Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 135/2021-22

Okresní soud v Semilech rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Erlebachovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 24 208 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 7 208 Kč a úroku ve výši 3 586 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobkyni 17 000 Kč, s úrokem z prodlení ve výši  10% ročně z částky 17 000 Kč od 21. 12. 2020 do zaplacení.

III. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení úroku z prodlení ve výši 1 974,79 Kč a s úroku z prodlení ve výši  10% ročně z částky 17 000 Kč od 21. 11. 2020 do 20. 12. 2020.

IV. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náklady řízení 896 Kč.

Odůvodnění:

I. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 7 208 Kč a úroku ve výši 3 586 Kč. II. Žalovaný je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobkyni 17 000 Kč, s úrokem z prodlení ve výši  10% ročně z částky 17 000 Kč od 21. 12. 2020 do zaplacení. III. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení úroku z prodlení ve výši 1 974,79 Kč a s úroku z prodlení ve výši  10% ročně z částky 17 000 Kč od 21. 11. 2020 do 20. 12. 2020. IV. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náklady řízení 896 Kč.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně, a to nejprve na zaplacení částky 24 208 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 17 000 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1 974,79 Kč a s úrokem 3 586 Kč. Žalobkyně tvrdila, že je právní nástupkyní společnosti právnická osoba, IČO, se kterou žalovaný 11. 8. 2019 uzavřel smlouvu o úvěru číslo ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 21. 8. 2019. Předchůdkyně žalobkyně podle smlouvy žalovanému poskytla úvěr ve výši 17 000 Kč, který se žalovaný zavázal spolu s příslušenstvím vrátit do 10. 9. 2019, když konkrétně se zavázal celkem zaplatit 20 486 Kč. Úvěr čerpal bezhotovostně převodem na účet, ničeho však následně neuhradil. V řízení se žalobkyně domáhala zaplacení jistiny pohledávky 17 000 Kč, dále úroku z prodlení ve výši 1 974,79 Kč za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 11. 9. 2019, do 8. 11. 2020. Dále nárokovala zaplacení částky 7 208 Kč jako smluvní pokuty sjednané pro případ včasného neuhrazení závazku žalovaného, a to tak, že mělo jít o 0,1% z dlužné částky denně, přičemž žalobkyně smluvní pokutu kapitalizovala z dlužné jistiny 17 000 Kč od 11. 9. 2019 do 8. 11. 2020. Konečně požadovala tzv. kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 3 586 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v průběhu řízení byl zcela nečinný.

3. Poté, kdy soud žalobkyni vyzval, aby doplnila tvrzení a důkazní návrhy o tom, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru (ve smyslu , o spotřebitelském úvěru – dále jen„ ZSÚ“) posoudila úvěruschopnost žalovaného tak, aby nebylo možné uzavřít, že úvěr byl poskytnut v rozporu s  ZSÚ a smlouva tak je dle ZSÚ absolutně neplatná (k absolutní neplatnosti viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 25. 7. 2018, sp. zn. nebo nález Ústavního soudu ČR sp. zn. ), vzala před zahájením prvního jednání žalobu zpět ohledně smluvní pokuty 7 208 Kč a kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 3 586 Kč. Vzhledem k uvedenému soud částečně řízení zastavil (výrok I tohoto rozsudku, až 4 ).

4. Podle soud rozhodl ve věci bez jednání, na základě listinných důkazů. U obou účastníků byl souhlas s takovým dovozen postupem dle na základě výzvy soudu obsažené v usneseních č. j. -13 a -14, kterými soud účastníky vyzval k vyjádření se ohledně souhlasu s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, se současným poučením, že jestliže se ve stanovené lhůtě nevyjádří vůbec, bude soud předpokládat, že souhlasí s vyhlášením rozsudku bez jednání. Uvedená výzva zůstala bez reakce na obou procesních stranách.

5. Z listinných důkazů pak soud učinil následující skutková zjištění. Z předmětné smlouvy o úvěru soud zjistil, že byla sjednána výplata částky, tzv. úvěru 17 000 Kč na účet žalovaného č. bankovní účet, přičemž zprávou právnická osoba, vyžádanou soudem pro toto řízení, bylo prokázáno, že na tento účet byly žalovanému jako jeho majiteli připsány vždy z účtu číslo s uvedením plátce – předchůdkyně žalobkyně„ anonymizováno“ – částka 6 000 Kč dne 12. 8. 2019, částka 5 000 Kč dne 19. 8. 2019 a částka 6 000 Kč dne 21. 8. 2019, označené v popisu platby jako půjčka či dodatečná půjčka a číslem předmětné smlouvy číslo právnická osoba má soud dále za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně právnická osoba, IČO byla v uvedenou dobu majitelkou účtu číslo tj. účtu, z něhož byly žalovanému poukázány na jeho účet peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč. Podacím archem potvrzeným Českou poštou a obsahem korespondence ze 4. 12. 2020 bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně odeslala žalovanému dne 7. 12. 2020 jako doporučenou zásilku korespondenci, kde jej jednak informovala o postoupení pohledávky z titulu smlouvy číslo na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 16. 11. 2020 a dále jej vyzvala k zaplacení částky 27 811 Kč již na účet žalobkyně – číslo – do 10 dnů od doručení citovaného dopisu.

6. Soud věc po právní stránce posoudil podle dále uvedené právní úpravy.

7. Podle , (dále jen o. z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla (na adresu v státě odeslání) třetí pracovní den po odeslání.

10. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odst. 2 téhož ustanovení neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu.

11. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle nař. vlády č. , kterým se (mimo jiné) určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Po skutkové a právní stránce soud uzavřel, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli 11. 8. 2019 neplatnou smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo jelikož nebyly řádně prověřeny podmínky úvěruschopnosti žalovaného (§ 87 odst. ZSÚ). Žalovaný však obdržel od předchůdkyně žalobkyně na svůj účet v rozmezí od 12. 8. do 21. 8. 2019 částku celkem 17 000 Kč, čímž se ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 o. z. na úkor předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil, jelikož získal plnění bez právního důvodu. Dle § 2991 odst. 1 o. z. je tudíž povinen to, oč se obohatil (17 000 Kč) ochuzenému vydat. Vzhledem ke smlouvě o postoupení pohledávky uzavřené dle § 1879 o. z. mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne 16. 11. 2020 je současnou ochuzenou, resp. subjektem aktivně legitimovaným k vymáhání bezdůvodného obohacení, žalobkyně. Soud tedy shledal žalobu ve zbytku nároku jistiny 17 000 Kč (po částečném zpětvzetí žaloby o smluvní pokutu a úrok z úvěru) důvodnou.

16. Ve vztahu k žalobkyní požadovanému úroku z prodlení byla žaloba shledána opodstatněnou jen částečně. Při neplatnosti smlouvy o úvěru číslo nelze považovat za ujednanou dobu plnění – vydání částky 17 000 Kč jako bezdůvodného obohacení – datum 10. 9. 2019, jak tvrdila žalobkyně. Neplatnost postihuje celou předmětnou smlouvu. Jelikož nebyl tvrzen a prokázán jiný ujednaný či jinak stanovený čas plnění, pak dle § 1958 o. z. platí, že dlužník (žalovaný) je povinen plnit bezodkladně po výzvě věřitele. Ta byla zakomponována do korespondence odeslané žalovanému 7. 12. 2020, o níž dle § 573 o. z. lze vyhodnotit, že žalovanému došla třetí pracovní den poté, tj. 10. 12. 2020. Předchůdkyně žalobkyně žalovanému zároveň stanovila lhůtu k plnění 10 dnů, tj. do 20. 12. 2020, proto až od 21. 12. 2020 nastalo prodlení žalovaného ( o. z.) se závazkem k vydání částky 17 000 Kč. Úrok z prodlení byl tudíž žalobkyni přisouzen až od uvedeného data (, , nař. vlády č. , část výroku II. tohoto rozsudku), kdežto ve zbytku požadavku žalobkyně na toto příslušenství pohledávky musela být žaloba zamítnuta (výrok III. odůvodňovaného rozsudku).

17. Podle soud tímto konečným rozhodnutím a jeho výrokem IV. rozhodl také o právu na náhradu nákladů řízení. Podle platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle odstavce 2 téhož ustanovení měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, případně vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Zásada úspěchu ve věci je doplněna – pro případy, kdy není soudem v konečném rozhodnuto o meritu věci (též výše pospaná situace, kdy o části předmětu řízení bylo řízení zastaveno pro částečné zpětvzetí žaloby) – mj. pravidlem o zavinění zastavení řízení dle Podle něj jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). Žalobkyně byla úspěšná, pokud jde o jistinu pohledávky, ve výši 17 000 Kč, naopak jako její procesní neúspěch lze charakterizovat okolnost, že bez přičinění žalovaného (bez jeho chování po podání žaloby) vzala žalobu zpět o částku jistiny (smluvní pokuty) ve výši 7 208 Kč. Úspěšnost žalobkyň je tak cca 70% (17 000 Kč děleno původně požadovaných 24 708 Kč), neúspěšnost cca 30%, u žalovaného jde o hodnoty opačné. Více úspěšné žalobkyni pak bylo podle , a věta první vůči naopak více neúspěšnému žalovanému přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 40% (70% mínus 30%).

18. Náklady řízení žalobkyně byly celkem představovány jednak soudním poplatkem 969 Kč, a jednak náklady právního zastoupení 1 271 Kč, které byly určeny dle vyhl. č. ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby, a to konkrétně ve znění od 1. 7. 2014 (dále případně jen„ AT“). Šlo o odměnu advokáta za tři úkony právní služby – u plného úkonu vždy po 300 Kč, u polovičního úkonu (jednoduchá výzva k plnění před podáním žaloby) po 150 Kč, dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá předžalobní výzva, žaloba, , d), odst. 2 písm. h), až c), bod 2., odst. 5 písm. a) AT), a konečně o náhradu za DPH v sazbě 21% ( ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. o částku 221 Kč (0,21 x (750 + 300)). Jestliže celkové náklady žalobkyně představovaly částku 2 240 Kč, pak 40% z nich dosáhlo 896 Kč. Dodáváno je, že do účelně vynaložených nákladů řízení nebyla započtena odměna a hotové výdaje advokáta za částečné zpětvzetí žaloby, jelikož šlo o úkon, k němuž žalobkyně zjevně přistoupila pod tíhou důkazní nouze ohledně platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, tedy v části řízení, kde byla soudem vyhodnocena de facto procesní neúspěšnost žalobkyně.

19. Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalovanému stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (, část věty před středníkem ). Ke stanovení delší lhůty či k plnění ve splátkách soud neshledal v okolnostech případu ani v soudu známých poměrech účastníků (k nimž žalovaný ve prospěch jiné než třídenní lhůty k plnění aktivně ničeho netvrdil) žádné relevantní důvody.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odvolání ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Semilech, a to v případě listinné podoby ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.