Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
115 C 19/2022-42
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 36 919,83 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 080 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 080 Kč za dobu od 24. 8. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 18 172,96 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 3 196,40 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 25 252,96 Kč za dobu od 20. 7. 2021 do 23. 8. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 25 252,96 Kč za dobu od 24. 8. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 18 172,96 Kč za dobu od 24. 8. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 30 261,64 Kč, částky 434 Kč a částky 11 666,87 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 080 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 080 Kč za dobu od 24. 8. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 18 172,96 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 3 196,40 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 25 252,96 Kč za dobu od 20. 7. 2021 do 23. 8. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 25 252,96 Kč za dobu od 24. 8. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 18 172,96 Kč za dobu od 24. 8. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 30 261,64 Kč, částky 434 Kč a částky 11 666,87 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 25. 11. 2021 a doplněnou dne 22. 2. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 252,96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 3 196,40 Kč, s úrokem z prodlením ve výši 10 % ročně z částky 25 252,96 Kč za dobu od 20. 7. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 30 261,64 Kč, částky 434 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky a částky ve výši 11 666,87 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení vypočtenou za období od 6. 3. 2020 do 11. 6. 2021. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost právnická osoba uzavřela dne 5. 10. 2018 s žalovaným smlouvu o úvěru číslo předala mu částku 40 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem a náklady spotřebitelského úvěru v celkové výši 43 640 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 920 Kč. Žalovaný dosud uhradil částku 32 290 Kč. Žalobkyně doložila smlouvu o postoupení žalované pohledávky.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 14. 3. 2022 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.
4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.
5. Ze smlouvy o úvěru číslo bylo zjištěno, že společnost právnická osoba se dne 5. 10. 2018 zavázala poskytnout žalovanému částku 40 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku navýšenou o 43 640 Kč, tj. o úrok ve výši 4 649 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 26 800 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 4 191 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit celou dlužnou částku 83 640 Kč v 17 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 920 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí hotovosti 40 000 Kč. Součástí smluvních ujednání byla smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, max. ve výši 500 Kč za prodlení s každou jednotlivou splátkou úvěru. Úrok byl sjednán ve výši 17 % ročně.
6. Z žádosti o poskytnutí úvěru bylo zjištěno, že žalovaný dne 5. 10. 2018 (tedy v den uzavření úvěrové smlouvy) poskytl společnosti právnická osoba tyto informace o své majetkové situaci: je zaměstnán do 31. 12. 2050 s čistým měsíčním příjmem ve výši 28 768 Kč a jeho pravidelné měsíční výdaje jsou ve výši 10 790 Kč, tj. částka 4 000 Kč vynaložená na výdaje spojené s bydlením, částka 5 590 Kč vynaložená na dopravu, jídlo, osobní náklady žalovaného a částka 1 200 Kč vynaložená za telefon. Žalovaný je svobodný, bydlí v nájemním bydlení, nemá děti.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 a její přílohy (seznamu postoupených pohledávek) bylo zjištěno, že společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy číslo na žalobkyni.
8. Z oznámením o postoupení pohledávky ze dne 5. 8. 2021 bylo zjištěno, že společnost právnická osoba oznámila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru číslo na žalobkyni a vyzvala ho k zaplacení dlužné částky ve lhůtě 10 dnů ode dne obdržení výzvy. Z podacího archu bylo zjištěno, že dne 9. 8. 2021 žalobkyně zaslala poštovní zásilku na adresu žalovaného.
9. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 18. 10. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě žalované částky s upozorněním na podání žaloby v případě jejího nezaplacení. Z podacího archu bylo zjištěno, že dne 20. 10. 2021 žalobkyně zaslala poštovní zásilku na adresu žalovaného.
10. Z písemného pokynu bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnán u společnosti právnická osoba od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2050.
11. Z výplatních lístků žalovaného za období červen 2018 až srpen 2018 bylo zjištěno, že průměrný čistý příjem žalovaného v tomto období činil 28 783 Kč.
12. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba předala dne 5. 10. 2018 žalovanému částku 40 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s náklady spotřebitelského úvěru v celkové výši 43 640 Kč. Žalovaný nehradil dluh řádně a včas. Tato pohledávka byla postoupena ze společnosti právnická osoba na žalobkyni. Schopnost žalovaného splácet úvěr společnost právnická osoba ověřila z tvrzení žalovaného v rámci žádosti o úvěr, z písemného pokynu a z výplatních lístků za období červen 2018 až srpen 2018. Žalobkyně ani přes výzvu soudu učiněnou usnesením ze dne 9. 2. 2022, č. j. 115 C 19/2022-29, nepředložila soudu důkazy na podporu tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ke dni 5. 10. 2018, tj. neprokázala finanční situaci žalovaného v době uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru.
13. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
15. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
17. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
18. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla žalovanou pohledávku od společnosti právnická osoba v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Smlouva uzavřená mezi účastníky řízení měla charakter smlouvy o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. o. z. a zároveň se jedná o smlouvu spotřebitelskou podle § 1810 o. z., neboť žalovaný byl při uzavření smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatním lístkem, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Tyto podklady vztahující se k posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen podle § 78 ZoSÚ mít uchovány. Dále je nezbytné, aby poskytovatel úvěru nahlédl do veřejně přístupných databází dlužníků (např. SOLUS, insolvenční rejstřík) a tímto si sám ověřil, zda žadatel úvěru není nadměrně zadlužen. Podle § 87 ZoSÚ je zapotřebí, aby spotřebitel namítal neplatnost úvěrové smlouvy (tj. relativní neplatnost). Zde je však třeba dle názoru soudu vycházet ze Směrnice, která je závazná pro soud a jejíž článek 23 stanoví, že sankce za porušení povinnosti stanovených směrnici mají být účinné a odrazující. Soud vykládá § 87 ZoSÚ v souladu s touto směrnicí, a proto sám z moci úřední přihlíží k neplatnosti smluv o spotřebitelském úvěru v zájmu ochrany spotřebitele. Z doložených listinných důkazů nelze určit příjmy žalovaného ke dni uzavření smlouvy (5. 10. 2018), žalobkyně doložila výplatní lístky toliko za období červen 2018 až srpen 2018, žalobkyně nepředložila soudu důkaz o příjmech žalovaného v období bezprostředně předcházejícím uzavření úvěrové smlouvy, tj. za září 2018. Žalobkyně dále nepředložila žádné důkazy týkající se pasivní majetkové stránky žalovaného, tj. jeho pravidelných měsíčních výdajů. Tvrzení žalovaného o jeho výdajích v rámci žádosti o úvěr je nedostačujícím podkladem pro posouzení jeho úvěruschopnosti. Z uvedeného má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost danou jí § 86 ZoSÚ a článkem 8 Směrnice, tj. neposoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná. V rámci řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti částku 40 000 Kč a žalovaný dosud na tuto částku uhradil 32 920 Kč, je tedy z neplatné smlouvy podle § 2991 o. z. povinen uhradit žalobkyni částku 7 080 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně podle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 za dobu od 24. 8. 2021 do zaplacení. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vznikl žalobkyni ode dne 24. 8. 2021, neboť žalovaný byl vyzván k zaplacení žalované částky dopisem ze dne 5. 8. 2021 (tj. oznámení o postoupení pohledávky), který mu byl doručen dne 12. 8. 2021 (§ 573 o. z.) a ve kterém byla stanovená 10-denní lhůta k plnění. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné smlouvy nevzniklo právo na úhradu poplatku, úroků, smluvní pokuty ani části žalobou nárokovaného úroku z prodlení.
19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 1 o. s. ř., jelikož procesně úspěšnému žalovanému (v rozsahu 90 % předmětu řízení včetně příslušenství) dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
20. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově, písemně, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.