Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 327/2021-97

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Herčíkovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od datum do zaplacení

a náklady řízení ve výši částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, náklady řízení pak k rukám právní zástupkyně žalobce příjmení jméno příjmení.

II. Co do částky částka s příslušenstvím se žaloba zamítá.

III. Žaloba se dále zamítá pro pohledávku ve výši částka a úroku ve výši 95,92% p.a. z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky částka.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od [datum] do zaplacení</b> <b>a náklady řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, náklady řízení pak k rukám právní zástupkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].</b> <b>II. Co do částky [částka] s příslušenstvím se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žaloba se dále zamítá pro pohledávku ve výši [částka] a úroku ve výši 95,92% p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka].</b>

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalované zaplatit žalobci částku částka spolu zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od datum do zaplacení, pohledávku ve výši částka a úrok ve výši 95,92 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky částka a náklady řízení vše do 15 dnů od právní moci platebního rozkazu s tím, že dluh bude splacen ve splátkách á částka měsíčně, když tyto byly splatné vždy ke každému 16. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem březnem 2020. Žalovaná však neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení, když na dluh ničeho nezaplatila. Před zesplatněním celého úvěru důsledky tohoto prodlení žalované vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. Smlouvy v celkové výši částka. Taková smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. Dále pak vzniklo žalobci právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši částka. Toto právo vyplývá ze zákona číslo o spotřebitelském úvěru. V důsledku prodlení pak došlo automaticky k zesplacení celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. Smlouvy. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou splátky či části o délce 65 dnů, u splátky číslo splatné datum. K zesplatnění došlo ke dni datum a novou jistinou se stává nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru a tedy nová jistina činila částku částka, kterou byla žalovaná povinna uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění. Dále pro případ, že žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu v úvěru v den zesplatnění úvěru byla v bodě 6.5. Smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s úhradou v daném případě tedy ode dne datum až do úplného zaplacení. Žalovaná tak v době podání žaloby dluží na dlužné nové jistině částku částka, na smluvní pokutě částku částka s příslušenstvím, na nákladech vzniklých v souvislosti s prodlením částka, na smluvní pokutě ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení počínaje od datum k datu vyhotovení žaloby pak tedy smluvní pokuta ve výši částka, úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši částka ode dne datum do zaplacení v sazbě 95,92 % p.a. a dále úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr ze smlouvy ve výši částka. Před uzavřením smlouvy pak byla věřitelem ověřována úvěruschopnost žalované. Bylo vycházeno z dokladů o příjmech, z výpisu z centrálních databází a prohlášení dlužníka. Byl zjištěn celkový čistý měsíční příjem žalované ve výši částka, celkové měsíční náklady žalované částka a tedy volné zdroje ke splácení po odečtení tisícikorunové rezervy činí částka. Dále byla ověřena úvěrová historie v databázích ENKI a příjmení, když žalovaná v době žádosti nebyla evidována v insolvenčním ani jiném rejstříku, z něhož by vyplývalo, že má dluhy. Ve formuláři hodnocení klienta byly zjišťovány i informace týkající se stavu, zaměstnání, vzdělání a výdajů. Pokud jde o výdajovou stránku tak žalobce přihlíží k životnímu minimu, které v době rozhodné byla částka částka. Věřitel pak vycházel z kopie občanského průkazu žalované, pracovní smlouvy, výplatních pásek, informativních výpisu z bankovního účtu.

2. Ve věci bylo nařízeno jednání, k němuž se řádně předvolaná žalovaná nedostavila.

3. Soud ve věci provedl řadu listinných důkazů.

4. Totožnost žalované byla ověřena fotokopií občanského průkazu.

5. Z kopie výpisu z účtů UniCredit bank na jméno příjmení jméno bylo zjištěno, že od zaměstnavatele anonymizováno Česká republika – například datum přišla mzda ve výši částka a dne datum částka částka.

6. Z předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že žalobce žalovanou informoval o tom, za jakých podmínek jí zapůjčí spotřebitelský úvěr ve výši částka tedy, že jí budou poskytnuty měsíční splátky á částka, a to 48 splátek, zápůjční úroková sazba pak činí 95,92%, celková částka, kterou je třeba zaplatit je částka, RPSN je pak 151,62%, dále měsíční úhrada za pojištění roční částka.

7. Z kopie pracovní smlouvy bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi firmou právnická osoba a žalovanou od datum na dobu neurčitou s hrubou měsíční mzdou částka, když od datum bude činit hrubá mzda částka, od datum částka a od datum částka.

8. Ze zúčtování pracovní odměny z listopadu 2019 bylo zjištěno, že čistý příjem žalované činil částka a za prosinec částka.

9. Z hodnocení klienta, které obsahovalo analýzu bonity žalované, byl zjištěn čistý měsíční příjem ze zaměstnání částka, výdaje byly zaznamenány pro žalovanou jako životní minimum částka, děti v domácnosti: 2, nájemné a inkaso výdaj částka měsíčně. Celkem výdaje činí částka měsíčně plus rezerva částka. Dále zde byl uveden pracovní poměr žalované u firmy právnická osoba na dobu neurčitou. Žalobce tedy uzavřel, že žalovaná má volné zdroje, tedy příjmy, ve výši částka a je tedy schopna splátky řádně splácet.

10. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že úvěr byl vyplacen datum ve výši částka.

11. Z přihlášky do pojištění schopnosti splácet úvěry bylo zjištěno, že byla podána žalovanou datum.

12. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě číslo bylo zjištěno, že žalobce úvěr ve výši částka poskytl žalované s tím, že žalovaná má celkem zaplatit částka ve 48 splátkách á částka, splatných nejpozději do 16. dne každého kalendářního měsíce při zápůjční úrokové sazbě 95,92% RPSN 142,67%. Součástí schválení smlouvy byl i přehled splátek.

13. Podle zákona číslo (dále jen ) účinný od 01.01.2014 se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

14. Podle a následujících číslo účinného od 01.01.2014 (dále jen příjmení) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle zákona číslo o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

18. Podle věta první soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

19. Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Podle bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo Consumer Finance proti jméno příjmení a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

22. V projednávané věci žalobce sice tvrdí, avšak řádně neprokazuje (pouze viděl dvě výplatní pásky a pracovní smlouvu žalované), že by s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele, tj. žalované splácet úvěr poskytnutý ve výši částka, respektive vrátit celkem částku částka, a to ve 48 splátkách á částka, kdy z dokumentů, které žalobce soudu předložil vyplývá, že bylo ověřeno z pracovní smlouvy a výplatních pásek, že žalovaná je zaměstnána s čistým příjmem kolem částka měsíčně a odhadované výdaje jsou částka měsíčně, když je vycházeno ze životního minima částka a nájemného a inkasa částka. Je zcela zjevné, že nebyly řádně zjišťovány celkové majetkové poměry žalované, jednak její příjmy za delší období, ale zejména její výdaje a závazky, když navíc v dokumentu bylo zmíněno, že má 2 děti (bez bližší specifikace). Žalobce dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy, zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.

23. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr ( zákona číslo ), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutí údajů na spotřebitele ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (například pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklých) je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, popř. v rámci svých možnosti jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.

24. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 01.04.2015 sp. zn. uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (například potvrzením o zaměstnání a příjmů, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení k posouzení úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku, konstatoval, že„ …poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést pomocí podkladu o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá, ničím nepodložená, či nedostatečně podložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“

25. Soud pak tedy v projednávaném případě dospěl k závěru, že žalobce v řízení před soudem I. stupně neprokázal, že by kvalifikovaně a s odbornou péčí jako poskytovatel úvěru zjišťoval a především ověřoval bonitu žalované, zda by byla schopna po 48 měsíců splácet částku částka, když vycházel z nedostatečných podkladů.

26. Soud pro úplnost dodává, že pokud dle ustanovení zákona číslo spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti (smlouvy z důvodu uzavření smlouvy v rozporu s ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru) v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy, nelze toto ustanovení vykládat tak, že pokud dlužník námitku neplatnosti sám aktivně neuplatní (například podáním žaloby na neplatnost sjednané smlouvy o úvěru) nemůže se soud z moci úřední zabývat úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem dle článku 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum. Tento závěr je plně v souladu jak s názorem Nejvyššího soudu k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích prezentovaném v rozsudku ze dne 25.07.2018 sp. zn. , kde mj. uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka, tedy spotřebitele, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka – spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná, a to shodně s nálezem Ústavního soudu ze dne datum IIIÚS číslo, který na citované rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje s tím, že výslovně uvádí, že nezkoumá-li obecný soud zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v článku 36 odstavec 1 d.

27. Dále ještě soud uvádí, že v projednávané věci byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši částka, ovšem žalovaná se zavázala zaplatit celkem částku částka (úrok, poplatky za zpracování, poplatek za hotovostní inkaso splátek a pojištění) a tedy by za 48 měsíců přeplatila o částku částka, což soud považuje za nepřiměřené a v rozporu s dobrými mravy, založeným objektivně existujícím hrubým nepoměrem vzájemných plnění. Soud dále poznamenává, že není v zásadním rozporu s dobrými mravy ujednání o tom, že věřitel, který má v předmětu podnikání poskytování finančních prostředků půjčit finanční prostředky za úplatu, nejen za smluvní úrok, ale i za souhrnný poplatek. Soud však dospěl k závěru, že v souladu s judikaturou, viz například rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. , že výše navýšení, ať už jakoukoliv formu úroků či poplatku přesahující 30% jistiny půjčky je nemravná. V dané věci byl poskytnut úvěr ve výši částka a měla být vrácena částka částka, což je navýšení o 393,5%, tedy takřka 4 krát. Dále lze považovat za nepřiměřená ujednání označit v kontextu dalších plateb nad jistinu pohledávky rovněž smluvní pokutu v neprospěch žalované pro případ porušení povinnosti řádného a včasného splácení úvěru, které vedou k dalšímu řetězení nároků žalobce za ní. Okresní soud je tak přesvědčen, že rozpor s dobrými mravy založený objektivně existujícím hrubým nepoměrem vzájemných plnění je natolik intenzivní, že žalobci nelze spravedlivě poskytnout ochranu ze strany soudu.

28. S ohledem na shora uvedené závěry soudu tedy po právní stránce nezbylo, než věc posoudit tak, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, a to jednak podle zákona o spotřebitelském úvěru a dále podle . Současně má soud v řízení za prokázané, že žalobce poskytl žalované částku částka jako úvěr, který žalované byl poukázán a na tuto částku nebylo ničeho uhrazeno, tedy o tuto částku se žalovaná bezdůvodně obohatila a je tedy také povinna ji žalobci vrátit, a to se zákonným úrokem z prodlení, který byl přiznán podle .

29. Protože má soud úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou, tak veškeré další žalobní nároky plynoucí z úvěrové smlouvy byl nucen zamítnout, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu, tedy k úvěrovému vztahu, který byl neplatně sjednán. Soud ještě poznamenává, že žalobce byl poučen podle , 3 při jednání o povinnosti doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k prokázání tvrzení, zda žalobce zkoumal řádně a posuzoval úvěruschopnost žalované, zda řádně zjišťoval a ověřoval její majetkové poměry, zejména příjmy a výdaje, počet členů v domácnosti, výdaje na bydlení a případně další výdaje. V tomto směru žalobce žádná tvrzení nedoplnil a návrhy na doplnění dokazování nečinil.

30. Pokud jde o náhradu nákladů řízení soud vycházel z tedy úspěšnosti účastníků. V daném případě byla žalována částka částka (zaokrouhleno částka). Přiznána byla částka částka, což je tedy 58%. Pokud od tohoto úspěchu žalobce odečteme úspěch žalované ve výši 42%, pak získáme 16%, což je rozsah úspěchu žalobce. Žalobce pak ve věci účtoval částka za 2 úkony právní služby dle vyhlášky číslo advokátní tarif (dále AT) á částka za převzetí věci a žalobu, částka za 3 režijní paušály á částka, částka dle AT účast na jednání, částka za 1 režijní paušál, částka za cestovné na trase obec obec a zpět (celkem 43,4 km) osobním vozem BMW, vyhláškové ceně paliva částka na litr a náhradním koeficientu částka na kilometr k jednání soudu dne datum, částka za zmeškaný čas na cestě a částka za každou započatou půlhodinu, částka za 21% DPH a částka soudního poplatku. Celkem tvořily náklady řízení žalobce částka a soud už bylo řečeno, s ohledem na úspěch ve věci přiznal pouze 16% tohoto nároku, čili částka.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.