Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

42 C 404/2021-50

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Janošcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená obecnou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 1 972,11 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 972,11 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 77,57 Kč od 12. 6. 2019 do 10. 8. 2020 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 972,11 Kč od 11. 8. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 368 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 972,11 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 77,57 Kč od 12. 6. 2019 do 10. 8. 2020 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 972,11 Kč od 11. 8. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 368 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 1 972,11 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 77,57 Kč od 12. 6. 2019 do 10. 8. 2020 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 972,11 Kč od 11. 8. 2020 do zaplacení, kterou měl žalovaný žalobci dlužit na základě smlouvy o vedení účtu č. číslo, uzavřené mezi účastníky dne 31. 1. 2018, ve které se žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet a vydat a vést k němu platební karty. Práva a povinnosti stran smlouvy byly konkretizovány v obchodních podmínkách žalobkyně v sazebníku bankovních poplatků, které byly součástí smlouvy. Žalobkyně přitom svou povinnost dle výše uvedené smlouvy splnila a ke dni 31. 1. 2018 zřídila žalovanému bankovní účet č. bankovní účet, žalovaný však v průběhu vedení účtu překročil dostupný zůstatek na účtu a porušil tak svou povinnost dle čl. 7 .5.2 podmínek zajistit dostatek prostředků na účtu k pokrytí částky platební transakce, čímž došlo ke vzniku debetního zůstatku. Dle podmínek je banka v případě vzniku debetního zůstatku oprávněna účtovat úrok podle úrokové sazby, jejíž aktuální výše je uvedena vždy v aktuálním„ Úrokovém lístku mBank“, a to po dobu ode dne finanční operace, v jejímž důsledku vznikl debetní zůstatek, do dne předcházejícího vkladu, kterým bude tento zůstatek vyrovnán, včetně. Dle odst. 2.4.6, 2.8.6 podmínek je v případě, že ke splacení nepovoleného debetního zůstatku na účtu nedojde ve lhůtě 30 dnů od jeho vzniku banka oprávněna započíst finanční prostředky z jiných účtů vedených u mBank pro majitele účtu nebo vypovědět smlouvu. Dále je banka, na základě podmínek oprávněna účtovat poplatky, jejichž výše je stanovena v sazebníku. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky, avšak žalovaný svou povinnost nesplnil ani na poslední výzvu k uhrazení dlužné částky ze dne 11. 6. 2019, která byla v případě nezaplacení dlužné částky ve lhůtě stanovené odstoupením od smlouvy.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci usnesením ze dne 3. 1. 2022 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle (dále i jen ) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5-ti dnů od doručení této výzvy, bude soud podle jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne 17. 1. 2022 náhradním způsobem – formou uložení u pošty, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas už v žalobě.

4. Po provedeném dokazování (formou listinných důkazů) dospěl soud ke skutkovému závěru, že písemnou dohodou uzavřenou mezi žalobkyní jako bankou a žalovaným ze dne 25. 1. 2018 žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovaného běžný bankovní účet v české měně č. bankovní účet, přičemž zároveň umožnila žalovanému disponovat s prostředky na tomto účtu, aniž by si strany výslovně dohodly čerpání finančních prostředků nad rámec zůstatku na účtu, avšak dne 17. 7. 2018 banka odepsala z účtu žalovaného částku 110 Kč, čímž vznikl na účtu žalovaného nepovolený debetní zůstatek ve výši celkem - 89,11 Kč a protože žalovaný i přes opakované upomínky banky tento nevyrovnal, ba naopak se tento nepovolený debetní zůstatek zvýšil na 441,11 Kč, dne 11. 6. 2019 banka odstoupila od předmětné smlouvy s tím, že k tomuto dni činila výše nepovoleného debetního zůstatku částku 1 583,13 Kč, a to včetně sjednaných poplatků a smluvních úroků.

5. Podle , , smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

6. Podle , , ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

7. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu , , když má za to, že mezi bankou a žalovaným byla dne 25. 1. 2018 platně uzavřena písemná smlouva o běžném účtu, na základě níž vznikla bance povinnost od uzavření smlouvy zřídit a vést pro žalovaného konkrétní a shora specifikovaný účet v české měně a přijímat na zřízený účet vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby. Tato smlouva tak měla všechny podstatné náležitosti daného smluvního typu. Nedílnou součástí předmětné smlouvy byly i obchodní podmínky banky a sazebník banky, v nichž bylo ujednáno, že žalovaný je povinen zajistit na účtu dostatek peněžních prostředků k pokrytí částky platební transakce. Žalovaný však takto neučinil, dne 17. 7. 2018 banka odepsala z účtu žalovaného na jeho příkaz částku 110 Kč, čímž vznikl na účtu žalovaného nepovolený debetní zůstatek ve výši celkem - 89,11 Kč, následně se tento nepovolený debetní zůstatek zvýšil na částku 441,11 Kč, a protože žalovaný i přes upomínky ze strany banky tento nepovolený debet nevyrovnal, banka využila svého oprávnění a ke dni 11. 6. 2019 odstoupila od předmětné smlouvy. Na základě uvedeného tak smluvní vztah založený smlouvou o běžném účtu zanikl. Zánikem smlouvy zanikla do budoucna všechna práva a povinnosti stran dle smlouvy, avšak žalovaný doposud nesplnil svou povinnost vzniklou mu dle této smlouvy v podobě povinnosti uhradit (vyrovnat) bance nepovolený debetní zůstatek účtu v celkové výši 441,11 Kč a dlužné sjednané bankovní poplatky v celkové výši 1 531 Kč (představující sjednané poplatky za vedení karty v částkách 99 Kč a 29 Kč za období od 31. 7. 2018 do 11. 9. 2019).

8. Vzhledem k výše uvedenému soud proto žalobě vyhověl a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 1 972,11 Kč představující jednak shora vypočtenou jistinu nepovoleného debetu výši 441,11 Kč a sjednané dlužné poplatky ve výši 1 531 Kč a dále spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 77,57 Kč za dobu od 12. 6. 2019 do 10. 8. 2020 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 972,11 Kč od 11. 8. 2020 do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení odpovídá , , ve spojení s 

9. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. věta před středníkem a činí tři dny od právní moci rozsudku, když v daném případě soud žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší, případně pro povolení splátek, neshledal, respektive tyto důvody nebyly žádným z účastníků ani tvrzeny.

10. Výrok o nákladech řízení pak má oporu v ust. , podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, proto jí dle citovaného ustanovení vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů celého řízení. V projednávané věci však soud v souladu s vyhl. č. ve znění účinném od 1. 7. 2014, když žaloba byla ke zdejšímu soudu podána dne 14. 10. 2020, hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení, neboť žalobkyně je právnickou osobou, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné bankovní činnost, přičemž z úřední činnosti soudu je známo, že žalobkyně s ohledem na předmět svého podnikání podává stovky žalob ve skutkově a právně obdobných věcech (kdy vymáhá i pohledávky ze smluv o běžném účtu), a je tedy naplněn předpoklad vyhl. č. , tedy, že řízení je zahájeno na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týmž žalobcem, ve skutkově i právně obdobných věcech. Pokud jde o ustálenost vzoru, jde o strukturované vylíčení nároků ze smlouvy o běžném účtu uvedením věřitele, data uzavření smlouvy (případně jejího čísla), výše pohledávky, výše úroků z účtu a poplatků odkazem na smlouvu, a vyčíslení požadované částky v jejich jednotlivých součástech s případným odkazem na y. Individualizace pohledávky je pak pouze doplněním konkrétních údajů, jako data, jména a částky (blíž. srovnej usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30.09.2014, č.j.  – 12). Základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je tak v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je pak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50 000 Kč ve smyslu vyhl. č. S ohledem na uvedené proto soud dospěl k závěru, že je na místě žalobkyni za její první tři úkony právní pomoci (tzn. za zaslání předžalobní upomínky, za přípravu a převzetí zastoupení a za sepis žaloby) přiznat odměnu a režijní paušály dle vyhl. č. účinné od 1. 7. 2014.

11. Tyto celkové náklady jsou přitom představovány jednak zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a jednak částkou 968 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu ve vyhl. č. (tvořené částkou 400 Kč jako odměnou dle bodu 2 vyhl. č. za dva žalobkyní účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí a sepisu žaloby ve smyslu bodu 1, dále 100 Kč jako odměnou za jeden úkon právní služby v podobě sepisu jednoduché výzvy k plnění ve smyslu bodu 1 ve spojení s  vyhl. č. , 300 Kč jako třemi režijními paušály po 100 Kč za tyto tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci dle vyhl. č. , to vše pak včetně 21% DPH, kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupce žalobkyně jako advokát, který v řízení osvědčil, že je registrovaným plátcem DPH). Veden tímto závěrem proto soud zavázal žalovaného nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 1 368 Kč rovněž do 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust. věta před středníkem , když ani zde soud důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal, přičemž určené platební místo – k rukám právního zástupce žalobce – vychází z ust. .

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.