Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 48/2021-27

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 30 611,08 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 340 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 340 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit částku 8 629,28 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 523,77 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 391,61 Kč, úrok 29 % ročně z částky 9 440 Kč od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 9 440 Kč od datum do datum ve výši 9,75 %, zákonný úrok z prodlení z částky 9 440 Kč od 9. 2 2021 do zaplacení ve výši 1,5 % ročně, částku 7 641,80 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 121,47 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 964,20 Kč, úrok 29 % ročně z částky 7 213,95 Kč od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 7 213,95 Kč od datum do datum ve výši 9,75 %, zákonný úrok z prodlení z částky 2 313,95 Kč od 9. 2 2021 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně a zákonný úrok z prodlení z částky 7 213,95 Kč od datum do zaplacení ve výši 1,5 %, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 340 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 340 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit částku 8 629,28 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 523,77 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 391,61 Kč, úrok 29 % ročně z částky 9 440 Kč od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 9 440 Kč od [datum] do [datum] ve výši 9,75 %, zákonný úrok z prodlení z částky 9 440 Kč od 9. 2 2021 do zaplacení ve výši 1,5 % ročně, částku 7 641,80 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 121,47 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 964,20 Kč, úrok 29 % ročně z částky 7 213,95 Kč od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 7 213,95 Kč od [datum] do [datum] ve výši 9,75 %, zákonný úrok z prodlení z částky 2 313,95 Kč od 9. 2 2021 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně a zákonný úrok z prodlení z částky 7 213,95 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 1,5 %, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 30 611,08 Kč s příslušenstvím, a to na podkladě dvou smluv, které se žalovanou uzavřela její právní předchůdkyně. právnická osoba s žalovanou dne datum uzavřela smlouvu o zápůjčce číslo jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy, na podkladě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 11 000 Kč a žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátit spolu s částkou 9 759 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 968 Kč, s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši 4 548 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 3 243 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 346 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum, čemuž žalovaná nedostála, jelikož nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední platbu provedla dne datum a do postoupení pohledávky uhradila pouze částku 1 560 Kč. Ke dni datum činila dlužná jistina částku 9 440 Kč a dlužný poplatek 8 629,28 Kč. Po tomto datu žalovaná na předmětnou pohledávku ničeho neuhradila, proto se neuhrazená jistina 9 440 Kč úročila úrokem 29 % ročně od datum, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky, do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno písemně dopisem ze dne datum. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství 23 869,28 Kč a od tohoto data do sepisu žaloby žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky 18 069,28 Kč, sestávající se z dlužné jistiny 9 440 Kč a dlužného poplatku 8 629,28 Kč, kapitalizovaných úroků 1 391,61 Kč (úrok 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny od datum do data postoupení, datum), kapitalizovaných úroků z prodlení 1 523,77 Kč (úrok 9,75 % ročně z dlužné jistiny od datum, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky do data postoupení), úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 440 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny 9 440 Kč od datum do zaplacení.

2. Předtím společnost právnická osoba s žalovanou uzavřela smlouvu o zápůjčce číslo dne datum, jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy, na podkladě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 12 000 Kč a žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátit spolu s částkou 8 040 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 967 Kč, s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 3 999 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 074 Kč, a to v 12 měsíčních splátkách po 1 670 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum, čemuž žalovaná nedostála, jelikož nehradila sjednané splátky řádně a včas a do postoupení pohledávky uhradila pouze částku 7 100 Kč. Ke dni datum činila dlužná jistina částku 7 213,96 Kč a dlužný poplatek 5 327,85 Kč. Po tomto datu žalovaná na předmětnou pohledávku neuhradila ničeho, a proto se neuhrazená jistina 7 213,95 Kč úročila úrokem 29 % ročně od datum, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky, do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno písemně dopisem ze dne datum. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství 19 909,23 Kč a od tohoto data do sepisu žaloby žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky 12 541,80 Kč, sestávající se z dlužné jistiny 7 213,95 Kč a dlužného poplatku 5 327,85 Kč, kapitalizovaných úroků 1 964,20 Kč (úrok 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny od datum do data postoupení, datum), kapitalizovaných úroků z prodlení 1 121,47 Kč (úrok 9,75 % ročně z dlužné jistiny od datum, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky do data postoupení), úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 213,95 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny 7 213,95 Kč od datum do zaplacení.

3. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila při uzavírání obou úvěrových smluv úvěruschopnost žalované, tak, že informace získané od žalované, která byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. V případě smlouvy číslo byly informace ověřeny z pracovní smlouvy a výplatních pásek. V případě smlouvy číslo byly informace ověřeny rovněž z pracovní smlouvy a výplatních pásek. V obou případech předchůdkyně žalobkyně navíc nahlédla do veřejně dostupného insolvenčního rejstříku. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované posoudila v obou případech kladně. Žalovaná pro účely obou smluv uvedla, že je zaměstnaná jako DPP, nemá vyživovací povinnost ani úvěr či zápůjčku u jiné společnosti. K prokázání svých tvrzení žalobkyně předložila zákaznické karty, do kterých se zaznamenaly údaje sdělené žalovanou. Žalobkyně upozornila, že ve v obou smlouvách o spotřebitelském úvěru je také uvedeno:„ Zákazník potvrzuje, že anonymizováno před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka – tyto jsou obsahem Zákaznické karty.“. Žalobkyně tak má za to, že její právní předchůdkyně splnila podmínky zákona pro posouzení úvěruschopnosti žalované, a tedy že právní předchůdkyně žalobkyně postupovala v při uzavírání obou smluv s odbornou péčí. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu z obou uvedených smluv předžalobní upomínkou, přesto však žalovaný dlužnou částku nezaplatila.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci usnesením ze dne datum vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovanou poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dne datum formou uložení u pošty a následným vhozením do domovní schránky. Žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě.

5. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění:

6. Zy označené jako Smlouva o zápůjčce číslo ze dne datum a ze Smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce, jako nedílné součásti této smlouvy, bylo prokázáno, že společnost právnická osoba poskytla žalované v hotovosti při podpisu dohody částku 11 000 Kč. Žalovaná se naproti tomu zavázala zaplatit anonymizováno za tyto finanční prostředky poplatek ve výši 9 759 Kč, který byl vypočten jako součet úroku ve výši 1 968 Kč (úroková sazba 29 % ročně), částky 4 548 Kč za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení, a částky 3 243 Kč za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení, z čehož vyplývá, že celková dlužná částka, kterou měla žalovaná zaplatit anonymizováno činila 20 759 Kč. Tuto částku se žalovaná zavázala platit v 60 týdenních splátkách ve výši 346 Kč s tím, že poslední splátka činí 345 Kč. Podle ujednání ve smlouvě se součástí smlouvy staly i Smluvní podmínky, které se nacházely na formuláři smlouvy.

7. Ze zákaznické karty ze dne datum, která sloužila pro zkoumání úvěruschopnosti žalované, bylo zjištěno, že žalovaná bydlela s rodiči, měla základní vzdělání, neměla vyživovací povinnost a byla zaměstnaná na dohodu jako uklízečka s měsíčním příjmem 11 308 Kč. Příjmy domácnosti činily dalších celkem 19 000 Kč. Měsíční výdaje žalovaná odhadla na částku 5 000 Kč a dále částku 1 700 Kč, kterou představovals interní splátky. Příjmy a výdaje byly podle karty ověřeny z dohody uzavřené na dobu od datum do datum, výplatních pásek za měsíce únor a březen rok.

8. Zy označené jako Smlouva o zápůjčce číslo dne datum a ze Smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce, jako nedílné součásti této smlouvy, bylo prokázáno, že společnost právnická osoba poskytla žalované v hotovosti v den podpisuy částku 12 000 Kč. Žalovaná se naproti tomu zavázala zaplatit anonymizováno za tyto finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 8 040 Kč, který byl vypočten jako součet úroku ve výši 1 967 Kč (úroková sazba 29 % ročně), částky 3 999 Kč za zpracování, administrativní činnost, doručení a flexibilní splácení a částky 2 074 Kč za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení, z čehož vyplývá, že celková dlužná částka, kterou měla žalovaná zaplatit anonymizováno činila 20 040 Kč. Tuto částku se žalovaná zavázala platit v hotovosti ve 12 měsíčních splátkách ve výši 1 670 Kč s tím, že poslední splátka bude 167 Kč. Podle ujednání ve smlouvě se součástí smlouvy staly i Smluvní podmínky, které se nacházely na formuláři smlouvy.

9. Ze zákaznické karty ze dne datum, která sloužila pro zkoumání úvěruschopnosti žalované, bylo zjištěno, že žalovaná bydlela s rodiči, měla základní vzdělání, neměla vyživovací povinnost a byla zaměstnaná na dohodu jako výpomoc při úklidu s měsíčním příjmem 8 629 Kč. Příjmy domácnosti činily dalších celkem 19 300 Kč. Měsíční výdaje žalovaná odhadla na částku 5 000 Kč. Příjmy a výdaje byly podle karty ověřeny z dohody uzavřené na dobu od datum do datum, výplatních pásek za měsíce listopad a prosinec rok.

10. Z tabulek umoření vzal soud za prokázané, že žalovaná na smlouvu číslo ze dne datum uhradila 1 560 Kč a na smlouvu číslo dne datum uhradila 7 100 Kč.

11.u označenou jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek, jakož i oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum a podacím lístkem, bylo prokázáno, že právnická osoba prodala žalobkyni obě předmětné pohledávky za žalovanou za sjednanou úplatu, přitom toto postoupení bylo žalované oznámeno původní věřitelkou, a to dopisem ze dne datum, kterým byla žalovaná zároveň vyzvána, aby dlužnou částku 43 778,51 Kč bez příslušenství (s tím, že o výši příslušenství se má informovat u žalobkyně) ze smlouvy číslo ze smlouvy číslo na tam uvedený účet č. bankovní účet, a to do 10 dnů od obdržení dopisu. Dopis byl dán do přepravy dne datum.

12. Výzvou ze dne datum a podacím lístkem bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně touto upomínkou vyzval žalovanou k uhrazení částky v celkové výši ke dni sepisu upomínky 40 053,94 Kč nejpozději do datum s tím, že jde o dluh z pohledávky vzniklé na základě smlouvy číslo smlouvy číslo zároveň žalovanou upozornil, že neuhradí-li svůj dluh ve stanovené lhůtě, bude se žalobkyně splnění těchto nároků domáhat soudní cestou. Částka měla být zaplacena na účet č. bankovní účet (pozn. soudu: účet shodný jako v dopise s oznámením o postoupení pohledávky). Upomínka byla dána k poštovní přepravě dne datum.

1. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci.

2. Písemnou dohodou označenou jako Smlouva o zápůjčce číslo dne datum poskytla společnost právnická osoba, žalované v hotovosti při podpisu dohody částku 12 000 Kč. Žalovaná se naproti tomu zavázala jmenované společnosti vrátit částku celkem 20 040 Kč, z toho 12 000 Kč jako půjčené finanční prostředky a dále 8 040 Kč jako poplatek, který tvořil jednak kapitalizovaný 29 % roční úrok ve výši 1 967 Kč, částka 3 999 Kč představující poplatek za zpracování, administrativní činnost, doručení a flexibilní splácení, a dále částka 2 074 Kč jako poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Uvedenou částku se žalovaná zavázala zaplatit ve 12 měsíčních splátkách po 1 670 Kč. Před sjednáním dohody právnická osoba anonymizováno zkoumala schopnost žalované splácet dohodnuté splátky tak, že s žalovanou vyplnila prohlášení do zákaznické karty ohledně jejích osobních, příjmových a výdajových poměrů, podle nichž žalovaná bydlela s rodiči, měla základní vzdělání, neměla vyživovací povinnost a byla zaměstnaná na dohodu jako výpomoc při úklidu s měsíčním příjmem 8 629 Kč. Příjmy domácnosti činily dalších celkem 19 300 Kč. Příjmy a výdaje byly společností ověřeny z dohody o provedené práce a ze dvou výplatních pásek za měsíce listopad a prosinec rok. Žalovaná dále uvedla, že příjmy domácnosti činí dalších 19 300 Kč., Žalovaná odhadla své výdaje na částku 5 000 Kč, tyto však nebyly ničím ověřeny. Za účelem prověření schopnosti žalované splácet, společnost právnická osoba nahlédla také do insolvenčního rejstříku. Z těchto všech údajů právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že žalovaná je schopna poskytnuté finanční prostředky splácet a finanční prostředky jí poskytla. Žalovaná na svůj závazek uhradila celkem částku 7 100 Kč.

3. Následně písemnou dohodou označenou jako Smlouva o zápůjčce číslo ze dne datum poskytla společnost právnická osoba, jako právní předchůdkyně žalobkyně, žalované v hotovosti v den podpisu dohody částku 11 000 Kč. Žalovaná se zavázala jmenované společnosti vrátit částku celkem 20 759 Kč, z toho 11 000 Kč jako půjčené finanční prostředky a dále 9 759 Kč jako poplatek, který tvořil jednak kapitalizovaný 29 % roční úrok ve výši 1 968 Kč, částka 1 968 Kč za zpracování administrativní činnost, doručení a flexibilní splácení, jakož i částka 3 243 Kč představující poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Uvedenou částku se žalovaná zavázala zaplatit v 60 týdenních splátkách po 346 Kč. Před sjednáním dohody právnická osoba anonymizováno zkoumala schopnost žalované splácet dohodnuté splátky tak, že s žalovanou vyplnila prohlášení do zákaznické karty ohledně jejích osobních, příjmových a výdajových poměrů, podle nichž zjistila, že žalovaná stále bydlela s rodiči, měla stejné zaměstnání s příjmem 11 308 Kč. Příjmy domácnosti činily dalších celkem 19 000 Kč. Měsíční výdaje žalovaná odhadla na částku 5 000 Kč a dále částku 1 700 Kč, kterou představovals interní splátky. Příjmy a výdaje byly podle karty ověřeny z dohody a výplatních pásek za měsíce únor a březen rok. Z těchto všech údajů právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že žalovaná je schopna poskytnuté finanční prostředky splácet a finanční prostředky jí poskytla. Žalovaná na svůj závazek uhradila celkem částku 1 560 Kč.

4. právnická osoba následně dne datum prodala žalobkyni obě předmětné pohledávky za žalovanou za sjednanou úplatu a tuto skutečnost omámila žalované dopisem ze dne datum, ve kterém zároveň vyzvala žalovanou, aby dlužnou částku 43 778,51 Kč bez příslušenství (s tím, že o výši příslušenství se má informovat u žalobkyně) ze smlouvy číslo ze smlouvy číslo zaplatila účet žalobkyně do 10 dnů od obdržení dopisu. Dopis byl dán do přepravy dne datum. Žalobkyně před podáním žaloby opět vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky z uvedených smluv dopisem, který dala do poštovní přepravy dne datum.

5. Podle , o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

6. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 87 odst. 1 věty první ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

9. Podle , (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno.

13. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

14. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum a datum smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., na základě kterých byly žalované poskytnuty prostředky nejprve ve výši 12 000 Kč a následně 11 000 Kč, a to vždy v hotovosti při podpisu smlouvy. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně je podnikatelem a finanční prostředky zapůjčila žalované při výkonu své podnikatelské činnosti, v rámci, které poskytuje spotřebitelské úvěry, bylo nutné na právní vztahy mezi účastníky aplikovat kromě o. z. i ZSU, jelikož i zápůjčka je spotřebitelským úvěrem (§ 2 ZSU).

15. Podle § 86 ZSU je povinností poskytovatele úvěru, v tomto případě žalobkyně, potažmo její právní předchůdkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, žalované, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, pokud se jedná o příjmy. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. Pokud si věřitel neověří ničím, nebo zcela nedostatečně, pravdivost uváděných výdajů implikuje to možnou snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta. Poskytovatel musí ověřit alespoň zcela základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. K tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , rozsudek Soudního dvora Evropské Unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 (bod 46), rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. .

16. S ohledem na uvedený výklad, soud uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nezkoumala úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, a to ani v jednom případě zápůjček, které jsou předmětem tohoto řízení. Pokud se jedná o příjmy, předchůdkyně žalobkyně tyto sice podle karet zákazníka zkoumala z výplatních pásek, nicméně ani jednu z těchto listin soudu nepředložila, ačkoliv jejich archivaci jí ukládá § 78 odst. 2 písm. b) ZSU. Předchůdkyně žalobkyně si pak absolutně ničím neověřila příjmy domácnosti žalované a nezkoumala ani systém hospodaření v domácnosti, když skutečnost, že žalovaná žije u rodičů, automaticky neznamená, že s rodiči sdílí i veškeré finanční prostředky. Předchůdkyně žalobkyně pak zcela rezignovala na povinnost ověřit si udávané výdaje žalované. Jestliže žalované byla v případě druhé smlouvy poskytnuta další zápůjčka, aniž by měla splaceny předchozí dvě zápůjčky, nelze se domnívat, že byla solventní, když si na své výdaje musela opakované půjčovat finanční prostředky.

17. Posouzení úvěruschopnosti žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr proto nebylo dle závěru soudu dostatečně a správné, pročež právní předchůdkyně žalobkyně nemohla dostát svým povinnostem, které pro ni vyplývaly ze zákona o spotřebitelském úvěru, neboť nepostupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalované, zejména pokud se týká výdajové stránky. Proto soudu nezbylo nic jiného, než prohlásit obě uzavřené smlouvy o zápůjčce za absolutně neplatné, protože v souladu s § 588 o. z. je soud povinen i bez návrhu k absolutní neplatnosti přihlížet, neboť předmětná zápůjčka je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. V opačném případě by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Skutečnost, že nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyplývá např. z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18. Pro poučení žalobkyně ze strany soudu ve smyslu přitom nebyly předpoklady, neboť žalobkyně tvrdila všechny skutečnosti a předložila všechny důkazy, kterými disponovala ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného její právní předchůdkyní. Soud tedy nerozhodoval na základě neunesení břemene důkazního nebo břemene tvrzení, ale na podkladě zjištěného skutkového stavu, který ve vztahu k úvěruschopnosti, vyhodnotil jako nedostatečný.

18. Jelikož byly obě smlouvy mezi účastníky posouzeny jako absolutně neplatné, bylo potřeba vztah mezi nimi posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Právní předchůdkyně žalobkyně plnila žalované, aniž by tady byl právní důvod takového plnění a má tak právo na vrácení toho co plnila, když stejné právo má i žalovaná, jak jest uvedeno v § 2993 větě první o. z. Žalobkyně v řízení prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalované částku 12 000 Kč a žalovaná jí vrátila částku 7 100 Kč, pročež jí z tohoto důvodu dluží částku 4 900 Kč. Dále žalobkyně prokázala, že žalované zapůjčila částku 11 000 Kč a žalovaná jí vrátila částku 1 560 Kč a stále jí tak dluží 9 440 Kč. Částka 14 340 Kč tudíž představuje majetkový prospěch žalované na úkor žalobkyně. Pro doplnění soud dodává, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, jako postupitel, uzavřela se žalobkyní, jako postupníkem, platnou smlouvu o postoupení pohledávek za žalovanou na žalobkyni, která je tak nyní aktivně legitimována k vymáhání pohledávek. Proto soud vyhověl žalobě co do zaplacení částky 14 340 Kč a zavázal žalovanou k jejímu zaplacení.

19. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaná byla poprvé vyzvána k uhrazení dlužné částky dopisem ze dne datum, kterým právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávek žalobkyni a vyzvala ji k vrácení dlužné částky na účet tam uvedený (účet žalobkyně). Toto oznámení bylo dáno k poštovní přepravě dne datum. K doručení zásilky došlo třetí pracovní den (srov. např. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 7. 2019, č. j. -109), tj. dne datum. Od té doby měla žalovaná 10 dnů na to, aby dlužnou částku zaplatila, tedy do datum. Ode dne následujícího se žalovaná dostala do prodlení. Podle § 1970 o. z. má žalobkyně právo na úrok z prodlení z částky 14 340 Kč, a to ode dne datum. Z tohoto důvodu byla žalovaná rovněž zavázána k úhradě zákonného úroku z prodlení v zákonné výši, která ke dni prodlení činila výši 8,25 % ročně, a to z částky 14 340 Kč. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná pro výše uvedený právní závěr soudu zamítnuta.

20. Lhůtu k plnění 3 dny od právní moci rozsudku soud stanovil v souladu s  větou před středníkem , když v daném případě neshledal pro jiný postup podmínky.

21. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci měla žalovaná úspěch částečný, oproti žalobkyni, jejíž úspěch byl jen s ohledem na požadované částky a kapitalizované příslušenství menší než úspěch žalované, když její žalobě bylo vyhověno pouze co do částky 14 340 Kč. Již z tohoto pohledu a k výši kapitalizovaného příslušenství, které žalobkyně učinila předmětem řízení již v žalobě, je tedy zřejmé, aniž by soud konkrétně kapitalizoval požadované a přiznané příslušenství ke dni vydání rozsudku (jak toto vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. ), že procesně úspěšnější byla v daném řízení žalovaná, která by tak měla právo na úhradu části nákladů řízení, dle obsahu spisu však žalované žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvou vyhotoveních.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.