Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
8 C 11/2022-17
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Skalickým ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa, PSČ obec
proti
žalované: osobní údaje žalované
hlášená k trvalému pobytu na adrese adresa žalované
o zaplacení částky 7 600 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 600 Kč, úrok z prodlení z částky 1 520 Kč ve výši 8,25 % ročně od 26. 8. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení z částky 1 520 Kč ve výši 10 % ročně od 14. 6. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení z částky 1 520 Kč ve výši 10 % ročně od 17. 6. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení z částky 1 520 Kč ve výši 10 % ročně od 18. 6. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení z částky 1 520 Kč ve výši 8,25 % ročně od 24. 7. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 600 Kč, úrok z prodlení z částky 1 520 Kč ve výši 8,25 % ročně od 26. 8. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení z částky 1 520 Kč ve výši 10 % ročně od 14. 6. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení z částky 1 520 Kč ve výši 10 % ročně od 17. 6. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení z částky 1 520 Kč ve výši 10 % ročně od 18. 6. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení z částky 1 520 Kč ve výši 8,25 % ročně od 24. 7. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b>
Žalobkyně se žalobou domáhala od žalované zaplacení částky s příslušenstvím, uvedených v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná použila k přepravě vozidlo městské hromadné dopravy provozované žalobkyní a na výzvu pověřených osob se neprokázala platným jízdním dokladem, čímž porušila Přepravní řád a Smluvní přepravní podmínky dopravce - žalobkyně. Žalované byla uložena povinnost v souladu s § 37 odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb. , o drahách, a na základě platných smluvních přepravních podmínek a tarifu MHD zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému včetně nákladů na zaslání výzvy k plnění. Ke kontrole došlo dne 10. 8. 2020 v 18:17 h na lince číslo (druh dopravního prostředku), dne 29. 5. 2020 v 11:10 h na lince číslo (druh dopravního prostředku), dne 10. 8. 2020 v 11:17 h na lince číslo (druh dopravního prostředku), dne 2. 6. 2020 v 16:08 h na lince číslo (druh dopravního prostředku) a dne 8. 7. 2020 v 18:24 h na lince číslo (druh dopravního prostředku), o čemž bylo sepsáno hlášení o provedené přepravní kontrole číslo číslo číslo číslo číslo. Ve všech případech činilo jízdné 20 Kč a přirážka k jízdnému 1 500 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po žalobkynině písemné výzvě.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“) bez nařízení jednání.
Podle § 157 odst. 4 OSŘ v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Soud má za prokázané, že žalovaná dne 10. 8. 2020, dne 29. 5. 2020, dne 10. 8. 2020, dne 2. 6. 2020 a dne 8. 7. 2020 použila k přepravě vozidlo městské hromadné dopravy provozované žalobkyní a na výzvu dopravcem pověřené osoby se neprokázala platným jízdním dokladem, čímž porušila Přepravní řád a Smluvní přepravní podmínky dopravce – žalobkyně. O tom byly pořízeny zápisy o provedené přepravní kontrole. Ve všech případech činilo jízdné 20 Kč a přirážka k jízdnému 1 500 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po žalobkynině písemné výzvě.
Vztah mezi žalobkyní a žalovanou vyplývá ze smlouvy o přepravě osob ve smyslu § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), za podmínek stanovených § 37 odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb. , o drahách, podle kterých vznikla žalobkyni povinnost přepravit cestujícího do místa určení a žalované povinnost mít u sebe platný cestovní doklad, když za předpokladu nesplnění této povinnosti žalovanou má žalobkyně právo požadovat po ní vedle jízdného také přirážku k jízdnému v maximální výši 1 500 Kč. Soud proto žalobě vyhověl, včetně povinnosti žalované uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, a to soudního poplatku za řízení 400 Kč a paušální náhrady nákladů řízení dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. , o stanovení výše paušální náhrady (dále jen„ vyhláška“) za 2 úkony (žalobu a předžalobní výzvu) po 100 Kč, protože v tomto případě je žalobkyně ve smyslu § 1 vyhlášky účastníkem, který není v řízení zastoupen zástupcem dle § 137 odst. 2 OSŘ a který nedoložil výši hotových výdajů svých či jiného svého zástupce.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání (§ 202 odst. 2 OSŘ ).
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze se splnění povinnosti domáhat návrhem na exekuci u soudního exekutora.