Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
33 C 296/2021-38
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Hruškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 70 217,50 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 000 Kč od 11. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky 16 777,50 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 814,77 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 76,53 Kč, úrokem 29 % ročně z částky 19 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 19 000 Kč od 19. 12. 2020 do 10. 6. 2021 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 19 000 Kč od 11. 6. 2021 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 708 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 708 Kč od 11. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žaloba o zaplacení částky 17 732 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 372,49 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 685,88 Kč, úrokem 29 % ročně z částky 17 738,27 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 17 738,27 od 19. 12. 2020 do 10. 6. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6,27 Kč od 11. 6. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 16 708 Kč od 11. 6. 2021 do zaplacení, se zamítá.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 000 Kč od 11. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba o zaplacení částky 16 777,50 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 814,77 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 76,53 Kč, úrokem 29 % ročně z částky 19 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 19 000 Kč od 19. 12. 2020 do 10. 6. 2021 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 19 000 Kč od 11. 6. 2021 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 708 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 708 Kč od 11. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žaloba o zaplacení částky 17 732 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 372,49 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 685,88 Kč, úrokem 29 % ročně z částky 17 738,27 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 17 738,27 od 19. 12. 2020 do 10. 6. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6,27 Kč od 11. 6. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 16 708 Kč od 11. 6. 2021 do zaplacení, se zamítá. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 70 217,50 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo dne datum smlouva o zápůjčce číslo. Na základě smlouvy o zápůjčce číslo právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit předchůdci žalobkyně částku ve výši 18 546 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 262 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29% ročně sjednanou na straně 1 smlouvy o zápůjčce, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 7 270 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 014 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou dlužnou částku 37 546 Kč odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 1 565 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 13. 12. 2020. Splátky však nebyly řádně a včas hrazeny, čímž žalovaný porušil své závazky ze smlouvy. Předchůdci žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila ke dni 21. 5. 2019 na dlužné jistině částku 19 000 Kč a na dlužném poplatku 18 546 Kč. Žalovaný od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky neuhradil ničeho. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek datum činila výše pohledávky bez příslušenství 45 877,50 Kč, jejíž součástí je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně neuplatňuje. Za období od sepisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Žalobkyně požaduje zaplacení celkové dlužné částky 35 777,50 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 19 000 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 16 777,50 Kč a dále nárokuje zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 76,53 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 814,77 Kč, úroků ve výši 29% ročně z dlužné jistiny ve výši 19 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 9,75% ročně z dlužné jistiny ve výši 19 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Na základě smlouvy o zápůjčce číslo právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit předchůdci žalobkyně i poplatek ve výši 19 496 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 592 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29% ročně sjednanou na straně 1 smlouvy o zápůjčce, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 7 626 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 278 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou dlužnou částku 39 496 Kč odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 1 646 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 31. 10. 2020. Splátky však nebyly řádně a včas hrazeny, poslední splátka byla uhrazena dne 17. 12. 2018. Předchůdci žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila ke dni 21. 5. 2019 na dlužné jistině částku 17 738,27 Kč a na dlužném poplatku 16 701,73 Kč. Žalovaný od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky uhradil celkem částku 3 292 Kč. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek datum činila výše pohledávky bez příslušenství 46 340 Kč, jejíž součástí je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně neuplatňuje. Za období od sepisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Žalobkyně požaduje zaplacení celkové dlužné částky 34 440 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 17 738,27 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 16 701,73 Kč a dále nárokuje zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 685,88 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 372,49 Kč, úroků ve výši 29% ročně z dlužné jistiny ve výši 17 738,27 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 9,75% ročně z dlužné jistiny ve výši 17 738,27 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Pohledávky vyplývající ze smluv, se všemi právy s nimi spojenými, byly ze strany společnosti právnická osoba postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek žalobkyni jako novému věřiteli. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 5. 1. 2021. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil, přestože byl k jednání řádně předvolán, nepožádal o odročení jednání, a proto byla věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti žalovaného. Soud proto vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav:
Žalovaný a společnost právnická osoba uzavřeli dne datum a dne datum, smlouvy označené jako Smlouva o zápůjčce s odkazem na zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Za nedílnou součást smlouvy prohlásily její strany smluvní podmínky uvedené na zadní straně smlouvy. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum bylo zjištěno, že uvedená společnost žalovanému poskytla částku 19 000 Kč, jejíž převzetí v hotovosti žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Dále bylo ze smlouvy zjištěno, že žalovaný se zavázal za půjčku uhradit poplatek 18 546 Kč, tedy celková částka k úhradě činí 37 546 Kč. Způsob splacení uvedené částky byl sjednán tak, že žalovaný měl dluh zaplatit v 24 měsíčních splátkách po 1 565 Kč a poslední splátkou ve výši 1 551 Kč. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum bylo zjištěno, že uvedená společnost žalovanému poskytla částku 20 000 Kč, jejíž převzetí v hotovosti žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Dále bylo ze smlouvy zjištěno, že žalovaný se zavázal za půjčku uhradit poplatek 19 496 Kč, tedy celková částka k úhradě činí 39 496 Kč. Způsob splacení uvedené částky byl sjednán tak, že žalovaný měl dluh zaplatit v 24 měsíčních splátkách po 1 646 Kč a poslední splátkou ve výši 1 638 Kč. Soud dále zjistil, že žalobkyně a společnost právnická osoba uzavřeli dne datum smlouvu označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o půjčce specifikovaných v Příloze č. 1 k této smlouvě. Z uvedené Přílohy č. 1 vyplývá, že se mělo rovněž jednat o pohledávky ze shora uvedených smluv o zápůjčce, které společnost právnická osoba uzavřela se žalovaným. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 5. 1. 2021, v němž byl zároveň vyzván k úhradě pohledávky ve výši 92 217,50 Kč bez příslušenství. O zaplacení dlužné částky ze smluv o zápůjčce po jejím postoupení byl žalovaný vyzván ještě prostřednictvím zástupce žalobkyně, a to předžalobní upomínkou ze dne 8. 6. 2021 předanou téhož dne k poštovní přepravě, jak vyplývá z doloženého podacího lístku.
4. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen„ o. z.“) a z § 2390 a násl. o. z., ve spojení se zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení § 9 mimo jiné uvádí:„ Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.“ Soud má za to, že smlouvy předložené žalobkyní směřovaly právě k založení závazku ze smlouvy o zápůjčce dle občanského zákoníku, resp. smlouvy o spotřebitelském úvěru dle zákona o spotřebitelském úvěru. Soud ale dospěl k závěru, že mezi žalovanou a společností právnická osoba nevznikl uzavřením shora uvedených smluv o zápůjčce závazek v podobě úročných půjček, neboť smlouvy jsou absolutně neplatné podle § 580 odst. 1 o. z., podle kterého je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Důvod absolutní neplatnosti smlouvy soud spatřuje jednak ve výši sjednané RPSN (tedy roční procentní sazby nákladů poskytnutého úvěru) včetně nepřiměřeně vysokých sjednaných poplatků za správu úvěru a za provádění hotovostních splátek úvěru, která se svou výší příčí dobrým mravům, a jednak pro neprokázání splnění povinnosti žalobkyně dle § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, tj. žalobkyně neprokázala, že bylo řádně učiněno posouzení úvěruschopnosti žalovaného. právnická osoba byla, a je společností, která se zabývá v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých půjček, resp. spotřebitelských úvěrů, a zmíněná odměna označovaná ve formulářových smlouvách jako souhrnný poplatek by za předpokladu platnosti závazku nemohla být z hlediska právní kvalifikace tohoto ujednání ničím jiným, než zmíněným úrokem.
5. Pokud jde o výši sjednané RPSN soud porovnával roční procentní sazbu nákladů, která je ve Smlouvách vyjádřena sazbou 128,59% ročně, sazbou 238,1% ročně a sazbou 109,59% a 109,4% ročně. Z údajů dostupných na internetových stránkách ČNB (www.cnb.cz) soud zjistil, že zmíněná roční procentní sazba nákladů korunových spotřebitelských úvěrů poskytnutých bankami v ČR se v období měsíce prosinec 2018 pohybovala na úrovni 8,63% ročně a v období měsíce říjen 2018 na úrovni 8,44% ročně. Celkové náklady Smlouvy číslo ve výši 18 546 Kč představují 49,4% částky, kterou se žalovaný zavázal celkově vrátit právnímu předchůdci žalobkyně, celkové náklady Smlouvy číslo ve výši 19 496 Kč představují 49,4% částky, kterou se žalovaný zavázal celkově vrátit právnímu předchůdci žalobkyně, tedy v obou případech téměř polovinu. Soud má za to, že žalobkyně zejména v poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnosti a flexibilní splácení a v poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení zakrývá skutečnou úrokovou míru Smlouvy. Ujednání o platbách nad rámec jistiny vyjádřených roční průměrnou sazbou nákladů je tak v projednávaném případě v rozporu s dobrými mravy. Soud dopěl k závěru, že požadovaný sjednaný poplatek nelze posuzovat samostatně a odděleně od dalších smluvních ujednání, a proto je nutno hodnotit smlouvu o zápůjčce jako neplatné právní jednání. Má se za to, že požadovaný sjednaný poplatek v souhrnu představuje odměnu za půjčení peněžních prostředků, která je evidentně v rozporu s dobrými mravy, neboť je nepřiměřeně vysoká, když tato výše dosahuje 97,6% zapůjčené částky u smlouvy číslo 97,5% zapůjčené částky u smlouvy číslo současně je zřejmé, že bez sjednání takto vysokého poplatku by věřitel žalovanému peněžní prostředky nezapůjčil.
6. S ohledem na absolutní neplatnost smluv o zápůjčce jako celků tak představovalo plnění společnosti právnická osoba ve prospěch žalovaného plnění z neplatného právního úkonu, kterým se žalovaný na úkor uvedené společnosti bezdůvodně obohatil. Žalovanému tedy nevznikla vedle povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky ze smlouvy o zápůjčce číslo ve výši 19 000 Kč a ze smlouvy o zápůjčce číslo ve výši 20 000 Kč, povinnost jiná. Z hlediska právního posouzení se tedy jedná o bezdůvodné obohacení podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Z obsahu žaloby vyplývá, že žalovaný žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci na základě neplatné smlouvy číslo neuhradil do postoupení pohledávky ničeho, na základě neplatné smlouvy číslo uhradil do postoupení pohledávky celkem částku 3 292 Kč. Po postoupení pohledávky pak žalovaný již neuhradil ničeho. Ze smlouvy číslo připadá v úvahu vrácení toliko zmíněného bezdůvodného obohacení ve výši 19 000 Kč, soud žalobu o zaplacení částky 16 777,50 Kč s příslušenstvím zamítl. Pokud žalobkyně požadovala ze smlouvy o zápůjčce číslo zaplacení částky 34 440 Kč s příslušenstvím, která představuje na dlužné jistině částku 17 738,27 Kč a na dlužném poplatku částku 16 701,73 Kč, pak lze z těchto údajů dovodit, že žalovaný z celkové částky, kterou měl podle neplatné smlouvy o půjčce uhradit, hradil na domnělou jistinu půjčky částku 2 261,73 Kč a na domnělé úroky částku 1 030,27 Kč. Jelikož i v daném případě připadá v úvahu vrácení toliko zmíněného bezdůvodného obohacení ve výši 20 000 Kč, soud žalobu o zaplacení částky 17 732 Kč s příslušenstvím zamítl, neboť žalovaný již zaplatil celkem částku 3 292 Kč, jak bylo zjištěno z doložené tabulky umoření a doplněných tvrzení žalobkyně. Soud přiznal dále žalobkyni podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně od 11. 6. 2021 do zaplacení, a to z částky 19 000 Kč a z částky 17 732 Kč. Ohledně prodlení žalovaného dospěl soud k závěru, že žalovaný nebyl povinen plnit podle neplatného ujednání ve smlouvě v dohodnutých splátkách. Ohledně úroku z prodlení z bezdůvodného obohacení aplikoval soud ust. § 1958 odst. 2 o. z., podle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Za situace, kdy žalobkyně doložila, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky prostřednictvím oznámení o postoupení pohledávky, tedy na základě výzvy ze dne 6. 1. 2021, zjišťoval soud, kdy se tato výzva jako hmotněprávní jednání doslala do sféry dispozice žalovaného. Jelikož žalovaná neprokázala odeslání oznámení o postoupení pohledávek, soud v daném případě považuje za výzvu k plnění žalobkyní zaslanou předžalobní upomínku ze dne 8. 6. 2021, která byla téhož dne předána k poštovní předpravě, a toto výzva se tedy nemohla do sféry dispozice žalovaného dostat dříve než 10. 6. 2021, tedy od 11. 6. 2021 má žalobkyně právo i na úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 16 777,50 Kč a 17 732 Kč soud neshledal žalobu důvodnou, a proto v tomto rozsahu žalobu zamítl včetně požadavku na příslušenství přesahující nárok na přiznaný úrok z prodlení.
7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci jen částečný úspěch, soud náhradu poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě je poměr úspěchu a neúspěchu rovnocenný, a proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.