Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 150/2020-193

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Růžičkou v právní věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně,

v řízení zastoupené advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částka s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s kapitalizovaným úrokem v částce částka s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce částka, s úrokem ve výši 9,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení kapitalizovaného úroku v částce částka a v části o zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v částce částka.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, Ph. D., advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným úrokem v částce [částka] s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce [částka], s úrokem ve výši 9,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení kapitalizovaného úroku v částce [částka] a v části o zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v částce [částka]. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph. D., advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na zahájení řízení doručeným soudu (původně Obvodnímu soudu pro Prahu 1, kde byla tato věc před jejím postoupením Okresnímu soudu v Přerově projednávána pod sp. zn. ) dne 17. 2. 2020 (a to ve znění po upřesněních a doplněních návrhu na zahájení řízení provedených podáními žalobkyně ze dnů datum, datum a datum) učinila žalobkyně předmětem tohoto řízení peněžité nároky vůči žalovanému (s příslušenstvím), které byly na žalobkyni dle jejích tvrzení postoupeny ze společnosti právnická osoba (dále tato obchodní společnost již jen jako„ banka“). Konkrétně pak smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi bankou a žalobkyní dne datum. Šlo konkrétně o peněžité nároky s příslušenstvím z mezi bankou (jako věřitelem) a žalovaným (jako dlužníkem) uzavřené smlouvy o úvěru z datum (a uzavřené dle žalobkyně po řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného ze strany banky), na podkladě které následně banka pro žalovaného vedla kartový účet č. bankovní účet (a evidovala i daný úvěr k němu se vážící). jméno smlouvou o úvěru dle žalobkyně její smluvní strany sjednaly zejména povinnost banky poskytovat žalovanému (i opakovaně) za smlouvou a i dalšími smluvními dokumenty (charakteru obchodních podmínek, na které smlouva odkázala) smluvených podmínek finanční prostředky do limitu 50 000 Kč, a dále zejména povinnost žalovaného tyto finanční prostředky bance i se sjednaným úrokemv sazbě 9,9 % ročně a i se sjednanými poplatky (stanovenými v aktuálním sazebníku poplatků banky) měsíčně splácet (konkrétně pak platbou odpovídající smluvené tzv.„ celkové měsíční platbě“ rovné součtu 3,2 % částky čerpaného a nesplaceného úvěru a 100 % částky úroků a poplatků naúčtovaných bankou žalovanému za ten který měsíc trvání úvěrového vztahu). Dle žalobkyně ale žalovaný danou smlouvou založené smluvní podmínky (resp. své smluvní povinnosti z dané smlouvy o úvěru) porušil, a to neboť nejméně od smlouvou předvídané„ celkové měsíční platby“ splatné datum (a vypočtené za měsíční období čerpání úvěru od datum do datum) do splatnosti„ celkové měsíční platby“ splatné datum (a vypočtené za měsíční období čerpání úvěru od datum do datum) bance neuhradil na celkové měsíční platby ničeho. To pak i přes to, že za toto období (od datum do datum) měl žalovaný bance na celkových měsíčních platbách (dle sjednaného mechanismu jejich výpočtu) uhradit částka (částka + částka + částka + částka + částka). Tímto porušením smluvních povinnosti žalovaný dle žalobkyně naplnil sjednané podmínky pro sjednané právo banky podat výpověď dané smlouvy o úvěru, resp. pro sjednané oprávnění banky daný úvěr (platební závazky žalovaného z dané smlouvy o úvěru) předčasně zesplatnit. Toho banka dle žalobkyně využila výzvou žalovanému k vrácení celé dlužné částky k datum, kdy se tak veškeré žalobou uplatněné nároky staly nejpozději splatné. Ani pak ale žalovaný dle žalobkyně na své peněžité závazky z dané smlouvy o úvěru (a ani na jejich příslušenství) ničeho neplnil, a po postoupení dané pohledávky z banky na žalobkyni se splnění nesplněných platebních povinností z dané smlouvy o úvěru (i s jejich peněžitým příslušenstvím) domáhala v tomto řízení po žalovaném právě žalobkyně. Jde-li o skladbu a výši těchto nároků/platebních povinností (s jejich peněžitým příslušenstvím), pak se žalobkyně domáhala po žalovaném s oporou ve vyloženém odůvodnění žaloby zaplacení:

a) nároku - částky částka jako k datum (a i ke dni podání žaloby) nesplacené úvěrové jistiny daného úvěru,

b) nároku - částky částka jako součtu žalovanému bankou naúčtovaných smluvených bankovních poplatků, které ale zůstávaly žalovaným k datum (a i ke dni podání žaloby) neuhrazeny, a šlo konkrétně o 6 poplatků po částka za zaslání výpisu z účtu poštou (naúčtovaných vždy k 10. dni kalendářních měsíců únor až červenec 2019) a o 2 jiné poplatky„ dle Ceníku“ ve výši vždy částka a naúčtované za bankoví služby„ náklady spojené s prodlením“ a ve dnech datum a datum,

c) příslušenství v podobě kapitalizovaného smluvního úroku evidovaného na daném úvěrovém účtu k datum v částce částka (vypočteného při smluvní sazbě 9,9 % ročně z netvrzené částky a za netvrzené období),

d) příslušenství v podobě kapitalizovaného smluvního úroku v částce částka (vypočteného při smluvní sazbě 9,9 % ročně z nesplacené úvěrové jistiny částka, tj. včetně do ní zahrnutého dluhu na poplatcích v částce částka, za období od datum do datum),

e) příslušenství v podobě smluvního úroku v sazbě 9,9 % ročně z nesplacené jistiny úvěru částka, tj. včetně do ní zahrnutého dluhu na poplatcích v částce částka, za dobu od datum do zaplacení,

f) příslušenství v podobě kapitalizovaného úroku z prodlení evidovaného na daném úvěrovém účtu k datum v částce částka (vypočteného při sazbě zákonného úroku z prodlení z netvrzených částek a za netvrzené období),

g) příslušenství v podobě kapitalizovaného úroku z prodlení v částce částka (vypočteného při smluvené sazbě rovné sazbě zákonného úroku z prodlení 10 % ročně z nesplacené úvěrové jistiny částka, tj. včetně do ní zahrnutého dluhu na poplatcích v částce částka, a za období od datum do datum),

h) příslušenství v podobě úroku z prodlení v sazbě 10 % ročně z nesplacené jistiny úvěru částka, tj. včetně do ní zahrnutého dluhu na poplatcích v částce částka, za dobu od datum do zaplacení.

2. Žalovaný žalobou proti němu uplatněné nároky neuznal a na svoji obranu v průběhu řízení namítl následující. Předně žalovaný namítal, že proti žalobou uplatněným pohledávkám s jejich příslušenstvím provedl opakovaně zápočet své/svých pohledávek (kdy a jakým konkrétním právním jednáním k tomu došlo a jaké konkrétní a kdy splatné pohledávky byly k takovému zápočtu/zápočtům použity, to žalovaný ani přes poučení soudu dle a 3 neupřesnil). Dále žalovaný namítal, že do vypracování znaleckého posudku (a který by byl zpracován k zodpovězení/posouzení otázky, zda je žalovaný schopen platit své závazky)„ ve věci/věcech“ žalovaného by se nemělo ani na žalobou uplatněné nároky ničeho hradit. Rovněž na svoji obranu žalovaný uvedl, že mu postoupení žalobou uplatněných pohledávek s příslušenstvím na žalobkyni nebylo oznámeno, čímž dle právního názoru žalovaného došlo k porušení právní povinnosti potažmo k neplatnosti převodu předmětných pohledávek s přísl. na žalobkyni. Dále žalovaný namítal, že ze strany banky s ním byla původně vedena komunikace standardně přes prémiového bankéře, a i to, že tento mu ještě před vznikem této kauzy dokonce nabízel bez prověření majetkové situace žalovaného (bez vyžadování dokladů o ní od žalovaného) úvěr v částce částka a i to, že tento mu nakonec banka i přes tuto dřívější nabídku po žádosti žalovaného neposkytla. Dále žalovaný namítal, že by mělo být přihlédnuto i k tomu, že proti němu jsou opakovaně jeho věřiteli podávány žaloby u soudů sídlících v obec, a to jako u místně nepříslušných, což vypovídá o nekvalitně zpracovaných informacích věřiteli žalovaného a podporuje to i obranu žalovaného spočívající na tom, že mu nebylo postoupení předmětné pohledávky oznámeno. V neposlední řadě žalovaný tvrdil, že jeho obchodní společnosti dluží společnost právnická osoba částku kolem částka, což je ostatně jedním z důvodů, proč žalovanému není ze strany společnosti žalovaného vyplácena dlouhodobě mzda. Konečně žalovaný rovněž namítl, že dle jeho názoru není platně sjednán ten obsah závazkového vztahu z dané smlouvy o úvěru, který vymezují jakékoliv obchodní podmínky, které nejsou opatřeny podpisem žalovaného. Konečně žalovaný v obecné rovině tvrdil, že pohledávky jiných věřitelů za obchodní společností žalovaného právnická osoba mají souvislost i s nyní projednávanou pohledávkou.

3. Soud po provedeném dokazování (prostřednictvím dále označených důkazů) zjistil z provedených důkazů následující skutečnosti, resp. na jejich podkladě učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaný uzavřel s bankou (podpisem smlouvy) dne datum„ Smlouvu o kreditní kartě a kartovém účtu č. bankovní účet (pro fyzické osoby)“, ve které její smluvní strany sjednaly zejména následující. Smlouva předně za svoji nedílnou součást označila žádost žalovaného o poskytnutí úvěru, Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba (dále jen jako„ VOP“), Podmínky (obchodní podmínky pro vedení kartového účtu a pro vydávání a používání kreditních a charge karet právnická osoba – dále již jen jako„ Podmínky“) a i Sazebníky/Ceníky a Oznámení banky o úrokových sazbách, přičemž žalovaný podpisem smlouvy rovněž prohlásil, že se s těmito součástmi smlouvy seznámil a souhlasí s nimi (viz. část pro podpisy na úvěrové smlouvě a zejména čl. 1. VOP). Ve smlouvě samotné pak její smluvní strany zejména sjednaly základní parametry úvěru, který se banka žalovanému na podkladě této smlouvy (uzavřením této smlouvy) zavázala po dobu účinnosti této smlouvy prostřednictvím kreditní karty poskytovat (a vést na kartovém účtu), přičemž mezi tyto patřil i limit tohoto úvěru částka, dále to že bude čerpaný úvěr (jistina úvěru v podobě z úvěru čerpaných ale doposud nesplacených finančních prostředků) úročen sazbou 9,9 % ročně (při jeho čerpání formou platbami kartou, jinak dokonce ve vyšších sjednaných výších úrokových sazeb), způsob výpočtu úroku (z roční úrokové sazby, skutečného počtu dní a roku o délce 360 dní), a i to, že v případě neuhrazení smlouvou sjednaných cen za bankovní služby je banka oprávněně tyto ceny (nesplacené bankovní poplatky) započíst/zahrnou do nesplacené jistiny úvěru (viz. čl. 5 smlouvy). Ke splácení úvěru bylo sjednáno přímo ve smlouvě to, že žalovaný je povinen bance hradit pohledávky z úvěru a (včetně sjednaného úroku a sjednaných cen/poplatků za sjednané bankovní služby) způsobem ujednaným v Podmínkách a v závislosti na variantě splácení uvedené v žádosti o poskytnutí tohoto úvěru. Z této žádosti pak soud nezjistil, že by v ní byla sjednána zvláštní varianta splácení úvěru. Naopak z Podmínek (jejich čl. VI číslo a V číslo) soud zjistil, že tyto stanovily povinnost žalovaného splácet sjednaný úvěr (od banky čerpané finanční prostředky měsíční„ celkovou minimální úhradou“ definovanou součtem 3,2 % z částky čerpaného a nesplaceného úvěru a 100 % částky úroků z úvěru a cen (poplatků) vyúčtovanou žalovanému za příslušný měsíční účetní cyklus). Tato částka pak také měla být dle ujednání stran obsažena vždy v každém měsíčním výpise z kartového účtu žalované č. bankovní účet. Podmínky (VIII.1. b)) pak také stanovily pro strany smlouvy o úvěru to, že pokud se žalovaný dostane do prodlení s úhradou sjednané celkové minimální úhrady, pak že se tato skutečnost považuje za porušení úvěrového vztahu, přičemž pro i takový případ porušení smlouvy ze strany žalovaného stanovily Podmínky (čl. IX.6., IX.7., IX.8.) právo banky od dané smlouvy o úvěru odstoupit, tuto smlouvu vypovědět (s účinností ke dni doručení výpovědi), resp. i prohlásit úvěr (závazek žalovaného ke splacení úvěru, jakož i veškeré další pohledávky banky za žalovaným z úvěru – úvěrové smlouvy) za okamžitě splatné. Ze zmíněné žádosti žalovaného o úvěr (o službu„ erste premier“) ze dne datum (ve spojení se sdělením právnická osoba ze dne datum a i záznamu o jednání o zřízení daného úvěrového účtu listiny„ Zřízení služby Premier“) soud dále zjistil, že banka v rámci procesu ověřování úvěruschopnosti žalovaného (k závazkům z předmětné smlouvy o úvěru) měla k dispozici údaje z dosavadního běžného účtu žalovaného, který ke dni datum vedla, a kdy tento potvrzoval žalovaným v žádosti o úvěr deklarovaný měsíční příjem žalovaného částka (zjištěno i z výpisů z běžného účtu žalovaného doložených bankou soudu dne datum), depozity na účtu žalovaného přes částka, a i to že žalovaný vykazuje na svém běžném účtu pravidelně obrat přes částka měsíčně. Negativní informace ke schopnosti žalovaného splácet předmětný úvěr sjednaných parametrů pak banka nezjistila ani ze své interní evidence a rejstříku CBCB (zjištěno i z lustra doloženého bankou, ze kterého se podávaly tehdy měsíční splátky žalovaného částka a počet finančních institucí, které hlásily negativní informace o žalovaném„ 0“). Ke svým poměrům pak žalovaný nadto v žádosti o úvěr z datum bance sdělil, že má vysokoškolské vzdělání, že svoji bytovou potřebu uspokojuje vlastním bydlením (se zástavou), že žije v druhovském poměru, a že deklarovaný příjem (podávající se i z dosavadních informací banky z dosavadního běžného účtu žalovaného vedeného bankou) žalovanému poskytuje právnická osoba, IČO. Z listinou„ přehled kartového účtu“ ve spojení s výpisy z kartového účtu žalovaného č. bankovní účet za období datum až datum a i ve spojení s transakční historií téhož účtu za dobu od datum do datum soud zjistil, že žalovaný od banky na podkladě dané smlouvy o úvěru finanční prostředky prostřednictvím platební karty od datum fakticky čerpal a i to, že banka jejich čerpání a splácení (jakož i připisování sjednaných poplatků a sjednaného úroku z úvěru) evidovala na kartovém účtu č. bankovní účet. Z týchž důkazů má soud za zjištěné, že k datum činil nesplacený zůstatek na účtu evidované čerpané a nesplacené úvěrové jistiny částka, součet nesplacených bankovních poplatků (za bankovní služby) připsaných na účet částka (a za služby definované v bodu 1 písm. b) odůvodnění tohoto rozsudku). Na uvedených periodických měsíčních výpisech pak banka rovněž vždy uvedla pro žalovaného výši smlouvou o úvěru předvídané„ celkové minimální úhrady“ (odpovídající přitom dle propočtu soudu vždy mechanismu výpočtu sjednanému v čl. VI.1. A VI.2. Podmínek), kdy tato činila pro období od datum do datum celkem částka. Z periodických výpisů z daného účtu má pak soud za zjištěné, že žalovaný na ni ale v témže období neuhradil ničeho, přičemž totéž soud nemá za prokázané (a ostatně to ani žalovaný na svoji obranu netvrdil) ani pro dobu po datum. Dne datum pak banka převedla na předmětném účtu žalovaného č. bankovní účet evidovanou nesplacenou úvěrovou jistinu a na něm evidované neuhrazené bankovní poplatky (které banka účtovala žalovanému ve sjednané výši...jak soud zjistil a má za prokázané z Ceníků/Sazebn banky pro soukromou klientelu účinných od datum, datum, datum, datum, které stanovily pro rozhodnou dobu cenu za papírový výpis z účtu na částka a na náklady banky spojené s prodlením se splácením úvěru na částka pro vymezené případy doby trvání prodlení odpovídající posuzované věci), tj. částky částka a částka na evidenční účet pohledávek (k úvěru číslo). Stejně tak k témuž dni banka na tentýž evidenční účet pohledávek převedla (nadále na něm evidovala) na kartovém účtu žalovaného č. bankovní účet do dne datum evidovaný nedoplatek na smluvním úroku v částce částka a nedoplatek na úroku z prodlení v částce částka (kdy ve vztahu k těmto dvěma dílčím nárokům, resp. příslušenství, ale platí, že žalobkyně netvrdila, z jakých částek a za jaké období tyto banka žalovanému naúčtovala, přičemž jednal-li soud bez účasti žalobkyně na jednání v souladu s  , zavinila tím, žalobkyně, že jí stran těchto rozhodujících skutečností nemohl soud poskytnout poučení dle a 3 ). Danému zjištěnému„ převodu“ uvedených pohledávek z datum z kartového účtu žalovaného č. bankovní účet na evidenční účet pohledávek (k úvěru číslo) pak předcházely ještě ty zjištěné skutečnosti, že banka dne datum žalovanému zaslala výzvu k zaplacení jí evidovaného dluhu po splatnosti na kartovém účtu žalovaného s tím, že jej upozornila na možnost výpovědi smlouvy o úvěru a potažmo i na možný požadavek banky požadovat po žalovaném okamžité splacení celého úvěru (částka k datum) a i na další negativní následky neuhrazení dluhu v prodlení (zjištěno z výzvy banky žalovanému z datum). Dne datum banka rozhodla o okamžité splatnosti závazků žalovaného z dané smlouvy o úvěru a žalovaného vyzvala k jejich neprodlené úhradě, a to včetně částky částka na„ nepovoleném přečerpání“ a částky částka na úrocích a úrocích z prodlení (zjištěno z poslední výzvy banky před podáním žaloby z datum, včetně dodejky podepsané žalovaným dne datum). Žalobkyně pak také žalovaného vyzvala před podáním žaloby k dodatečnému splnění žalobou uplatněných nároků ve smyslu (zjištěno z výzvy zástupce žalobkyně z datum ve spojení s podacím lístkem o jejím odeslání na adresu bydliště žalovaného). Žalobou uplatněné pohledávky i s jejich příslušenstvím pak byly předmětem (jednou z postupovaných pohledávek dle obsahu smlouvy) smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené bankou jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, kdy cena za tyto pohledávky byly žalobkyní bance zaplacena (na což smlouva vázala účinky postoupení/převodu jí postupovaných pohledávek). To soud zjistil z této postupní smlouvy (ve spojení s výpisem z obchodní rejstříku k osobě banky), a z přílohy číslo přílohy číslo této smlouvy. Postoupení bylo také bankou žalovanému oznámeno přípisem banky z datum, což má soud za prokázané z tohoto oznámení a podacího lístku o jeho odeslání žalovanému opět na adresu jeho bydliště z datum. Že by žalovanému svědčila proti žalobkyni nebo bance nějaká pohledávka způsobilá k započtení proti pohledávkám uplatněných žalobkyní v tomto řízení, resp. že by žalovaný vůbec učinil takové právní jednání, kterým by k zápočtu takových pohledávek došlo, to soud za prokázané nemá, přičemž žalovaný tyto konkrétní skutečnosti ani na výzvu soudu dle a 3 neupřesnil a neprokázal.

4. Podle z.č. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

5. Podle , obchodního zákoníku, platného a účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ OBZ“) smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 273 OBZ část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.

7. Podle § 502 OBZ od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.

8. Podle věty první § 365 OBZ dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem.

9. Podle § 369 odst. 1 OBZ také platí, že je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

10. Podle z.č. ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen jako„ obč. zák.“) jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

11. Podle a 1880 odst. 1 z.č. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

12. Podle z.č. ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016, zákona o spotřebitelském úvěru, je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

13. Po aplikaci cit. zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav soud předně vzal za prokázané, že veškeré žalobou uplatněné pohledávky s příslušenstvím (s výjimkou příslušenství, ohledně kterého soud žalobu ve výroku č. II tohoto rozsudku zamítl, a jak je toto specifikováno v bodu 1. písm. c) a f) tohoto rozsudku), byly platně postoupeny na žalobkyni, která tak ohledně nich byla v tomto řízení aktivně věcně legitimována. Tento právní závěr soud přijal na podkladě provedených důkazů, kterými bylo prokázáno již i uzavření smlouvy o postoupení pohledávek mezi bankou (jako postupitelem a původním věřitelem žalovaného) a žalobkyní (jako postupníkem) z datum, jejímž předmětem byly i předmětné pohledávky s jejich příslušenstvím, jakož i skutečnost, na kterou smlouva vázala právní účinek přechodu těchto pohledávek a přísl. na žalobkyně a kterým bylo uhrazení postupní smlouvou smluvené ceny za tyto pohledávky (to bylo prokázáno danou postupní smlouvou a její přílohou číslo ve spojení s výpisem z obchodního rejstříku banky). Již tyto prokázané skutečnosti pak s oporou v § a 1880 odst. 1 z.č. k závěru o převodu dané pohledávky z předmětné smlouvy o úvěru postačují. Nadto žalobkyně prokázala (oznámením o postoupení pohledávky a podacím lístkem o jeho odeslání na bydliště žalovaného), že se do dispozice žalovaného dostalo i toto právní jednání banky, kteréžto i samo o sobě postačí k závěru o aktivní věcné legitimaci žalobkyně v případě uplatněných pohledávek s příslušenstvím (srovnej i v poměrech z.č. stále použitelné závěry z judikátu - rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. ). Neobstojí proto obrana žalovaného o tom, že mu postoupení pohledávky nebylo oznámeno, a to ani ve spojení s tím, že neoznámením této skutečnosti došlo k porušení nějaké právní povinnosti. I kdyby tomu tak bylo, nemá to na závěr o aktivní věcné legitimaci žalobkyně samo o sobě žádný vliv, a to stejně jako na dále vyložené důvody vedoucí k důvodnosti žaloby v rozsahu vymezeném ve výroku č. I tohoto rozsudku.

14. Jelikož z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobou uplatněné nároky vycházejí (vznikly) ze smlouvy (typové smlouvy o úvěru) uzavřené jejím podpisem dne datum, pak určující právní úpravou, kterou soud ve věci aplikoval, jsou ustanovení obč. zák. a OBZ ve znění těchto právních přepisů platném a účinném do 31. 12. 2013 (to pak na podkladě z.č. ).

15. Dále soud uzavřel, že k uzavření k důkazu provedené„ Smlouvy o kreditní kartě a kartovém účtu č. bankovní účet (pro fyzické osoby)“ z datum (dále již jen jako„ předmětná smlouva“) mezi bankou jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem došlo, a to i platně, a to jelikož tato smlouva dle výsledků dokazování splňuje (dle jejího zjištěného obsahu, a zároveň poté, co byla opatřena podpisy jejích smluvních stran) veškeré náležitosti kladené na platnost právních úkonů obč. zák., resp. má i náležitosti zvláštní, vyžadované pro platný vznik takového typu smlouvy -„ smlouvy o úvěru“, § 497 OBZ. Soud pak k obsahu smlouvy dodává, že smluvní strany část jejího obsahu vymezily přímo v této smlouvě (viz. zjištění přijatá přímo z ní) a část přípustně i v rámci smluvní dokumentace typu obchodních podmínek, kdy takový výsledek kontraktačního procesu, resp. takový způsob vymezení obsahu smlouvy v režimu OBZ výslovně připouští § 273 OBZ. Šlo pak zejména o k důkazu provedené Sazebníky/Ceníky banky, všeobecné obchodní podmínky banky a Podmínky. Neobstojí pak námitka žalovaného, že tyto„ součásti“ předmětné smlouvy nemohou býti platné (pro smluvní strany předmětné smlouvy závazné), pokud tyto on sám nepodepsal, a to neboť takový požadavek pro platné vymezení obsahu smlouvy (včetně smlouvy o úvěru) zákon nestanoví a smluvní strany předmětné smlouvy si jej dle jejího zjištěného obsahu ani nesjednaly. Naopak postačí (což bylo naopak prokázáno předmětnou smlouvou), že žalovaný podpisem předmětné smlouvy prohlásil, že se s obsahem daných obchodních podmínek seznámil (že je mu jejich obsah znám), a že s tímto souhlasí. Podpis smlouvy samotné pak žalovaný nesporoval. Soud pak tedy po provedení i těchto listin charakteru obchodních podmínek k důkazu (a po přijetí relevantních zjištění z nich přijatých – a popsaných již výše) uzavřel, že na podkladě dané a i platně uzavřené smlouvy dne vznikla a byla tak platně uzavřena smlouva, kterou je třeba právně posoudit jako typovou smlouvu o úvěru. Tou se banka platně zavázala žalovanému na sjednanou dobu (na dobu účinnosti této smlouvy) poskytovat jako úvěr finanční prostředky do částky částka, a to i opakovaně, a žalovaný naopak tyto sjednanými měsíčními splátkami (ve sjednané výši – viz. mechanismus jejího určená zjištěný v Podmínkách, resp. ve výši uvedené pro žalovaného vždy v měsíčních výpisech z jeho úvěrového účtu vedené k danému úvěru bankou), a to včetně smluveného smluvního úroku v sazbě 9,9 % ročně (pro zjištěný typ čerpání úvěru – prostřednictvím plateb kreditní kartou) a sjednanými poplatky ze sjednané bankovní služby bace splácet.

16. Nesplacené výše úvěrové jistiny (od banky čerpaných finančních prostředků), kteroužto tedy soud uzavřel, že byl žalovaný na podkladu shrnutého smluvního závazku dlužníka z úvěrové smlouvy žalovaný povinen bance splácet je pak spolehlivě prokázána transakční historií daného úvěru, korespondující i s částí výpisů z tohoto účtu (z roku 2019) a soud na jejich podkladě uzavřel, že žalovaný od banky sjednaný předmětný úvěr po datum čerpal (a průběžně tento také splácel sjednanými splátkami, a to včetně smluveného úroku a smluvených cen za smluvené bankovní služby), přičemž k datum činila výše nesplacené jistiny úvěru částka. Na tomtéž důkazním základu pak soud zavřel, že žalovaný vedle úvěrové jistiny v této výši k témuž dni bance doposud neuhradil (ač se k tomu v předmětné smlouvě opět platně zavázal) i žalobou nárokované bankovní poplatky v částce částka.

17. Předmětná smlouva (v rámci Podmínek) pak stanovila (smluvní strany to v ní opět platně sjednaly), i případy, které znamenají porušení smluvních povinností žalovaného z ní a i práva žalobkyně se od takového porušení smluvních povinností žalovaného odvíjející. Mezi tyto smluvně definované případy porušení smlouvy ze strany dlužníka pak spadalo i prodlení žalovaného s hrazením sjednaných měsíčních splátek, kteréžto bylo provedeným dokazováním rovněž prokázáno. Žalovaný totiž měl za od datum do datum bance na celkových měsíčních platbách (dle sjednaného mechanismu jejich výpočtu) uhradit částka (částka + částka + částka + částka + částka), avšak neuhradil ničeho, a to ani po dni datum ten případ vzniklo bance na základě ujednání stran právo předmětnou smlouvu vypovědět a závazky z ní (které doposud nebyly splatné) zesplatnit. Tohoto svého smluveného práva (úvěrového opatření) banka dle zjištěného skutkového stavu využila oprávněně a v rámci své poslední výzvy před podáním žaloby z datum zaslané žalovanému, a k datum se tak tedy dle právního názoru soudu smluvní závazek žalovaného k bance k zaplacení dosud nesplacené jistiny úvěru částka a i k zaplacení smluvených a doposud neuhrazených poplatků za poskytnuté bankovní služby v celkové výši částka (oba splatné doposud v rámci sjednaných měsíčních splátek) staly předčasně splatnými k datum.

18. Pokud pak byla těmto závazkům žalovaného k bance odpovídající pohledávka banky za žalovaným platně postoupena žalobkyni (jak odůvodněno výše), je žaloba s oporou v § 497 OBZ co do částky částka po právu a soud jí v této části vyhověl. Příslušenství dané úvěrové jistiny (původně před využitím oprávnění banky z čl. 5 smlouvy o úvěru částka, po jeho využití již ve výši částka) tvoří smluvní úrok 9,9 % ročně (rovněž„ postoupený“ z banky na žalobkyni), a který smluvní strany předmětné smlouvy rovněž sjednaly (čímž vznikl opět platně žalovanému závazek k placení tohoto typu příslušenství). Na povinnosti v tom pokračovat, pak nemění ničeho ani výpověď dané smlouvy o úvěru a ani předčasné zesplatnění jistiny úvěru, přičemž proto je žaloba s oporou v § 502 OBZ důvodná i co do v ní nárokovaného smluvního úroku 9,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a i ohledně téhož příslušenství v kapitalizované podobě (a správně vypočtené výši) v částce částka za žalobou vymezenou dobu.

19. Jak soud odůvodnil výše, stala se celá dlužná částka částka splatnou k datum, a žalovaný je proto s její úhradou od datum v prodlení. S oporou v §§ 365 a 369 odst. 1 OBZ a § 517 odst. 2 obč. zák. vzniklo jeho věřiteli žalovaného za prodlení žalovaného se splněním této peněžité povinnosti právo na zákonný úrok z prodlení, přičemž i toto příslušenství pohledávky přešlo na žalobkyni z původního věřitele. Proto soud žalobě jako důvodné vyhověl i co do požadavku na zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, a i ohledně téhož příslušenství v kapitalizované podobě (a žalobkyní správně vypočtené výši) v částce částka Kč za žalobou vymezenou dobu.

20. Pokud pak soud žalobu naopak zamítl co do dalšího kapitalizovaného úroku a úroku z prodlení (v rozsahu vymezeném ve výroku č. II), tak jak již soud výše předeslal, žalobkyně neunesla stran této části předmětu řízení břemeno tvrzení stran skutečností rozhodujících pro jeho přiznání (vyhodnocení nároku na toto příslušenství jako důvodného), a to konkrétně těch rozhodujících skutečností, z jakých částek (z jakých po skutkové stránce přesně specifikovaných nároků) a za jaké přesně vymezené období toto požadované příslušenství požadovala.

21. Pro úplnost soud ještě dodává, že se při hodnocení platnosti předmětné smlouvy zabýval i tím, zda byla předmětná smlouva uzavřena (s ohledem na její charakter spotřebitelského úvěru) platně, a to s ohledem na zákonné požadavky kladené na banku (jako poskytovatele spotřebitelského úvěru) před jejím uzavřením z.č. Soud pak po zhodnocení zjištěných skutečností uzavřel, že banka tyto své povinnosti dodržela, a to neb provedeným dokazováním bylo postaveno na jisto, že banka řádně vyhodnotila schopnost žalovaného splácet předmětný závazek/závazky z dané smlouvy o úvěru ve sjednaných měsíčních splátkách (s ohledem na informace popsané o žalovaném výše z doby předcházející datum, kterými banka disponovala). To se pak podávalo jednoznačně z dlouhodobého přehledu banky o poměrech žalovaného (z informací v dispozici banky a pocházejících z předchozího běžného účtu žalovaného vedeného rovněž bankou), a kterémužto i dle zjištění soudu odpovídaly i žalovaným v žádosti o předmětný úvěr deklarované nadstandardní příjmy a poměry žalovaného, a zároveň i nulové negativní poznatky k jeho osobě zjištěné bankou v rozhodné době (k datum).

22. Pokud žalovaný namítal, že žalobou uplatněné nároky zanikly započtením, pak stran této obrany neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní i přes poučení soudu dle a 3 (jak již vyloženo v podrobnostech výše). Bránil-li se žalovaný návrhem posudku ke schopnosti splácet jeho závazky, je tato obrana irelevantní, když soud s ohledem na žalobou vymezený předmět řízení nezkoumá současnou schopnost žalovaného jeho závazky splácet, ale to, zda právo na jejich zaplacení žalobkyni dle hmotného práva svědčí nebo nikoliv, a jsou-li pro tyto závěry rozhodující skutečnosti prokázány. Schopnost závazky splácet je relevantní až pro úvahy z pohledu insolvenčního práva. Obecná rovina obrany žalovaného o způsobu dřívější zaběhlé komunikace s bankou (přes prémiového bankéře) pak je rovněž z pohledu uplatněných práv irelevantní, a to neb relevantním z vyložených důvodů zůstává to, že předmětné a rozhodující právní úkony žalobkyně prokázala (stejně jako jejich dojití do dispozice žalovaného), a není tak již rozhodné, že to nebylo formou, na kterou byl žalovaný„ zvyklý“. Relevantní z hlediska aplikovaných hmotněprávních ustanovení není ani obrana žalovaného založená na nějakých budoucích a později i odepřených nabídkách jiných úvěrových produktů ze strany banky nebo i jiných peněžních ústavů, a to když poměry žalovaného měly za zjištěného skutkového stavu význam z hlediska z.č. v roce 2013 a nikoliv dlouho po tomto roce. Zcela irelevantní je pak z téhož hlediska obrana žalovaného založená na„ procesním postupu žalobkyně“ v této věci (o podávání žalob k místně nepříslušným soudům), popř. na kvalitě nebo nekvalitě informací a jejich zpracování o předmětné pohledávce ze strany žalobkyně. Irelevantní je pak již z podstaty i obrana žalovaného založená na tvrzení, že pohledávky jiných třetích osob za obchodní společností„ žalovaného“ právnická osoba mají souvislost i s nyní projednávanou pohledávkou, a to když taková relevantní souvislost by mohla být teoreticky založena až při totožnosti dlužníka a věřitele alespoň s jednou ze stran tohoto sporu. Proto ostatně soud také jako nadbytečné zamítl i všechny důkazy navržené žalovaným v této věci, a to když směřovaly k prokázání skutečností z pohledu hmotného práva nerozhodných (k prokázání vyložené obrany žalovaného). Pro úplnost soud dodává, že posledně řečené neplatí stran té obrany ohledně které žalovaný neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní, a jak již soud vyložil výše.

23. O nákladech řízení soud rozhodl podle a toliko v nepatrné části neúspěšné žalobkyně přiznal proti žalovanému plnou náhradu nákladů řízení, které žalobkyně vynaložila k uplatnění svého práva u soudu účelně. Takové náklady řízení žalobkyně představují náklady žalobkyně na soudní poplatek ve výši částka, náklady na odměnu advokáta žalobkyně (z punkta částka) za právní služby odpovídající 3 úkonům právních služeb podle ust. odst. 1 , 8 odst. 1 a vyhl. č. (za sepis žaloby, včetně jejích upřesnění a doplnění na výzvy soudu stran skutečností, které byla žalobkyně povinna vylíčit již v žalobě dle , za předžalobní výzvu se základním právním a skutkovým rozborem věci a za převzetí a přípravu zastoupení) v celkové výši částka, náhrada hotových výdajů advokáta spojených s uvedenými třemi úkony jeho právních služeb částka (3 x částka) dle ust. , 4 Dále mezi účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně spadá i náhrada za 21 % DPH z na náhradě nákladů řízení žalobkyně přiznaných částek (s výjimkou soudního poplatku), a to dle , tedy částka částka. Celkové účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně proto tvoří částka částka. Z toho 42,26 % činí částka. Tuto částku soud proto žalovanému uložil žalobci na náhradě nákladů řízení zaplatit a dle k rukám zástupce žalobce.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je právo odvolání přípustné, přičemž odvolání lze proti němu podat do 15ti dní od doručení jeho písemného vyhotovení, a to dvojmo a prostřednictvím Okresního soudu v Přerově ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnosti uložené mu tímto rozsudkem, může je žalobkyně vymáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí, exekučním návrhem.