Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 17/2022-28
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 1 037 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 037 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 1. 4. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 037 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 1. 4. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 25. 10. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení 1 037 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 4. 2021 do zaplacení z titulu dlužného jízdného a přirážky k němu. Žalobu zdůvodnila tím, že žalovaný jako cestující využil dne 31. 3. 2021 přepravních služeb společnosti právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizováno“), čímž mu vznikla povinnost uhradit anonymizováno cenu za přepravu ve výši 37 Kč. Po započetí přepravy se žalovaný ve vlaku na výzvu pověřeného zaměstnance anonymizováno neprokázal platným jízdním dokladem, byl proto vyzván k tomu, aby uhradil jednak jízdné ve shora uvedené výši, jednak v souladu se smluvními přepravními podmínkami a tarifem anonymizováno též přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Pohledávku na zaplacení uvedených částek anonymizováno postoupila na žalobkyni. Žalovaný doposud na svůj dluh neuhradil ničeho.
2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla zaslána na adresu místa jeho trvalého pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřil.
3. Soud věc posoudil a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř. “). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Souhlas účastníků s tímto postupem přitom předpokládal, neboť žádný z nich se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:
Žalovaný byl dne 31. 3. 2021 ve vlaku anonymizováno číslo podroben přepravní kontrole provedené pověřenou osobou anonymizováno, při níž se této osobě na její výzvu neprokázal platným jízdním dokladem. Totožnost žalovaného byla ověřena z jeho občanského průkazu. Žalovanému bylo vystaveno potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek, podle něhož byl povinen k úhradě jízdného ve výši 37 Kč a přirážky k němu ve výši 1 000 Kč. Žalovaný tyto částky na místě pověřené osobě anonymizováno neuhradil. anonymizováno postoupila pohledávku na úhradu zmíněných částek na žalobkyni smlouvou uzavřenou dne 14. 7. 2021, o čemž byl žalovaný informován v dopise ze 14. 9. 2021, jehož prostřednictvím byl současně vyzván k zaplacení dluhu a upozorněn, že pokud k jeho úhradě nedojde dobrovolně, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání dluhu.
5. Po právní stránce hodnotil soud věc jako spor ze smlouvy o přepravě osob podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
6. Podle § 2550 o. z. se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.
7. Mezi anonymizováno a žalovaným došlo tím, že žalovaný využil ke své přepravě vlakového spoje provozovaného anonymizováno, ke konkludentnímu uzavření smlouvy o přepravě osoby ve smyslu § 2550 o. z. Na jejím základě anonymizováno poskytla žalovanému přepravu svým vozem, přičemž žalovaný byl povinen za tuto přepravu uhradit jízdné dle tarifu anonymizováno. Tuto svou povinnost však prokazatelně porušil, což bylo zjištěno při provedené přepravní kontrole. Žalovanému tím podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb. , o drahách v účinném znění, vznikla povinnost vedle dlužného jízdného zaplatit anonymizováno též přirážku k jízdnému, jejíž výše byla stanovena v tarifu anonymizováno na částku 1 000 Kč. Takto vysoká přirážka nepřesahuje maximální možnou přirážku uvedenou v § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. , žalovaný tedy nepochybně byl povinen uhradit i tuto přirážku.
8. Ačkoliv žalobkyně nebyla smluvní stranou předmětné smlouvy o přepravě, svou aktivní legitimaci ve věci prokázala předloženým oznámením o postoupení pohledávky (dopis ze 14. 9. 2021), z něhož vyplynulo, že se na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 14. 7. 2021 ve smyslu § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala věřitelkou žalobou uplatněné pohledávky na úhradu dlužného jízdného a přirážky k němu. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že žalovaný doposud dlužné jízdné a přirážku k němu ani částečně neuhradil. Bylo přitom na žalovaném, aby v případě, že se tak stalo, takovou skutečnost soudu tvrdil a zejména pak prokázal. Vzhledem k tomu, že tak žalovaný neučinil a že z obsahu spisu žádnou úhradu z jeho strany nelze dovodit, vycházel soud, pokud jde o aktuální výši dluhu, z podané žaloby.
9. Ze všech shora popsaných důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je oprávněná. Proto jí v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 1 037 Kč, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení. Nárok na jeho zaplacení se opírá o § 1970 občanského zákoníku , výše úroku se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , za jehož účinnosti se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého dluhu.
10. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a svědčí jí tak vůči žalovanému podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 968 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 500 Kč za dva úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 cit. vyhl. a jeden úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 2 cit. vyhl. (jednoduchá výzva k plnění) v poloviční výši 100 Kč, dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 168 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. ). Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 1 368 Kč, a to k rukám její zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
11. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.