Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
12 C 238/2021-71
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Jun Liškovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
bytem adresa žalobce
zastoupen zmocněncem příjmení jméno celé jméno žalobce, narozeným datum
bytem adresa, část obce
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastupování státu ve věcech majetkových, IČO
sídlem adresa žalované
o určení vlastnického práva k nemovitosti (pozemku)
takto:
I. Žaloba o určení, že osobní údaje žalobce, bytem adresa žalobce, PSČ obec, je výlučným vlastníkem pozemku parc. číslo druh trvalý travní porost, o celkové výměře 699 m², zapsaného na list vlastnictví v katastru nemovitostí vedeném stát. instituce, stát. instituce, v katastrální uzemí, územní celek, se zamítá.
II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení částkou částka, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba o určení, že [osobní údaje žalobce], bytem [adresa žalobce], [PSČ] [obec], je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] druh trvalý travní porost, o celkové výměře 699 m², zapsaného na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], v [katastrální uzemí], [územní celek], se zamítá. II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení částkou [částka], ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou ze dne datum se žalobce domáhal určení, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. číslo druh trvalý travní porost, o celkové výměře 699 m², zapsaného na listu vlastnictví číslo v katastru nemovitostí vedeném stát. instituce, stát. instituce, katastrální uzemí, územní celek (dále jen„ Pozemek“). V odůvodnění uvedl, že je vlastníkem několika nemovitostí v obci obec a že Pozemek má dlouhodobě ve své držbě, Pozemek řádně užívá a obhospodařuje a považuje ho za své vlastnictví nabyté z titulu mimořádného vydržení podle ustanovení § 1095 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Kontrolou v katastru nemovitostí žalobce zjistil, že u Pozemku je jako vlastník zapsána osoba jméno příjmení, adresa neznámá, což neodpovídá skutečnému stavu, neboť vlastníkem Pozemku je žalobce. Dále uvedl, že jeho rodiče v roce 1968 zakoupili nemovitosti v obci obec, konkrétně pozemek parc. číslo jehož součástí je budova adresa, dále pozemky parc. č číslo a číslo, přičemž spolu s těmito pozemky fakticky nepřerušeně drželi a řádně užívali i Pozemek parc. číslo. Žalobce následně nemovitosti nabyl od rodičů částečně v rámci dědictví a částečně darováním, přičemž po celou dobu řádně užíval spolu s ostatními nemovitostmi i Pozemek. Vzhledem k tomu, že Pozemek takto užíval po dobu delší než 20 let, domnívá se, že došlo k nabytí vlastnického práva k Pozemku mimořádným vydržením.
2. K návrhu žalobce do řízení vstoupila na straně žalované osobní údaje žalovaného anonymizována dvě slova ve anonymizována dvě slova, její vstup do řízení byl připuštěn usnesením ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací. Žalobce v žalobě původně jako žalovaného označil pouze jméno jméno příjmení, který však již dne datum, tedy před podáním žaloby, zemřel a usnesením soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací bylo proto řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným jméno jméno příjmení zastaveno. Nadále tak na straně žalované bylo řízení vedeno pouze s anonymizována dvě slova.
3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, a to zejména z důvodu nedostatku pasivní legitimace, neboť z přehledu historie rodu anonymizováno je zřejmé, že jméno jméno příjmení nezemřel bez dědiců, a dále z důvodu nedostatku naléhavého zájmu žalobce na určení vlastnického práva k Pozemku.
4. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného stát. instituce, stát. instituce, pro obec a katastrální uzemí bylo zjištěno, že v katatru nemovitostí zapsaným vlastníkem Pozemku parc. číslo na listu vlastnictví číslo je jméno jméno příjmení, adresa neznámá. Jako nabývací listina je uvedena pozemková kniha.
5. Dále byl proveden důkaz úvodní stranou pozemkové knihy a posledního záznamu pozemkové knihy, polním náčrtem a snímkem staré katastrální mapy, dle kterých je jako poslední knihovní vlastník Pozemku zapsán jméno jméno příjmení.
6. Soud v první řadě vycházel z ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“), dle jehož ustanovení § 80, určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem a nejprve se tedy zabýval tím, zda žalobci svědčí naléhavý právní zájem na určení vlastnictví.
7. K otázce naléhavého právního zájmu žalobce odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu, dle které je naléhavý právní zájem dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým, což lze dle názoru žalobce vztáhnout i na posuzovaný případ, neboť žalobce tvrdí nabytí vlastnické právo vydržením, přesto však v katastru nemovitostí jako vlastník Pozemku zapsán není.
8. Při jednání konaném dne datum soud účastníkům sdělil svůj předběžný názor na věc, tedy že dosud nebyl naléhavý právní zájem žalobce dostatečně prokázán. V této souvislosti soud upozornil účastníky na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. spisová značka a žalobce ve smyslu ustanovení § 118b odst. 1 a 3 o. s. ř. poučil, že žaloba ani další podání neobsahují dostatek tvrzení ohledně naléhavého právního zájmu na požadovaném určení vlastnictví a žalobce je proto povinen doplnit svá skutková tvrzení o tom, v čem konkrétně spatřuje naléhavý právní zájem na požadovaném určení a svá tvrzení prokázat.
9. Na poučení soudu žalobce reagoval rozsáhlým podáním, kterým poukazoval především na to, že naléhavý právní zájem na určení vlastnictví spatřuje v tom, že stav v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti a dále že dle poznámky vyznačené v katastru nemovitostí o nedostatečně identifikovaném vlastníku má být předmětný pozemek převeden na stát, což žalobci jako vlastníkovi z titulu vydržení znemožní vykonávat svá vlastnická práva, zejména věc užívat. Dále upozornil na skutečnost, že jméno jméno příjmení pozbyl vlastnictví k předmětnému Pozemku ke dni datum zavedením národní správy podle ustanovení § 15 dekretu prezidenta republiky ze dne 19. 5. 1945 č. 5/1945 Sb., což vyplývá ze zápisu v pozemkové knize. Závěrem poukázal na umístění dešťové jímky, skladu dřeva, pěstování ovocných stromů a přístup k řece na Pozemku a udržování oplocení Pozemku a okrajově pak i pietní důvody, ze kterých má na určení vlastnického práva k Pozemku velký zájem.
10. I po uvedeném doplnění skutkových tvrzení žalobcem však soud neshledal naléhavý právní zájem žalobce na určení vlastnického práva k předmětnému Pozemku a dospěl k závěru, že žalobě není možné právě z důvodu nedostatku naléhavého právního zájmu vyhovět.
11. Podle ustálené judikatury je existence naléhavého právního zájmu nezbytnou podmínkou určovací žaloby. Vzhledem k tomu, že naléhavý právní zájem žalobce nebyl prokázán, soud neprováděl další žalobcem navržené důkazy k prokázání toho, zda došlo k nabytí vlastnického práva žalobce k Pozemku vydržením či nikoli a žalobu z důvodu nedostatku naléhavého právního zájmu zamítl. Žalovaný se domáhá určení, že je vlastníkem Pozemku vůči státu, který však není jako vlastník Pozemku v katastru nemovitostí zapsán a který ani svá vlastnická práva vůči žalobci nijak neuplatnil. Žalovaný dosud neučinil nic, z čeho by bylo možné dovozovat, že by se považoval za vlastníka Pozemku, Pozemek nevyužívá, nehospodaří na něm, nestará se o něj. Za této situace nelze shledat naléhavý zájem na určení vlastnictví žalobce k Pozemku. Pokud osoba, která je jako vlastník Pozemku v katastru nemovitostí zapsána, zemřela, je třeba, aby bylo nejprve zjištěno, kdo je jejím právním nástupcem, případně pokud došlo k přechodu vlastnictví na stát dle dekretu číslo Sb. je třeba, aby byl stav zapsaný v katastru nemovitostí uveden do souladu se stavem skutečným. Soud v tomto směru odkazuje i na judikaturu Nejvyššího soudu, dle které (z Rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka):„ Reálné možnosti soudního výroku (o žalobě podle § 80 písm. c) o. s. ř.) ovlivnit ohrožené či nejisté právo nebo právní vztah se pojí - jak bylo naznačeno - též s hlediskem subjektovým. O splnění uvedených podmínek naléhavého právního zájmu lze uvažovat pouze v případě, bude-li předjímaný soudní výrok způsobilý vystihnout úplný obsah hmotným právem vymezeného vztahu, což logicky předpokládá, že bude závazný pro všechny jeho subjekty. Taktomu může být ovšem jen tehdy, jestliže všechny tyto subjekty budou i účastníky příslušného soudního řízení, neboť výrok pravomocného rozsudku, nejde-li o rozsudek o osobním stavu, resp. rozsudky, jimiž bylo rozhodnuto ve věcech uvedených v ust. § 83 odst. 2 o. s. ř., a v případech, kdy tak stanoví zvláštní právní předpisy, je závazný jen pro účastníky řízení (§ 159a o. s. ř.).
Platí tedy, že naléhavý právní zájem ve smyslu ust. § 80 písm. c) o. s. ř. naopak nemůže být dán, jestliže žaloba o určení vlastnictví nesměřuje proti osobě (příp. všem osobám), která je jako vlastník zapsána v katastru nemovitostí (srov. např. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, publikovaný v časopise Soudní judikatura č. sešitu číslo pod SJ číslo).
12. Citovaná judikatura tak dovodila, že žalovaným musí být vždy ten, kdo je zapsán jako vlastník sporného pozemku v katastru nemovitostí. Žaloba, podaná v této věci, však tento základní předpoklad nesplňuje. Tento požadavek má řešení i v této konkrétní situaci, kdy osoba zapsaná dosud v katastru nemovitostí jako vlastník již zemřela (v takovém případě tomu musí žalobce přizpůsobit vymezení osob na straně žalované). Uvedený závěr má oporu především v provázanosti právních předpisů, zde konkrétně s ustanovením § 17 odst. 1 písm. g) katastrálního zákon (zákon č. 256/2013 Sb.): Katastrální úřad zkoumá, zda navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; z tohoto hlediska není na překážku povolení vkladu, pokud logickou mezeru mezi zápisem v katastru a navrhovaným vkladem podle vkladové listiny navrhovatel doloží současně s návrhem na vklad listinami, které návaznost vkladové listiny na dosavadní zápisy v katastru doplní; tyto listiny však musí mít náležitosti vkladových listin; odst. 2 Pokud je vkladová listina veřejnou listinou, katastrální úřad zkoumá, zda a) splňuje náležitosti listiny pro zápis, b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad c) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; odstavec 1 písm. g) se použije obdobně
13. Vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem dospěl soud k závěru, že naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva žalobce k Pozemku nebyl v řízení dostatečně prokázán a žalobu proto zamítl. Závěrem soud uvádí, že nedostatek naléhavého právního zájmu nemůže zhojit ani tvrzení žalobce, že vlastníkem Pozemku je ve skutečnosti stát, ačkoli jako vlastník není dosud zapsán v katastru nemovitostí, a to s ohledem na výše citovanou judikaturu a náležitosti požadované katastrálním zákonem pro zápis do katastru nemovitostí.
14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu soud přiznal žalované, která byla ve věci zcela úspěšná. Náklady žalované přitom činí dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu částku částka za 3 úkony nezastoupeného účastníka – vyjádření k žalobě a 2 x účast u soudního jednání a dále náhrada cestovních výdajů vynaložených na 2 cesty z obec do obec na soudní jednání a zpět. Žalovaný přitom doložil, že na soudní jednání konané dne datum a dne datum cestoval vozidlem značky Škoda Superb, registrační značka, kdy spotřeba pohonných hmot činí dle technického průkazu vozidla 6,3/4,5/5,2 l číslo km s uvedením metodiky číslo, průměrná cena pohonných hmot dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. činí částka a sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel činí 4,70 Kč/km, přičemž ujeto bylo celkem 192 km. Celkem tedy žalovaný vynaložil cestovní výdaje ve výši částka a jeho celkové náklady tak činí částku částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze nám. příjmení 5, obec a číslo, prostřednictvím soudu zdejšího.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zák. č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).