Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 347/2021-60

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Peřinou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

o zaplacení 13 500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 650 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 650 Kč ve výši 10 % ročně od 8. 5. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 12 850 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 760,14 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 858,81 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 850 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 19,53 % ročně za částky 10 500 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované částku 21 419,42 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 650 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 650 Kč ve výši 10 % ročně od 8. 5. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 12 850 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 760,14 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 858,81 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 850 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 19,53 % ročně za částky 10 500 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá. III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované částku 21 419,42 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobním návrhem podaným u název soudu dne 2. 12. 2020 se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky v celkové výši 13 500 Kč s příslušenstvím tak, jak je zachyceno v návrhu.

2. Dle tvrzení žalobkyně mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO a žalovanou došlo dne 30. 11. 2017 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ Smlouva). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 3 000 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 19,53 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté jistiny, úroku a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 450 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 24. 1. 2019. Žalovaná však neuhradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Ke dni podání žaloby po započítání částečné úhrady ze strany žalované však žalovaná nadále dluží žalobkyni na jistině částku 10 500 Kč a na poplatku za hotovostní inkaso splátek částku 3 000 Kč, spolu s příslušenstvím.

3. Pohledávky za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany právního předchůdce žalobkyně postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, s účinností k témuž dni. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. I přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

4. Podáním ze dne 4. 10. 2021 se žalovaná vyjádřila k předmětné žalobě s tím, že mj. vznesla námitku promlčení nároku žalobkyně spolu tvrzenou absolutní neplatností předmětné Smlouvy.

5. Usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí pod č. j. číslo jednací vyslovil uvedený soud svou místní nepříslušnost s tím, že věc postoupil Okresnímu soudu v Kroměříži jako soudu místně příslušnému.

6. Následným podání ze dne 22. 10. 2021 se žalobkyně vyjádřila k podání žalované.

7. K jednání u zdejšího soudu konanému dne 18. 1. 2022 se dostavila právní zástupkyně žalobkyně, jež trvala na podané žalobě, a zástupce žalované, jež nesouhlasil s podanou žalobou. Na výzvu soudu žalobkyně dne 27. 1. 2022 (č. l. 44-47) svou žalobu doplnila tak, že původní věřitelka zkoumala úvěruschopnost žalované především na základě zhodnoceními informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy, které byly zaznamenány v zákaznické kartě. Původní věřitelka dospěla po ověření předložených dokladů a tvrzení žalovaného k závěru, že schopnost žalované splácet úvěr je dostačující.

8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela nedůvodná.

9. Soud věc posoudil dle příslušných ustanovení , (dále jen„ o. z.“) a rovněž dle , o spotřebitelském úvěru, platném a účinném ke dni sjednání smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. A dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. A podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. A podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

17. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům:

18. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 byla pohledávka za žalovanou s účinností k témuž dni postoupena na žalobkyni a postoupení žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení.

19. Soud má za prokázané, že dne 30. 11. 2017 uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě níž poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku ve výši 15 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou částkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 3 000 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 19,53 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté jistiny, úroku a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 450 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 24. 1. 2019. Ke dni podání žaloby po započítání částečné úhrady ze strany žalované však žalovaná nadále dluží žalobkyni na jistině částku 10 500 Kč a na poplatku za hotovostní inkaso splátek částku 3 000 Kč, spolu s příslušenstvím.

20. Soud se v této souvislosti nejprve zabýval otázkou, zda mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Protože žalovaná vystupovala ve vztahu jako spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

21. S ohledem k uvedenému soud dále konstatuje, že dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2021, sen. zn. , v němž zmíněný soud připomíná, že„ Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. března 2020, vydaném ve věci C -679/18, uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě (v tamních poměrech úpravě obsažené v ustanoveních § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru), podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“

22. Soud konstatuje, že v tomto konkrétním případě z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by se právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně zabýval otázkou schopnosti žalované v budoucnu dostát svým závazkům ze smlouvy a úvěr splácet. Právní předchůdce žalobkyně nedostatečně ověřoval příjmy žalované, ani se blíže nezabývala jejími osobními a majetkovými poměry, respektive tyto chybně vyhodnotila. Nebyly provedeny lustrace v elektronických evidencích stran bezdlužnosti žalované. Za podstatnou považuje soud skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně nevyhodnotil správně schopnost žalované splácet úvěr. Hodnocení příjmové stránky bylo nedostatečné a v souvislosti s neprovedením lustrace v registrech dlužníků vedlo k nesprávnému závěru o schopnosti splácet. Soud proto pokládal smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou za neplatnou dle § 86 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru, když k této neplatnosti je soud povinen přihlížet ve smyslu ustanovení § 588 o. z. (a rovněž dle v předchozím odstavci citovaném rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. března 2020, vydaném ve věci C -679/18) i bez návrhu, neboť takovéto jednání právního předchůdce žalobkyně (nedostatečné zjištění schopnosti žalované splácet úvěr) odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

23. Právní předchůdce žalobkyně tedy na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytl žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, na které žalovaná částečně uhradila částku ve výši 14 350 Kč. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení dle § 2991 o. z., a žalovaná je povinna zbylé bezdůvodné obohacení vydat, přičemž soud vycházel z tvrzení žalobkyně i žalované ohledně výše poskytnutého plnění. Soud (jež přitom vyhodnotil námitku žalované ohledně promlčení žalované částky za nedůvodnou, neboť žalované byl prokazatelně poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč a tato přes výzvu žalobkyně učiněnou v průběhu plynutí promlčecí lhůty tento částečně neuhradila) proto zavázal žalovanou uhradit žalobkyni, na níž byla pohledávka postoupena, částku ve zbývající výši 650 Kč (výrok ad I. tohoto rozsudku), a to z titulu bezdůvodného obohacení. Soud dále zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení zbylých poplatků a příslušenství (výrok ad II. tohoto rozsudku), neboť poplatky (spolu s příslušenstvím představující zejména smluvní úrok) nemohly být v neplatné smlouvě platně sjednány. Žalobkyni byl dále přiznán úrok z prodlení z dlužné jistiny dle o. z., a to ve výši stanovené , přičemž ve zbývajícím rozsahu byly úroky z prodlení zamítnuty. Soud přitom nemohl vycházet ze splatnosti úvěru sjednané v neplatné smlouvě o spotřebitelském úvěru. Ve smyslu o. z. byla žalovaná povinna splnit dluh (vrátit jistinu úvěru) na žádost věřitele, a to bez zbytečného odkladu od doručení výzvy. Výzva k plnění (č. l. 33) byla žalované odeslána doporučeně dne 30. 4. 2020, přičemž žalovaná byla vyzvána, aby dluh uhradil nejpozději do 7. 5. 2020. Pokud žalovaná v uvedené lhůtě dluh neuhradila, je v prodlení s úhradou dluhu a od tohoto data náleží žalobkyni zákonné úroky z prodlení ve výši stanovené

24. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn tím, že žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná, úspěšné žalované tak soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z odměny advokáta dle bodu 5. za 1 úkon právní služby částka 1 660 Kč a za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, nahlížení do spisu, účast na jednání dne 18. 1. 2022 a vyjádření ze dne 14. 2. 2022) 5 x částka 1 660 Kč, 5 x RP po 300 Kč dle , jízdného a náhrady za ztrátu času za celkem 20 půlhodin á 100 Kč v celkové výši 7 902 Kč (blíže viz vyčíslení nákladů řízení na č. l. 56), a dále DPH v příslušné výši, tedy celkem 21 419,42 Kč (výrok ad III. tohoto rozsudku).

25. Výrok o tom, že žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v  , kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

26. Výrok o tom, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v  , kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnut lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím podepsaného soudu.

Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené v tomto rozhodnutí, může být podán návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.