Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

40 C 347/2021-16

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 11 692,48 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 9. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se, co do částky 4 692,48 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 630 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 733,06 Kč, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 7 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zákonný úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 000 Kč od 19. 12. 2020 do 8. 2. 2021 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 7 000 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - na účet Okresního soudu v Ostravě, na doplatku soudního poplatku částku 200 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 9. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba se, co do částky 4 692,48 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 630 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 733,06 Kč, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 7 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zákonný úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 000 Kč od 19. 12. 2020 do 8. 2. 2021 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 7 000 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - na účet Okresního soudu v Ostravě, na doplatku soudního poplatku částku 200 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 1. 12. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 692,48 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 630 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 733,06 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a úrokem ve výši 29 % ročně z částky 7 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, uzavřela dne 30. 9. 2019 s žalovaným Smlouvu o zápůjčce číslo na základě které poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce obsažené na zadní straně smlouvy. Před uzavřením smlouvy poskytovatel zápůjčky s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného zápůjčku splácet. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit částku ve výši 5 302 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 932 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za administrativní zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 728 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 642 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 274 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne 10. 8. 2020. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaný neuhradil ničeho. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno doporučeným dopisem. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 11 692,48 Kč sestávající z dlužné jistiny 7 000 Kč a dlužné částky poplatku 4 692,48 Kč. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení v zákonné výši a úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala, přičemž kapitalizovaný smluvní úrok z dlužné jistiny do postoupení pohledávky činí 733,06 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny do jejího postoupení činí 630 Kč. Před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně žalovanému zaslána předžalobní výzva. Žalovaný dlužnou částku doposud neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K jednání dne 8. 2. 2022 se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně svou neúčast omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ust. , v účinném znění (dále jen„ “), v nepřítomnosti účastníků.

4. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Dne 30. 9. 2019 žalovaný požádal společnost právnická osoba o poskytnutí zápůjčky ve výši 15 000 Kč na kauci – nájem. V žádosti kromě svých osobních údajů uvedl, že je svobodný, žije s rodiči, pracuje na dohodu o pracovní činnosti a jeho čistý měsíční příjem je 10 729 Kč. Další čisté příjmy jsou ve výši 6 000 Kč. Běžné měsíční odhadované výdaje žalovaného jsou ve výši 4 500 Kč. K ověření byly předloženy dokumenty: 2 výplatní pásky s poznámkou 8, 7/2019 a DPČ od 3. 6. 2019 – 3. 6. 2020 (zjištěno ze Zákaznické karty). Téhož dne uzavřel žalovaný se společností právnická osoba Smlouvu o zápůjčce číslo. Žalovaný byl ve smlouvě označen svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti a zavázal se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 5 302 Kč, tj. celkem 12 302 Kč, a to v 45 týdenních splátkách ve výši 274 Kč a poslední splátku ve výši 246 Kč (zjištěno ze Smlouvy o zápůjčce). Žalovaný neuhradil ničeho (zjištěno z Tabulky umoření). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně příslušné strany 79 Seznamu postoupených pohledávek). Dopisem ze dne 6. 1. 2020 oznámil právnická osoba žalovanému postoupení pohledávky. Žalovaný byl současně vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 17 302,17 Kč do deseti dnů od data doručení tohoto dopisu. Dopis doručen žalovanému dne 27. 1. 2021 (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek ve spojení s Podacím lístkem ze dne 25. 1. 2021 a Sledováním zásilky). Dne 10. 11. 2021 odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce na adresu bydliště žalovaného uvedenou ve smlouvě předžalobní výzvu (zjištěno z Výzvy k plnění ve spojení s Podacím lístkem ze dne 24. 4. 2020 a Sledováním zásilky). Žalobkyně je obchodní společností zapsanou v Obchodním rejstříku vedeném název soudu, oddíl C, vložka číslo s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (zjištěno z Výpisu z OR žalobkyně).

5. Podle ust. a násl. , (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti právnická osoba za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

6. Po právní stránce soud hodnotil uzavřenou smlouvu jako smlouvu o zápůjčce uzavřenou žalobkyní jako podnikatelkou v rámci své podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem. Z tohoto důvodu soud aplikoval na uzavřenou smlouvu nejen ustanovení a násl. č. (dále jen „o. z.“) upravující smlouvu o zápůjčce, ale zákon o spotřebitelském úvěru xanon -240 Sb. ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ ZoSÚ“).

7. Dle ust. § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).

8. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 (dále jen„ směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C -106/89, EU:C: 1990, Océano Grupo SA C -240–244/98, EU:C: 2000, Konstantinos Adeneler C -212/04, EU:C: 2006). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C -106/77, ECLI:EU:C: 1978). V tomto směru lze odkázat i na nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. .

11. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. , z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

12. Žalobkyně v řízení neprokázala, že při uzavření smlouvy původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet. Pokud žalobkyně tvrdila, že informace týkající se úvěruschopnosti žalovaného byly zaznamenány v Zákaznické kartě a ověřeny z dalších listin, pak tyto důkazy nebyly označeny a ani soudu nebyly předloženy. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke kterému soud musí přihlížet z úřední povinnosti.

13. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 7 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 o.z. a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o.z. je povinen toto obohacení vrátit. Žalovaný neuhradil ničeho, a proto z titulu bezdůvodného obohacení náleží žalobkyni částka 7 000 Kč. Žalovaný dlužnou částku nevrátil ani po doručení výzvy v Oznámení o postoupení pohledávky, dle které mu lhůta k plnění uplynula dne 8. 2. 2021. Soud proto žalovaného zavázal uhradit žalobkyni podle ust. o.z. ve spojení s také úroky z prodlení z dlužné částky, ale od 9. 2. 2021, což je první prokázaný den prodlení žalovaného. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána a žalovaný byl podle o.z. povinen poprvé plnit až poté, kdy k tomu byla žalobkyní vyzván, což v posuzované věci nastalo až doručením předžalobní výzvy. V okamžiku zesplatnění činil zákonný úrok z prodlení 8,25 % ročně, a proto soud zavázal žalovaného uhradit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 7 000 Kč v této výši.

14. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu v celém zbývajícím rozsahu zamítnul, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

15. Výrokem III. pak soud rozhodl v souladu s ust. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému (při zohlednění požadovaného příslušenství) podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

16. Žalobkyně se domáhala svých práv návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz a věc byla převedena do rejstříku C, aby bylo nadále pokračováno v řízení. Podle položky 2 bod 2. Sazebníku poplatků, přílohy , ve znění pozdějších předpisů, pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Žalobkyně doposud zaplatila na soudním poplatku dle pol. 2 bod 1. písm. b) Sazebníku poplatků částku 800 Kč Soudní poplatek podle pol. 1 bod 1 písm. a) činí částku 1 000 Kč. Soud proto žalobkyni uložil výrokem IV. povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 200 Kč.

17. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. , když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.