Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 58/2021-36

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 21 460 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 100 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 100 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 10 360 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 875,63 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 11 419,86 Kč, úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 14 000 Kč od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 14 000 Kč od datum do datum ve výši 8,05 % a zákonný úrok z prodlení z částky 2 900 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,05 % do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 100 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 100 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 10 360 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 875,63 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 11 419,86 Kč, úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 14 000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 14 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 8,05 % a zákonný úrok z prodlení z částky 2 900 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 21 460 Kč s příslušenstvím, a to na podkladě smlouvy, kterou se žalovanou uzavřela její právní předchůdkyně. právnická osoba, s žalovanou dne datum uzavřela smlouvu o půjčce číslo jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky obsažené na další straně smlouvy, na podkladě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 14 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátit spolu s úrokem za sjednanou dobu řádného trvání ve výši 1 960 Kč při úrokové sazbě 23,72 % ročně, s odměnou za administrativní činnost ve výši 2 800 Kč a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 600 Kč, a to vše v 58 týdenních splátkách po 420 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum, čemuž žalovaná nedostála, jelikož nehradila sjednané splátky řádně a včas, a do postoupení pohledávky uhradila pouze částku 2 900 Kč. Vzhledem k tomu, že nebyla ze strany žalované ke dni datum dlužná částka řádně uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 14 000 Kč ode dne datum do zaplacení úrokem ve výši 23,72 % ročně. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno písemně. Ke dni postoupení činila pohledávka bez příslušenství částku 21 460 Kč a od tohoto data do sepisu žaloby žalovaná ničeho neuhradil. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky 21 460 Kč, sestávající se z dlužné jistiny 14 000 Kč a dlužných úhrad ve výši 7 460 Kč, a dále příslušenství v podobě kapitalizovaného úroku 11 419,86 Kč (23,72 % ročně z částky 14 000 Kč od datum do datum), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 3 875,63 Kč (z částky 14 000 Kč od datum do datum), úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 14 000 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z 14 000 Kč od datum do zaplacení.

2. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila při uzavírání smlouvy úvěruschopnost žalované, tak, že informace získané od žalované, který byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, ověřovala doklady vyžádanými od žalované, a to z pracovní smlouvy, z výplatních pásek, z výpisů z účtu, z nájemní smlouvy a dokladů SIPO. Předchůdkyně žalobkyně navíc nahlédla do veřejně přístupného insolvenčního rejstříku. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované posoudila kladně. Žalovaná pro účely smlouvy uvedla, že její měsíční příjem činí 10 000 Kč, žije v pronájmu, nemá vyživovací povinnost a nemá další úvěr nebo zápůjčku. K prokázání svých tvrzení předložila žalobkyně zákaznickou kartu, do které se zaznamenaly údaje sdělené žalovanou. Žalobkyně upozornila, že ve smlouvě o spotřebitelském úvěru je také uvedeno:„ Zákazník potvrzuje, že příjmení jméno sám nebo prostřednictvím svého obchodního zástupce před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných i od zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“. Nashromážděné údaje byly odeslány do obchodního informačního systému předchůdkyně žalobkyně, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria vycházející ze statistických dat, a které schopnost splácet požadovanou splátku vyhodnotil. Žalobkyně tak má za to, že její právní předchůdkyně splnila podmínky zákona pro posouzení úvěruschopnosti žalované, a tedy že právní předchůdkyně žalobkyně postupovala v při uzavírání smlouvy s odbornou péčí. Žalobkyně vyzvala žalované k úhradě dluhu z uvedené smlouvy předžalobní upomínkou, přesto však žalovaná dlužnou částku nezaplatila.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci usnesením ze dne datum vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovanou poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dne datum. Žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě.

4. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění:

5. Z y označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne datum soud zjistil, že společnost právnická osoba poskytla žalované při podpisu této dohody částku 14 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se naproti tomu zavázala zaplatit příjmení jméno částku 24 360 Kč, sestávající se z jistiny 14 000 Kč, úroku 1 960 Kč (úroková sazba 23,72 %), poplatku 2 800 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek 5 600 Kč (40 % z výše úvěru). Tuto částku se žalovaná zavázala platit v hotovosti v 58 týdenních hotovostních splátkách ve výši 420 Kč.

6. Z Karty zákazníka ze dne datum, která sloužila pro zkoumání úvěruschopnosti žalované, bylo zjištěno, že žalovaná byla v té době zaměstnaná v pracovním poměru s měsíčním příjmem 10 000 Kč, další příjmy neměla. Výdaje žalovaná označila ve výši 2 000 Kč za nájem a 2 000 Kč za výdaje domácnosti. Žalovaná bydlela v nájmu s partnerem, měla jednu vyživovací povinnost. Příjmy a výdaje předchůdkyně žalobkyně ověřila z výplatních pásek, výpisu z účtu, z pracovní smlouvy, nájemní smlouvy a dokladu SIPO.

7. u označenou jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek, jakož i oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum a podacím lístkem, bylo prokázáno, že právnická osoba prodala žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovanou za sjednanou úplatu, přitom toto postoupení bylo žalované oznámeno původní věřitelkou, a to dopisem ze dne datum, kterým byla žalovaná zároveň vyzvána, aby dlužnou částku 21 460 Kč bez příslušenství (s tím, že o výši příslušenství se má informovat u žalobkyně) ze smlouvy č. 270943 zaplatila na tam uvedený účet č. bankovní účet, a to do 10 dnů od obdržení dopisu. Dopis byl dán k poštovní přepravě dne datum.

8. Výzvou ze dne datum a podacím lístkem bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně touto upomínkou vyzval žalovanou k uhrazení částky v celkové výši ke dni sepisu upomínky 38 213,38 Kč nejpozději do datum s tím, že jde o dluh z pohledávky vzniklé na základě smlouvy o půjčce číslo zároveň žalovanou upozornil, že neuhradí-li svůj dluh ve stanovené lhůtě, bude se žalobkyně splnění tohoto nároku domáhat soudní cestou. Účet, na který má být hrazeno se shoduje s číslem účtu uvedeným na dopisem, kterým bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky. Výzva byla dána k poštovní přepravě dne datum.

9. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Písemnou dohodou označenou jako Smlouva o půjčce číslo ze dne datum poskytla společnost právnická osoba, žalované při podpisu smlouvy znovu finanční prostředky, konkrétně částku 14 000 Kč v hotovosti. Žalovaná si tyto finanční prostředky převzala a zavázala se jmenované společnosti vrátit částku celkem 24 360 Kč, z toho 14 000 Kč jako půjčené finanční prostředky a dále náklady, které tvořil jednak kapitalizovaný 23,72% roční úrok ve výši 1 960 Kč, jednak částka 2 800 Kč jako poplatek za administrativní činnost, jakož i částka 5 600 Kč, představující poplatek za hotovostní inkaso splátek. Uvedenou částku se žalovaná zavázala zaplatit v 58 týdenních splátkách po 420 Kč. Před sjednáním dohody společnost právnická osoba zkoumala schopnost žalované splácet dohodnuté splátky tak, že s žalovanou vyplnila prohlášení do zákaznické karty ohledně jejích osobních, příjmových a výdajových poměrů, podle nichž žalovaná byla zaměstnaná v pracovním poměru s příjmem 10 000 Kč měsíčně, žalovaná bydlela v nájmu s partnerem a měla jednu vyživovací povinnost. Celkové výdaje na domácnost žalovaná vyčíslila částkou 2 000 Kč a náklady na nájemné ve výši 2 000 Kč. K ověření sdělených údajů měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici nespecifikované výplatní pásky, nespecifikovaný výpis z účtu, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu a neurčitý doklad SIPO. Na tento svůj závazek žalovaná uhradila celkem 2 900 Kč.

10. právnická osoba následně dne datum prodala žalobkyni pohledávku za žalovanou za sjednanou úplatu a tuto skutečnost oznámila žalované dopisem ze dne datum, ve kterém zároveň vyzvala žalovanou, aby dlužnou částku 21 460 Kč bez příslušenství (s tím, že o výši příslušenství se má informovat u žalobkyně) ze smlouvy číslo zaplatila na účet žalobkyně do 10 dnů od obdržení dopisu. Dopis byl dán do přepravy dne datum. Žalobkyně před podáním žaloby opět vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky z uvedené smlouvy dopisem, který dala do poštovní přepravy dne datum.

11. Podle věty druhé , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, (dále jen„ ZSU“) spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

12. Podle § 2 písm. e) ZSU tento zákon se nevztahuje na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou obdobnou finanční službu s celkovou výší nižší než 5 000 Kč nebo vyšší než 1 880 000 Kč; částka 5 000 Kč se považuje za dosaženou též tehdy, je-li mezi týmž věřitelem a spotřebitelem uzavřeno v období 12 měsíců více smluv se stejným nebo obdobným účelem, přičemž se tento zákon vztahuje na smlouvu, kterou se dosáhne nebo přesáhne celková výše úvěru 5 000 Kč, a všechny následující smlouvy uzavřené v uvedeném období,

13. Podle § 9 odst. 1 ZSU Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

14. Podle § 9 odst. 3 ZSU spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

15. Podle , (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno.

20. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

21. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., na základě které byly žalované poskytnuty prostředky ve výši 14 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně je podnikatelem a finanční prostředky zapůjčila žalované při výkonu své podnikatelské činnosti, v rámci, které poskytuje spotřebitelské úvěry, bylo nutné na právní vztah mezi účastníky aplikovat kromě o. z. i ZSU, jelikož i zápůjčka je spotřebitelským úvěrem (§ 1 věta druhá ZSU).

22. Podle § 9 ZSU je povinností poskytovatele úvěru, v tomto případě žalobkyně, potažmo její právní předchůdkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, žalované, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. Z ustanovení § 9 odst. 3 ZSU je zřejmé, že je to věřitel, který má aktivně ověřovat a zjišťovat všechny skutečnosti důležité pro posouzení úvěruschopnosti, nikoliv se spolehnout jen na tvrzení podaná spotřebitelem. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, pokud se jedná o příjmy. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. Pokud si věřitel neověří ničím, nebo zcela nedostatečně, pravdivost uváděných výdajů implikuje to možnou snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta. Poskytovatel musí ověřit alespoň zcela základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. K tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. , rozsudek Soudního dvora Evropské Unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 (bod 46), rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. , nebo ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. .

23. S ohledem na uvedený výklad, soud uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nezkoumala úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Pokud se jedná o příjmy, předchůdkyně žalobkyně si tyto podle názoru soudu ověřila dostatečně, když citovaný zákon o spotřebitelském úvěru neukládal poskytovatelům tyto y archivovat. Výše příjmu pak není nijak vysoká, aby vzbudila důvodné pochybnosti o správnosti takového zjištění. Z předložených důkazů však nevyplývá, že výdaje si předchůdkyně žalobkyně ověřila řádně. Již z uváděných tvrzení v Kartě zákazníka je zřejmé, že výdaje žalované byly nápadně malé. Je obecně známo, že nájemné ve výši 2 000 Kč vč. energií, je bez dalších podstatných údajů (pronájem pokoje, hrazení nákladů napůl apod.) nepřiměřeně nízké. Rovněž si lze těžko představit, že měsíční výdaje žalované dosahovaly pouze částky 2 000 Kč, když měla jednu vyživovací povinnost. Nelze odhlédnout od skutečnosti, že předchůdkyně žalobkyně se nezabývala ani příjmy domácnosti žalované, která uvedla, že žije ve společné domácnosti s partnerem. Jestliže tyto nepodložené údaje, zejména o příjmech, následně zadala do skóringového modelu, nelze vyjít z toho, že výsledky tohoto modelu mohly poskytnout relevantní závěr o úvěruschopnosti žalované.

24. Posouzení úvěruschopnosti žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr proto nebylo dle závěru soudu dostatečně a správné, proto právní předchůdkyně žalobkyně nemohla dostát svým povinnostem, které pro ni vyplývaly ze zákona o spotřebitelském úvěru, neboť nepostupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovanou, zejména pokud se týká výdajové stránky. Proto soudu nezbylo nic jiného než prohlásit smlouvu o zápůjčce za absolutně neplatnou, protože v souladu s § 588 o. z. je soud povinen i bez návrhu k absolutní neplatnosti přihlížet, neboť předmětná zápůjčka je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. V opačném případě by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Skutečnost, že nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyplývá např. z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18. Pro poučení žalobkyně ze strany soudu ve smyslu přitom nebyly předpoklady, neboť žalobkyně tvrdila všechny skutečnosti a předložila všechny důkazy, kterými disponovala ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované její právní předchůdkyní. Soud tedy nerozhodoval na základě neunesení břemene důkazního nebo břemene tvrzení, ale na podkladě zjištěného skutkového stavu, který ve vztahu k úvěruschopnosti, vyhodnotil jako nedostatečný.

25. Jelikož byla smlouva mezi účastníky posouzena jako absolutně neplatná, bylo potřeba vztah mezi účastníky posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Právní předchůdkyně žalobkyně plnila žalované, aniž by tady byl právní důvod takového plnění. Žalobkyně v řízení prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalované v hotovosti částku 14 000 Kč a žalovaná jí vrátila pouze částku 2 900 Kč, pročež jí žalovaná stále dluží 11 100 Kč, kterou musí žalobkyni na podkladě § 2993 o. z. vrátit. Tato částka tudíž představuje majetkový prospěch žalované na úkor žalobkyně. Pro doplnění soud dodává, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, jako postupitel, uzavřela se žalobkyní, jako postupníkem, platnou smlouvu o postoupení pohledávek za žalovanou na žalobkyni, která je tak nyní aktivně legitimována k vymáhání pohledávek. Proto soud vyhověl žalobě co do zaplacení částky 11 100 Kč a zavázal žalovanou k jejímu zaplacení.

26. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaná byla poprvé vyzvána k uhrazení dlužné částky dopisem ze dne datum, kterým právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky žalobkyni a vyzvala ji k vrácení dlužné částky na účet tam uvedený (účet žalobkyně). Toto oznámení bylo dáno k poštovní přepravě dne datum. K doručení zásilky došlo třetí pracovní den (srov. např. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 7. 2019, č. j. -109), tj. dne datum. Od té doby měla žalovaná 10 dnů na to, aby dlužnou částku zaplatila, tedy do datum. Ode dne následujícího se žalovaná dostala do prodlení. Podle § 1970 o. z. má žalobkyně právo na úrok z prodlení z částky 11 100 Kč, a to ode dne datum. Z tohoto důvodu byla žalovaná rovněž zavázána k úhradě zákonného úroku z prodlení v žalobou požadované výši 8,05 % ročně z částky 11 100 Kč, když soud je návrhem žalobkyně v žalobě vázán ( ), jakkoliv byla zákonná úroková sazba k danému okamžiku vyšší. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná pro výše uvedený právní závěr soudu zamítnuta. Lhůtu k plnění 3 dny od právní moci rozsudku soud stanovil v souladu s  větou před středníkem , když v daném případě neshledal pro jiný postup podmínky.

27. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci měla žalovaná úspěch částečný, oproti žalobkyni, jejíž úspěch byl jen s ohledem na požadovanou částku a kapitalizované příslušenství, menší než úspěch žalované, když její žalobě bylo vyhověno pouze co do částky 11 100 Kč. Již z tohoto pohledu je tedy zřejmé, aniž by soud kapitalizoval požadované a přiznané příslušenství ke dni vydání rozsudku (jak to vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. ), že procesně úspěšnější byla v daném řízení žalovaná, která by tak měla právo na úhradu části nákladů řízení, dle obsahu spisu však žalované žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvou vyhotoveních.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.