Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 175/2021-24

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Antonínem Pektorem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro: žaloba o zaplacení 49 717 Kč s přísl.

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 11.582,11 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % jdoucím ročně z částky 11.582,11 Kč od 3.12.2021 do zaplacení a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se z části, co do zaplacení 38.134,89 Kč se smluvním úrokem 98.779,48 Kč a dále ve výši 93,61 % jdoucím ročně z částky 41.117,29 Kč od 10.1.2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 19.8.2017 dosáhne částky 106.833 Kč a dále zákonného úroku z prodlení ve výši 12.649,26 Kč a dále zákonného úroku z prodlení z částky 27.714,11 Kč od 29.1.2019 do 2.12.2021 a zákonného úroku z prodlení z částky 16.132 Kč od 3.12.2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 11.582,11 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % jdoucím ročně z částky 11.582,11 Kč od 3.12.2021 do zaplacení a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se z části, co do zaplacení 38.134,89 Kč se smluvním úrokem 98.779,48 Kč a dále ve výši 93,61 % jdoucím ročně z částky 41.117,29 Kč od 10.1.2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 19.8.2017 dosáhne částky 106.833 Kč a dále zákonného úroku z prodlení ve výši 12.649,26 Kč a dále zákonného úroku z prodlení z částky 27.714,11 Kč od 29.1.2019 do 2.12.2021 a zákonného úroku z prodlení z částky 16.132 Kč od 3.12.2021 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.</b>

1. Žalobou z datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částka ve složení částka - nevrácené poskytnuté prostředky, částka – smluvní pokuta, částka – smluvní pokuta, částka – kapitalizovaná smluvní pokuta a dále příslušenství v podobě kapitalizovaného smluvního úroku částka a nekapitalizovaného smluvního úroku ve výši 93,61 % jdoucím ročně z částky částka od datum do zaplacení s limitací do částky částka a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení částka a dále v nekapita-lizované podobě 8,05 % jdoucím ročně z částka od datum do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy prověřovala schopnost žalovaného řádně splácet úvěr na základě jím předložených dokladů – výpisu z bankovního účtu, dokladech o příjmech, prohlášení žalovaného a lustrací v databázi příjmení a NRKI včetně insolvenčního rejstříku s prověřením dokladu totožnosti. Současně uvedla, že s žalovaným byla uzavřena datum smlouva o úvěru číslo na jejímž základě se zavázala poskytnout bezhotovostně na účet žalovaného číslo částka, což splnila datum s tím, že žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky s navýšením o smluvní úrok 146,31 % (efektivní) a 93,61 % ročně (faktický), v pravidelných měsíčních splátkách vždy k 13. dni v měsíci v celkovém počtu osmnácti splátek od května 2017 až do úplného zaplacení. Žalobkyně požadovala dále zaplacení smluvních pokut ujednaných ve smlouvě v článku 6 smlouvy a to: 3 x částka za prodlení se splácením delším 30 dnů, pokud jde o první tři splátky, maximálně do výše částka ročně, dále smluvní pokuty částka za prodlení se splátkou více jak 15 dní, rovněž v případě první až třetí splátky a konečně smluvní pokutou 0,1 % v případě prodlení se zaplacením částek po zesplatnění úvěru. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný neplatil úvěr řádně a včas a do prodlení přes 65 dní podle smluvního ujednání se dostal se splátkou splatnou datum a proto byl celý úvěr zesplatněn k datum. Žalobkyně uvedla, že žalovaná částka vychází z celkově zaplacené částky podle přehledu v kartě klienta s tím, že součástí nesplacené jistiny jsou i nesplacené úroky dle článku 6.4 smlouvy. Současně žalobkyně uváděla, že přes zaslání upomínek přímo žalobkyní a předžalobní upomínkou z datum právním zástupcem žalobce dluh nebyl uhrazen.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, nedostavil se k projednání věci před soudem, a proto bylo podle rozhodnuto o tom, že věc bude projednána v jeho nepřítomnosti. Na základě projednání věci před soudem a provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry.

3. Žalobkyně před uzavřením smlouvy hodnotila úvěruschopnost žalovaného, přičemž z formuláře hodnocení klienta vyplývá, že vycházela z příjmu žalovaného číslo Kč, výdajů v podobě částky životního minima částka, nákladů na bydlení částka. Dále přihlížela k tomu, že žalovaný má již splátky na úvěr u žalobkyně ve výši částka. Podle formuláře dospěla k závěru, že žalovanému zbývá na splácení a ostatní náklady částka. K uvedenému hodnocení byly dále doloženyy potvrzující výši příjmu zaměstnavatele žalovaného z datum s průměrem částka, dále jeden doklad od výplatnice vystavené zaměstnavatelem žalovaného a formulář potvrzující ověření bezdlužnosti z registru příjmení. Z uvedeného hodnocení je zřejmé, že žalobkyně se snaží maximálně podhodnocovat mandatorní výdaje dlužníka, pokud jde o nezbytnou částku živobytí, nezohledňuje v situaci, kdy je dluh řádně splácen další existující závazek u žalobkyně respektive jej započítává do nákladů. Je tedy na místě mít pochybnosti, zdali zákonná povinnost řádně prověřit úvěruschopnost zájemce o úvěr nebyla splněna toliko formálně.

4. Z předsmluvních informací z datum o úvěrových podmínkách a oznámení o schválení úvěru z datum, ale zejména smlouvy o úvěru číslo z datum je zřejmé, že žalobkyně akceptovala návrh žalovaného na uzavření úvěrové smlouvy ve smyslu až 2400 (z.č. ) obsahující závazek poskytnou žalovanému bezhotovostním převodem na jeho účet částka proti povinnosti žalovaného vrátit poskytnutou částku s navýšením o smluvní úrok 46,31 % ročně (dle žalobkyně v nominální výši 93,61 % ročně) s tím, že denní sazba činí částka. Sjednán byl splátkový kalendář v celkovém počtu 18 splátek vždy k 13. dni v měsíci po částka od května 2017 až do úplného zaplacení. Pro případ prodlení vyplývá ze smlouvy ujednání o smluvních pokutách podle až 2052 a to ve výši částka za prodlení se splátkou delší 30 dní s limitací částka ročně, smluvní pokutou částka za prodlení se splátkou přes 15 dní a smluvní pokutou 0,1 % denně (36,5 % ročně) při prodlení přes 10 dní se zaplacením zesplatněného úvěru. Součástí smlouvy byl i splátkový kalendář za období od datum do datum z nějž vyplynula povinnost splatit v 18 splátkách vždy částka. Z dokladu o vyplacení úvěru je zřejmé, že žalobkyně převedla na účet žalovaného číslo / číslo k datum částku částka. Splnila tím svoji smluvní povinnost. Z karty klienta je zřejmé, že žalovaný platil z prodlením všechny splátky, od druhé splátky byl v prodlení přes 65 dní a od deváté splátky již nic nehradil. Současně z karty klienta vyplývá, že celkem bylo zaplaceno před zesplatněním 1 x částka a po zesplatnění od datum do datum celkem 10 splátek v různé výši a v různých datech, avšak v celkové výši částka. Žalobkyně doložila, že žalovaného vyzývala k úhradě splátek a to číslo a datum, v prvním případě pokud jde o zaplacení splátky z číslo a číslo a v druhém případě pokud jde o zaplacení citovaných splátek a navíc splátky z číslo. Žalobkyně dále doložila, že žalovanému datum oznámila, že došlo k zesplatnění úvěru v souladu se smlouvou pro prodlení s úhradou delší 65 dnů (článek 6.3 smlouvy). Současně byl žalovaný vyzván k zaplacení částka. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu upomínkou z datum zaslanou dle podacího archu téhož dne poštou žalovanému.

5. Z veřejně dostupné databáze ČNB na jejích webových stránkách je zřejmé, že obvyklá úroková sazba k březnu 2017, pokud jde o úvěry na spotřebu se splatností od 1 do 5 let pro domácnosti, příjmení jméno číslo UK 3 činila 9,4 % a podle stejné databáze B číslo UK 1 činila referenční sazba RPSN obvyklá při úvěrech na spotřebu 9,97 % k březnu 2017.

6. Soud se nejprve zabýval tím, jeli sjednaná úvěrová smlouva z hlediska smluvních ujednání jako celku platným právním jednáním. V této souvislosti dospěl k závěru, že tomu tak není a to s přihlédnutím k judikatuře Ústavního soudu ČR sp. zn. III. Ú číslo z datum a z datum podle nichž nelze přiznat ochranu soudní těm subjektům, jenž evidentně poškozují zájmy svých klientů tím, že zasahují nejen do jejich právní sféry, ale i do sféry osobní a to v důsledku značně nevyvážených smluvních ujednání ohledně povinností, které jsou kladeny na dlužníka proti povinnostem kladeným na věřitele. V takovém případě je smlouvu nutno posoudit podle jako absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy a účastníci se mohou vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení podle § číslo odst. 1 a 2 a a to tak, že si strany vzájemně vrátí to, co si z neplatné smlouvy plnily. Soud přihlížel rovněž k judikatuře NS ČR sp. zn. a sp. zn. s tím, že podle citovaných rozhodnutí je rozporným s dobrými mravy smluvní úrok sjednaný v rozsahu, který přesahuje až trojnásobek průměrné úrokové sazby, za níž poskytují úvěry v daném období v místě banky. Podle usnesení NS ČR sp. zn. ( sbírky soudních rozhodnutí) je naplněním znaku trestného činu lichvy, podle tr. zákoníku (dnes tr. zák.) spočívajícího v hrubém nepoměru mezi vzájemným plněním i situace, kdy je při poskytnutí půjčky či úvěru peněžního sjednán úrok v rozsahu přes 70 % ročně. Dále je třeba přihlížet i k rozhodnutí ÚS ČR sp. zn. podle nějž výkonu práva, které je zneužitím práva nelze poskytnout soudní ochranu. Soud také zohledňoval, zdali nedošlo k nevyváženému postavení žalovaného v pozici spotřebitele proti žalobkyni v pozici podnikatele. Pokud jde o sjednané smluvní pokuty a jejich přípustnost, přihlížel soud k rozhodnutí NS ČR sp. zn. .

7. V posuzované věci má soud za to, že žalobkyně sjednala ve smlouvě o úvěru smluvní úrok, který je v rozporu se shora citovanou judikaturou, neboť představuje víc jak trojjnásobek maximálně přípustného smluvního úroku, který v posuzovaném případě činil 28,2 % ročně, byť tato hranice je pouze rámcová. Nicméně obvyklý smluvní úrok, který by bylo možno považovat za přípustný je takový, který by kolem tuto hranici výrazně nepřekračoval. Sjednaná RPSN je v porovnání s obvyklou RPSN takřka pětkrát vyšší, když maximální přípustná výše by byla 29,91 %. Současně je třeba vědět, že výše smluvního úroku přesahuje i procentní výši, jenž v trestní oblasti vede k závěru o naplnění jednoho ze znaků trestného činu lichvy. Smluvní úrok je tak nutno hodnotit jako rozporný nikoliv pouze z hlediska dobrých mravů, ale také s ohledem na jeho výši rovněž v rozporu s . Vedle smluvního úroku je však třeba přihlížet také k žalobkyni sjednaným a nárokovaným smluvním pokutám. Ujednání o smluvní pokutě obsažené v úvěrové smlouvě se týká výlučně porušení povinností ze strany žalovaného, co by spotřebitele, nároky na smluvní pokuty za porušení povinnosti řádně a včas platit, jsou zde kombinovány ve vazbě na různou délku prodlení, smluvní pokuta je tak sjednána vícenásobně za totéž jednání spočívající v prodlení s úhradou splátky. Z uvedeného je zřejmé, že důsledku ujednání o smluvním úroku i smluvních pokutách je zasahován žalovaný v pozici spotřebitele nejenom v právní sféře, ale i v sféře osobní. V důsledku značně nevyvážených smluvních podmínek hrozí nepřiměřené a tudíž celospolečensky škodlivé zadlužení žalovaného, který je v pozici slabší smluvní strany. Způsob smluvního ujednání ohledně sankcí nelze hodnotit jako dostatečně transparentní. Lze totiž předpokládat s ohledem na kombinaci různých druhů smluvních pokut, že si běžný spotřebitel může jen těžko učinit reálnou představu o skutečných nákladech, hmotně právních dopadech za situace, kdy se octne v prodlení s úhradou závazku a posoudit tak, před uzavřením smlouvy, zda bude v jeho silách úhrada závazku s nímž by se ocitl v prodlení.

8. Soud má tedy za to, že za situace, kdy je úvěrová smlouva s ohledem na všechna ujednání hodnocena ve smyslu jako neplatná, přichází v úvahu vypořádání mezi účastníky pouze v režimu bezdůvodného obohacení podle § číslo odst. 1 a 2 a . V poměrech projednávané věci to znamená, že pokud žalovaný obdržel od žalobkyně částka a zaplatil částka, měl by vrátit rozdíl částka. S ohledem na neplatnost úvěrové smlouvy je třeba prodlení žalovaného vázat v této souvislosti až na marné uplynutí třídenní lhůty podle od doručení předžalobní výzvy, zaslané datum s tím, že v prodlení se tak žalovaný ocitl k datum. Nárok na zákonný úrok z prodlení vyplývá z ustanovení ve spojení s  a 2 Žalobě bylo tedy toliko z části, v rozsahu uvedeném ve výroku I. vyhověno. Ve zbytku uplatněných nároků s přihlédnutím k závěrům o neplatnosti smlouvy musela být žaloba pod výrokem II. z části zamítnuta.

9. Argumentace žalobkyně, která nesouhlasí s právním posouzením smlouvy jako neplatné, neboť měl žalovaný dostatek času prostudovat si smlouvu případně požádat o úvěr někoho jiného, případně návrh, aby soud přiznal smluvní úrok toliko v zákonné maximě trojnásobku obvyklého smluvního úroku, nemůže ve světle shora uvedeného hodnocení smlouvy, co se týče nerovnováhy smluvních podmínek, obstát.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle a) ve spojení s  s tím, že s ohledem na výši uplatňovaných smluvních pokut a smluvního úroku, přihlížel soud s ohledem na důvody zamítnutí žaloby i k požadovanému příslušenství ve smyslu závěru nálezu ÚS ČR sp. zn. , přičemž celková žalovaná částka činila částka (jistina částka a dopočet do maxima částka včetně zákonného úroku z prodlení částka a částka vypočteného k okamžiku rozhodování soudu). Celkem bylo požadováno zaplacení částka, přičemž úspěšná byla žalobkyně v rozsahu částka, tedy 6,74 %. Z uvedeného vyplývá, že žalobkyni nemůže být přiznána náhrada nákladů řízení. Žalovanému však rovněž tak, neboť z obsahu spisu je zřejmé, že mu v souvislosti s řízením náhrada nákladů vzniknout nemohla, neboť nečinil žádné procesní úkony.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.