela řádně a včas. příjmení převedla aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 3 861,68 Kč na nově zřízený úvěrový účet, za účel jeho uhrazení žalovanou v pravidelných splátkách, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná přesto dlužnou částku nesplatila. Z toho důvodu banka využila svého práva a prohlásila úvěr za ihned splatný v celé výši, a to ke dni 13. 12. 2018 před podáním žaloby žalovaná uhradila dne 15. 4. 2021 platbu ve výši 1 000 Kč, dne 21. 5. 2021 platbu ve výši 1 000 Kč a dne 15. 7. 2021 platbu ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně se tak domáhá jistiny 312,50 Kč, smluvních úroků a úroků z prodlení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 23. 3. 2022 a k němuž byla řádně předvolána, se bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Soud činí tento závěr o skutkovém stavu:
právnická osoba a žalovaná uzavřeli dne 26. 3. 2018 smlouvu o bankovních produktech a službách, kdy je uvedeno, že banka se zavazuje vést platební účet, neplatební účty, zavazuje se poskytnout kontokorentní úvěr s tím, že bližší specifikace služeb není uvedena. Dne 26. 3. 2018 byla dále uzavřena další smlouva a to dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách, kdy žalované byl k běžnému účtu číslo bankovní účet povolen limit 5 000 Kč kontokorentního úvěru, byla vydána debetní karta. Dne 18. 12. 2018 vypracovala banka oznámení adresované žalované, ve kterém žalované sděluje, že z důvodu porušování smluvních ujednání byl žalované zrušen produkt anonymizováno a dluh ve výši 3 861,68 Kč byl z jejího běžného účtu převeden na nově otevřený úvěrový účet číslo tento dluh je okamžitě splatný. Odeslání tohoto oznámení žalované nebylo doloženo. Dne 21. 1. 2021 společnost právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovanou ze smlouvy číslo postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dne 2. 2. 2021. Výzvou ze dne 23. 2. 2021, odeslanou dne 25. 2. 2021, byla žalovaná vyzvána zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky ze smlouvy číslo ve výši 7 092,93 Kč s příslušenstvím.
4. Po provedeném dokazování soud žalobu zamítl. Žalobkyně žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi jejím právním předchůdcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z. Toto prokazovala listino u nazvanou dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 26. 3. 2018, kterou účastníci smlouvy podepsali, a to právnická osoba a žalovaná. Ve smlouvě je uvedeno, že žalované k běžnému účtu byl povolen kontokorentní úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalobní tvrzení však neobsahuje žádná tvrzení, kolik žalovaná měla na úvěru skutečně čerpat a kolik z úvěru uhradila. Je pouze tvrzeno, že celkový dluh, ze kterého není jasno, jak k této částce žalobkyně dospěla, byl převeden na jiný účet, než na jehož vedení se účastníci smlouvy dohodli. Dluh měl činit 3 861,68 Kč na jistině. Žalovaná následně měla na svůj dluh uhradit částku v celkové výši 4 000 Kč. Jedná se o pouhé tvrzení. Žalobkyně neprokázala, že by žalovaná skutečně finanční prostředky v této výši načerpala. Navíc se jedná o spotřebitelský vztah, žalobkyně je povinna tvrdit a prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalované ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně však žádné skutečnosti ke zkoumání úvěruschopnosti netvrdila, proto smlouva o úvěru je dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. Soud nárok žalobkyně nemohl posoudit ani jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 a následujících o. z., jelikož žalobkyně neprokázala, že by žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně skutečně částku 3 861,68 Kč vyčerpala na jistině nebo se jí tato částka dostala do dispozice. Navíc žalobkyně sama uvádí, že žalovaná již na svůj dluh před podáním žaloby uhradila částku 4 000 Kč. Žalobkyně se k jednání u soudu nedostavila a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena o nesplnění své povinnosti tvrzení a důkazní dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.
5. O povinnosti k úhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. negativním výrokem, neboť procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné podle § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř.