Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
7 C 138/2021-83
Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Fialovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro: žaloba o zaplacení částky 269 397,38 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 269 397,38 Kč
-) s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 152,14 Kč,
-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 19 368,52 Kč,
-) s úrokem ve výši 19,40% ročně z částky 269 397,38 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení,
-) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 269 397,38 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení,
a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 40 239,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 269 397,38 Kč -) s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 152,14 Kč, -) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 19 368,52 Kč, -) s úrokem ve výši 19,40% ročně z částky 269 397,38 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 269 397,38 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 40 239,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení].
1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku uvedenou ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že aktivní legitimace žalobce je dána na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020 a její přílohy č. 1 – Seznamu pohledávek, která byla uzavřena mezi žalobcem a společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ příjmení“). příjmení uzavřela s žalovaným dne 1. 10. 2015 Smlouvu o úvěru číslo (dále jen Smlouva o úvěru), v níž se příjmení zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 300 000,00 Kč za účelem konsolidace ve Smlouvě o úvěru specifikovaných dlužných závazků žalovaného a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 120 měsíčních splátkách ve výši 6 042,83 Kč, a to počínaje dnem 26. 11. 2015, přičemž anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroku a poplatků. Strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 19,40 % p.a. a nedílnou součástí Smlouvy pak je Sazebník poplatků, Produktové podmínky a Všeobecné obchodní podmínky příjmení, přičemž žalovaný stvrdil svým podpisem, že tyto dokumenty převzal a seznámil se s nimi. příjmení svůj závazek splnila a dne 1. 10. 2015 úvěr žalovanému poskytla, jak vyplývá z výpisu z úvěrového účtu, a to bezhotovostním převodem prostředků na účty konsolidovaných závazků.
2. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu příjmení využila svého práva a v souladu s odst. 13 a 14 Produktových podmínek příjmení, jež jsou nedílnou součástí Smlouvy o úvěru, prohlásila úvěr poskytnutý dle Smlouvy o úvěru dopisem ze dne 31. 12. 2018 za okamžitě splatný v celé výši, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení se splátkou, čímž ve smyslu Produktových podmínek porušil svoji splátkovou povinnost dle Smlouvy o úvěru. Žalovaný doposud svoji povinnost nesplnil a dlužný, splatný úvěr nezaplatil. Žalovaný tak nadále dluží žalobci na jistině částku 269 397,38 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 8 152,14 Kč (tento úrok je výsledný nezaplacený úrok, který žalovaný měl zaplatit v pravidelných měsíčních, anuitních, splátkách), úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 25. 02. 2020 ve výši 19 368,52 Kč, úrok z prodlení ve výši 9,75 % p.a. z částky 269 397,38 Kč od 26. 02. 2020 do zaplacení, smluvní úrok ve výši 19,40 % p.a. z částky 269 397,38 Kč od 26. 02. 2020 do zaplacení.
3. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Po provedeném řízení soud zjistil následující skutkový stav:
6. Z listiny označené jako smlouva o úvěru, že příjmení uzavřela s žalovaným dne 1. 10. 2015 Smlouvu o úvěru číslo (dále jen Smlouva o úvěru), v níž se příjmení zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 300 000,00 Kč za účelem konsolidace ve Smlouvě o úvěru specifikovaných dlužných závazků žalovaného a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 120 měsíčních splátkách ve výši 6 042,83 Kč, a to počínaje dnem 26. 11. 2015, přičemž anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroku a poplatků. Strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 19,40 % p.a. a nedílnou součástí Smlouvy pak je Sazebník poplatků, Produktové podmínky a Všeobecné obchodní podmínky příjmení, přičemž žalovaný stvrdil svým podpisem, že tyto dokumenty převzal a seznámil se s nimi. příjmení svůj závazek splnila a dne 1. 10. 2015 úvěr žalovanému poskytla, jak vyplývá z výpisu z úvěrového účtu, a to bezhotovostním převodem prostředků na účty konsolidovaných závazků.
7. Z oznámení bylo zjištěno, že z důvodu nesplacení závazků ze strany žalovaného banka využila svého práva a v souladu s odst. 13 a 14 Produktových podmínek příjmení, jež jsou nedílnou součástí Smlouvy o úvěru, prohlásila úvěr poskytnutý dle Smlouvy o úvěru dopisem ze dne 31. 12. 2018 za okamžitě splatný v celé výši. Žalovaný doposud svoji povinnost nesplnil a dlužný, splatný úvěr nezaplatil. Žalovaný tak nadále dluží žalobci na jistině částku 269 397,38 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 8 152,14 Kč (tento úrok je výsledný nezaplacený úrok, který žalovaný měl zaplatit v pravidelných měsíčních, anuitních, splátkách), úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 25. 02. 2020 ve výši 19 368,52 Kč, úrok z prodlení ve výši 9,75 % p.a. z částky 269 397,38 Kč od 26. 02. 2020 do zaplacení, smluvní úrok ve výši 19,40 % p.a. z částky 269 397,38 Kč od 26. 02. 2020 do zaplacení.
8. Žalobce doložil a zdůvodnil, jakým způsobem zjišťoval úvěruschopnost žalovaného.
9. Soud činí v této věci právní závěr o tom, že mezi původním věřitelem žalovaným vznikl smluvní závazkový vztah, který je hodnocen jako smlouva o úvěru (§ 2395 a násl. o.z.) Žalovaný má v tomto smluvním závazku postavení spotřebitele, a proto vedle ujednání v uzavřené smlouvě dopadají na tento závazek rovněž zákonná ustanovení § 1810 a násl. o.z., která regulují spotřebitelské smlouvy. Soud konstatuje, že není důvodu hodnotit závazek či kteroukoliv jeho část jako neplatnou pro rozpor s těmito ustanoveními chránícími spotřebitele. Bylo také prokázáno, že žalovaný převzal od původního věřitele tvrzenou finanční částku. Žalovaný se smluvně zavázal vrátit poskytnutý úvěr ve sjednaných splátkách, účastníci se dohodli i na tom, za jakých podmínek bude úvěr zesplatnění, s tím, že tyto okolnosti nastaly. Rozsah dlužných částek nebyl v řízení ani činěn sporným. Žalobce také důvodně požadoval coby příslušenství zákonný úrok z prodlení. V řízení bylo rovněž prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na současného žalobce coby postupníka, postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno. Žalobce je tedy osobou aktivně legitimovanou k vymáhání dlužné částky v řízení před soudem.
10. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku specifikovanou ve výroku tohoto rozsudku z titulu peněžního plnění ze smluvního závazku specifikovaného v žalobě, včetně dohodnutého smluvního úroku, a to spolu s příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o.z., ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 40 239,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 776 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 269 397,38 Kč sestávající z částky 9 380 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 4 690 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 350 Kč ve výši 5 113,50 Kč. Soud má za to, že v případě výzvy k plnění se jednalo pouze o výzvu jednoduchou a žalobci tedy náleží odměna spočívající toliko za méně honorovaný úkon, nikoliv za celý, jak žalobce požadoval.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Vsetíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.