Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 327/2021-50

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Cejpkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 57 294,66 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 740 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 740 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 38 554,66 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 165,09 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 736,77 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 22 791,19 Kč od 19. 12. 2020 do 28. 1. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 051,19 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 22 791,19 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 688,22 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 606,35 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9 237,85 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 9 237,85 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.

III. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 740 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 740 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 38 554,66 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 165,09 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 736,77 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 22 791,19 Kč od 19. 12. 2020 do 28. 1. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 051,19 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 22 791,19 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 688,22 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 606,35 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9 237,85 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 9 237,85 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. III. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Jihlavě dne 2. 11. 2021 se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky ve výši 57 294,66 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že původní věřitel, společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitel“), dne 4. 4. 2018 uzavřel se žalovanou smlouvu o zápůjčce číslo na částku 25 000 Kč, kterou měla žalovaná splatit společně se souhrnným poplatkem ve výši 24 246 Kč, a to v 24 měsíčních splátkách po 2 052 Kč. Žalovaná svou povinnost ze smlouvy o zápůjčce číslo splnila pouze zčásti, kdy na tento svůj dluh uhradila pouze 5 960 Kč. Původnímu věřiteli tak následně vzniklo právo na zaplacení celého dluhu. Dluh žalované z této smlouvy činí 43 300 Kč s příslušenstvím. Původní věřitel s žalovanou spolu dále dne 9. 10. 2017 uzavřeli smlouvu o zápůjčce číslo na částku 20 000 Kč, kterou měla žalovaná splatit společně se souhrnným poplatkem ve výši 16 259 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 2 015 Kč. Žalovaná svou povinnost ze smlouvy o zápůjčce číslo splnila pouze zčásti, kdy na svůj dluh uhradila pouze 20 300 Kč. Původnímu věřiteli tak následně vzniklo právo na zaplacení celého dluhu. Dluh žalované z této smlouvy činí 15 959 Kč s příslušenstvím. Původní věřitel posoudil schopnost žalované splácet poskytnuté zápůjčky v každém případě vyhodnocením údajů sdělených žalovanou v zákaznické kartě a jejich ověřením předloženými doklady. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byly s účinností k 5. 1. 2021 všechny uvedené pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021. Žalovaná byla na možnost podání žaloby upozorněna ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem podle , (dále jen „ “), na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, aniž by se předem omluvila. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků ( ).

3. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 4. 4. 2018 bylo zjištěno, že původní věřitel a žalovaná spolu uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem bylo poskytnutí částky ve výši 25 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Dále si strany sjednaly v souvislosti s úvěrem poplatek v celkové výši 24 246 Kč (sestávající ze součtu úroků ve výši 8 240 Kč, z částky za zpracování,. doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 9 408 Kč a z částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 598 Kč), celkem tedy byla žalovaná povinna vrátit z titulu této smlouvy o zápůjčce částku ve výši 49 246 Kč v 24 měsíčních splátkách po 2 052 Kč. První splátka byla sjednána se splatností sedmého kalendářního dne od uzavření smlouvy. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaná na svůj dluh ze smlouvy o zápůjčce číslo v průběhu jejího trvání zaplatila celkem 5 960 Kč.

4. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 9. 10. 2017 bylo zjištěno, že původní věřitel a žalovaná uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem bylo poskytnutí částky ve výši 20 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Dále si strany sjednaly v souvislosti s úvěrem poplatek v celkové výši 16 259 Kč (sestávající ze součtu úroků ve výši 4 901 Kč, z částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 5 340 Kč a z částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 6 018 Kč), celkem tedy byla žalovaná povinna vrátit z titulu smlouvy o zápůjčce částku ve výši 36 259 Kč v 18 měsíčních splátkách po 2 015 Kč. První splátka byla sjednána se splatností sedmého kalendářního dne od uzavření smlouvy. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaná na svůj dluh ze smlouvy o zápůjčce číslo v průběhu jejího trvání zaplatila celkem 20 300 Kč.

5. Původní věřitel posoudil v obou případech úvěruschopnost žalované na základě ní poskytnutých údajů, tj. z žalovanou tvrzených příjmů jeho domácnosti a její tvrzených závazků; podle zákaznické karty byla úvěruschopnost žalované ověřena následujícími dokumenty - pracovní smlouva, potvrzení o příjmu, výplatní pásky za období od června do srpna 2017 a od prosince 2017 do února 2018.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 a z příslušných příloh bylo zjištěno, že všechny výše uvedené pohledávky za žalovanou byly postoupeny původním věřitelem na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky z 6. 1. 2021 a z příslušného podacího archu pak bylo zjištěno, že žalovaná byla o postoupení pohledávek vyrozuměna oznámením odeslaným dne 25. 1. 2021.

7. Předžalobní výzvou ze dne 28. 6. 2021 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 13. 7. 2021; z podacího lístku vyplývá, že tato byla odeslána dne 28. 6. 2021.

8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Původní věřitel jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaná spolu uzavřeli dne 4. 4. 2018 smlouvu, v níž se původní věřitel zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku spolu s úrokem a s dalšími poplatky splatit v 24 měsíčních splátkách. Dále spolu uzavřeli dne 9. 10. 2017 smlouvu, v níž se původní věřitel zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit v 18 měsíčních splátkách. Žalobkyně ke svému tvrzení o zkoumání schopnosti žalované splácet poskytnuté zápůjčky nenavrhla žádný důkaz. Tím, že se nedostavila k jednání, připravila se o možnost být poučena o neunesení důkazního břemene v tomto rozsahu. Pohledávky z uzavřených smluv byly na žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, což bylo žalované oznámeno přípisem z 6. 1. 2021 a odeslaným dne 25. 1. 2021. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by své závazky ze smluv řádně a včas splnila, učinil soud závěr, že žalovaná žalobkyni ani původnímu věřiteli poskytnuté finanční prostředky zcela nevrátila. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných pohledávek předžalobní výzvou ze dne 28. 6. 2021.

9. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle , (dále jen „o. z.“), neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 1879 odst. 2 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

12. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na oba závazkové vztahy mezi původním věřitelem a žalovanou je plně aplikovatelný , neboť původní věřitel žalované poskytl zápůjčky v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při těchto právních jednáních nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smluv), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by poskytnuté zápůjčky měly souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti takových smluv je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčky splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčky je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Soud na základě provedeného dokazování nemůže učinit závěr o tom, jak se původní věřitel snažil ověřit schopnost žalované splatit poskytnuté zápůjčky. Žalobkyně obecně tvrdila, jak bylo postupováno, a odkazovala na příslušná ustanovení zákona, ke svým tvrzením předložila pouze kartu zákazníka, v níž jsou zaškrtnuty kolonky - pracovní smlouva, potvrzení o příjmu, výplatní pásky za období od června do srpna 2017 a od prosince 2017 do února 2018, když se má jednat o dokumenty, kterými byla tvrzení žalované ověřena. Tyto dokumenty však nedoložila a soud má za to, že tato skutečnost bez dalšího nevyplývá z pouhého zaškrtnutí příslušných kolonek v kartě zákazníka. Soud proto uzavírá, že se původní věřitel spokojil s pouhým tvrzením žalované ohledně jejích příjmů i výdajů. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že původní věřitel nesplnil řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet poskytnuté zápůjčky, a proto soud posoudil předmětné smlouvy uzavřené mezi původním věřitelem a žalovanou jako neplatné dle zákona o spotřebitelském úvěru. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem zákona o spotřebitelském úvěru je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C číslo. Jsou-li absolutně neplatné smlouvy, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smluv.

14. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí původní věřitel platně postoupil své pohledávky za žalovanou a že původní věřitel žalované poskytl finanční prostředky v celkové výši 45 000 Kč. Žalovaná na tento svůj dluh zaplatila pouze 26 260 Kč. Celkový dluh žalované vůči žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení tak činí 18 740 Kč. Žalovaná v řízení nijak netvrdila, a tedy ani neprokázala, že by tyto peněžní prostředky žalobkyni nebo původnímu věřiteli zcela vrátila. Vzhledem k tomu, že obě smlouvy uzavřené mezi původním věřitelem a žalovanou jsou absolutně neplatné a mezi stranami nejsou jiná platná smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor původního věřitele bezdůvodně obohatila, neboť jí původní věřitel plnil z neplatných smluv. Z provedeného dokazování má soud dále za prokázané, že původní věřitel platně a účinně postoupil pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 18 740 Kč společně s úrokem podle o. z. ve výši podle V souladu s  soud žalované uložil, aby tuto částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

15. Zbývající část žaloby ohledně požadovaných smluvních úroků a poplatků soud s ohledem na výše uvedenou absolutní neplatnost smluv zamítl. Soud žalobkyni nepřiznal ani úroky z prodlení z neuhrazených částí poplatků za poskytnutí zápůjček podle příslušné smlouvy, protože z důvodu absolutní neplatnosti těchto smluv nemá žalobkyně na tyto poplatky nárok, a tudíž jí nenáleží ani nároky od nich odvozené, tj. úrok z prodlení z dlužných částí tohoto poplatku.

16. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s  Žalobkyně se v řízení domáhala částky 57 294,66 Kč s příslušenstvím, úspěšná však byla pouze co do částky 18 740 Kč, tj. z cca 33 %. Žalovaná tedy naopak byla úspěšná co do zamítnuté částky 38 544,66 Kč, tj. z cca 67 %. Žalované tedy náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 34 %. S ohledem na skutečnost, že žalované žádné náklady v řízení nevznikly a žalovaná byla v řízení nečinná, pročež nelze uvažovat ani o paušální náhradě nákladů řízení dle , rozhodl soud tak, že žalované právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.