Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
39 C 158/2021-62
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahel jako soudcem ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
posledně bytem adresa žalovaného
t. č. neznámého pobytu
zastoupen advokátkou JUDr. jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa, jako opatrovníkem
o zaplacení částky 43 887,84 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 43 887,84 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 031,45 Kč za dobu od 18. 3. 2020 do 14. 12. 2020, s úrokem z částky 41 942,08 Kč ve výši 23,99 % ročně od 15. 12. 2020 do zaplacení, a se zákonným úrokem z prodlení z částky 41 942,08 Kč ve výši 10 % ročně od 15. 12. 2020 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 7 757,60 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, Mgr. jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa, rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 43 887,84 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 031,45 Kč za dobu od 18. 3. 2020 do 14. 12. 2020, s úrokem z částky 41 942,08 Kč ve výši 23,99 % ročně od 15. 12. 2020 do zaplacení, a se zákonným úrokem z prodlení z částky 41 942,08 Kč ve výši 10 % ročně od 15. 12. 2020 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 7 757,60 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa], rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 23. 8. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výrokové části I. tohoto rozsudku, a to z titulu toho, že žalovanému byl poskytnut revolvingový úvěr, který žalovaný mohl čerpat prostřednictvím vydané platební karty. Žalovaný, byť úvěr čerpal, úvěrový rámec, který vyčerpal, nesplácel, resp. dostal se do prodlení se splácením úvěrového rámce, proto byl dluh na úvěru zesplatněn a žalovanému vznikla povinnost nesplacenou jistinu úvěru, smluvní úrok, poplatky uhradit žalobci jednorázově. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzýván k úhradě dluhu, ničeho nezaplatil. Úvěr byl poskytnut právním předchůdcem žalobce (právnická osoba), když následně došlo k postoupení pohledávky za žalovaným až na současného žalobce.
2. V rámci pátrání po pobytu žalovaného bylo soudem zjištěno, že žalovaný měl povolen pobyt v ČR do 8. 11. 2019 na adrese adresa. Žádná jiná adresa případného nového bydliště žalovaného v ČR nebyla zjištěna, nebyla ani zjištěna osoba žalovanému blízká, která by byla ochotna vykonávat funkci opatrovníka.
3. Za tohoto stavu, kdy žalovaný je neznámého pobytu, soud dle § 29 odst. 3 o.s.ř. přikročil k ustanovení opatrovníka žalovanému z řad advokátů, a to právě pro ochranu zájmů žalovaného v tomto řízení.
4. Opatrovník žalovaného se vyjádřil podáním 25. 10. 2021, kde navrhl zamítnutí žaloby s tím, že nárok žalovaný neuznává, nesouhlasí s odůvodněním nároku. Z procesní opatrnosti opatrovník žalovaného namítl i pravost a úplnost do spisu předložených listin. Postupitel nepostupoval s péčí řádného hospodáře, když se žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytnutí kreditní karty (smlouva o úvěru). Žalovaný je cizinec, měl být prověřen jeho pobyt, bonita a další podstatné okolnosti, které prověřeny nebyly a žalobce toto ani netvrdí. U závazků tohoto typu je podstatné, aby kroky byly činěny teprve poté, co se ukáže, že daná osoba (cizinec) je trvale usazena v ČR, má pobyt, práci a prostředky, kdy je možno žádosti o poskytnutí úvěru vyhovět. Právní předchůdce žalobce nepostupoval s dostatečnou obezřetností a porušil ustanovení obecně závazných právních předpisů. Co se týče příslušenství k pohledávce (poplatky, úroky), tyto vybočují z běžných a únosných mezí, kdy jsou v rozporu s institutem dobrých mravů.
5. Soud nařídil v této právní věci jednání na den 5. 1. 2022, kde obě strany sporu setrvaly na svých původních procesních stanoviscích, kdy žalobce na žalobě trval, žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby.
6. Soud provedl v této věci dokazování čtením listinných důkazů doložených do spisu, a to zejména pak rámcovou smlouvou o postupování pohledávek z 29. 8. 2018, vzorem smlouvy o postoupení pohledávky, přílohou č. 1 ke smlouvě o postoupení pohledávky, smlouvou o postoupení pohledávky z 30. 12. 2020, seznamem postoupených pohledávek, smlouvou o postoupení pohledávek z 7. 1. 2021, seznamem postoupených pohledávek, návrhem na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty z 15. 3. 2013, souhlasem se zpracováním údajů o zdravotním stavu pro sjednání pojištění z 30. 4. 2019, zesplatnění kreditní karty z 19. 3. 2020, souhrnný výpis z účtu kreditní karty od 7. 5. 2019 do 13. 3. 2020, předžalobní výzva žalovanému, poštovním podacím archem, předžalobní výzvy z 8. 4. 2021 doručovanou žalovanému na adresu v obec a země, seznam odeslaných předžalobních výzev.
7. Po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj:
8. Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa existence právního předchůdce žalobce (právnická osoba), když se jedná o obchodní korporaci podnikající v oblasti bankovnictví, tedy mj. i poskytování úvěrů, půjček, vedení účtů atd.).
9. Nahlédnutím do obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce je obchodní korporace zapsaná v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze od roku 2005 pod obchodní firmou, se sídlem, identifikačním číslem a v právní formě tak, jak je žalobce ostatně specifikován v záhlaví tohoto rozsudku. K existenci žalobce nebyly doloženy ani navrženy žádné důkazy, kdy si soud nahlédnutím do příslušného veřejného rejstříku toliko ověřil existenci žalobce, když žalovaná strana žádný relevantním způsobem nezpochybnila existenci žalobce. Soud výše uvedené zjištění o existenci žalobce bere jako nesporné a prokázané.
10. Žalovaný podal u právního předchůdce dne 30. 4. 2019 žádost o uzavření smlouvy o vydání kreditní karty číslo. Z bližšího obsahu této žádosti je prokázáno, že žalovaný je tuniským státním příslušníkem, který pracoval v České republice u firmy právnická osoba Žalovaný požádal u žalobce o vydání kreditní karty, jejímž prostřednictvím by mohl čerpat žádaný úvěrový limit ve výši 42 000 Kč. Právní předchůdce žalobce tento návrh akceptoval, když takto došlo k uzavření smlouvy o vydání kreditní karty, na základě které byla žalovanému vydána kreditní karta, jejímž prostřednictvím mohl čerpat úvěrový limit 42 000 Kč. Mezi stranami smlouvy byla dohodnuta úroková sazba pro bezhotovostní transakce 23,99 % ročně, pro hotovostní transakce 29,99 % ročně. Žalovaný měl čerpaný úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po dobu 12 měsíců. Nedílnou součástí smlouvy je souhlas žalovaného se zpracováním údajů o zdravotním stavu pro účely sjednání pojištění z 30. 4. 2019 (návrh na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty z 30. 4. 2019).
11. Ze souhrnného výpisu z účtu na kreditní kartě na jméno žalovaného za období od 7. 5. 2019 do 13. 3. 2020 je prokázáno, že žalovaný od 7. 5. 2019 úvěr v poskytnuté výši úvěrového rámce 42 000 Kč čerpal, a to platbami u obchodníka, výběrem v hotovosti, když z jeho strany vznikla povinnost takto poskytnutý a čerpaný úvěrový rámec řádně a včas platit. Žalovaný zaplatil 7. 6. 2019 na čerpaném úvěru částku 200 Kč, 4. 7. 2019 částku 1 101,24 Kč, 16. 8. 2019 částku 1 914,36 Kč. Žádné další platby na čerpaném úvěru nebyly evidovány, byť žalovaný úvěr až do 13. 3. 2020 čerpal převážně použitím kreditní karty pro platbu u obchodníka. Ze souhrnného výpisu bylo dále zjištěno, jak se částka, kterou měl žalovaný uhradit, navyšovala o dohodnuté úroky a úroky z prodlení, když lze konstatovat, že žalovaný z titulu dluhu na nespláceném čerpaném revolvingovém úvěru dluží jistinu úvěrového rámce ve výši 41 942,08 Kč, kapitalizované úroky 6 031,45 Kč, když se jedná o procentuální výměru úroků 23,99 % ročně za dobu od 18. 3. 2020 do 14. 12. 2020. Kromě úroku měl žalovaný hradit i poplatky dle sazebníku, přičemž žalovaný byl na svůj dluh na kreditní kartě upozorňován přípisy adresovanými jak na jeho sdělenou adresu v ČR, tak na jeho adresu v Tunisku. Žalovaný nijak nereagoval, když ze souhrnného výpisu vyplývá, že žalovaný dluží z titulu neuhrazení jistiny úvěru, poplatků, kapitalizovaného úroku celkem žalobcem požadované částky (smlouva o kreditní kartě, souhrnný výpis z účtu kreditní karty od 7. 5. 2019 do 13. 3. 2020, předžalobní výzva žalovanému k úhradě z 8. 4. 2021 adresovaná na adresu v ČR a v země).
12. Takto vzniklá pohledávka za žalovaným z titulu nesplaceného úvěru čerpaného prostřednictvím vydané kreditní karty na základě žádosti žalovaného a akceptace právním předchůdcem žalobce byla smlouvou, resp. rámcovou smlouvou o postupování pohledávek č. 2018 z 29. 8. 2018 postoupena smlouvou o postoupení pohledávek z 30. 12. 2020 na právnická osoba a.s., když existence této firmy je soudu známa z jeho jiné úřední a rozhodovací činnosti. Firma anonymizováno následně pohledávku za žalovaným z titulu nesplaceného úvěru na kreditní kartě smlouvou ze 7. 1. 2021 č. 2018 /09/ postoupila na současného žalobce, který je vlastníkem pohledávky (rámcová smlouva o postupování pohledávek č. 2018 z 29. 8. 2018, smlouva o postoupení pohledávek č. 2018 /09/ z 30. 12. 2020, smlouva o postoupení pohledávek č. 2018 /09/ ze 7. 1. 2021, seznam postoupených pohledávek, předžalobní výzvy k úhradě z 8. 4. 2021, seznam předžalobních výzev).
13. Protože žalovaný nedostál svému závazku řádně a včas hradit splátky na úvěru, zůstatek na úvěru byl právním předchůdcem žalobce 19. 3. 2020 zesplatněn, když žalovanému vznikla povinnost celou dlužnou částku vyčíslenou v přípise o zesplatnění úvěru částkou 49 919,29 Kč zaplatit ve lhůtě stanovené právním předchůdcem žalobce. Na zesplatnění úvěru na kreditní kartě z 19. 3. 2020, jak vyplynulo ze skutkových tvrzení žalobce a okolností tohoto případu nebylo ze strany žalovaného reagováno. Žalovaný ostatně nereagoval ani na předžalobní výzvy právního zástupce žalobce, které byly učiněny v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. (okamžitá splatnost kreditní karty z 19. 3. 2020, předžalobní výzvy žalovanému).
14. Závěrem tedy lze shrnout, že na základě žádosti žalovaného mu byl poskytnut revolvingový úvěr 42 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat vydanou kreditní kartou. Žalovaný poskytnutý úvěr čerpal, využíval jej převážně pro platby u obchodníka, když v mezidobí zaplatil pouze dílčí částky na splátkách dluhu. Úvěr byl proto zesplatněn, když žalovaný na zesplatnění úvěru nereagoval, ničeho ani částečně nehradil. Z toho důvodu dluží žalovaný na jistině nesplaceného úvěru částku ve výši 41 942,08 Kč, kapitalizované smluvní úroky 6 031,45 Kč, poplatky 1 945,76 Kč. V součtu tak žalovaný dluží žalobci na poplatcích a úvěrovém rámci částku 43 887,84 Kč.
15. Žalovaný ničeho ani částečně nehradil.
16. Co se týče právní kvalifikace této věci, soud podle § 3028 odst. 1 OZ (s ohledem na dataci smlouvy o vydání kreditní karty) posoudil tuto věc dle platné právní úpravy. Návrhem a akceptací návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty došlo mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným k uzavření závazkového vztahu dle § 1721 a násl., který má s ohledem na charakter závazku účastníků všechny pojmové znaky smlouvy o úvěru, neboť žalovanému byl dle § 2395 OZ poskytnut úvěr, když právní předchůdce žalobce jako úvěrující se zavázal, že úvěrovanému, tedy žalovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, když žalovanému vznikla povinnost poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky v měně dle § 2396 OZ. Žalovanému byl úvěr poskytnut v souladu s § 2398 odst. 1 OZ, když však žalovaný svému závazku řádně a včas hradit dohodnuté splátky dle smlouvy neplnil, přičemž z jeho strany bylo sice několikrát plněno, ale pouze určité částky, které nepostačovaly k vyrovnání závazku. Žalovaný tak porušil § 2399 odst. 1 OZ, totiž vrátit úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky, které byly prokazatelně vyčerpány, v dohodnuté době, jinak ve lhůtě jednoho měsíce od data, kdy byl o vrácení požádán.
17. Žalovaný tedy stále dluží žalobcem požadovanou částku, je tedy v souladu s § 1968 a násl. OZ v prodlení s úhradou svého závazku. Pokud žalobce v rámci žalobního petitu kapitalizoval dohodnuté úroky 23,99 % ročně za dobu od 18. 3. 2020 do 14. 12. 2020 z částky 41 942,08 Kč, soud matematickým přepočtem úrokové míry ke kapitalizované výši požadovaných dohodnutých úroků konstatuje, že kapitalizovaná výše odpovídá úrokové míře dohodnuté účastníky ve smlouvě.
18. Prodlení žalovaného nadále trvá, když žalobce má rovněž oprávnění od 15. 12. 2020, tedy od data následujícího po datu kapitalizování dohodnutých úroků, i nárok na úroky v dohodnuté výši i zákonné úroky z prodlení, jejichž výše je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. V tomto bodě soud ohledně souběhu zákonných úroků a úroků v dohodnuté výši odkazuje na dnes již konstantní judikaturu vyšších soudů, zejména pak soudu nejvyššího.
19. Ohledně jednotlivých námitek opatrovníka žalovaného soud podotýká, že žalovaný požádal o revolvingový úvěr čerpaný prostřednictvím kreditní karty, který nemá charakter úvěru spotřebitelského, na základě kterého by měl poskytovatel úvěru podrobněji zkoumat výdělkové, majetkové a osobní možnosti úvěrovaného. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému revolvingový úvěr, který žalovaný čerpal, z údajů uvedených v návrhu vyplývá, že žalovaný pracoval v České republice, zde též bydlel, přičemž jeho příjmy činily cca 21 000 Kč. Z toho důvodu má soud za to, že při poskytnutí revolvingového úvěru není právní úprava týkající se přezkoumání úvěruschopnosti klienta tak rigidní jako při klasickém spotřebitelském úvěru, neboť žalobce, resp. jeho právní zástupce s ohledem na poskytnutou výši úvěrového rámce vždy předpokládá, že úvěr bude řádně a včas ze strany žalovaného splácen. Ohledně výše dohodnutých úroků tato výše byla dohodnuta ve smlouvě a vyplývá ostatně i z úrokového sazebníku právnická osoba, kdy v tomto směru v obdobných či totožných věcech, kde figuruje vlastník pohledávky postoupené z firmy právnická osoba či sama právnická osoba vždy požaduje tyto dohodnuté úroky, kdy byť se jedná s ohledem na zákonné úroky, resp. výši zákonných úroků z prodlení o úrokovou míru vyšší, nikterak nevybočuje z ustálených bankovních zvyklostí a požadavků na úročení úvěrů poskytovaných formou revolvingu. Pokud opatrovník žalovaného pro právní jistotu namítal pravost i úplnost do spisu předložených listin, byly sice doloženy fotokopie, když však opatrovník žalovaného nikterak blíže dle konstantní judikatury nesdělil, v čem tuto neúplnost a nesprávnost doložených fotokopií listin spatřuje. Navíc charakter doložených listin, nejen v této, ale i v jiných skutkově i právně obdobných či totožných věcech, je soudu zná a sám soud tedy nemá pochybnosti o pravosti předmětných listin.
20. Pokud tedy soud na základě aplikace právní kvalifikace věci k prokázanému skutkovému ději konstatuje důvodnost žaloby, nezbývá tedy soudu nic jiného, než žalobě v celém rozsahu vyhovět.
21. Úspěšnému žalobci byly přiznány dle § 142 odst. 1 o.s.ř. náklady řízení, a to soudní poplatek 1 756 Kč, dále pak odměna za prvé tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění) při sazbě 500 Kč za úkon (§ 14b odst. 1 bod 3 vyhl. 177/1996 Sb.). K těmto třem prvým úkonům soud připočetl náhradu hotových výdajů 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb.). Celková odměna za právní zastoupení za prvé tři provedené úkony přiznané dle § 14b advokátního tarifu, který činí částku ve výši 1 800 Kč. Důvod, proč na prvé tři úkony, resp. na stanovení odměny za prvé tři úkony soud aplikoval § 14b advokátního tarifu je ten, že z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známo to, že tentýž žalobce ve skutkově i právně obdobných, popř. totožných věcech se domáhá svých nároků formou žaloby podané na ustáleném vzoru tak, jak tomu bylo i v tomto případě, když se nejedná o jediný spor zahájený žalobcem u zdejšího soudu. Z toho důvodu soud aplikoval na náklady řízení v této věci, a to za prvé tři úkony § 14b a odměna za právní pomoc byla právnímu zástupci žalobce přiznána nikoliv v jím požadované výši, ale po ponížení dle § 14b advokátního tarifu. Další úkon, který byl v této věci proveden ze strany právního zástupce žalobce, je účast na jednání soudu dne 5. 1. 2022, když ohledně tohoto úkonu soud stanovil sazbu odměny dle § 14b odst. 3 advokátního tarifu, tedy tzv. v plné výši dle § 7 advokátního tarifu. Odměna za úkon spočívající v účasti na tomto jednání činí 2 860 Kč (§ 7 odst. 1 bod 5 advokátního tarifu), když k tomuto úkonu byla připočtena náhrada hotových výdajů 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb.).
22. Celkovou odměnu za právní zastoupení v této věci soud navýšil o 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobce doložil, že je registrován jako plátce této daně.
23. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.
24. Co se týče odměny opatrovníka, o této soud rozhodne samostatným usnesením poté, co řízení v této věci bude pravomocně skončeno.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím městského soudu.