Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 310/2021-63
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 53 746,57 Kč s příslušenstvím, ve výrocích III., IV. a V. částečným rozsudkem pro uznání
takto:
I. Žaloba se zamítá co do částky 9 158 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku
z prodlení ve výši 1 481,96 Kč, kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 4 157,33 Kč, úroku 29 % ročně z částky 11 429,37 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 11 429,37 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 3 332,99 Kč od datum
do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 1,5 % z částky 8 096,38 Kč
od datum do zaplacení.
II. Žaloba se zamítá co do částky 31 903,57 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku
z prodlení ve výši 1 680,27 Kč, kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 3 584,68 Kč, úroku 29 % ročně z částky 14 140,01 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 136,15 Kč, kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 3 532,27 Kč, úroku 29 % ročně z částky 8 835,52 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 22 975,53 Kč od datum
do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 18 386,91 Kč
od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 1,5 % z částky 4 588,62 Kč od datum do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna do 30 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 096,38 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 096,38 Kč
od datum do zaplacení.
IV. Žalovaná je povinna do 30 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 588,62 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 588,62 Kč
od datum do zaplacení.
V. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se zamítá co do částky 9 158 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 481,96 Kč, kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 4 157,33 Kč, úroku 29 % ročně z částky 11 429,37 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 11 429,37 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 3 332,99 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 1,5 % z částky 8 096,38 Kč od [datum] do zaplacení. II. Žaloba se zamítá co do částky 31 903,57 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 680,27 Kč, kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 3 584,68 Kč, úroku 29 % ročně z částky 14 140,01 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 136,15 Kč, kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 3 532,27 Kč, úroku 29 % ročně z částky 8 835,52 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 22 975,53 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 18 386,91 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 1,5 % z částky 4 588,62 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žalovaná je povinna do 30 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 096,38 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 096,38 Kč od [datum] do zaplacení. IV. Žalovaná je povinna do 30 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 588,62 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 588,62 Kč od [datum] do zaplacení. V. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala,
aby jí žalovaná zaplatila částku uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku z titulu tří smluv
o zápůjčce, které žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se poskytnutou zápůjčku zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9 158 Kč, představující kapitalizovaný úrok za poskytnuté peněžní prostředky ve výši 2 130 Kč, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost
a flexibilní splácení ve výši 5 593 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 435 Kč, a to v 45 týdenních splátkách po 560 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne datum. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Sjednané splátky však žalovaná včas a řádně nehradila, celkem uhradila částku 7 903,62 Kč. Původní věřitelka postoupila s účinností ke dni datum svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byla žalovaná písemně informována. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužných částek. Vzhledem k prodlení žalované požaduje žalobkyně přiznat částku v celkové výši 17 254,38 Kč sestávající z dlužné jistiny 11 429,37 Kč a poplatku ve výši 5 825,01 Kč, dále požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 4 157,33 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 481,96 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny 11 429,37 Kč od datum do zaplacení a úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 11 429,37 Kč od datum do zaplacení.
2. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dále uzavřely dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se poskytnutou zápůjčku zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 16 259 Kč, představující kapitalizovaný úrok za poskytnuté peněžní prostředky ve výši 4 901 Kč, odměnu
za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 952 Kč
a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 406 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 2 015 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne datum. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Sjednané splátky však žalovaná včas a řádně nehradila, celkem uhradila částku 13 178,83 Kč. Původní věřitelka postoupila s účinností ke dni datum svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byla žalovaná písemně informována. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužných částek. Vzhledem k prodlení žalované požaduje žalobkyně přiznat částku v celkové výši 22 465,74 Kč sestávající z dlužné jistiny 14 140,01 Kč a poplatku ve výši 8 325,73 Kč, dále požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 3 584,68 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 680,27 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny 14 140,01 Kč od datum do zaplacení a úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 14 140,01 Kč od datum do zaplacení.
3. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dále uzavřely dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se poskytnutou zápůjčku zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 16 259 Kč, představující kapitalizovaný úrok za poskytnuté peněžní prostředky ve výši 4 901 Kč, odměnu
za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 952 Kč
a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 406 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 2 015 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne datum. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Sjednané splátky však žalovaná včas a řádně nehradila, celkem uhradila částku 22 232,55 Kč. Původní věřitelka postoupila s účinností ke dni datum svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byla žalovaná písemně informována. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužných částek. Vzhledem k prodlení žalované požaduje žalobkyně přiznat částku v celkové výši 14 026,45 Kč sestávající z dlužné jistiny 8 835,52 Kč a poplatku ve výši 5 190,93 Kč, dále požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 3 532,27 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 136,15 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny 8 835,52 Kč od datum do zaplacení a úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 8 835,52 Kč od datum do zaplacení.
4. Žalovaná je státním občanem anonymizována dvě slova, avšak má povolen přechodný pobyt v České republice, ve věci se jedná o závazek ze smlouvy o úvěru a o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru, je tedy dána mezinárodní příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 4 a 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I. bis). Použitelnost českého práva podle bydliště spotřebitele vyplývá z čl. 6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I).
5. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
6. Usnesením zdejšího soudu ze dne 9. 11. 2021, č.j. 13 C 310/2021 -36 byla žalované uložena povinnost podat písemné vyjádření ve věci ve smyslu § 114b zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), a to ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení uvedeného usnesení. Uvedené usnesení bylo žalované doručeno do vlastních rukou dne datum. Soud konstatuje, že stanovená lhůta k vyjádření uplynula dne datum.
7. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu:
8. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o zápůjčce
číslo na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč
a žalované vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši
9 158 Kč, (poplatek sestává z úroku ve výši 2 130 Kč, odměny za zpracování, doručení
a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 593 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 435 Kč), a to v 45 týdenních splátkách
po 560 Kč (resp. poslední splátka ve výši 518 Kč), splatných vždy do 7. dne od předešlé splátky. Podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že peněžní prostředky převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Výpůjční úroková sazba byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, a to výši 29 % ročně. Sjednané splátky žalovaná nehradila řádně a včas, právní předchůdkyni uhradila částku ve výši 7 903,62 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou dále uzavřely dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalované vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu
s poplatkem ve výši 16 259 Kč, (poplatek sestává z úroku ve výši 4 901 Kč, odměny
za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 952 Kč
a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 406 Kč), a to v 18 měsíčních splátkách po 2 015 Kč (resp. poslední splátka ve výši 2 004 Kč), splatných vždy do 7. dne od předešlé splátky. Podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že peněžní prostředky převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Výpůjční úroková sazba byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, a to výši 29 % ročně. Sjednané splátky žalovaná nehradila řádně a včas, právní předchůdkyni uhradila částku ve výši 13 178,83 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně
se žalovanou dále uzavřely dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalované vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 16 259 Kč, (poplatek sestává
z úroku ve výši 4 901 Kč, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost
a flexibilní splácení ve výši 6 952 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 406 Kč), a to v 18 měsíčních splátkách po 2 015 Kč (resp. poslední splátka ve výši 2 004 Kč), splatných vždy do 7. dne od předešlé splátky. Podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že peněžní prostředky převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Výpůjční úroková sazba byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, a to výši 29 % ročně. Sjednané splátky žalovaná nehradila řádně a včas, právní předchůdkyni uhradila částku ve výši 22 232,55 Kč.
9. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou ze dne datum postoupila pohledávky
za žalovanou na žalobkyni a žalované tuto skutečnost písemně oznámila dopisem ze dne
datum, odeslaným dne datum. K zaplacení žalovaných částek byla žalovaná vyzvána dopisem zástupce žalobkyně ze dne datum odeslaným téhož dne s tím, nechť žalovaná uhradí dlužné částky v celkové výši 76 475,45 Kč nejpozději do datum. Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a rovněž ničeho nezaplatila.
10. Soud nemá za prokázané, že by žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, dostatečně prověřila úvěruschopnost žalované. Ze zákaznické karty žalované vedené právní předchůdkyní žalobkyně ze dne datum soud zjistil, že žalovaná je zaměstnána u společnosti právnická osoba a pobírá čistý měsíční příjem ve výši 20 646 Kč, a že další čisté příjmy domácnosti činí 21 500 Kč. Žalovaná dále odhadla své měsíční výdaje na částku 14 800 Kč. Žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu, 3 výpisy z účtu za měsíce leden, únor a březen 2018 a nájemní smlouvu. Ze zákaznické karty žalované vedené právní předchůdkyní žalobkyně ze dne datum soud zjistil, že žalovaná je zaměstnána u společnosti právnická osoba a pobírá čistý měsíční příjem ve výši 30 090 Kč, a že další čisté příjmy domácnosti činí 27 600 Kč. Žalovaná dále odhadla své měsíční výdaje na částku 14 900 Kč. Žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu, 2 výplatní pásky za měsíce květen a červen 2018 a nájemní smlouvu. Ze zákaznické karty žalované vedené právní předchůdkyní žalobkyně ze dne datum soud zjistil, že žalovaná je zaměstnána u společnosti právnická osoba a pobírá čistý měsíční příjem ve výši 31 711 Kč, a že další čisté příjmy domácnosti činí 22 000 Kč. Žalovaná dále odhadla své měsíční výdaje na částku 16 000 Kč a uvedla, že měsíčně platí interní splátky jiné zápůjčky ve výši 4 030 Kč. Žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu, 2 výplatní pásky za měsíce říjen a listopad 2018 a nájemní smlouvu.
11. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:
12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen „o. z.”) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
13. Na právní posouzení věci je dále nutné použít ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , zákona
o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZsÚ“), neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovanou je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z. Podle § 86 odst. 1 ZsÚ, poskytovatel
před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající
ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele
na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Podle § 87 odst. 1 ZsÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Podle rozsudku SD EU ve věci OPR-Finance C číslo:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“
16. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat,
oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
18. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník,
který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení
se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
19. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku . Ustanovení § 86 a § 87 ZsÚ pak optikou rozsudku SD EU ve věci OPR-Finance C číslo sankcionuje neschopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019 sp. zn. 27 Co 221/2019 ), přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o.z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.
20. Stejně tak v rozhodnutí Ústavní soud ČR pod sp. zn. III ÚS 4129/18 judikoval,
že„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy
(a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet
jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy, …. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného)
k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.
Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek;
to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“
21. Poskytovatel úvěru je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout
do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.
22. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného půjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele
by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy.
Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny (rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost aj.).
23. S ohledem na shora uvedené bylo k posouzení oprávněnosti nároku na vrácení poskytnutého úvěru včetně příslušenství zapotřebí posoudit platnost smlouvy o úvěru i z hlediska toho, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované náležitým způsobem. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti tvrdila a prokázala. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované nesplnila. Právní předchůdkyně žalobkyně si od žalované vyžádala informace o jejích příjmech
a výdajích, nicméně uvedené údaje nebyly blíže ověřovány. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i k prověřování těchto tvrzení.
24. Předmětné smlouvy o zápůjčce jsou tak s ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila podmínky § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, absolutně neplatné. Právní předchůdkyně žalobkyně však poskytla žalované peněžní prostředky,
které jí ani žalobkyni žalovaná v plném rozsahu nevrátila.
25. Podle § 114b odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř. o. s. ř. ). Podle § 114b odst. 5 věty první o. s. ř. o. s. ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odst. 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku musí být žalovaný poučen.
26. Podle § 153a odst. 1 věta první o. s. ř. o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Podle odst. 2 téhož ustanovení rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř. o. s. ř. ). Podle odst. 3 téhož ustanovení rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6 ). Podle odst. 4 téhož ustanovení jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání.
27. Žalovaná byla ve věci zcela pasivní, ve stanovené lhůtě se k věci nevyjádřila, neuvedla rozhodné skutečnosti na svoji obranu, ani soudu nesdělila, jaký vážný důvod jí v tom brání. Soud má tedy za to, že žalovaná uplatněný nárok uznává (§ 114b o. s. ř. o. s. ř. ).
28. Povaha věci vydání rozsudku pro uznání umožňuje (§ 153a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ) a žalovaný nárok je v souladu s § 1970 a § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku .
29. Žalovaná měla povinnost uhradit žalobkyni toliko částku ve výši 12 685 Kč (vyplacená jistina 56 000 Kč mínus částka v celkové výši 43 315 Kč zaplacená žalovanou), která jí byla poskytnuta na základě neplatných smluv (§ 2991 o. z.), co do této částky tedy bylo žalobě v souladu s § 153a o.s.ř. o.s.ř. výrokem III. a IV. rozsudkem pro uznání částečně vyhověno. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z částky, o niž se bezdůvodně obohatila, úrok z prodlení od datum do zaplacení. Žalovaná se o své povinnosti zaplatit žalovanou částku bezpečně mohla dozvědět až z žaloby, která jí byla soudem doručena dne datum. Ode dne následujícího je tak žalovaná v prodlení se zaplacením přisouzené částky a od tohoto dne je proto povinna platit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z přisouzené částky. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. účinným ke dni prodlení žalované.
30. Ve zbývajícím rozsahu, tj. částky 41 061,57 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem
z prodlení ve výši 1 481,96 Kč, kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 4 157,33 Kč, úrokem 29 % ročně z částky 11 429,37 Kč od datum do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 11 429,37 Kč od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 3 332,99 Kč od datum
do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,5 % z částky 8 096,38 Kč
od datum do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 680,27 Kč, kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 3 584,68 Kč, úrokem 29 % ročně z částky 14 140,01 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 136,15 Kč, kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 3 532,27 Kč, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 8 835,52 Kč od datum do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 22 975,53 Kč od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 18 386,91 Kč od datum do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,5 % z částky 4 588,62 Kč od datum do zaplacení, soud žalobě výrokem I. a II. nevyhověl, a to s ohledem na absolutní neplatnost předmětných smluv.
31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem V. podle § 142 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. Náhrada nákladů řízení by v poměrné výši příslušela žalované, která byla v řízení převážně úspěšná, nicméně té v řízení žádné náklady nevznikly, a proto nemá žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení.
32. Lhůta pro splnění povinnosti uložená tímto rozsudkem byla soudem stanovena delší než zákonná (§ 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. ) a to s přihlédnutím ke skutečnostem zjištěným ze spisu (výše splátek, předpokládané možnosti žalované).
Poučení:
Proti výroku I. a II. tohoto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Proti výroku III. a IV. tohoto rozsudku lze podat odvolání pouze proto, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání, nebo že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže namísto samosoudce rozhodoval senát, a to do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Z jiných důvodů není odvolání přípustné.
Proti výroku o lhůtě k plnění a o nákladech řízení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení rozsudku ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.