Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 14/2022-39

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Nikolou Reifovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 15 280 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši

11,75 % ročně z této částky od 9. 2. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do zaplacení 13 280 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 19 491,78 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 15 280 Kč od 19. 12. 2020

do 8. 2. 2022, a dále zákonného úroku z prodlení z částky 13 280 Kč od 9. 2. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 9. 2. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se, co do zaplacení 13 280 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 19 491,78 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 15 280 Kč od 19. 12. 2020 do 8. 2. 2022, a dále zákonného úroku z prodlení z částky 13 280 Kč od 9. 2. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 15 280 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 30. 5. 2006 žalovaný uzavřel se společností právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o půjčce číslo. Na základě shora uvedené smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, jež se žalovaný zavázal splatit spolu se sjednanými poplatky ve výši 13 280 Kč v dohodnutých splátkách. Žalovaný své povinnosti řádně a včas neplnil, na úhradu dluhu zaplatil pouze 18 000 Kč, zbývá uhradit částku ve výši žalované jistiny. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 52 týdnů od data podpisu, tj. 29. 5. 2007. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl vyzván před podáním žaloby k úhradě dluhu, žalovaný však na výzvu žalobkyně nereagoval a již ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.

3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu shora) bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na , (dále jen „ “) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.

4. Ze smlouvy o půjčce ze dne 28. 5. 2006 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, poskytla žalovanému půjčku ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný svým podpisem potvrdil, že při uzavření smlouvy převzal v hotovosti celou shora uvedenou částku půjčky. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 13 280 Kč, celkem tedy částku 33 280 Kč, a to v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 640 Kč.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba a žalobkyní, má soud za prokázané, že došlo s účinností od datum k postoupení pohledávky za žalovaným žalobkyni.

6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 vyplývá, že společnost právnická osoba oznámila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky ze shora uvedené smlouvy na žalobkyni. Dle přiloženého podacího lístku byla tato písemnost odeslána dne 1. 2. 2021.

7. Z předžalobní upomínky ze dne 29. 7. 2021 vyplynulo, že žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě závazku s výstrahou jeho soudního vymáhání. Dle přiloženého poštovního podacího archu byla tato žalovanému odeslána dne 30. 7. 2021.

8. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne 28. 5. 2006 smlouvu o půjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně poskytla žalovanému hotovost ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit zpět ve splátkách spolu se sjednaným poplatkem v částce 13 280 Kč, a to v 52 pravidelných týdenních splátkách po 640 Kč. Žalovaný však neplnil podmínky smlouvy řádně a včas, když na svůj dluh uhradil pouze 18 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani přes zaslání předžalobní výzvy.

9. Dle , , účinný od 1. 1. 2014, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Dle , (dále jen „ “) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle , kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Podle , není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Dle , odst. 2 , dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

10. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o půjčce (dle ) shora specifikovanou, na jejímž základě žalovaný obdržel v hotovosti částku ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 13 280 Kč, a to v týdenních splátkách, kdy dluh jako celek byl splatný do 52 týdnů od uzavření smlouvy. Žalovaný uhradil pouze částku 18 000 Kč. Jelikož však soud shledal tuto smlouvu neplatnou, vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.

11. Žalobkyně netvrdila a ani nedoložila, že by se právní předchůdkyně při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného úvěr splácet.

12. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v  d. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy ve smyslu jejího rozporu s dobrými mravy ( ). Ostatně ke shora uvedenému se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 (OPR- Finance s.r.o. v. GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplanost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Žalobkyně se svou neúčastí u jednání soudu vzdala možnosti být poučena ve smyslu možného doplnění tvrzení a důkazů ohledně shora uvedených okolností.

13. Pokud pak bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uhradila žalovanému 20 000 Kč, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je tedy povinen takové obohacení žalobkyni vydat, ponížené o dosud provedené úhrady ve výši 18 000 Kč na výsledné 2 000 Kč ( ). Již z povahy právního vztahu vydání bezdůvodného obohacení je zřejmé, že doba plnění nemohla být mezi stranami dohodnuta a žalovaný byl tedy povinen bezdůvodné obohacení vydat první den poté, co byl věřitelem vyzván ( ). Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až žaloba, která se dostala do sféry dispozice žalovaného dne 7. 2. 2022, následující den, tj. 8. 2. 2022, tak byl žalovaný povinen bezdůvodné obohacení vydat a jelikož tak neučinil, dostal se dne 9. 2. 2022 do prodlení ( ) a je tak povinen žalobkyni uhradit úroky z prodlení v zákonné výši dle

14. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. , když měl žalovaný v řízení většinový úspěch, avšak žádné náklady řízení neuplatnil a žádné na jeho straně ani z proběhlého řízení nevyplývají.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.