Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 228/2021-43

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši číslo ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum, co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka, zamítá.

III. Žalobce je povinen doplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech, soudní poplatek ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši [číslo] ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka], zamítá. III. Žalobce je povinen doplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech, soudní poplatek ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal dne datum u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel s předchůdcem žalobce Smlouvu o druh název č. C49EF/130281 dne datum rozhodnutí Smlouva byla uzavřena s původním věřitelem právnická osoba Na základě této smlouvy byla žalovanému půjčena částka ve výši částka. Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku spolu s poplatkem částka, tj. celkem částku částka, do datum. Žalovaný však splátku řádně a včas neuhradil, zaplatil pouze částku částka (toto tvrzení žaloby bylo v průběhu řízení opraveno na částku částka). Ode dne datum se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou částky částka. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z původního věřitele na žalobce na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností od datum. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne datum. Ode dne postoupení pohledávky nebylo na dluh uhrazeno ničeho. Žalobce nemá informaci o tom, že žalovaný uhradil částku částka, což je hodnota postoupené pohledávky, která sestává z nesplacené jistiny částka, nesplaceného poplatku ve výši částka, smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši částka, poplatků za odeslání upomínky částka. Žalobce provedl revizi těchto částek a požaduje po žalovaném nesplacenou jistinu, tj. částka, nesplacený poplatek ve výši částka a náklady spojené s vymáháním částka. příjmení částka je tvořena součtem nesplaceného úroku částka, poplatků částka a poplatku za upomínání částka. Dále požaduje žalobce kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení částka po revizním přepočtu od datum do datum a zákonný úrok z prodlení od datum z jistiny částka. Na nákladech řízení je požadováno částka.

2. Svoji aktivní legitimaci žalobce doložil Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou s právnická osoba ze dne datum na žalobce. Oznámení o postoupení pohledávky adresované žalovanému dopisem předchůdce žalobce je datováno dnem datum a doloženo poštovním podacím archem.

3. Ve věci platební rozkaz vydán nebyl. Soud jednal a rozhodl dne datum bez přítomnosti účastníků, když žalobce byl k jednání omluven a u žalovaného bylo doručeno fikcí dnem datum. Soud postupoval v souladu s ust. , 3

4. Žalobce soudu předložil Smlouvu o druh název č. spisová značka, která byla uzavřena dne datum s původním věřitelem právnická osoba, potvrzení o přijetí platby částka z protiúčtu bankovní účet, potvrzení o provedené platbě částka na účet žalovaného, tj. č. bankovní účet dne datum, přehledem úkonů věřitele, kopie upomínek ze dne datum, datum, datum, datum a výzvu před podáním žaloby ze dne datum s doklady o doručování. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že dne datum byla uzavřena mezi předchůdcem žalobce a žalovaným Smlouva o spotřebitelském úvěru distančním způsobem dle § 1820 a násl. o.z., na základě které byla žalovanému vyplacena částka částka. Z této uzavřené smlouvy soud zjistil, že se dále žalovaný zavázal zaplatit věřiteli celkem částka a poplatek za sjednání úvěru částka do číslo dnů, pokud by byl úvěr splacen včas, jinak při překročení doby splatnosti se jedná o částku částka a výše poplatku je částka. Podle § 580 odst. 1o. z., platného v době uzavření smlouvy, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). obec mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. příjmení způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část oddělitelná od zbývajícího obsahu právního jednání (ve smyslu § 576 o. z.). Soud v daném případě posoudil uzavřenou Smlouvu mezi předchůdcem žalobce a žalovaným dne datum ve smyslu § 588 o. z., jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13 EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisuje půjčená částka,„ poplatky“, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného. Žalovaný tedy samotný text smluv v tomto směru těžko mohl ovlivnit. Žalobci byla pohledávka za žalovaným postoupena od jeho právního předchůdce. Okolnosti uzavření smlouvy soud tedy nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smlouvy nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to žalovaný, který je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, jeho postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Soud nemohl zjistit, v jakém postavení se spotřebitel – žalovaný nacházel s ohledem na finanční prostředky, které má k dispozici, předchůdce žalobce si zřejmě nezjišťoval ekonomickou schopnost žalovaného splácet název, což nebylo žalobcem doloženo. Soud považuje toto právní jednání (Smlouvu o druh. název) za neplatné nejen z tohoto důvodu, ale i pro rozpor s dobrými mravy také z toho důvodu, že žalobce požaduje po žalovaném navýšení splatného dluhu o částku jednak + částka a další poplatek„ za sjednání“ ve výši + částka, pokud by byl druh splacen ve lhůtě číslo dnů a při překročení této lhůty se jedná o částky + částka a + částka k zapůjčené částce částka. Ze smlouvy není patrné, jak byly tyto částky určeny a proč právě v této výši, smlouva se jeví celkově jako nevyvážená v neprospěch žalovaného jako spotřebitele, smlouva obsahuje řadu poplatků za prodloužení splatnosti úvěru, za odeslání upomínek, za administrativní náklady na vymáhání, poplatek za vytvoření splátkového kalendáře i za„ inspektorský výjezd“. Celkovou výši těchto poplatků vztažmo k půjčené částce, i ke lhůtě splatnosti, soud považuje za odporující dobrým mravům. Sjednané poplatky těžko lze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Proto soud považuje za neplatné právní jednání celou smlouvu. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.,„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobce žalovanému plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o druh, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení,„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, pak byl nárok žalobce posouzen dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný prokazatelně obdržel částku částka a dle potvrzení žalobce uhradil věřiteli celkem částku částka, poslední platba proběhla dne datum. K vrácení bezdůvodného obohacení tedy zbývá částka částka – částka částka = částka. Proto bylo žalobě vyhověno v této části s tím, že je žalovaný povinen uhradit žalobci i zákonný úrok z prodlení, který byl přiznán od data následujícího po dni, kdy byl žalobcem žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky a nikoliv od data požadovaného žalobcem, které na bezdůvodné obohacení nemá žádnou zákonnou vazbu, neboť vychází z data následujícího z plnění uzavřené smlouvy, tj. od datum. Výzva k plnění před podáním žaloby je ze dne datum, u které žalobce doložil podacím lístkem, že se žalovanému doručuje tato výzva se lhůtou splatnosti do datum. V prodlení se tedy žalovaný ocitl dnem následujícím poté, co byl k úhradě dluhu vyzván, tj. od datum. Soud proto uložil žalovanému dluh žalobci uhradit tak, že zaplatí částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši číslo ročně od datum do zaplacení z této částky do tří dnů od právní moci rozsudku dle Zákonný úrok z prodlení je ve výši dle , tj. číslo ročně od datum do zaplacení. Povinnost platit úrok z prodlení pak pro žalovaného vyplývá z občanského zákona. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má totiž věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Ve zbývající části, pokud se týče zákonných úroků z prodlení, které požadoval žalobce od datum do datum z částky částka, dále co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku částka a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka, byla žaloba ze shora uvedených důvodů zamítnuta.

5. Podle , měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

6. Vzhledem k tomu, že měl ve věci převážný úspěch žalovaný, kterému žádné náklady s tímto řízením nevznikly, soud vyslovil, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

7. Soud uložil žalobci doplatit soudní poplatek ve výši částka, dle pol. 2.2 sazebníku poplatků, vztažmo k pol. 1. a) přílohy k z.č. , neboť v tomto řízení soud nevydal platební rozkaz, soudní poplatek byl zaplacen ve výši částka žalobcem a protože činí částka, pak soud uložil rozdíl ve výši částka žalobci uhradit, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.