Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 314/2021-48
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Mášou ve věci
žalobkyně: ; název žalobkyně, IČO
sídlem adresa žalobkyně
Spojené království příjmení jméno a anonymizováno země
zastoupené advokátkou anonymizováno jméno příjmení příjmení
sídlem anonymizováno číslo, PSČ obec
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 3 280 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit 3 280 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 1 090 Kč od 23. 11. 2016 do zaplacení a z částky 1 035 Kč od 28. 11. 2016 do zaplacení a s 9,75% úrokem z prodlení ročně z částky 1 155 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně zaplatit 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit 3 280 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 1 090 Kč od 23. 11. 2016 do zaplacení a z částky 1 035 Kč od 28. 11. 2016 do zaplacení a s 9,75% úrokem z prodlení ročně z částky 1 155 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně zaplatit 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 3 280 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná dne 21. 6. 2019 použila ke své přepravě prostředek právní předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnosti jako cestující bez platné jízdenky přepravních služeb společnosti právnická osoba, a to vlaku číslo mezi stanicemi obec část obce a obec a při přepravní kontrole se kontrolorovi neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovanou částku tvoří cena jízdného ve výši 155 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1 000 Kč, v souladu s přepravním řádem právní předchůdkyně žalobkyně. Dále žalovaná dne 22. 11. 2016 použila ke své přepravě prostředek právní předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnosti jako cestující bez platné jízdenky přepravních služeb společnosti právnická osoba, a to ve vlaku anonymizováno mezi stanicemi obec hl. nádrží – obec. Žalovanou částku tvoří cena jízdného ve výši 90 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1 000 Kč, v souladu s přepravním řádem právní předchůdkyně žalobkyně a dne 27. 11. 2016 žalovaná použila ke své přepravě prostředek právní předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnosti jako cestující bez platné jízdenky přepravních služeb společnosti právnická osoba, a to vlak číslo mezi stanicemi obec - obec a při přepravní kontrole se kontrolorovi neprokázala platným jízdním dokladem. Žalovanou částku tvoří cena jízdného ve výši 35 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1 000 Kč, v souladu s přepravním řádem právní předchůdkyně žalobkyně.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.
Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Žalovaná cestovala bez platného jízdního dokladu dne 21. 6. 2019 vlakem číslo mezi stanicemi obec část obce a obec, přičemž neměla platný jízdní doklad ani peníze k zakoupení jiného u průvodčího. Totožnost žalované byla ověřena z předloženého občanského průkazu. Žalovaná dlužnou částku neuhradila a právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek.
Žalovaná cestovala bez platného jízdního dokladu dne 22. 11. 2016 vlakem číslo mezi stanicemi obec hl. nádraží a obec jako cestující bez platné jízdenky přepravních služeb společnosti, přičemž neměla platný jízdní doklad ani peníze k zakoupení jízdného u průvodčího. Totožnost žalované byla ověřena z předloženého občanského průkazu. Žalovaná dlužnou částku neuhradila a právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek.
Žalovaná cestovala bez platného jízdního dokladu dne 27. 11. 2016 vlakem číslo mezi stanicemi obec a obec, přičemž neměla platný jízdní doklad ani peníze k zakoupení jiného u průvodčího. Totožnost žalované byla ověřena z předloženého občanského průkazu. Žalovaná dlužnou částku neuhradila a právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek.
Mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla dle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), uzavřena smlouva o přepravě osob, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně jako dopravce poskytla žalované přepravu do určeného místa, avšak žalovaná za tuto přepravu nezaplatila jízdné. Dle § 18a odst. 1 zák. č. 111/94 Sb., o silniční dopravě a § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách ve znění pozdějších předpisů, je pověřená osoba oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobními údaji podle odstavce 2 písm. c). Doba plnění účtovaného postihu se řídí § 1958 o. z., přičemž dlužník se dostává do prodlení uplynutím dne následujícího po kontrole. Forma výzvy k plnění není žádným předpisem stanovena, proto postačí výzva ústní, kterou dává kontrolor cestujícímu na místě kontroly. Protože žalovaná použila prostředku veřejné hromadné dopravy a při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem, vznikla jí povinnost uhradit dlužné jízdné 155 Kč, 90 Kč a 35 Kč a dále přirážku za jízdu bez platného jízdního dokladu ve výši 3 x 1 000 Kč stanovenou ve smluvních přepravních podmínkách právní předchůdkyně žalobkyně. Žalobkyně vstoupila do právního vztahu na místo právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a následujících o. z. Žalovaná se ocitla v prodlení a je, ve smyslu § 1970 o. z. povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení, výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
Soud tedy žalované uložil povinnost, aby částku 3 280 Kč s příslušenstvím zaplatila žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a přísluší jí tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila. Žalobkyně požadovala náhradu nákladů řízení, které vyčíslila na 5 119 Kč. Soud však nesouhlasí s požadavkem žalobkyně na postup podle § 7 bodu 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“). V projednávané věci je třeba vycházet z § 14b advokátního tarifu, neboť jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který je žalobkyní opakovaně uplatňován ve skutkově i právně obdobných věcech, a předmětem řízení je současně částka nepřevyšující 50 000 Kč.
Při stanovení výše náhrady nákladů řízení je tedy nutno vycházet z § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu, které stanoví výši sazby za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty do 10 000 Kč částkou 200 Kč a z odst. 5 písm. a) citovaného ustanovení vyhlášky, který určuje paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odst. 1 a 2.
Náklady řízení žalobkyně jsou tedy tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 1 089 Kč (odměna podle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu, ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a 21% DPH). Soud uložil žalované povinnost nahradit náklady tohoto řízení v celkové výši 1 489 Kč žalobkyni k rukám jejího zástupce, dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.