Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 404/2021-36
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Kryndlerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 82 930,84 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení 52 680,84 Kč s úrokem 29 % ročně ze 4 220,82 Kč od datum do datum, z 20 342,18 Kč za den prodlení datum a ze 46 557,39 Kč od datum do zaplacení a dále s úrokem z prodlení 9 % ročně z 20 342,18 Kč od datum do datum, ze 46 557,39 Kč od datum do datum a z 16 307,39 Kč od datum do zaplacení a dále s úrokem z prodlení 0,75 % ročně z 30 250 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 30 250 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z 30 250 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení 52 680,84 Kč s úrokem 29 % ročně ze 4 220,82 Kč od [datum] do [datum], z 20 342,18 Kč za den prodlení [datum] a ze 46 557,39 Kč od [datum] do zaplacení a dále s úrokem z prodlení 9 % ročně z 20 342,18 Kč od [datum] do [datum], ze 46 557,39 Kč od [datum] do [datum] a z 16 307,39 Kč od [datum] do zaplacení a dále s úrokem z prodlení 0,75 % ročně z 30 250 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 30 250 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z 30 250 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 82 930,84 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka, obchodní společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitelka“) s žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému zápůjčku ve výši 18 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 15 650 Kč, to vše se nejpozději do datum (dále jen„ smlouva číslo“). Žalovaný zaplatil na dluh ze smlouvy číslo pouze 3 700 Kč, přičemž poslední platbu učinil datum. Žalovaný je tak v prodlení a původní věřitelce vedle původního nároku vznikl též nárok na zaplacení smluvního úroku z dlužné částky a zákonného úroku z dlužné částky.
2. Před uzavřením smlouvy číslo posoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr posouzením příjmů a výdajů žalovaného a na základě zjištěných údajů posoudila žalovaného jako úvěruschopného.
3. Dále původní věřitelka uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému zápůjčku ve výši 34 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 21 786 Kč, to vše se nejpozději do datum (dále jen„ smlouva číslo“). Žalovaný zaplatil na dluh ze smlouvy číslo pouze 14 400 Kč, přičemž poslední platbu učinil datum. Žalovaný je tak v prodlení a původní věřitelce vedle původního nároku vznikl též nárok na zaplacení smluvního úroku z dlužné částky a zákonného úroku z dlužné částky.
4. Před uzavřením smlouvy číslo posoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr posouzením příjmů a výdajů žalovaného a na základě zjištěných údajů posoudila žalovaného jako úvěruschopného.
5. Dále původní věřitelka uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému zápůjčku ve výši 20 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 17 333 Kč, to vše se nejpozději do datum (dále jen„ smlouva číslo“). Žalovaný zaplatil na dluh ze smlouvy číslo pouze 23 650 Kč, přičemž poslední platbu učinil datum. Žalovaný je tak v prodlení a původní věřitelce vedle původního nároku vznikl též nárok na zaplacení smluvního úroku z dlužné částky a zákonného úroku z dlužné částky.
6. Před uzavřením smlouvy číslo posoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr posouzením příjmů a výdajů žalovaného a na základě zjištěných údajů posoudila žalovaného jako úvěruschopného.
7. Dne datum postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy číslo číslo číslo na žalobkyni.
8. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
9. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
10. Soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy číslo soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému zápůjčku ve výši 18 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 15 650 Kč, to vše se nejpozději do datum.
11. Z přehledu plateb ke smlouvě číslo soud zjistil, že žalovaný na dluh ze smlouvy číslo celkem zaplatil 3 700 Kč, přičemž poslední platbu učinil datum.
12. Ze smlouvy číslo soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému zápůjčku ve výši 34 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 21 786 Kč, to vše se nejpozději do datum.
13. Z přehledu plateb ke smlouvě číslo soud zjistil, že žalovaný zaplatil na dluh ze smlouvy číslo celkem 14 400 Kč.
14. Ze smlouvy číslo soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému zápůjčku ve výši 20 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 17 333 Kč, to vše se nejpozději do datum.
15. Z přehledu plateb ke smlouvě číslo soud zjistil, že žalovaný zaplatil na dluh ze smlouvy číslo celkem 23 650 Kč.
16. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávku ze smlouvy o zápůjčce datum na žalobkyni.
17. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do datum.
18. Z interní databáze soudu soud zjistil, že před uzavřením smlouvy číslo smlouvy číslo smlouvy číslo měl žalovaný evidováno několik exekučních řízení, zahájených před dnem podpisu jednotlivých smluv (např. řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka).
19. Soud tak učinil skutkový závěr, že na základě uzavřených smluv číslo číslo číslo poskytla původní věřitelka žalovanému plnění v celkové výši 72 000 Kč. Za toto plnění zaplatil žalovaný původní věřitelce celkem 41 750 Kč. Následně pohledávku ze smlouvy číslo číslo číslo postoupila původní věřitelka na žalobkyni, která vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky nejpozději do datum.
20. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.
21. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
22. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
23. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
24. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
25. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
26. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
27. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy o zápůjčce.
28. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.
29. příjmení závěr učinil k výkladu § 9 z. s. ú. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 , který konvenuje též výkladu směrnice zaujaté Soudním dvorem Evropské unie v jeho rozsudku ze dne datum ve věci C číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další), v němž vyložil článek 8 směrnice a bod 26 preambule tak, že je povinností věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací a na informace podané spotřebitelem se může spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady. Tím má být zabráněno nezodpovědnému poskytování úvěrů.
30. Výše uvedené závěry přijal též Ústavní soud např. ve svém nálezu ze dne datum sp. zn. III ÚS 4129/18 , v němž odkázal na závěry Nejvyššího soudu, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.
31. Na otázku zdali nedostatečné posouzení úvěruschopnosti způsobuje neplatnost absolutní nebo relativní úvěrové smlouvy odpovídá rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba proti GK), kde Soudní dvůr vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
32. V souzené věci původní věřitelka nejednala s odbornou péčí, když řádně neposoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Toto pochybení shledává soud ve skutečnosti, že původní věřitelka nenahlédla do Centrální evidence exekucí. Pokud by tak učinila, zjistila by, že proti žalovanému bylo toho času vedeno několik exekucí. Je tak zřejmé, že platební morálka žalovaného je slabá a že je vysoce nepravděpodobné, že žalovaný bude řádně a včas splácet spotřebitelský úvěr. O tom nelze než učinit závěr, že před uzavřením smlouvy číslo smlouvy číslo smlouvy 3. porušila původní věřitelka svou zákonnou povinnost řádně zkoumat schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Smlouva číslo smlouva číslo smlouva číslo jsou tak absolutně neplatné a je nutné vypořádat nároky z jednotlivých smluv podle zásad o bezdůvodném obohacení. Žalovaný obdržel plnění v celkové výši 72 000 Kč. Za toto plnění zaplatil celkem 41 750 Kč. Původní věřitelka resp. žalobkyně má tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 30 250 Kč.
33. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalovaný pak měl plnit dluh ihned poté, co k tomu byl vyzván. Za tuto výzvu považuje soud předžalobní upomínku, kde byl žalovaný vyzván k zaplacení nejpozději do datum. Ode dne následujícího přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení. Pokud požadovala žalobkyně úroky z prodlení za dřívější období, soud v této části žalobu zamítl.
34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žalovanému, který byl ve věci poměrně úspěšnější, nepřiznal náhradu nákladů řízení, jelikož z obsahu spisu je zřejmé, že mu žádné náklady řízení nevznikly. Žalobkyně se domáhala zaplacení 82 930,84 Kč s příslušenstvím. Soud žalobkyni přiznal pouze 30 250 Kč s příslušenstvím, představující méně než poloviční úspěch ve věci žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku se lze odvolat do 15 dnů ode dne doručení rozsudku ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Mostě.