Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

115 C 19/2022-42

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 36 919,83 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 080 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 080 Kč za dobu od 24. 8. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 18 172,96 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 3 196,40 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 25 252,96 Kč za dobu od 20. 7. 2021 do 23. 8. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 25 252,96 Kč za dobu od 24. 8. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 18 172,96 Kč za dobu od 24. 8. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 30 261,64 Kč, částky 434 Kč a částky 11 666,87 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 080 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 080 Kč za dobu od 24. 8. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 18 172,96 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 3 196,40 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 25 252,96 Kč za dobu od 20. 7. 2021 do 23. 8. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 25 252,96 Kč za dobu od 24. 8. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 18 172,96 Kč za dobu od 24. 8. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 30 261,64 Kč, částky 434 Kč a částky 11 666,87 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou doručenou soudu dne 25. 11. 2021 a doplněnou dne 22. 2. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 252,96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 3 196,40 Kč, s úrokem z prodlením ve výši 10 % ročně z částky 25 252,96 Kč za dobu od 20. 7. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 30 261,64 Kč, částky 434 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky a částky ve výši 11 666,87 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení vypočtenou za období od 6. 3. 2020 do 11. 6. 2021. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost právnická osoba uzavřela dne 5. 10. 2018 s žalovaným smlouvu o úvěru číslo předala mu částku 40 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem a náklady spotřebitelského úvěru v celkové výši 43 640 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 920 Kč. Žalovaný dosud uhradil částku 32 290 Kč. Žalobkyně doložila smlouvu o postoupení žalované pohledávky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle , (dále jen „“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 14. 3. 2022 za použití fikce doručení podle Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.

4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.

5. Ze smlouvy o úvěru číslo bylo zjištěno, že společnost právnická osoba se dne 5. 10. 2018 zavázala poskytnout žalovanému částku 40 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku navýšenou o 43 640 Kč, tj. o úrok ve výši 4 649 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 26 800 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 4 191 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit celou dlužnou částku 83 640 Kč v 17 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 920 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí hotovosti 40 000 Kč. Součástí smluvních ujednání byla smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, max. ve výši 500 Kč za prodlení s každou jednotlivou splátkou úvěru. Úrok byl sjednán ve výši 17 % ročně.

6. Z žádosti o poskytnutí úvěru bylo zjištěno, že žalovaný dne 5. 10. 2018 (tedy v den uzavření úvěrové smlouvy) poskytl společnosti právnická osoba tyto informace o své majetkové situaci: je zaměstnán do 31. 12. 2050 s čistým měsíčním příjmem ve výši 28 768 Kč a jeho pravidelné měsíční výdaje jsou ve výši 10 790 Kč, tj. částka 4 000 Kč vynaložená na výdaje spojené s bydlením, částka 5 590 Kč vynaložená na dopravu, jídlo, osobní náklady žalovaného a částka 1 200 Kč vynaložená za telefon. Žalovaný je svobodný, bydlí v nájemním bydlení, nemá děti.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 a její přílohy (seznamu postoupených pohledávek) bylo zjištěno, že společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy číslo na žalobkyni.

8. Z oznámením o postoupení pohledávky ze dne 5. 8. 2021 bylo zjištěno, že společnost právnická osoba oznámila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru číslo na žalobkyni a vyzvala ho k zaplacení dlužné částky ve lhůtě 10 dnů ode dne obdržení výzvy. Z podacího archu bylo zjištěno, že dne 9. 8. 2021 žalobkyně zaslala poštovní zásilku na adresu žalovaného.

9. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 18. 10. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě žalované částky s upozorněním na podání žaloby v případě jejího nezaplacení. Z podacího archu bylo zjištěno, že dne 20. 10. 2021 žalobkyně zaslala poštovní zásilku na adresu žalovaného.

10. Z písemného pokynu bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnán u společnosti právnická osoba od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2050.

11. Z výplatních lístků žalovaného za období červen 2018 až srpen 2018 bylo zjištěno, že průměrný čistý příjem žalovaného v tomto období činil 28 783 Kč.

12. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba předala dne 5. 10. 2018 žalovanému částku 40 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s náklady spotřebitelského úvěru v celkové výši 43 640 Kč. Žalovaný nehradil dluh řádně a včas. Tato pohledávka byla postoupena ze společnosti právnická osoba na žalobkyni. Schopnost žalovaného splácet úvěr společnost právnická osoba ověřila z tvrzení žalovaného v rámci žádosti o úvěr, z písemného pokynu a z výplatních lístků za období červen 2018 až srpen 2018. Žalobkyně ani přes výzvu soudu učiněnou usnesením ze dne 9. 2. 2022, č. j. -29, nepředložila soudu důkazy na podporu tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ke dni 5. 10. 2018, tj. neprokázala finanční situaci žalovaného v době uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru.

13. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

15. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

17. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

18. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla žalovanou pohledávku od společnosti právnická osoba v souladu s  , (dále jen „o. z.“). Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno v souladu s  o. z. Smlouva uzavřená mezi účastníky řízení měla charakter smlouvy o úvěru podle o. z. a zároveň se jedná o smlouvu spotřebitelskou podle o. z., neboť žalovaný byl při uzavření smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatním lístkem, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Tyto podklady vztahující se k posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen podle ZoSÚ mít uchovány. Dále je nezbytné, aby poskytovatel úvěru nahlédl do veřejně přístupných databází dlužníků (např. SOLUS, insolvenční rejstřík) a tímto si sám ověřil, zda žadatel úvěru není nadměrně zadlužen. Podle ZoSÚ je zapotřebí, aby spotřebitel namítal neplatnost úvěrové smlouvy (tj. relativní neplatnost). Zde je však třeba dle názoru soudu vycházet ze Směrnice, která je závazná pro soud a jejíž článek 23 stanoví, že sankce za porušení povinnosti stanovených směrnici mají být účinné a odrazující. Soud vykládá ZoSÚ v souladu s touto směrnicí, a proto sám z moci úřední přihlíží k neplatnosti smluv o spotřebitelském úvěru v zájmu ochrany spotřebitele. Z doložených listinných důkazů nelze určit příjmy žalovaného ke dni uzavření smlouvy (5. 10. 2018), žalobkyně doložila výplatní lístky toliko za období červen 2018 až srpen 2018, žalobkyně nepředložila soudu důkaz o příjmech žalovaného v období bezprostředně předcházejícím uzavření úvěrové smlouvy, tj. za září 2018. Žalobkyně dále nepředložila žádné důkazy týkající se pasivní majetkové stránky žalovaného, tj. jeho pravidelných měsíčních výdajů. Tvrzení žalovaného o jeho výdajích v rámci žádosti o úvěr je nedostačujícím podkladem pro posouzení jeho úvěruschopnosti. Z uvedeného má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost danou jí ZoSÚ a článkem 8 Směrnice, tj. neposoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná. V rámci řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti částku 40 000 Kč a žalovaný dosud na tuto částku uhradil 32 920 Kč, je tedy z neplatné smlouvy podle o. z. povinen uhradit žalobkyni částku 7 080 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně podle ve spojení s  o. z. a za dobu od 24. 8. 2021 do zaplacení. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vznikl žalobkyni ode dne 24. 8. 2021, neboť žalovaný byl vyzván k zaplacení žalované částky dopisem ze dne 5. 8. 2021 (tj. oznámení o postoupení pohledávky), který mu byl doručen dne 12. 8. 2021 ( o. z.) a ve kterém byla stanovená 10-denní lhůta k plnění. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné smlouvy nevzniklo právo na úhradu poplatku, úroků, smluvní pokuty ani části žalobou nárokovaného úroku z prodlení.

19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle , jelikož procesně úspěšnému žalovanému (v rozsahu 90 % předmětu řízení včetně příslušenství) dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

20. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově, písemně, ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.