Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 413/2021-26
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Šimkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s 8,5 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbylé části se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s 8,5 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbylé části se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Dne datum podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky částka s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba, IČO, uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru č. anonymizováno, na základě které obdržel bezhotovostním převodem částku částka a zavázal se za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši částka, celkem tedy částku částka, se splatností do datum. Žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které jsou podmínky, za kterých je možné uzavření smlouvy o úvěru. Zájemce si dle vlastní volby nastaví dostupné parametry (splatnost, výše úvěru, forma úvěru), a v případě souhlasu s výší poplatku a celkové částky, kterou by byl povinen uhradit, klikne na políčko„ Chci půjčit“. Dalším krokem je ve vyplnění registračního formuláře, ve kterém uvede jméno, příjmení, rodné číslo, e-mailovou adresu, číslo mobilní telefonu, číslo občanského průkazu, adresu trvalého pobytu, příp. kontaktní adresu, dále údaje o svém zaměstnání (typ příjmu, název zaměstnavatele, jeho IČO, výši svého příjmu). Po vyplnění registračního formuláře je povinen se seznámit s celým obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, kdy zaškrtnutím příslušného políčka potvrdí, že se smlouvou souhlasí, potvrdí, že rozuměl a souhlasí se všemi právními součástmi procesu. V dalších krocích se pak stejným způsobem seznámí a odsouhlasí další související dokumenty (formulář dle zákona o spotřebitelském úvěru, souhlas se zpracováním a nakládáním s osobními údaji, ceník, čestné prohlášení klienta). Po procesu odsouhlasení všech dokumentů, je zájemci na zadané číslo mobilního telefonu odeslána SMS zpráva s unikátním kódem, kterým dokončí tvorbu osobního profilu a zároveň odešle závaznou žádost o poskytnutí úvěru. Veškerá smluvní dokumentace je následně zaslána a zadaný e-mail. Po schválení úvěru, je zájemci zaslána na zadaný bankovní účet požadovaná finanční částka. Žalovaný však poskytnutý úvěr neuhradil řádně a včas, čímž mu dle smlouvy vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu a poplatky za prodlení. Na základě projektu fúze sloučením ze dne datum došlo ke sloučení zanikající společnosti právnická osoba, IČO, se společností právnická osoba, IČO. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a účinné ke dni datum došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne datum. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil a na předžalobní upomínku ze dne datum nereagoval. Žalobkyně se po žalovaném domáhá úhrady nesplacené jistiny ve výši
částka, smluvní pokuty ve výši částka a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř., a zjistil následující skutkový stav: právnická osoba, IČO, a žalovaný uzavřeli v elektronické podobě smlouvu o úvěru č. anonymizováno, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Na základě této smlouvy žalovaný obdržel převodem na účet celkem částku částka. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr včetně smluvního příslušenství v částce částka do 29 dní, tedy do datum, který však neuhradil řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo v souladu s podmínkami smlouvy právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny, smluvní úrok a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Dále žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky výzvou před podáním žaloby ze dne datum Tyto skutečnosti má soud za prokázané ze smlouvy o úvěru, ceníku, formuláře pro standardní informace
o spotřebitelském úvěru, výpisu bankovního účtu prokazující poskytnutí jistiny, dokumentace fúze sloučením, smlouvy o postoupení pohledávek včetně příloh, oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího archu a předžalobní upomínky včetně poštovního podacího archu.
4. Proti žalovanému byla mimo jiné již od roku 2009 vedena další dvě řízení
o zaplacení pohledávek v různých výších a od různých společností. Dále jsou proti němu vedena
i exekuční řízení v souvislosti s neplněním uložených povinností, a to již od roku 2007. To má soud za prokázané z výpisu věcí vedených proti žalovanému u zdejšího soudu.
5. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), přičemž se dle § číslo smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § číslo věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
6. Vzhledem k tomu, že byla smlouva o úvěru uzavřena se spotřebitelem, vycházel soud rovněž ze zákona o spotřebitelském úvěru číslo Sb., účinného v době uzavření smlouvy. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných
a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Ohledně úvěruschopnosti Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí spisová značka, (PR číslo s. 757) uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Stejně tak Ústavní soud ČR ve svém rozhodnutí III. ÚS 4219/18 uvedl, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn – jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Oklikou se tak v rámci těchto úvah dostává znovu do popředí myšlenka formulovaná nálezem sp. zn. I․ ÚS 199/11; totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů – dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil (srov. k tomu výslovně též sněmovní tisk číslo důvodová zpráva k zákonu č. 257/2016 Sb., zvláštní část - k § 86;7. volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu, 2013 – 2017). Z výše uvedeného nutno podle Ústavního soudu dovodit, že posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy. Naopak obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. V sp. zn. spisová značka, podle kterého důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.
8. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Po provedeném dokazování a s ohledem na výše uvedenou právní úpravu i judikaturu soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru podepsaná právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, a žalovaným je absolutně neplatná, neboť žalobkyně v rozporu s ustanovením § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. netvrdila, ani neprokázala, že by se její právní předchůdkyně zabývala otázkou schopnosti žalovaného daný úvěr splatit, když ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v žalobě pouze uvádí, že se spokojila s nedoloženým vyplněným dotazníkem o příjmech dlužníka. Jakým konkrétním způsobem a na základě jakých podkladů úvěruschopnost její právní předchůdkyně dostatečně v souladu se zákony a soudní judikaturou zkoumala, a zda vůbec, není zřejmé. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k soudu nedostavila, nemohl jí soud poskytnout poučení dle § 118a o.s.ř., tedy v jakém směru má doplnit svá tvrzení a důkazy. Soud rovněž neměl možnost odročit jednání za účelem doplnění dokazování, neboť dle § 118b o.s.ř. mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, případně do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, kdy neplatnost zkoumá z úřední povinnosti, a v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku částka a žalovaný na tuto částku nevrátil ničeho, zůstala mu tak povinnost vydat částku částka, neboť v této části se na straně žalovaného jednalo o bezdůvodné obohacení, které by měl žalovaný žalobkyni vydat. V této části shledal soud žalobu důvodnou, přičemž má za to, že den následující po doručení oznámení o postoupení pohledávky a výzvy k zaplacení jako prokazatelně první výzvy k plnění z titulu bezdůvodného obohacení se žalovaný dostal do prodlení, a tudíž jej uznal povinným uhradit od datum též zákonný úrok z prodlení. Zbývající nárok na smluvní pokutu a smluvní úroky soud s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy zamítl.
10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl v řízení z procesního hlediska téměř shodný.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).