Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
14 C 265/2021-62
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně,
zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno,
sídlem adresa žalobkyně,
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem ulice a číslo, PSČ obec,
o zaplacení 76.800 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 34.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,5% ročně z částky 34.000 Kč od 30. 11. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se ohledně částky 42.800 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem 5.131,66 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 2.608,33 Kč, s úrokem 20,74% ročně z částky 20.000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, s úrokem 19,03% ročně z částky 30.000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 20.000 Kč od 16. 1. 2021 do 29. 11. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 30.000 Kč od 16. 1. 2021 do 29. 11. 2021, se zákonným úrokem z prodlení 8,25% ročně z částky 16.000 Kč od 30. 11. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení 1,5% ročně z částky 30.000 Kč od 30. 11. 2021 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 34.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,5% ročně z částky 34.000 Kč od 30. 11. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se ohledně částky 42.800 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem 5.131,66 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 2.608,33 Kč, s úrokem 20,74% ročně z částky 20.000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, s úrokem 19,03% ročně z částky 30.000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 20.000 Kč od 16. 1. 2021 do 29. 11. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 30.000 Kč od 16. 1. 2021 do 29. 11. 2021, se zákonným úrokem z prodlení 8,25% ročně z částky 16.000 Kč od 30. 11. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení 1,5% ročně z částky 30.000 Kč od 30. 11. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 28. 6. 2021 domáhal proti žalovanému uhrazení shora uvedených peněžních částek a náhrady nákladů řízení. Žalobce tvrdil, že jeho právní předchůdce, společnost právnická osoba, IČO (dále též právní předchůdce žalobce) uzavřel se žalovaným dne datum Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo (dále též Smlouva I) a dne datum Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo (dále též Smlouva II). Žalovaný převzal od právního předchůdce žalobce v hotovosti při podpisu Smlouvy I peněžní částku 30.000 Kč v hotovosti a zavázal se v hotovosti zaplatit kromě uvedené jistiny též poplatek ve výši celkem 24.000 Kč, tedy celkem 54.000 Kč v 60 týdenních splátkách po 900 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 10. 4. 2020. Poplatek se sestával z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 6.000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 6.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 12.000 Kč. Na základě podpisu Smlouvy II žalovaný převzal od právního předchůdce žalobce v hotovosti částku 20.000 Kč a zavázal se v hotovosti zaplatit kromě převzaté peněžní částky též poplatek ve výši 18.800 Kč, tj. celkem 38.800 Kč v 80 týdenních splátkách po 485 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 16. 11. 2020. Poplatek se sestával z kapitalizovaného úroku v případě řádného splácení Smlouvy II ve výši 3.400 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 4.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 11.400 Kč. Žalovaný své povinnosti ze Smlouvy I a II neplnil řádně, ani včas a právní předchůdce žalobce pohledávky ze Smlouvy I a II postoupil na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobci, jako novému věřiteli a to s účinností od 15. 1. 2021. Právní předchůdce žalobce změnu v osobě věřitele oznámil žalovanému dopisem ze dne 15. 1. 2021. Žalobce ke dni zahájení tohoto řízení uhradil právnímu předchůdci žalobce, popř. žalobci samotnému z titulu Smlouvy I 13.600 Kč a z titulu Smlouvy II 2.400 Kč, tj. celkem 16.000 Kč. Žalobce vyzval žalovaného předžalobní výzvou ze dne 13. 5. 2021 k dobrovolné úhradě dluhu, žalovaný na výzvu nereagoval.
Žalobce v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu pouze obecně tvrdil, že v případě Smluv I a II jeho právní předchůdce postupoval v souladu s dikcí zákona (§ 84-89 zák. č. 257/2016 Sb.), a proto soud žalobce vyzval, aby tato obecná tvrzení doplnil. Tato výzva spolu s předvoláním k prvnímu jednání ve věci byla zástupci žalobce doručena dne 28. 12. 2021 a žalobce, ani jeho zástupce na výzvu nereagovali a ani dodatečně ohledně těchto skutečností nic dalšího netvrdili.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a byl v průběhu soudního řízení procesně nečinný. Předvolání k ústnímu jednání žalovaný nepřevzal, i když mu bylo doručováno na adresu pro doručování, prostřednictvím doručujícího orgánu (§ 46b o.s.ř.). Soud z tohoto důvodu považoval zásilku za doručenou v souladu s ust. § 49 odst. 4 a za použití § 57 odst. 2 o.s.ř. dne 24. 1. 2022 (pondělí, pracovní den). Zástupce žalobce a žalobce se rovněž k tomuto jednání nedostavili, i když bylo zástupci žalobce předvolání k jednání řádně doručeno dne 28. 12. 2021, z účasti na jednání se neomluvili. Soud tedy rozhodl v této věci bez přítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř). Soud pro úplnost odůvodnění konstatuje, že obdobně jako předvolání byla žalovanému doručena též žaloba dne 29. 11. 2021 (pondělí, pracovní den), aniž by na její doručení reagoval.
3. Soud s ohledem na výše uvedené provedl dokazování toliko listinami předloženými žalobcem a to konkrétně: smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti z datum, anonymizováno půjčka smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne datum, smlouvou o postoupení pohledávek z datum, včetně přílohy číslo anonymizováno postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky z 19. 2. 2021, kartami zákazníka, včetně prohlášení žadatele o poskytnutí informací z 6. 5. 2019 a 15. 2. 2019, předžalobní výzvou z 13. 5. 2021, podacími lístky s datem podání 14. 5. 2021 a 22. 2. 2021, z nichž zjistil následující skutečnosti a skutkový stav projednávané věci.
Právní předchůdce žalobce uzavřel ve dnech datum a datum Smlouvy I a II a jejich podpisem potvrdil, že převzal v hotovosti od právního předchůdce žalobce v případě Smlouvy I částku 30.000 Kč a v případě Smlouvy II částku 20.000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce v případě Smlouvy I Poplatek ve výši 24.000 Kč a v případě Smlouvy II Poplatek ve výši 18.000 Kč a to vždy v týdenních splátkách konkrétně u Smlouvy I 60 splátkách po 600 Kč, v případě Smlouvy II v 80 po 485 Kč (zjištěno ze Smlouvy I a II). Žalovaný si povinnosti ze Smlouvy I a II neplnil řádně a včas. Z titulu Smlouvy I uhradil částku 13.600 Kč a z titulu Smlouvy II částku 2.400 Kč, ve zbývajícím rozsahu je se splněním těchto smluvních povinností v prodlení (zjištěno z žalobních tvrzení, která žalovaný nerozporoval). Právní předchůdce žalobce na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum postoupil na žalobce pohledávku ze Smlouvy I, která činila ke dni postoupení částku 42.900 Kč a v případě Smlouvy II částku 38.900 Kč (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek z datum a přílohy číslo Seznamu postoupených pohledávek). Právní předchůdce žalobce oznámil změnu v osobě věřitele žalovanému dopisem ze dne 19. 2. 2021, ve kterém byla pohledávka ze Smlouvy I a II sumarizována částkou 81.800 Kč bez příslušenství. Oznámení o změně v osobě věřitele bylo předáno držiteli poštovní licence dne 22. 2. 2021 k doručení na adresu, která právnímu předchůdci žalobce byla známa ze Smlouvy I a II (zjištěno z podacího lístku ze dne 22. 2. 2021).
Pokud se týká postupu právního předchůdce žalobce před uzavřením Smlouvy I a II, ve vztahu k ověřování a zkoumání schopnosti žalovaného dluh zaplatit, byly soudu předloženy karty zákazníka k žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne datum a datum. Z karty ze dne 15. 2. 2019 soud zjistil, že žalovaný kromě osobních údajů, adresy výběru v hotovosti, uvedl další kontaktní adresu, dále uvedl zaměstnavatele právnická osoba, IČO, čistý příjem 22.883 Kč, výdaje na bydlení 2.675 Kč, osobní výdaje 3.500 Kč, výdaje celkem 6.175 Kč. Uvedené údaje měl žalovaný doložit podle dokumentů označených v kartě výplatními páskami, bez bližší konkretizace a nájemní/ podnájemní smlouvou. Tyto listiny, a to ani dodatečně na výzvu soudu, předloženy nebyly, proto soud nemohl správnost těchto údajů ověřit. Shodně z karty zákazníka k žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 6. 5. 2019 kromě osobních údajů žalovaný uvedl, že je nájemníkem, za poslední tři roky měl tři trvalá či přechodná bydliště, zaměstnavatel zůstal stejný s příjmem 22.865 Kč, s výdaji na bydlení 4.000 Kč, osobními výdaji 3.500 Kč, splátkami úvěru 4.000 Kč, s použitelným příjmem 10.365 Kč Ani v tomto případě uvedené údaje nemohl soud ověřit, neboť výplatní pásky, popřípadě označené bankovní výpisy, či nájemní smlouvu žalobce nepředložil. Žalobce, ani jeho zástupce se k jednání ve věci nedostavili, neomluvili se, a proto se zbavili práva být poučeni ve smyslu ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř., když k takovému poučení může soud přistoupit pouze na jednání ve věci.
4. Žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného předžalobní výzvou podle § 142a o.s.ř. ze dne 13. 5. 2021, k úhradě dluhu ze Smlouvy I a II, který ke dni sepisu výzvy představoval částku 89.295,05 Kč (zjištěno z předžalobní výzvy) a tato výzva byla předána držiteli poštovní licence k doručení žalovanému dne 14. 5. 2021 (zjištěno z podacího lístku).
5. Podle ust. § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ustanovení § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty a v téže měně platí i úroky.
7. Podle ustanovení § 2991 odst. 1,2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
8. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle ustanovení § 580 odst. 1 zák. č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen o. z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Soud na základě zjištěného skutkového stavu učinil následující právní závěr.
13. Mezi právním předchůdcem žalobce (dále též úvěrující věřitel) a žalovaným (dále též spotřebitel), byly ve dnech 15. 2. 2019 a 6. 5. 2019 uzavřeny Smlouvy I a II, které obsahují podstatné náležitosti upravené zákonem pro smlouvu o úvěru (§ 2395 a násl. o. z.). S ohledem na postavení žalovaného, jako slabší smluvní strany, je nutno obsah Smlouvy I a II a chování smluvních stran, posoudit kromě (o. z.), též podle ust. § 86 a § 87 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Úvěrující věřitel poskytl spotřebiteli finanční službu, jejich vztah naplňoval zákonná kritéria spotřebitelského úvěru, úvěrující tak měl zákonnou povinnost prověřit schopnost žalovaného splatit poskytnutou zápůjčku (úvěr). Žalobce tvrdil, že úvěrující věřitel splnil tuto svoji zákonnou povinnost, nicméně zjištěný skutkový stav neumožňuje, aby soud mohl takový závěr potvrdit. Žalobce totiž v řízení k prokázání této zákonné povinnosti předložil pouze tzv. karty zákazníka, které žalovaný vyplnil před poskytnutím spotřebitelského úvěru, toto je však podle názoru soudu nedostačující. Žalobce nijak nedoložil, že by si údaje uvedené žalovaným v Kartě zákazníka jakýmkoliv způsobem ověřoval a sám činil další kroky k ověření schopnosti spotřebitele zápůjčku (úvěr) splácet. Soud byl připraven žalobci poskytnout zákonné poučení podle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. u ústního jednání, s ohledem na nepřítomnost žalobce však nemohlo být poučení poskytnuto, což jde k jeho tíži a má za následek neunesení procesního břemene tvrzení. Lze tedy shrnout, že úvěrující, co by poskytovatel spotřebitelského úvěru, řádně neposoudil zákonem předvídaným postupem úvěruschopnost spotřebitele. Jelikož právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky, celkem ve výši 50.000 Kč, bylo na místě uvažovat o tom, zda žalovaného nestíhá povinnost vydat bezdůvodné obohacení odpovídající výši převzatých prostředků. Podle žalobních tvrzení, která nebyla žalovaným zpochybněna, tento uhradil z titulu Smlouvy I částku 13.600 Kč, z titulu Smlouvy II 2.400 Kč, tj. celkem 16.000 Kč. Soud tak na základě zásad o vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.), zavázal žalovaného k zaplacení částky 34.000 Kč, co by plnění, které žalovaný od právního předchůdce žalobce převzal na základě Smlouvy I a II, ale dosud neposkytl zpět. Jelikož žalovaný prodléval se splněním peněžitého dluhu, vznikla mu povinnost zaplatit úroky z prodlení v zákonné výši ode dne prodlení, kterým je (s ohledem na skutečnost, že věc byla soudem posouzena jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení), den 30. 11. 2021, tedy následující den po doručení žaloby žalovanému (§ 1968, § 1970 o. z., ve spojení s nař. vl. č. 351/2013 Sb.) – odst. I. výroku.
14. S ohledem na výše uvedené právní hodnocení soud ve zbývajícím rozsahu žalobcem požadovaný předmět řízení s příslušenstvím, žalobu jako nedůvodnou zamítl (odst. II. výroku).
15. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., s ohledem na vzájemný poměr úspěchu a neúspěchu žalobce ve věci tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení, když žalobce byl ve věci převážně neúspěšný a žalovanému náklady řízení podle obsahu spisu žádné nevznikly (odst. III. výroku).
16. Uloženou platební povinnost je žalovaný povinen splnit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, prostřednictvím podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).