Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 9/2022-15
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Suchánkovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 2 295 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 295 Kč s úrokem z prodlení ve výši 409,55 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 295 Kč s úrokem z prodlení ve výši 409,55 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 2 295 Kč jako součtu nezaplaceného televizního poplatku za měsíce listopad a prosinec 2018, leden až červen a listopad 2019 a únor a květen až listopad 2020 v částkách po 135 Kč měsíčně. V žalobě uvedla, že žalovaná splnila dne 1. 5. 2005 svou povinnost podle zák. č. 348/2005 Sb. přihlásit se do evidence provozovatele televizního vysílání a platit televizní poplatek, avšak za uvedené měsíce řádně nezaplatila ani po vyzvání žalobkyní a dluží celkem 2 295 Kč. Žalobkyně požadovala dále zákonný úrok z prodlení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud rozhodoval bez nařízení jednání podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř. “), žalovaná po výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřila ve stanovené lhůtě nesouhlas s tímto postupem, žalobkyně předem souhlasila.
3. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaná se dne 1. 5. 2005 přihlásila jako poplatník televizního poplatku. Žalovaná dluží za měsíce listopad a prosinec 2018, leden až červen a listopad 2019 a únor a květen až listopad 2020 v částkách po 135 Kč měsíčně. O zaplacení byla marně upomínána.
4. Žalovaná byla v obdobích, za které neplatila televizní poplatek, řádně přihlášeným poplatníkem podle § 3 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb. Z detailu dluhu žalované bylo prokázáno, že televizní poplatky nezaplatila za shora uvedené měsíce. Žalobkyně prokázala, že žalovanou upomínala. Podaná žaloba byla plně důvodná, proto soud uložil žalované podle § 3 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb. zaplatit žalobkyni 2 295 Kč. Žalovaná byla s platbami v prodlení, proto soud vyhověl návrhu žalobkyně a podle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. jí přiznal právo na zákonný úrok z prodlení.
5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud žalobkyni přiznal toliko náhradu nákladů za vynaložený soudní poplatek ve výši 400 Kč, když ve shodě se závěry Ústavního soudu ve věci vedené pod sp. zn. ústavní nález a pod sp. zn. ústavní nález a zejména s odkazem na závěry vyslovené v rozhodnutí sp. zn. ústavní nález dospěl k závěru, že žalobkyni žádné jiné účelně vynaložené náklady v tomto řízení nevznikly. S přihlédnutím ke všem okolnostem případu, tj. typizované žalobě, jednoduchosti případu (skutkové i právní) a bagatelní pohledávce uplatněný nárok na náhradu nákladů právního zastoupení ve výši stanovené vyhláškou č. 177/1996 Sb. měřítko účelnosti nenaplňuje. Ústavní soud opakovaně judikoval, že tam, kde k hájení svých práv je stát vybaven organizačními složkami, není důvod, aby výkon svých práv a povinností přenášel stát na soukromé subjekty – advokáty a pokud tak učiní, není důvodu uznat tyto náklady řízení jako náklady účelně vynaložené. Je-li anonymizováno - ač její činnost nepochybně není výkonem veřejné moci - v převážné míře financována z televizních poplatků, je i na anonymizováno třeba klást vzhledem k jejímu výsadnímu postavení srovnatelné nároky jako na orgány státní moci. Tvoří-li tedy příjem z poplatků 90% z rozpočtu žalobkyně (viz rozhodnutí sp. zn. ústavní nález z výroční zprávy anonymizováno na rok 2012) vytrácí se racionální smysl právního zastoupení a je žádoucí a správné, aby si žalobkyně činnost spojenou se správou a vymáháním financí, zabezpečovala sama. anonymizováno si agendu televizních poplatků sama spravuje, spory o neuhrazené poplatky povětšinou a je tomu tak i v tomto případě, nevyžadují speciální znalosti, kterými by nedisponovali pracovníci Útvaru správy a vymáhání televizních poplatků. Je sice na žalobkyni jaká personální a jiná opatření přijme (např. i zastoupení advokátem), aby zajistila vymáhání a správu svých pohledávek, ale nelze systematicky prostřednictvím institutu nákladů řízení jako náhrady za kvalifikovanou (odbornou) pomoc ve sporu, generovat zisk bez zohlednění shora uvedeného a bez ohledu na skutečný obsah této pomoci. Taková soustavná činnost není odbornou ale ryze administrativní (faktickou) pomocí, na níž však nelze vztahovat principy a pravidla, která se uplatňují pro právní zastoupení v občanském soudním řízení. Žalobkyně se tak vystavuje tomu, že takto poskytnutá„ právní“ pomoc bude vážena kritériem účelnosti jako zákonnou podmínkou pro přiznání její náhrady proti neúspěšné straně, a že tomuto kritériu neobstojí jako v tomto případě.
6. Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle § 160 věty prvé o.s.ř.
7. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. je odůvodnění tohoto rozsudku ve zkráceném znění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. (§ 202 odst. 2 o.s.ř. )
Nesplní – li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.