Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

74 C 386/2021-43

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 31 200 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 200 Kč od 8. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 16 000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 550 Kč, s kapitalizovaným úrokem v částce 1 256 Kč, s úrokem ve výši 18,84 % ročně z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do 7. 3. 2021 a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 000 Kč od 8. 3. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 200 Kč od 8. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 16 000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 550 Kč, s kapitalizovaným úrokem v částce 1 256 Kč, s úrokem ve výši 18,84 % ročně z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do 7. 3. 2021 a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 000 Kč od 8. 3. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne datum domáhala zaplacení částky ve výši 31 200 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla žalovanému společnost právnická osoba, IČO číslo, sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 25. 7. 2019. Právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl úvěr 20 000 Kč, když si žalovaný tuto částku převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 36 000 Kč, tvořenou jistinou 20 000 Kč a náklady spotřebitelského úvěru 16 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 600 Kč Náklady spotřebitelského úvěru se skládají z úroku ve výši 4 000 Kč, z administrativního poplatku ve výši 4 000 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Žalovaný své závazky nehradil řádně a včas. Žalovaný uhradil celkem 4 800 Kč. Žalobou uplatňovaná částka ve výši 31 200 Kč, se skládá z nesplacené jistiny ve výši 20 000 Kč a z nákladů spotřebitelského úvěru 11 200 Kč. Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 550 Kč představuje úrok z prodlení v zákonné výši z částky 20 000 Kč od 18. 9. 2020 do postoupení pohledávky, tj. do 15. 1. 2021. Požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 1 256 Kč představuje úrok ve výši 18,84 % ročně z částky 20 000 Kč od 18. 9. 2020 do postoupení pohledávky, tj. do 15. 1. 2021. Žalobkyně dále požaduje úhradu úroku ve výši 18,84 % ročně z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 došlo k postoupení shora specifikované pohledávky společnosti právnická osoba na žalobkyni. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce řádně zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr, když údaje o jeho majetkové situaci zapsal do zákaznické karty a zároveň do ní uvedl, které údaje byly právním předchůdcem žalobkyně ověřeny z předložených dokladů. Žalovaný pohledávku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celou dobu pasivní.

3. Zy označené jako smlouva o úvěru číslo ze dne 25. 7. 2019 včetně zpracování osobních údajů soud zjistil, že na základě ní předal právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba, IČO číslo, sídlem adresa) žalovanému dne 25. 7. 2019 částku ve výši 20 000 Kč, kterou se, a to včetně nákladů spotřebitelského úvěru ve výši 16 000 Kč (celkem 36 000 Kč), žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně v 60 týdenních splátkách po 600 Kč. Celková částka ve výši 36 000 Kč je tvořena jistinou ve výši 20 000 Kč, úrokem ve výši 4 000 Kč (32,15 % ročně), administrativním poplatkem ve výši 4 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy. Zy vyplývá, že smluvní strany si sjednaly tzv. hotovostní režim, kdy žalovaný byl povinen hradit splátky úvěru k rukám obchodního zástupce nebo pracovníka právního předchůdce žalobkyně.

4. Z karty zákazníka - žádosti o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že do předtištěného vzoru byly vyplněny (zaškrtnuty) údaje o žalovaném, když dle nich má bydlet v podnájmu, žije s partnerkou, nemá nezaopatřené dítě, pracuje jako OSVČ. Vyplývá z ní, že jako průměrný příjem do ní byla zapsána částka 18 552 Kč, jako průměrné výdaje byla zapsána částka 11 650 Kč (bydlení/energie 4 250 Kč, osobní výdaje – telefon/léky/doprava/jídlo/oblečení 5 000 Kč, splátky úvěrů – 2 400 Kč), tedy použitelný příjem činí 6 902 Kč. Dále z ní plyne, že žalovaný již má úvěr/zápůjčku u jméno ve výši 110 000 Kč. V části žádosti o úvěr nazvané doložené dokumenty je zaškrtnuta pouze pracovní smlouva, výplatní pásky, nájemní smlouva.

5. Z nájemní smlouvy ze dne 20. 8. 2018 soud zjistil, že byla podepsána jméno příjmení jako pronajímatelem a jméno příjmení jako nájemcem. Dále z ní plyne, že žalovaný v ní není uveden ani jako spolu žijící osoba.

6. Ze skenu internetového bankovnictví soud pro toto řízení ničeho nezjistil, neboť žalobkyně předložila ne zcela kvalitní sken obrazovky telefonu, ve kterém je otevřeno internetové bankovnictví. Ze skenu nelze však ani zjistit, komu dané internetové bankovnictví patří. Z popisu přijatých a odeslaných plateb a z popisu čerpání úvěru ve spojení s nájemní smlouvou lze spíše dovodit, že se jedná o internetové bankovnictví jméno příjmení, nikoliv žalovaného.

7. Z faktury ze dne 17. 5. 2019 plyne, že jako dodavatel je v ní označen žalovaný, jako odběratel je v ní označena právnická osoba právnická osoba, když faktura byla žalovaným vystavena na částku 23 948,24 Kč. Z faktury ze dne 17. 6. 2019 plyne, že jako dodavatel je v ní označen žalovaný, jako odběratel je v ní označena právnická osoba právnická osoba, když faktura byla žalovaným vystavena na částku 18 521,71 Kč. Z faktury ze dne 17. 7. 2019 plyne, že jako dodavatel je v ní označen žalovaný, jako odběratel je v ní označena právnická osoba právnická osoba, když faktura byla žalovaným vystavena na částku 13 186,69 Kč.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 soud zjistil, že došlo k postoupení shora specifikované pohledávky společnosti právnická osoba za žalovaným na žalobkyni.

9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021 včetně informací o zpracování osobních údajů soud zjistil, že společnost právnická osoba žalovanému oznámila, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy číslo na žalobkyni. Dále z něj plyne, že oznámením byl žalovaný vyzván k úhradě žalobou uplatňované pohledávky, a to do 10 dnů ode dne doručení oznámení. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 22. 2. 2021 (podací lístek).

10. Z předžalobní výzvy ze dne 28. 6. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě žalobou uplatňované pohledávky, a to do 13. 7. 2021. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 28. 6. 2021 (podací lístek).

11. Z výpisu z obchodní rejstříku žalobkyně plyne, že se jedná o akciovou společnost zapsanou v obchodním rejstříku České republiky.

12. Soud má za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně podepsali dne 25. 7. 2019u označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru číslo. Žalovaný si při podpisu smlouvy od právního předchůdce žalobkyně převzal v hotovosti částku 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 36 000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 600 Kč. Celková částka ve výši 36 000 Kč je tvořena jistinou ve výši 20 000 Kč, úrokem ve výši 4 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 4 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy. Pohledávka včetně příslušenství byla smlouvou ze dne 15. 1. 2021 postoupena žalobkyni. Žalovaný před podáním žaloby uhradil částku ve výši 4 800 Kč. Právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím úvěru zjišťoval od žalovaného informace o jeho příjmech a výdajích, které následně zanesl do žádosti o úvěr, dle nich má bydlet v nájmu, žije s partnerkou, nemá nezaopatřené dítě, pracuje jako OSVČ. Dle žádosti o úvěr si právní předchůdce žalobkyně k ověření údajů vyžádal pracovní smlouvu, výplatní pásky a nájemní smlouvu. Příjem činí dle údajů uvedených v žádosti o úvěr částku ve výši 18 552 Kč, průměrné výdaje činí částku ve výši 11 650 Kč (bydlení/energie 4 250 Kč, osobní výdaje 5 000 Kč, splátky úvěrů – 2 400 Kč). Dle žádosti má žalovaný již jeden závazek ve výši 110 000 Kč. K žádosti o úvěr žalovaný přiložil nájemní smlouvu, ve které však není označen ani jako nájemce, ani jako spolu žijící osoba, sken internetového bankovnictví, ze kterého však nelze zjistit, kdo je majitelem účtu. Žalovaný dále přiložil 3 faktury, ve kterých je označen jako dodavatel, když jako odběratel je v nich označena právnická osoba právnická osoba Faktury byly vystaveny dne 17. 5. 2019 na částku 23 948,24 Kč, dne 17. 6. 2019 na částku 18 521,71 Kč a dne 17. 7. 2019 na částku 13 186,69 Kč. Zda byly faktury uhrazeny z nich nelze zjistit.

13. Podle ustanovení , (dále jen „“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

14. Podle ustanovení , se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 3. 1. 2019 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěru schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

17. Podle ustanovení , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Podle ustanovení , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle ustanovení , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce druhého téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle ustanovení , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Podle ustanovení , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

22. Dle názoru soudu v daném případě právní předchůdce žalobkyně nedostál povinnosti mu zákonem stanovené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když před poskytnutím úvěru s odbornou péčí neposoudil schopnost žalovaného splatit úvěr, když žalobkyně sice uvedla, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal příjmy a výdaje žalovaného, ale jím uvedené údaje si řádně neověřil. Dle žádosti měl žalovaný pracovat jako OSVČ, avšak jeho příjem měl být ověřen z pracovní smlouvy a mzdových výměrů, což však není možné, neboť OSVČ ze své podstaty není zaměstnancem a nemůže disponovat pracovní smlouvou. Z dalších předložených listin (faktur) je zřejmé, že žalovaný nepředložil mzdové výměry, ale faktury, kterými vyúčtoval poskytnuté služby či práce. Soud k tomu uvádí, že částku uvedenou ve fakturách nelze brát jako čistý příjem žalovaného jako kdyby byl zaměstnancem, naopak je třeba počítat s tím, že vyfakturována částka zahrnuje i náklady, které s poskytnutím služby či práce žalovaný měl. Výši nákladů z faktur nelze zjistit. Navíc s vystavenými fakturami nelze nakládat jako se mzdovými výměry i proto, že z nich nelze dovodit, že i v budoucnu bude žalovaný stejné služby či práce odběrateli poskytovat znovu. Právní předchůdce žalobkyně si tak řádně neověřil příjem žalovaného, když nepožadoval daňové přiznání, ze kterého by mohl dovodit průměrné čisté příjmy. Navíc z žalovaným předloženého skenu internetového bankovnictví (části výpisu z účtu) nelze zjistit, zda je jeho majitelem žalovaný. Soud dále uvádí, že právní předchůdce žalobkyně si ani neověřil výši výdajů žalovaného, když v předložené nájemní smlouvě není uveden ani jako spolu žijící osoba. To vše za situace, kdy žalovaný uvedl, že již splácí minimálně jeden úvěr. Právním předchůdcem žalobkyně vyžádanéy byly nedostatečné proto, aby zjistil, jaká je majetková situace žalovaného (jaké jsou jeho příjmy a výdaje) a nemohl tak nezjistit, jaké jsou„ volné“ peněžní prostředky žalovaného a zda z nich bude žalovaný schopen uhradit úvěr. Právní předchůdce žalobkyně měl zkoumání úvěruschopnosti žalovaného věnovat větší pozornost a zejména si řádně ověřit jeho příjmy. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nepostupoval při zkoumání úvěruschopnosti s odbornou péčí. Nedodržení povinnosti zkoumat schopnost žalovaného splatit úvěr s odbornou péčí má dle zákona o spotřebitelském úvěru za následek neplatnost smlouvy. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobkyně, je třeba, aby k takové neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, když se soud ztotožňuje s právními závěry uvedenými ve stanovisku generální advokátky jméno příjmení ve věci C číslo„ Povinnost vnitrostátního soudu zkoumat z úřední povinnosti porušení některých ustanovení práva na ochranu spotřebitelů je v ustálené judikatuře označována za opatření nezbytné k dosažení ochrany spotřebitele zamýšlené příslušnými směrnicemi. Tato skutečnost vychází z předpokladu, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli z hlediska jak vyjednávací síly, tak úrovně informovanosti. Existuje tedy nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Povinnost vnitrostátních soudů posuzovat z úřední povinnosti porušení předpisů na ochranu spotřebitele je tedy nezbytná, aby bylo narovnáno nerovné postavení mezi spotřebitelem a prodávajícím nebo poskytovatelem zásahem, který je nezávislý na smluvních stranách, ze strany vnitrostátního soudu.“ (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , ze dne 20. 3. 2019). Závěry podepsaného soudu jsou v souladu i s rozhodnutím Evropského soudního dvora C číslo ze dne 5. 3. 2020. Soud dodává, že porušením svých povinností zakotvených v  zákona o spotřebitelském úvěru právní předchůdce žalobkyně nezasáhl pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušil veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání nejen žalovaného, ale také celou společnost (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. ). Soud dodává, že zákonnou povinnost řádně zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr nelze přenášet na žalovaného, neboť splnění této povinnosti má chránit celou společnost i samotného žalovaného, který nemusí svou finanční situaci vidět objektivně a nemusí být schopen dohlédnout všechna rizika spojená s úvěrem.

23. Soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru nepostupoval s odbornou péči a náležitě tak nezjistil schopnost žalovaného splatit poskytnutý úvěr, a proto je smlouva o úvěru číslo neplatná, neboť se jedná o spotřebitelskou smlouvu, která odporuje a k této neplatnosti tak soud přihlédl bez návrhu žalovaného ( ).

24. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru číslo je ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, nevznikl právnímu předchůdci žalobkyně nárok na úhradu poplatku za administrativní činnost, poplatku za hotovostní inkaso splátek, úroku (běžícího ve výši 18,84 % ročně, kapitalizovaného úroku ve výši 1 256 Kč), neboť tyto byly sjednány v absolutně neplatné smlouvě. V řízení však bylo zjištěno, že žalovanému byla na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se tak o tuto částku bezdůvodně obohatil na úkor právního předchůdce žalobkyně, a je tak podle povinen tuto částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit. Žalovaný dosud uhradil částku ve výši 4 800 Kč, k úhradě tak zbývá 15 200 Kč. Pohledávka byla v souladu s  právním předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni. Jelikož je smlouva o úvěru neplatná, nemohla být ani stanovena splatnost jednotlivých nároků na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, žalovaný tak byl dle povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění požádán. Žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužných částek oznámením ze dne 19. 2. 2021, které se do jeho dispozice dostalo dne 25. 2. 2021 (odesláno dne 22. 2. 2021 a do dispozice se dostalo dle dne 25. 2. 2021, srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ), když splatnost byla stanovena do 10 dnů ode dne doručení tj. do 7. 3. 2021. Jelikož žalovaný ničeho dalšího neuhradil, od 8. 3. 2022 se tak dostal do prodlení a je povinen uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle ve výši dle

25. Žalobkyni vzniklo právo na vrácení bezdůvodného obohacení, soud proto žalobě co do částky 15 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 200 Kč od 8. 3. 2021 do zaplacení, vyhověl (výrok I.).

26. Jelikož žalobkyni nevzniklo právo na úhradu poplatku za administrativní činnost, poplatku za hotovostní inkaso splátek a úroku (běžícího ve výši 18,84 % ročně, kapitalizovaného úroku ve výši 1 256 Kč), soudu tak nezbylo než žalobu co do částky 16 000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 550 Kč, s kapitalizovaným úrokem v částce 1 256 Kč, s úrokem ve výši 18,84 % ročně z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do 7. 3. 2021 a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 000 Kč od 8. 3. 2021 do zaplacení, zamítnout (výrok II.).

27. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud aplikoval , když v řízení byl převážně úspěšný žalovaný a měl by právo na (poměrnou část) náhradu nákladů řízení. Dle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady nevznikly, proto mu soud žádné nepřiznal (výrok III.).

28. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.