Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
35 C 479/2021-71
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Viktorem Smolíkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 27 443,13 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z této částky od 19. 10. 2017 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 2 556,87 Kč a 4 425,59 Kč spolu s úrokem 23,99 % ročně z částky 30 000 Kč od 19. 10. 2017 do zaplacení a úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 2 556,87 Kč od 19. 10. 2017 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 5 727,90 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 27 443,13 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z této částky od 19. 10. 2017 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 2 556,87 Kč a 4 425,59 Kč spolu s úrokem 23,99 % ročně z částky 30 000 Kč od 19. 10. 2017 do zaplacení a úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 2 556,87 Kč od 19. 10. 2017 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 5 727,90 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že dne 14. 4. 2015 poskytla společnost právnická osoba (dále jen„ věřitel“) žalované kreditní kartu, na základě které byl žalované poskytnut úvěr v celkové výši 30 000 Kč spolu s úrokem úvěru 23,99 % ročně. Žalovaná dluh nesplácela, takže byl dluh dne 19. 4. 2017 zesplatněn. Ke dni 19. 4. 2017 dlužila žalovaná jistinu 30 000 Kč a úrok byl kapitalizován částkou 4 425,59 Kč. Žalovaná uhradila toliko částku 2 556,87 Kč. Žalobce se domáhal zaplacení předmětné jistiny, úroku a zákonného úroku z prodlení.
2. Věřitel předmětnou pohledávku postoupil na základě smlouvy o koupi závodu ze dne 29. 2. 2016 na společnost právnická osoba, která ji postoupila na právnická osoba, anonymizována dvě slova ., na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2017. Žalobce pak nabyl předmětnou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek mezi ním a právnická osoba, anonymizována dvě slova .
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že dne 14. 4. 2015 poskytl věřitel žalované kreditní kartu, na základě které byl žalované poskytnut úvěr v celkové výši 30 000 Kč. Strany si sjednaly úrok z úvěru 23,99 % ročně (prokázáno žádostí o smlouvu, doklady totožnosti, výpisy). Žalovaná dluh nesplácela, takže byl dluh dne 19. 4. 2017 zesplatněn (prokázáno zesplatněním a výpisy). K tomuto datu dlužila žalovaná částku 30 000 Kč a úrok byl kapitalizován částkou 4 425,59 Kč (prokázáno výpisy).
5. Věřitel předmětnou pohledávku postoupil na základě smlouvy o koupi závodu ze dne 29. 2. 2016 na společnost právnická osoba (prokázáno předmětnou smlouvou), která ji postoupila na právnická osoba, anonymizováno, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2017 (prokázáno vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne 14. 11. 2017). Žalobce pak nabyl předmětnou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek mezi ním a právnická osoba, anonymizováno (prokázáno oznámením o postoupení pohledávek ze dne 27. 12. 2017).
6. Z ostatní provedených důkazů nezjistil soud žádná relevantní zjištění.
7. Po právní stránce soud uzavřel, že strany uzavřely smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. v limitech daných zákonem č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon“). Soud se ve smyslu § 9 zákona zabýval tím, zda věřitel zkoumal schopnost žalované dluh splnit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek neplatnost takové smlouvy, a to pro rozpor se zákonem a zcela zjevně veřejným pořádkem neplatnost absolutní podle § 588 o. z. (viz rozsudek ESD ve věci C -679/18 v řízení OPR- Finance s.r.o. proti GK, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 201/2018 ).
8. Věřitel vycházel toliko z údajů uvedených žalovanou, výše jejího příjmu 16 000 Kč, z informací o jejím zaměstnání, osobním stavu, životní situaci a typu bydlení. Z provedeného dokazování je nepochybné, že si telefonicky ověřil, že má zaměstnání na dobu neurčitou a příjem 16 000 Kč (prokázáno protokolem a žádostí o kreditní kartu). Žalovaná dále uvedla, že bydlí v pronájmu, aniž by uvedla, jaké platí měsíční nájemné, či jaké má jiné výdaje (prokázáno žádostí o vydání karty). Věřitel nikterak nezkoumal výši jejích výdajů, respektive se toto z předložených tvrzení a důkazů nepodávalo. Žalobce se k jednání nedostavil, takže v tomto směru nemohl být poučen dle § 118a o. s. ř. o. s. ř.
9. Soud tak uzavřel, že věřitel nezkoumal schopnost žalované dluh uhradit s náležitou péčí, čímž způsobil, že uvedená smlouva je dle § 588 o. z. a § 9 zákona neplatná.
10. Soud žalobci jako nástupci původního věřitele přiznal dle § 2991 a násl. o. z. nároky z bezdůvodného obohacení, tedy prostředky, které byly žalované poskytnuty ponížené o již vrácenou částku 2 556,87 Kč (kterou je z logiky věci třeba započíst na jistiny). Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení, přiznal soud žalobci též úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to pouze z doposud nesplacené jistiny ode dne 11. 7. 2020.
11. Soud pak zamítl neplatně sjednané úroky a poplatky a dále jistinu v rozsahu, ve kterém již byla žalovanou zaplacena. Vzhledem k tomu, že žalobci na tyto prostředky nevznikl nárok, soud zamítl též úrok z prodlení dle § 1970 o. z., neboť v tomto rozsahu žalobci na něj nárok nevznikl (žalovaná nebyla v prodlení).
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 727,90 Kč, přičemž tato částka představuje 60 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 80 % a úspěchu žalované v rozsahu 20 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 500 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč sestávající z částky 2 300 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 150 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 650 Kč ve výši 1 396,50 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.
Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu návrhem na nařízení exekuce.