Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 241/2021-59

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Bučkem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa státního zastupitelství

zastoupený advokátem, JUDr. jméno jméno, Ph.D.

sídlem adresa, PSČ obec a číslo

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

zastoupený advokátem, JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

o zaplacení 19 430 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o zaplacení částky 19 430 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 24. 1. 2021 do zaplacení se v celém rozsahu zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 9 280,58 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalovaného.

Odůvodnění:

I. Žaloba o zaplacení částky 19 430 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 24. 1. 2021 do zaplacení se v celém rozsahu zamítá. II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 9 280,58 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobou, podanou dne 18. 8. 2021, žalobce uplatnil pohledávku v částce 19 430 Kč s úrokem z prodlení z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobce jako prodávajícím převedl kupní smlouvou číslo do vlastnictví žalovaného pozemek p. číslo v obci a katastrální uzemí za cenu 290 Kč a pozemek p. číslo v obci a katastrální uzemí za cenu 4 210 Kč Kupní smlouva byla uzavřena podle , o Státním pozemkovém úřadu. Kupní cena pozemků byla stanovena na základě znaleckého posudku číslo znalce jméno příjmení. Na základě následně zpracovaného znaleckého posudku č. ÚOM číslo zpracovaného Ústavem oceňování majetku při Ekonomické fakultě obec školy báňské – Technické univerzity obec bylo zjištěno, že výše uvedené ocenění není správné a převáděné pozemky mají být správně oceněny tak, že první uvedený pozemek je oceněn na 1 540 Kč (rozdíl v neprospěch žalobce oproti původnímu ocenění činí 1 250 Kč) a druhý uvedený pozemek je oceněn na 22 390 Kč (rozdíl v neprospěch žalobce oproti původnímu ocenění činí 18 180 Kč). Ve vztazích dle ust. zákona o Státním pozemkovém úřadu je realizována povinnost převést pozemky zákonem stanovenému okruhu osob (převod vlastnického práva na uživatele pozemků zahrádkové osadě) za předem daných podmínek (za zákonem definovanou cenu), kdy žalobce nedisponuje autonomií vůle a není oprávněn realizovat převod za dohodnutou cenu. Žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , kde šlo sice o převod k vypořádání restitučního nároku dle , princip byl ale stejný, neboť zákon stanovuje, za jakou cenu má být pozemek převeden a v daném případě v důsledku nesprávného ocenění došlo k tomu, že nedochází k převodu v zákonné hodnotě. Dále odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , dle něhož smlouva o převodu pozemku mezi povinnou osobou a oprávněnými osobami není projevem svobodné vůle smluvních stran, nýbrž jejím prostřednictvím je realizována zákonem stanovená povinnost převést oprávněné osobě náhradní pozemek odpovídající zákonné hodnotě, a pokud je na oprávněnou osobu převeden náhradní pozemek v hodnotě vyšší, než je hodnota odňatého pozemku, dojde na straně oprávněných osob k bezdůvodnému obohacení. V případě, že kupující nabude pozemky za cenu nižší, než jaká měla být stanovena podle zákona, vzniká mu bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat. Žalobce výzvou k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 4. 1. 2021 vyzval žalovaného k zaplacení částky 19 430 Kč do 10 dnů od doručení výzvy. Na výzvu žalovaný reagoval tím, že úhradu odmítl, což následně potvrdil i jeho zástupce. Úrok z prodlení žalobce nárokuje od 24. 1. 2021, kdy uplynulo 10 dní od doručení výzvy, neboť ta byla doručena žalovanému dne 13. 1. 2021.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. K věci uvedl, že posudky znalců se mohou lišit a bez dalšího nemusí být zřejmé, který závěr je správný a který nikoliv. Mezi stranami byla uzavřena smlouva na konkrétní cenu a není důvodu se k této otázce vracet. Jedná se platnou smlouvu, nelze proto vůbec uvažovat o bezdůvodném obohacení. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. může být bezdůvodné obohacení získáno jen tam, kde žádný právní důvod není dán, anebo právní důvod odpadl, o takový případ se zde nejedná.

3. Soud ve věci provedl důkaz předloženými listinami a zjistil z nich následující skutečnosti. Na základě kupní smlouvy č číslo ze dne 10. 7. 2017 žalobce jako prodávající převedl na žalovaného jako kupujícího vlastnické právo k výše uvedeným pozemkům p. číslo v obci a katastrální uzemí za cenu 290 Kč a 4 210 Kč. Smlouva byla uzavřena dle , o Státním pozemkovém úřadu. Znaleckým posudkem ev. číslo ze dne 21. 4. 2015, zpracovaného znalcem, jméno příjmení, byla stanovena tržní cena pozemků v dané lokalitě ve výši 10 Kč za 1 m², v případě předmětných pozemků je to cena 290 Kč a 4 210 Kč. Revizní znalecký posudeku oceňování majetku ze dne 11. 6. 2019 stanovil obvyklou cenu pozemků v dané lokalitě k datu 20. 4. 2017 ve výši 53,19 Kč za 1 m² (z čehož vyplývají sumy uplatněné žalobou). Výzvou k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 4. 1. 2021 žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 19 430 Kč, která má představovat rozdíl v ocenění převáděných pozemků, který žalobce zjistil na základě jiného znaleckého posudku. Žalovaný byl vyzván k zaplacení uvedené částky do 10 dnů od doručení této výzvy, podle doručenky byla výzva doručena žalovanému 13. 1. 2021. Dále byla k důkazu předložena odpověď zástupce žalovaného žalobci, jejíž obsah pro věc není zásadní. Jiné důkazy nebyly navrženy.

4. Soud předem upozornil strany, že ve smyslu ust. bude přihlížet k rozsudku, který byl vydán ve skutkově a právně obdobné věci (věc se týká téže lokality), konkrétně se jedná o rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne 8. 10. 2021 č. j. -53, který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 12. 2021, č. j. -72. Uvedeným rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město byla obdobná žaloba téhož žalobce proti jinému žalovanému zamítnuta pro nedůvodnost. V uvedeném případě soud učinil závěr, že kupní smlouva na převod pozemků byla uzavřena platně, kupní cena byla stanovena znaleckým posudkem, jehož objednatelem byla žalobkyně a žalovaný neměl možnost do obsahu kupní smlouvy zasahovat. Jednalo se o smlouvu typovou, uzavíranou s více uživateli zahrádkářských pozemků v zahrádkářské kolonii. Oproti závěrům rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. v projednávané věci soud akcentoval soukromoprávní charakter kupní smlouvy, přičemž připustil-li by soud argumentaci žalobkyně, bylo by popřeno svobodné rozhodnutí žalovaného k uzavření předmětné kupní smlouvy a bylo by tím nepřípustně zasaženo do jeho právní jistoty, kdy není jisté, zda by kupní smlouvu v případě jinak stanovené kupní ceny uzavřel. Pokud zaměstnanci žalobkyně přistoupili na stanovenou cenu dle znaleckého posudku, neměli proti němu v dané době žádné výhrady, nemohla žalobkyně ani namítnout neplatnost ujednání o kupní ceně, když tuto neplatnost by v zásadě způsobila sama. Pokud žalobkyně tvrdila, že z důvodu nesprávně zjištěné obvyklé ceny pozemku je kupní smlouva v rozporu se , pak se jedná o stav, který vyvolali její zaměstnanci, měli nad ním kontrolu a z takového jednání by neměla na úkor žalovaného žalobkyně dále těžit ( ) Krajský soud v Plzni uvedený rozsudek potvrdil a zcela se ztotožnil s právním posouzení věci soudem prvního stupně. Dále uvedl, že polemika žalobkyně o absenci její svobodné vůle při uzavření kupní smlouvy je nepřípadná. Stát je jedním z účastníků občanskoprávních vztahů a jeho postavení vůči ostatním subjektům je rovné. Stát při uzavření posuzované kupní smlouvy neměl omezenou autonomii vůle ke sjednání smlouvy a jediným zákonným limitem bylo stanovení kupní ceny jako ceny obvyklé, což bylo v procesu uzavření smlouvy naplněno. Kupní cena byla stanovena znaleckým posudkem jako cena obvyklá (tržní) v daném místě a čase a byla jedním ze smluvních ujednání. Žalovaný nijak nezapříčinil chybné ocenění převáděného pozemku, neboť to byla žalobkyně, kdo koncipoval samotnou kupní smlouvu a zajišťoval stanovení obvyklé ceny převáděného majetku. Žalobkyně sama zadala znalecký posudek a v době před uzavřením smlouvy nepovažovala cenu obvyklou zjištěnou znaleckým posudkem za nesprávnou. Byla to žalobkyně, kdo vystupoval v silnějším postavení, přičemž žalovaný na předložený obsah kupní smlouvy přistoupil. Bylo na uvážení žalobkyně, jakým způsobem bude cena obvyklá zjištěna a na jejím uvážení byl i výběr znalce. Následně po uzavření smlouvy změněný názor žalobkyně na výši obvyklé ceny převáděného pozemku nemůže mít právní relevanci, neboť uzavřením smlouvy jsou účastníci smluvního vztahu vázáni obsahem smlouvy, který nelze jednostranně změnit. Případné chybné ocenění pozemku ze strany žalobkyně nemůže jít k tíži žalovaného. Odvolací soud odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , v němž bylo konstatováno, že skutečnost, že účastníky sjednaná kupní cena neodpovídala kvantitativním či kvalitativním vlastnostem prodané věci, nezakládá kupujícímu nárok na vydání bezdůvodného obohacení získaného tímto plněním jako plněním bez právního důvodu. Pro projednávanou věc proto nemá právní význam zjištění z nového (revizního) znaleckého posudku ohledně obvyklé ceny pozemku v době jeho prodeje. Dále se odvolací soud ztotožnil s názorem soudu prvního stupně i v tom, že judikatura, na kterou poukazuje žalobkyně, není přiléhavá na projednávanou věc, když v této judikatuře byla posuzována jiná otázka, a to otázka oceňování náhradních pozemků podle zákona o půdě, nikoliv otázka stanovení obvyklé ceny pro účel sjednání kupní smlouvy ceny ve smlouvě o převodu nemovité věci. Podobnost je v pouze v tom, že v obou případech stát nemá svobodnou vůli při stanovení ceny převáděných pozemků, když v obou případech musí postupovat podle zákona. V případě vydání náhradních pozemků dle zákona o půdě jejich ocenění musí být provedeno podle , zatímco v případě prodeje věci kupní cena musí být stanovena ve výši ceny obvyklé. Podstatný rozdíl je ovšem v tom, že vydáváním náhradních pozemků stát plní svoji zákonnou povinnost poskytnout restituentům náhradu za nevydané věci, správné stanovení ceny náhradních pozemků je tak podstatné pro závěr, zda restituční nároky konkrétních oprávněných osob již byly zcela uspokojeny či nikoliv. V případě prodeje věci má ale zjištění obvyklé věci význam jen z hlediska stanovení kupní ceny věci, tzn. jen do doby uzavření kupní smlouvy, po jejím uzavření je smlouva pro strany závazná a ani případně následně zjištěná nesprávnost stanovené obvyklé ceny věci nemůže mít vliv na platnost smlouvy.

5. V daném případě soud pohlíží na věc zcela shodně jako ve výše citovaném případě, a proto pro stručnost odkazuje na právní závěry vyslovené dříve vydaným rozhodnutím v obdobné věci. Žalobce se vůči žalovanému nemůže dovolávat vadně stanovené obvyklé ceny převáděných pozemků, neboť to byl žalobce, jehož povinností bylo obvyklou cenu řádně stanovit v souladu se zákonem. Okamžikem uzavření kupní smlouvy jsou obě smluvní strany uzavřenou smlouvou vázány. Znalecký posudek není k objektivním kritériem, který by mohl zasahovat do autonomie vůle smluvních stran, neboť vůle smluvních stran ohledně výše kupní ceny se neřídí pouze samotným znaleckým posudkem, nýbrž je výsledkem smluvního jednání prodávajícího a kupujícího, kdy na prodávajícím nabídnuté podmínky kupující přistoupí a dojde k uzavření smlouvy. Kupní smlouva neobsahuje ani žádnou smluvní doložku o tom, že by následnou změnou v ocenění mohlo dojít ke změně kupní ceny. Otázka, za jakou kupní cenu bude nabídnut převod pozemků žalovanému, byla v rozhodnutí žalobce a bylo tedy na žalobci, aby si zajistil správné ocenění převáděných pozemků a dále aby provedené ocenění řádně vyhodnotil a dospěl k závěru, zda z takto provedeného ocenění bude vycházet či nikoliv. Tak se nepochybně stalo, kdy žalobce závěry prvního znaleckého posudku evidentně přijal, když podle jeho závěrů stanovil kupní cenu, kterou navrhl žalovanému a žalovaný tento návrh přijal. Okolnost, zda žalobce následně obstaral jiný znalecký posudek, nemá na již uzavřenou smlouvu žádný vliv. Právní konstrukce o bezdůvodném obohacení tak v daném případě neobstojí, stejně tak odkaz na restituční judikaturu je v daném případě nepřiléhavý, jak již vysvětlil Krajský soud v Plzni ve shora citovaném rozhodnutí. S jeho závěrem se soud prvního stupně zcela ztotožňuje. Z uvedených důvodů proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

6. Protože byl žalovaný ve věci úspěšný, podle ust. mu soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalovaného tvoří odměna za zastoupení advokátem podle , advokátní tarif, ve výši 5 700 Kč (tři úkony právní služby po 1 900 Kč), náhrada hotových výdajů advokáta dle ust. advokátního tarifu ve výši 900 Kč (tři úkony právní služby po 300 Kč), náhrada dle ust. advokátního tarifu za promeškaný čas při cestě k soudu a zpět ve výši 200 Kč a náhrada cestovních výdajů za cestu osobním automobilem. Při celkové vzdálenosti 135 km a sazbě 4,70 Kč činí základní náhrada za použití motorového vozidla 634,50 Kč, při kombinované spotřebě 4,7 litrů na 100 km a ceně benzínu 37,10 Kč za 1 litr dle činí náhrada za spotřebované pohonné hmoty 235,40 Kč. Podle ust. se částka odměny a náhrad advokáta ve výši 7 669,90 Kč zvyšuje o 21% daň z přidané hodnoty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat u Okresního soudu Plzeň-město do 15 dnů od doručení rozsudku.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.