Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 63/2021-38

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivou Kylarovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 16 492 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se v části, ve které se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému k zaplacení částky 5 492 Kč, zastavuje.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 1 551,45 Kč a úroku z prodlení ve výši 1,5% ročně z částky 11 000 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 435 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Řízení se v části, ve které se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému k zaplacení částky 5 492 Kč, zastavuje. III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 1 551,45 Kč a úroku z prodlení ve výši 1,5% ročně z částky 11 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 435 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 16 492 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne datum právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru číslo na základě které žalovanému poskytla jistinu ve výši 10 000 Kč, přičemž byla smluvními stranami dne datum změněna tak, že žalovanému byla předmětná jistina navýšena na částku 12 000 Kč (dále jen„ smlouva o úvěru“). Součástí smlouvy byly Obchodní podmínky. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 12 000 Kč převodem na účet, ze kterého byla dříve odeslána verifikační platba, sloužící k ověření totožnosti klienta. Žalovaný své povinnosti, plynoucí mu ze smlouvy o úvěru, porušil, když se dostal do prodlení s placením úvěru. Žalovanému tak vznikla povinnosti zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně mimo poskytnuté jistiny úvěru též smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny a to za každý den prodlení a dále povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Žalovaný na svůj dluh uhradil toliko částku 1 000 Kč. Celá pohledávka za žalovaným byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni příjmení částka se tak sestává z nesplacené jistiny ve výši 11 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 5 492 Kč za období od datum do datum. Žalobkyně dále požaduje zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1551,45 Kč za období od datum do datum.

2. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení , (dále jen „“), vyzval soud žalovaného podle k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo doručeno na adresu trvalého bydliště, žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.

3. Žalobkyně svým dopisem ze dne datum vzala svou žalobu částečně zpět a to co do částky 5 492 Kč, tedy částky představující smluvní pokutu. Nadále tedy v tomto řízení požaduje, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 11 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně od datum do zaplacení a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 551,45 Kč a náhradu nákladů řízení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

4. Jelikož žalobkyně vzala svou žalobu částečně zpět tak, jak je popsáno výše, soud řízení v tomto rozsahu zastavil, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku a to v souladu s ustanovením , podle něhož může vzít žalobce za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle věta prvá je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný přes internet sjednali Smlouvu číslo ve znění ze dne datum, dle které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se poskytnutý úvěr zavázal vrátit do 30 dnů ode dne poskytnutí úvěru. Žalovaný se dále zavázal, v případě porušení své smluvní povinnosti zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, a dále 50 Kč za každou jinou upomínku zaslanou žalobkyní. Konečně žalovaný prohlásil, že se seznámil s obchodními podmínkami pro poskytování úvěrů, které tvoří součást smlouvy /viz smlouva o úvěru na č. l. 12- 13 spisu a její změna na č. l. 16 – 17 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru, v rámci schvalovacího procesu, prověřila žalovaného v registrech jako je BRKI, NBKI, ISIR a příjmení. Na účet č. bankovní účet, jehož majitelem byl v době poskytnutí úvěru žalovaný /viz sdělení banky na č. l. 31 spisu/, byla dne datum připsána částka 10 000 Kč a dne datum částka 2 000 Kč /viz potvrzení o provedené platbě čl. 15 a 18/. Žalovaný na svůj dluh uhradil pouze částku 1 000 Kč /viz nesporovaná tvrzení uvedená v žalobě/. Žalovaný byl upomínán právní předchůdkyní žalobkyně i žalobkyní samotnou k úhradě svého dluhu, přičemž poslední výzvou k úhradě byla předžalobní výzva ze dne datum, která byla žalovanému odeslána dne datum /viz výzva před podáním žaloby na č. l. 21 spisu a poštovní podací arch na č. l. 22 spisu/. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně anonymizováno základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum /viz smlouva o postoupení pohledávek v interním systému příjmení a oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 19 spisu včetně poštovního podacího archu na č. l. 20 spisu/.

6. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2017 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce druhého poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Dle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 570 odst. 1 o. z. působí právní jednání vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

15. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

16. Soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě podepsaných smluv poskytla žalovanému dne datum částku ve výši 10 000 Kč a dne datum částku ve výši 2 000 Kč. Žalovaný svůj dluh neuhradil a následně došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum k postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně v řízení ovšem dostatečně netvrdila a neprokázala, že by její právní předchůdkyně dostála své povinnosti posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru stanovené v  a neunesla tak břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Soud, s ohledem na shora uvedené, posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou.

17. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála svým povinnostem vyplývajícím ze zákona o spotřebitelském úvěru, a dospěl k závěru, že tomu tak nebylo. Žalobkyně v žalobě pouze tvrdila, že právní předchůdkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného náhledem do registrů, jako je BRKI, NBKI, ISIR a příjmení. Pokud jde o způsob zkoumání příjmů a výdajů a závěry z toho vyvozené, žalobkyně sdělila, že takové informace od své právní předchůdkyně nezjistila a důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr nedisponuje. Žalobkyně tak v řízení dostatečně netvrdila a neprokázala, že by její právní předchůdkyně dostála své povinnosti posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že dostála právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti stanovené v  , posoudil soud předmětnou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou.

18. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz příjmení, L.; příjmení, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod číslo).

19. Ohledně této povinnosti zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost osoby, která žádá o spotřebitelský úvěr, soud uvádí, že není postačující, aby právní předchůdkyně žalobkyně vyšla např. pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, natož pak pouze z nahlédnutí do příslušných registrů (viz výše), aniž by příjmy a výdaje žadatele vůbec zkoumala. Odborná péče především předpokládá, že věřitel údaje od spotřebitele ohledně jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrů nejen získá, ale i náležitě ověří. Pouhá lustrace v registrech neposkytuje prakticky ani hrubý nástin skutečné majetkové situace žadatele o úvěr a pro vyhodnocení schopnosti tento splácet je pouhým nástrojem pro ověření informací, nikoli zdrojem hlavním. Za hlavní zdroj informací je nutné, pro účely posuzování bonity klienta, považovat především jeho sdělení a tato následně ověřit oproti jím poskytnutým dokumentům a výstupům z registrů a databází. Soud konstatuje, že žalobkyně náležitě neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně příjmení lze v tomto případě shrnout, že takový postup právní předchůdkyně žalobkyně soud nemohl hodnotit jako souladný se zákonem o spotřebitelském úvěru.

20. V poměrech projednávané věci soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 12 000 Kč z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil, a proto je povinen tato obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z., vydat. Z obsahu spisu plyne, že žalovaný na svůj dluh zaplatil částku ve výši 1 000 Kč. Žalovaný je tak povinen vrátit rozdíl mezi poskytnutými a vrácenými peněžními prostředky, tedy částku 11 000 Kč, o kterou se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil. Soud pak zamítl nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 551,45 Kč představující kapitalizovaný úrok za půjčení peněz, neboť ujednání o takovém nároku plyne ze smlouvy, která byla shledána jako absolutně neplatná a v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný byl povinen vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle o. z. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti se žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost dle o. z. zaplatit vedle zapůjčených jistin též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené , což v daném případě činí 8,25 % ročně (nikoli 9,75% ročně). Jelikož však žalobkyně požadovala uložit žalovanému povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně soud ve zbytku požadovaných úroků, tedy co do výše 1,5% žalobu zamítl. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní lhůtě podle

21. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení za použití ustanovení a žalobkyni, která byla ve věci částečně úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení odpovídající rozdílu poměru jejího úspěchu a neúspěchu ve výši 21%, tedy částku ve výši 435 Kč. Celkové náklady řízení by činily 2 071 Kč za řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Z toho jednak soudní poplatek 800 Kč, odměna za zastupování advokátem v celkové výši 600 Kč za dva úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně po 300 Kč/úkon (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) a jeden poloviční úkon za 150 Kč (jednoduchá výzva k plnění) dále paušální částka náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč, to vše podle ustanovení , , , , d) a odst. 2 písm. h), a 5 písm. a) , advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, a dále 21% DPH. Je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci dle ustanovení zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství (srov. přiměřeně nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. ).

22. O lhůtě plnění soud rozhodl podle a místu plnění stran náhrady nákladů řízení podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Okresnímu soudu v Mělníku O odvolání rozhoduje Krajský soud v Praze.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím splněny řádně a včas, lze se jejich výkonu domáhat podáním návrhu u soudu ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (, o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů) u soudního exekutora.