Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 CO 6/2022-129

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Pulkrábka, Ph.D., a soudkyň Mgr. Jany Boškové a JUDr. Ivy Hejdukové ve věci

žalobce:

; anonymizováno jméno příjmení, narozený dne datum

bytem adresa

zastoupený advokátem anonymizována dvě slova. jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti;

žalovanému:

; jméno příjmení, narozený dne datum

bytem adresa

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

o uznání rozhodnutí

o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 21. 10. 2021, č. j. -101

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému k rukám jeho zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku náklady odvolacího řízení ve výši 6 475,92 Kč.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému k rukám jeho zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku náklady odvolacího řízení ve výši 6 475,92 Kč.

1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem zamítl návrh na uznání rozsudku vydaného dne 18. 12. 2020 Bristol County Superior Court pod sp. zn. číslo (výrok I) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 13 068 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II). Rozsudek odůvodnil soud prvního stupně tím, že žalobce podal u soudu státu anonymizováno žalobu proti žalovanému, o níž bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání. Přitom však soud státu anonymizováno porušil Haagskou úmluvu o doručování, neboť na území České republiky bylo vyloučeno doručování soudních písemností z jiného smluvního státu prostřednictvím pošty nebo oprávněných osob. Doručování tedy mělo být realizováno buď dožádáním mezi ústředními orgány USA a České republiky (v tom případě by mohl být požadován překlad doručovaných písemností). Tvrzené doručování soudních písemností žalovanému prostřednictvím právního zástupce žalobce není možné považovat za řádné, a to i kdyby jejich doručení žalovanému bylo prokázáno. Navíc je zjevné, že žalovanému by byl obsah listin z důvodů neznalosti anglického jazyka nesrozumitelný. Žalovanému tedy bylo postupem soudu v USA znemožněno řádně se účastnit řízení. Z důvodu hospodárnosti se již soud nezabýval dalšími namítanými důvody pro neuznání rozhodnutí, tedy, že nebyla dána pravomoc soudu USA ve věci rozhodnout a že uznání rozhodnutí by se příčilo veřejnému pořádku.

2. Žalobce se proti rozsudku odvolal. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě vyhoví a žalobci přizná právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Uvedl, že soud prvního stupně nereflektuje rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9. 5. 2018, sp. zn. v obdobné věci, kde se uvádí, že„ nedoručení rozsudku pro zmeškání automaticky nevede k závěru, že rozhodnutí nelze uznat. Teprve na základě posouzení procesněprávní úpravy státu, ve kterém byl rozsudek vydán, lze dovodit, zda soud cizího státu postupoval v souladu s touto úpravou a zda nedoručení rozsudku pro zmeškání vede k porušení práva účastníka řádně se účastnit řízení ve smyslu § 64 písm. c) ZMPS“. Žalobce předložil k důkazu e-mailovou korespondenci mezi právním zástupcem žalobce a žalobcem, obsahující pokyn, aby dokumenty zaslané žalobcem soudu v USA byly přeposlány žalovanému a byly předloženy podací lístky, kdy váha zásilky odpovídá přesně těmto dokumentům. Žalovaný na tytoy ve svém rukou psaném dopise přímo reaguje. Reaguje i na jejich obsah, a proto není pravdou, že by obsahu nerozuměl. Žalobce nepopírá, že obsahem bylyy v anglickém jazyce, avšak bylo možné, aby je žalovaný nechal přeložit či mu v tom pomohly osoby, které se o něj starají. Žalovanému nebylo odňato právo či možnost se řízení v USA účastnit, neboť nebylo prokázáno, že by mu nebylo doručeno předvolání a samotná žaloba. Naopak, právní předpisy státu anonymizováno postup, který žalobce zvolil, aprobují. Dále namítl, že podle zásady lex posterior derogat priori by se neměla aplikovat Haagská úmluva o doručování, ale jen zákon o mezinárodním právu soukromém.

3. Žalovaný považoval napadený rozsudek za správný. Nepřesná, neúplná a zkreslená tvrzení žalobce nemají oporu v dosavadním průběhu řízení. Pokud žalobce argumentuje závěry usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 1. 2020, sp. zn. , je třeba zdůraznit, že tamní soud vzal za prokázané doručování postupem předvídaným v čl. 5 písm. a) Haagské úmluvy o doručování. Oproti tomu v dané věci nebyly ze strany soudu žalovanému doručovány žádné písemnosti, a to ani přímo, ani cestou dožádání ve smyslu Haagské úmluvy. Tento postup je beze všech pochybností v rozporu s touto úmluvou, která je ve vztahu mezi ČR a USA závazná. V projednávané věci tedy nejde o doručování (či nedoručování) soudního rozhodnutí, ale o doručování dalších písemností ze strany soudu, které vydání rozhodnutí přímo předchází.

4. Odvolací soud ve vztahu k otázce, zda žalovaný rozumí anglickému jazyku, doplnil dokazování přečtením části dopisu žalovaného adresovaného žalobci, z nějž žalobce dovozoval, že žalovaný byl seznámen s obsahem písemností amerického soudu:„ Nutí mě ti odpovědět na tvé nehorázné psaní, za prvé česky a další anglicky. Tvá psaní v angličtině, která mi posíláš přes anonymizováno příjmení, nejsem povinen překládat do českého jazyka“. Z toho podle odvolacího soudu rozhodně nevyplývá, že by žalovaný anglicky psaným textům rozuměl, spíše naopak. Nicméně úplné vyřešení této otázky nebylo s ohledem absenci řádného doručení písemností nezbytné (viz dále).

5. Poté odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Soud prvního stupně rozhodl správně, své rozhodnutí výstižně odůvodnil a odvolací soud na jeho odůvodnění pro stručnost odkazuje. Za podstatný důvod považuje závěr, že žalovanému nebyla řádně doručena žaloba a předvolání k jednání podle Úmluvy o doručování soudních a mimosoudních písemností v cizině ve věcech občanských a obchodních, vyhlášené pod č. 85/1982 Sb. (dále jen„ Úmluva“). Žalovaný byl tak připraven o svá procesní práva v řízení vedeném ve státě anonymizováno a nemohl se proti žalobě bránit, bez ohledu na to, zda právní předpisy státu anonymizováno postup, který žalobce pro doručování zvolil, umožňují. Tím je naplněna výjimka z uznání dle § 15 odst. 1 písm. d) zákona o mezinárodním právu soukromém.

7. Námitky žalobce uvedené v odvolání nejsou důvodné. Ustanovení § 15 zákona o mezinárodním právu soukromém se nijak nevymezuje vůči Úmluvě, ani nestanovení nic, co by s ní bylo v rozporu; o zásadě lex posterior derogat priori proto vůbec není důvod uvažovat. Z obsahu Úmluvy pak jednoznačně vyplývá, jakým způsobem mají býty cizozemského soudu doručovány do České republiky. Tento postup nebyl v dané věci vůbec dodržen, ani pokud právní zástupce žalobce žalovanému písemnosti amerického soudu doručil. Navíc, i pokud je doručil, je dalším problémem jazyk písemností, neboť není důvod předpokládat, že žalovaný rozumí natolik anglicky, aby byl schopen se s písemnostmi dostatečně seznámit. Nelze ani akceptovat názor žalobce, že si mohly nechat přeložit, popírající veškeré předpisy o doručování do ciziny.

8. Odkazuje-li žalobce v odvolání na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 5. 2018, sp. zn. , a jemu předcházející rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 31. 1. 2020, sp. zn. , pak je třeba uvést, že o dovolání proti rozhodnutí Městského soudu v Praze znovu rozhodl Nejvyšší soud dne 27. 4. 2021, a to usnesením sp. zn. . Tato rozhodnutí však nedopadají na projednávanou věc, neboť zde existuje podstatný rozdíl v doručování. Ve věci, v níž bylo řešeno uznání rozhodnutí soudu státu anonymizováno, bylyy (žaloba i předvolání) povinnému doručeny prostřednictvím dožádaného (českého) soudu, tedy způsobem předvídaným v  písm. a) Úmluvy. Předmětem posuzování bylo, nakolik má na uznání cizího rozhodnutí vliv nedoručení rozsudku, zatímco v projednávané věci se neposuzuje doručení rozsudku, ale předvolání k jednání, žaloby a výzvy k vyjádření. Právě jejich nedoručení znemožňuje žalovanému řádně se účastnit řízení.

9. S ohledem na uvedené odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.

10. Úspěšnému žalovanému pak odvolací soud podle přiznal právo na náhradu nákladů vzniklých mu v odvolacím řízení. Ty se skládají z nákladů za zastoupení advokátem, a to z odměny za dva úkony právní služby (podle , a , advokátního tarifu: písemné vyjádření k odvolání a účast u jednání před odvolacím soudem), za každý 1 500 Kč, dále z paušální náhrady výdajů po 300 Kč za každý úkon podle advokátního tarifu, z DPH ve výši 21 % ze součtu odměny advokáta a náhrady nákladů hotových výdajů a dále z náhrady za promeškaný čas (za šest započatých půlhodin po 100 Kč) podle advokátního tarifu a z cestovného na trase obec – obec a zpět v celkovém rozsahu 180 km, za každý kilometr 6,40 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání k Nejvyššímu soudu, jestliže rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu nebo která v rozhodování Nejvyššího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je Nejvyšším soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být Nejvyšším soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává u soudu prvního stupně do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí.