Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 C 3/2022-34

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Tománkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 7 040 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně za dobu od 20. 4. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky 1 540 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 5. 11. 2016 do zaplacení jakož i zákonného úroku z prodlení z částky 5 500 Kč za dobu od 5. 11. 2016 do 19. 4. 2021 zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady tohoto řízení ve výši 837,41 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně za dobu od 20. 4. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v rozsahu částky 1 540 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 5. 11. 2016 do zaplacení jakož i zákonného úroku z prodlení z částky 5 500 Kč za dobu od 5. 11. 2016 do 19. 4. 2021 zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady tohoto řízení ve výši 837,41 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Dle tvrzení žalobkyně vznikl tento nárok z titulu dluhu na nesplacené části úvěru, který poskytla právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, žalovanému na základě mezi nimi dne 5. 10. 2016 uzavřené smlouvy o úvěru číslo. Žalobkyně se dle smluvních ujednání ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 5 500 Kč a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky věřitelce s poplatkem za jejich poskytnutí ve výši 1 540 Kč vrátit v dohodnuté 30denní době splatnosti. Žalovaný ve sjednané době úvěr nezaplatil. Dluh z této pohledávky byl původní věřitelkou postoupen smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 3. 2021 na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena původní věřitelkou písemně dne 13. 4. 2021. V oznámení byl žalovaný zároveň vyzván k zaplacení dluhu do 3 dnů od doručení této výzvy. Protože žalovaný na výzvu nereagoval a dluh nezaplatil doposud, domáhá se žalobkyně tohoto nároku u soudu podanou žalobou.

2. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl podle , , (dále jen „ ”) zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil a ke své procesní obraně neuvedl ničeho.

3. K ústnímu jednání, ze kterého se žalobkyně omluvila, se žalovaný bez omluvy nedostavil. Soud proto vycházel z listin, které žalobkyně označila v návrhu k důkazu. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 5. 10. 2016, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z kopie občanského průkazu žalovaného a z potvrzení o odeslání finančních prostředků soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě mezi ní a žalovaným distančně (prostřednictvím elektronických prostředků) uzavřené smlouvy, poskytla žalovanému převodem na jeho bankovní účet č. bankovní účet finanční prostředky ve výši 5 500 Kč, které se žalovaný zavázal věřitelce vrátit spolu s poplatkem ve výši 1 540 Kč v dohodnuté době splatnosti do 30 dnů. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z příloh k této smlouvě, z oznámení původní věřitelky o postoupení pohledávky s výzvou k zaplacení dluhu ve lhůtě 3 dnů a dále z podacího lístku potvrzujícího předání této y držiteli poštovní licence dne 13. 4. 2021, lze dovodit, že žalobkyně nabyla uvedenou pohledávku za dlužníkem od původní věřitelky, čímž prokázala svoji věcněprávní legitimaci v tomto sporu; zároveň prokázala i to, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu. Z předžalobní upomínky datované 13. 4. 2021 vzal soud za zjištěné, že ještě před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu z úvěrové smlouvy číslo.

4. Žalobkyně v návrhu sice tvrdila, že její právní předchůdkyně před poskytnutím úvěru žalovanému prověřila jeho schopnost poskytnutý úvěr splácet, ale k tomuto tvrzení neoznačila žádný důkaz. Tento nedostatek nebylo možné odstranit poučením žalobkyně u ústního jednání, pročež se z něho žalobkyně omluvila. V řízení tak nebylo prokázáno, zda a jakým způsobem se původní věřitelka zhostila své zákonné povinnosti podle , o spotřebním úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon“), a zda tedy před tím, než poskytla žalovanému finanční prostředky, řádně prověřila jeho možnosti tyto prostředky i s poplatkem vrátit. V tomto směru žalobkyně neunesla břemeno důkazní. Z popsaného důvodu soud uzavřel, že tvrzená úvěrová smlouva je pro absenci splněné povinnosti původní věřitelky stanovené ji v ust. zákona, neplatná, přičemž se jedná, jak bylo dovozeno platnou judikaturou, o neplatnost absolutní podle , , (dále jen „o. z.”). Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž zcela konvenuje ustálená judikatura soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu zákona o spotřebitelském úvěru, potažmo druhy jeho neplatnosti. Z rozsudku Evropského soudního dvora ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. , tak výslovně vyplývá, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, zejména její články 8 a 23 musí být vykládána v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládá, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v  této směrnice, to je povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají, ve vnitrostátním právu. Pro úplnost je třeba doplnit, že je-li hlavní závazek neplatný, je neplatným také ujednání např. o poplatku či smluvní pokutě za porušení povinnosti řádně a včas plnit splátky či dluh jako takový, popř. i závazek zajišťující (závazek akcesorický). Žaloba proto není důvodná v části požadovaného poplatku za poskytnutí finančních prostředků, pročež zaplatit tento poplatek na základě neplatné smlouvy nevznikl a v tomto směru soud žalobu zamítl. Žalobu bylo potřeba zamítnout též co do požadovaných zákonných úroků z prodlení z peněžitého dluhu za dobu od 5. 11. 2016 do 19. 4. 2021, neboť ani splatnost dluhu nemůže být stanovena dle neplatné smlouvy.

5. V daném případě soud posoudil nárok žalobkyně podle § 2991 o. z., jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Je proto nepochybné, že žalobkyně má právo na vrácení toho, co poskytla obohacenému bez právního důvodu, a proto soud zavázal žalovaného k zaplacení částky odpovídající skutečně vyčerpané a nevrácené částky ve výši 5 500 Kč, ze kterých nebylo vráceno ničeho.

6. Z listinných důkazů vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu z neplatné smlouvy v oznámení o změně v osobě věřitele a současně mu stanovila lhůtu splatnosti do 3 dnů. Žalovaný k tomuto datu na výzvu žalobkyně nereagoval. Marným uplynutím stanovené lhůty k plnění, která počala běžet po třetím dnu od odeslání výzvy (§ 573 o. z.), se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu (vydání bezdůvodného obohacení) a žalobkyni proto svědčí i právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z této peněžité pohledávky od 20. 4. 2021 do zaplacení podle a o. z., a podle vládního , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 837,41 Kč, přičemž tato částka představuje 56,24 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 78,12 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 21,88 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 040 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, když advokát osvědčil, že je plátcem takové daně.

8. Aplikace § 14b a. t. je odůvodněna množstvím obdobných tzv.„ formulářových“ žalob téže žalobkyně vůči jiným žalovaným podaných u zdejšího. Žalobkyně je právnickou podnikající osobou v oblasti úplatného nabývání souborů či kmenů pohledávek od původních úvěrujících či zapůjčitelů, kteří evidují nedoplatky svých dlužníků, a kteří řádně a včas vůči nim nezaplatili spotřebitelské úvěry a zápůjčky. Tyto pak žalobkyně vymáhá formou u soudu podaných žalob a žaloby se pak ve svém obsahu liší pouze v označení dlužníka, době splatnosti dluhu, ve výši dlužné částky a v době uzavření postupní smlouvy. V ostatním obsahu se pak jedná o ustálený vzor uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech.

9. Lhůta k plnění vyplývá z ust. věty před středníkem, , splatnost přisouzených nákladů řízení soud vázal k rukám advokáta v souladu s 

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté , či exekucí dle příslušných ustanovení , exekučního řádu.