Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 C 294/2021-21

Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Srpovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa žalovaného

o zaplacení 21 378,17 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20 680 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 680 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu rozdílu částek požadovaných žalobcem, tj. částky 21 378,17 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 508,69 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 476,37 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 21 378,17 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 21 378,17 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení na straně jedné a částkou přiznanou ve výroku I. na straně druhé, tj. částkou 20 680 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 680 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení.

III. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu

Plzeň - sever soudní poplatek ve výši 213 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení v částce 302,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20 680 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 680 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v rozsahu rozdílu částek požadovaných žalobcem, tj. částky 21 378,17 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 508,69 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 476,37 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 21 378,17 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 21 378,17 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení na straně jedné a částkou přiznanou ve výroku I. na straně druhé, tj. částkou 20 680 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 680 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení.</b> <b>III. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň - sever soudní poplatek ve výši 213 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení v částce 302,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.</b>

1. Žalobou ze dne datum ve znění jejího doplnění ze dne datum se žalobce vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 21 378,17 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdce“), uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce číslo (dále též jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Žalobce dále uvedl, že na základě uvedené smlouvy jeho právní předchůdce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč a žalovaný se naproti tomu zavázal tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit dále částku 15 191 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 935 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 1 smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 596 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 660 Kč, to vše v pravidelných 60 týdenních splátkách po 620 Kč (poslední splátka ve výši 611 Kč). Žalovaný však plnil pouze částečně, když zaplatil jen 1 320 Kč, přičemž část těchto plateb ve výši 698,17 Kč byla použita na částečnou úhradu poplatku a zbývající část plateb ve výši 621,83 Kč byla použita na částečnou úhradu jistiny.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud ve smyslu , , (dále jen „“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalobce vyjádřil souhlas s tímto postupem, zatímco žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.

3. Žalobce prokázal, že je aktivně legitimován k podání žaloby smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, z níž bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce, spol. právnická osoba, podle - 1886 , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o.z.“), postoupil pohledávku za žalovaným z titulu smlouvy o zápůjčce číslo na žalobce, který pak dopisem ze dne datum splnil svoji informační povinnost vůči žalovanému týkající se postoupení pohledávky.

4. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. Ze smlouvy číslo ze dne datum je zřejmé, že smluvní strany uzavřely smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl. o.z., na jejímž základě se zavázal právní předchůdce žalobce poskytnout žalovanému 22 000 Kč, přičemž podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že uvedená částka mu byla předána v hotovosti. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit s navýšením o celkem 15 191 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po 620 Kč (poslední splátka 611 Kč). První splátkové období přitom začalo běžet dnem uzavření smlouvy, tj. dnem datum. Ve smluvních podmínkách smlouvy bylo ve vazbě na trvání smlouvy po celou sjednanou dobu uvedeno, že roční sazba úroku činí 29 % a RPSN 168,14 %.

5. Žalobce uvedl, že žalovaný neplatil sjednané splátky řádně a včas, když celkem uhradil pouze částku 1 320 Kč (dle tabulky umoření zaplatil žalovaný částku 620 Kč dne datum a částku 700 Kč dne datum). Žalobce tak požaduje, aby mu žalovaný zaplatil na dlužné jistině částku 21 378,17 Kč, protože z celkové žalovaným uhrazené částky 1 320 Kč započetl částku ve výši 698,17 Kč na částečnou úhradu poplatku a částku ve výši 621,83 Kč použil na částečnou úhradu jistiny, a dále pak 3 508,69 Kč jako zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny za období od datum do datum, a dále pak 5 476,37 Kč jako úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny za období od datum do datum Vedle toho žalobce uplatňuje nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 21 378,17 Kč za období od datum do zaplacení a úrok ve výši 29 % ročně z částky 21 378,17 Kč od datum do zaplacení. Žalobce podacím lístkem ze dne datum prokázal, že žalovanému zaslal poštou předžalobní upomínku.

6. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Především se zabýval platností sjednané výše smluvního úroku, který musí být co do své výše stanoven tak, aby nebyl v rozporu s dobrými mravy. Podle o.z. každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě sd a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. Podle . o.z. výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakože právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle nálezu Ústavního soudu výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením , ale především článku 36y.

7. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , dále např. sp. zn. se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžnímiy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“.

8. V době uzavření smlouvy o zápůjčce, tj. v prosinci 2018 dle statistiky ČNB (ARAD systém časových řad UK 4) činila průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžnímiy se splatností od jednoho roku do pěti let pro potřeby domácnosti na spotřebu 8,59 %. Bylo by tak možné akceptovat až trojnásobek, tj. 25,77 %. Ve smlouvě byla sice formálně sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 29 % ročně, avšak je zcela zřejmé, že částka 15 191 Kč, kterou měl žalovaný zaplatit nad rámec poskytnutých 22 000 Kč, výrazně přesahuje trojnásobek běžného smluvního úroku sjednaného pro úvěry a půjčky v daném období (25,77 % z 22 000 Kč činí 5 669,4 Kč), přičemž struktura částky, která měla být vrácena, je nastavena tak, aby obcházela zákon, pokud jde o sjednanou výši smluvního úroku, který je stanoven částkou 3 935 Kč, což odpovídá 17,9 % z jistiny. U ostatních položek (částka za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení) představuje jejich součet částku 11 256 Kč, tj. 51,2 % z jistiny. Taková výše poplatku se zcela vymyká obvykle sjednávaným poplatkům, které za tuto službu účtují banky. V této souvislosti je třeba zohlednit závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu ČR ze dne 11. 12. 2014 sp. zn. a ze dne 26. 1. 2012 sp. zn. , dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní. Na smlouvu o zápůjčce jako celek uzavřenou mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce dne datum je třeba pohlížet ve světle shora citované judikatury Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení , o.z. pro rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, neboť předmětná smlouva představuje značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele (žalovaného) jakožto slabší smluvní strany, když sjednané náklady zápůjčky svou výší ani zdaleka neodpovídají obvyklým poplatkům, které účtují bankovní subjekty, a jsou spotřebiteli účtovány v částkách nepoměrně vyšších oproti sjednanému úroku ze zápůjčky, čehož účelem je obejít zákon s ohledem na maximální možnou výši sjednaného úroku. Vzhledem ke skutečnosti, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud proto nárok žalobce vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení dle ustanovení a násl. o.z., kdy žalovaný se na úkor právního předchůdce žalobce plněním, které mu poskytl na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatil, a proto je povinen vydat žalobci částku 20 680 Kč, která odpovídá rozdílu mezi poskytnutou jistinou 22 000 Kč a částkou 1 320 Kč, kterou žalovaný již uhradil. Podle o.z. má žalobce též právo na úrok z prodlení ve výši podle , 2 vládního z částky 20 680 Kč od datum do zaplacení, přičemž počátek prodlení byl stanoven v návaznosti na upomínku obsaženou v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, které bylo předáno poštovnímu úřadu k přepravě dne datum. V souladu s ustanovením o.z. se oznámení mohlo dostat do dispoziční sféry žalovaného dne datum, žalovaný byl povinen plnit ve lhůtě deseti dnů od doručení dopisu, tedy do datum, protože poslední den desetidenní lhůty určené k plnění připadl na neděli datum, v důsledku čehož došlo k jeho posunu na den nejblíže následující, a proto se žalovaný ocitl v prodlení až dne datum Lhůta k zaplacení byla stanovena podle část věty před středníkem. Ve zbývající výši byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

9. Výrokem III. tohoto rozsudku soud uložil žalobci povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 bodu 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobci doměřen soudní poplatek z částky 856 Kč na 1 069 Kč dle položky 1 bodu 1. písm. b) sazebníku, zbývá tak uhradit 213 Kč.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle , kdy žalobce měl ve věci úspěch v poměru 56 % (neúspěšný byl ze 44 %). Žalobce tak má nárok na 12 % účelně vynaložených nákladů řízení, které tvoří zaplacený soudní poplatek 856 Kč, doplatek soudního poplatku 213 Kč, odměna advokáta ve výši 900 Kč podle . za tři úkony právní služby ve smyslu citované vyhlášky (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) po 300 Kč, paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč podle citované vyhlášky za tři úkony právní služby po 100 Kč a podle také náhrada 21 % DPH ze základu 1 200 Kč v částce 252 Kč, tj. celkem 2 521 Kč, a 12 % představuje částka 302,50 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen uhradit na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň- sever.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jeho splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.