Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

74 C 357/2021-36

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 30 150 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 23. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 3 397,81 Kč a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 20 000 Kč od 29. 8. 2020 do 22. 9. 2020, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 406,08 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 23. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 3 397,81 Kč a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 20 000 Kč od 29. 8. 2020 do 22. 9. 2020, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 406,08 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 20 000 Kč od 29. 8. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 397,81 Kč, s kapitalizovaným úrokem v částce 3 939 Kč a dále smluvní pokuty v částce 10 000 Kč. Žalobkyně uvedla, že původní věřitel (právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec a číslo) uzavřel dne 10. 8. 2018 s žalovaným smlouvu o úvěru číslo (dále jen„ smlouva o úvěru“), kterou se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému částku ve výši 2 000 Kč, kterou žalovaný obdržel v hotovosti v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru právnická osoba a. s . Žalovaný se zavázal vrátit jistinu včetně úroku ve výši 441 Kč do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy. Žalobkyně dále uvedla, že původní věřitel (právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec a číslo) uzavřel dne 21. 8. 2018 s žalovaným dodatek ke smlouvě o úvěru číslo v elektronické podobě, když žalovaný na webových stránkách webová adresa vyplnil registrační údaje do příslušného formuláře. Prostřednictvím formuláře na webových stránkách požádal o navýšení úvěru. Po dokončení žádosti o úvěr, žalovaný obdržel předsmluvní informace ke smlouvě o úvěru. Poté původní věřitel zahájil schvalovací proces. Smlouvou o úvěru ve znění jejího dodatku se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr 20 000 Kč. Žalovaný tento úvěr čerpal, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost splatit celkem částku 23 789 Kč včetně sjednaných úroků z úvěru (3 789 Kč), a to do 20. 9. 2018. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, proto původnímu věřiteli vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z nesplacené částky, ode dne následujícího po splatnosti půjčky (21. 9. 2018), když ke dni 3. 2. 2020 činí smluvní pokuta částku 10 000 Kč. Na základě smlouvy o úvěru vznikl původnímu věřiteli dále nárok na úhradu poplatku za upomínání ve výši 150 Kč (3x 50 Kč) za odeslání tří upomínek a na kapitalizovaný úrok v částce 3 789 Kč, na kapitalizovaný úrok z prodlení v částce 3 397,81 Kč. Původní věřitel následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 postoupil pohledávku vyplývající z uvedené smlouvy o úvěru v celé výši včetně veškerého příslušenství na žalobkyni. Závěrem žalobkyně navrhla vyhovět žalobě v plném rozsahu a přiznat jí právo na plnou náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celou dobu pasivní.

3. Usnesením Okresního soudu č. j. číslo jednací ze dne 13. 12. 2021 bylo řízení pro kapitalizovaný úrok v částce 3 789 Kč, pro částku ve výši 150 Kč a pro smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč zastaveno. Řízení bylo nadále vedeno o žalobě pro zaplacení částky 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 20 000 Kč od 29. 8. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 3 397,81 Kč.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Původní věřitel (právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec a číslo) a žalovaný podepsali dne 10. 8. 2018 smlouvu o úvěru číslo kterou se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému částku ve výši 2 000 Kč, kterou žalovaný obdržel v hotovosti v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru právnická osoba a. s., a kterou se žalovaný se zavázal vrátit včetně úroku ve výši 441 Kč do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy (smlouva o úvěru číslo ze dne 10. 8. 2018). Žalovaný dne 10. 8. 2018 převzal částku ve výši 2 000 Kč (smlouva o úvěru číslo ze dne 10. 8. 2018). Žalovaný dne 10. 8. 2018 podepsal formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, ze kterých plyne výše úvěru (2 000 Kč), výše úroků a poplatků (441 Kč) a splatnost úvěru (formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 10. 8. 2018). Na webových stránkách původního věřitele webová adresa došlo k vyplnění formuláře, ve kterém bylo uvedeno jméno, rodné číslo, číslo OP, telefonní číslo a email (smlouva o úvěru číslo ze dne 21. 8. 2018, anonymizováno číslo). Ke smlouvě o úvěru číslo ze dne 21. 8. 2018, ve které je jako věřitel označen právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec a číslo, a klient je označen jako žalovaný (číslo OP: číslo, telefonní číslo email email), a dle které měla výše úvěru činit 20 000 Kč, nebyla připojena„ žádná“ data v elektronické podobě, tedy k nim nebyl připojen žádný elektronický podpis (ani„ prostý“ elektronický podpis), dále k nim nebyl připojen ani vlastnoruční podpis smluvních stran (smlouva o úvěru číslo ze dne 21. 8. 2018). Dle smlouvy o úvěru číslo ze dne 21. 8. 2018 byl původní věřitel povinen poskytnout klientovi úvěr ve výši 20 000 Kč a klient byl povinen vrátit poskytnutý úvěr včetně úroku ve výši 230,50 % ročně, celkem tedy částku ve výši 23 789 Kč a to do 30 dnů ode dne poskytnutí úvěru (smlouva o úvěru číslo ze dne 21. 8. 2018). Původní věřitel zaslal na účet žalovaného dne 21. 8. 2018 částku ve výši 18 000 Kč (výpis z účtu původního věřitele za období od 21. 8. 2018 do 21. 8. 2018, výpis z účtu žalovaného za období od 1. 8. 2018 do 31. 8. 2018, sdělení právnická osoba ze dne 28. 11. 2021). Splatnost úvěru byla dle interního systému původního věřitele stanovena do 9. 9. 2018, když jako datum poskytnutí úvěru v něm bylo evidováno 10. 8. 2018 (anonymizováno číslo). Původní věřitel vyhotovil dne 19. 9. 2018, dne 10. 10. 2018 a dne 21. 10. 2018 upomínky, kterými měl být žalovaný vyzván k úhradě úvěru číslo (upomínka ze dne 19. 9. 2018, opakovaná výzva k úhradě ze dne 10. 10. 2018, předžalobní výzva ze dne 21. 10. 2018). Původní věřitel a žalobkyně podepsali dne 19. 8. 2020 smlouvu o postoupení pohledávek, kterou původní věřitel postoupil pohledávku vyplývající z uvedené smlouvy o úvěru v celé výši včetně veškerého příslušenství na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 včetně příloh, výpis z obchodního rejstříku žalobkyně). Původní věřitel dne 8. 9. 2020 oznámil žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky z uvedené smlouvy o úvěru na žalobkyni a zároveň ho vyzval k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne doručení oznámení, když oznámení bylo žalovanému odesláno dne 9. 9. 2020 (oznámení o postoupení ze dne 8. 9. 2020, podací arch). Žalovaný před podáním žaloby neuhradil ničeho, přestože byl zástupcem žalobkyně upomenut dne 12. 4. 2021 (výzva před podáním žaloby ze dne 12. 4. 2021, podací arch).

5. Soud byl připraven žalobkyni při jednání poučit o neunesení břemene důkazního ohledně prokázání skutečnosti, že dne 21. 8. 2018 došlo k uzavření dodatku ke smlouvě o úvěru číslo že dodatek ke smlouvě uzavřel právě žalovaný, když žalobkyně zejména neprokázala, že údaje v systému původního věřitele vyplnil právě žalovaný a že údaje v něm uložené nebyly změněny ani původním věřitelem (ve svůj prospěch), ani třetí osobou, když se žalobkyně svou neúčastí na jednání práva na poučení vzdala. Dle tvrzení žalobkyně byl dodatek ke smlouvě o úvěru uzavřen elektroniky, když žalobkyně ani netvrdila, že by dodatek ke smlouvě o úvěru měl být podepsán elektronickým podpisem. S ohledem na skutečnost, že v daném případě mělo dojít k uzavření smlouvy elektroniky prostřednictvím komunikace na dálku je připojení vlastnoručního podpisu smluvních stran z logiky věci vyloučeno. Provedenými důkazy navíc nebylo prokázáno, že registraci na webových stránkách původního věřitele webová adresa) provedl právě žalovaný, když původní věřitel osobně nikdy neověřil totožnost klienta, ani nebyla totožnost ověřena třetí sobou například Českou poštou (po registraci a při uzavření dodatku). Identitu klienta žalobkyně dovozuje pouze z obsahu vyplněných údajů, které mohly být do systému původního věřitele vloženy třetí osobou bez vědomí žalovaného. I kdyby tyto informace byly vyplněny skutečně žalovaným, nebylo dalšími provedenými důkazy prokázáno, že žalovanému byl znám obsah dodatku ke smlouvě o úvěru číslo ze dne 21. 8. 2018 a že s nimi vyslovil souhlas. Soud zdůrazňuje, že žalobkyně vůbec nenavrhla důkazy k prokázání svého tvrzení, že údaje uvedené v elektronickém systému (na webových stránkách) původního věřitele, v rámci kterého mělo dojít k uzavření smlouvy ve smyslu , v platném znění (dál jen„ “), jsou chráněny proti změnám, ať již zásahům zvenčí (způsobenými třetími osobami) či zásahům z pozice administrátora. Soud byl dále připraven žalobkyni při jednání poučit o neunesení břemene důkazního ohledně prokázání skutečnosti, že původní věřitel odeslal žalovanému upomínku ze dne 19. 9. 2018, opakovanou výzvu k úhradě ze dne 10. 10. 2018, předžalobní výzvu ze dne 21. 10. 2018, tedy že vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky před 8. 9. 2020, neboť žalobkyně nepředložila například podací lístky dokládající alespoň odeslání výzev. Soud byl dále připraven žalobkyni při jednání poučit o neunesení břemene tvrzení a důkazního ohledně prokázání skutečnosti, že původní věřitel zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí, když na výzvu soudu učiněnou před ústním jednáním žalobkyně sdělila, že doklady ohledně prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného původním věřitelem nedisponuje. Závěrem soud dodává, že poučení dle o neunesení břemene tvrzení a důkazního soud zásadně poskytuje při jednání, když žalobkyně se svou neúčastí na jednání práva na poučení vzdala. Jen za účelem poučení dle není třeba jednání odročovat.

6. Podle ustanovení , se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Podle ustanovení , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle ustanovení , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěru schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

12. Podle ustanovení , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle ustanovení , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle ustanovení , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle ustanovení , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle ustanovení , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Jelikož žalobkyně neuvedla, jakým konkrétním způsobem a jaké konkrétní informace původní věřitel zjistil o schopnosti žalovaného splácet úvěr, neunesla tak v tomto rozsahu břemeno tvrzení, soud proto vycházel z toho, že v daném případě původní věřitel nedostál povinnosti mu zákonem stanovené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když před poskytnutím úvěru s odbornou péčí neposoudil schopnost žalovaného splatit úvěr. Nedodržení povinnosti zkoumat schopnost žalovaného splatit úvěr s odbornou péčí má dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za následek neplatnost smlouvy. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného původním věřitelem, je třeba, aby k takové neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, když se soud ztotožňuje s právními závěry uvedenými ve stanovisku generální advokátky jméno příjmení ve věci C číslo„ Povinnost vnitrostátního soudu zkoumat z úřední povinnosti porušení některých ustanovení práva na ochranu spotřebitelů je v ustálené judikatuře označována za opatření nezbytné k dosažení ochrany spotřebitele zamýšlené příslušnými směrnicemi. Tato skutečnost vychází z předpokladu, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli z hlediska jak vyjednávací síly, tak úrovně informovanosti. Existuje tedy nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Povinnost vnitrostátních soudů posuzovat z úřední povinnosti porušení předpisů na ochranu spotřebitele je tedy nezbytná, aby bylo narovnáno nerovné postavení mezi spotřebitelem a prodávajícím nebo poskytovatelem zásahem, který je nezávislý na smluvních stranách, ze strany vnitrostátního soudu.“ (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , ze dne 20. 3. 2019). Závěry podepsaného soudu jsou v souladu i s rozhodnutím Evropského soudního dvora C číslo ze dne 5. 3. 2020. Soud dodává, že porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru původní věřitel nezasáhl pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušil veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání nejen žalované, ale také celou společnost (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. ).

18. Soud uzavírá, že původní věřitel jako poskytovatel úvěru nepostupoval s odbornou péčí a náležitě tak nezjistil schopnost žalovaného splatit poskytnutý úvěr, a proto je smlouva o úvěru číslo ze dne 10. 8. 2018 neplatná, neboť se jedná o spotřebitelskou smlouvu, která odporuje a k této neplatnosti tak soud přihlédl bez návrhu žalovaného ( ). Vzhledem ke skutečnosti, že smlouvu o úvěru číslo ze dne 10. 8. 2018 je ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, nevznikl původnímu věřiteli nárok na úhradu poplatku (441 Kč), neboť tento byl sjednán v absolutně neplatné smlouvě. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně neprokázala své tvrzení, že mezi původním věřitelem a žalovaným byl dne 21. 8. 2018 uzavřen dodatek ke smlouvě o úvěru, nevznikl původnímu věřiteli nárok na úhradu poplatku (3 789 Kč) ani smluvní pokuty (10 000 Kč), neboť nárok na jejich úhradu měl být sjednán v dodatku ke smlouvě o úvěru číslo ze dne 21. 8. 2018. Soud dodává, že i kdyby žalobkyně prokázala, že mezi původním věřitelem a žalovaným byl dne 21. 8. 2018 sjednán dodatek ke smlouvě o úvěru číslo byla by smlouva o úvěru číslo jako celek shledána neplatnou, a to z důvodů uvedených shora. Soud dodává, že ohledně nároků žalobkyně na úhradu poplatků, úroků a smluvní pokuty bylo již řízení zastaveno.

19. V řízení však bylo zjištěno, že původní věřitel poskytl žalovanému částku ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se tak o tuto částku bezdůvodně obohatil na úkor původního věřitele a je tak podle povinen tuto částku původnímu věřiteli vrátit. Žalovaný byl dle povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění původním věřitel požádán. Žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužné částky oznámením o postoupení pohledávky (včetně výzvy k úhradě) ze dne 8. 9. 2020, které se do jeho dispozice dostalo dne 12. 9. 2020 (odesláno dne 9. 9. 2020 a do dispozice se dle dostalo dne 12. 9. 2020, srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ), když splatnost byla stanovena do 10 dnů ode dne doručení oznámení, tedy do 22. 9. 2020. Jelikož žalovaný ničeho neuhradil, ode dne následujícího (23. 9. 2020) se tak dostal do prodlení a je povinen uhradit úrok z prodlení dle ve výši dle Pohledávka byla v souladu s  původním věřitelem postoupena na žalobkyni.

20. Žalobkyni vzniklo právo na vrácení bezdůvodného obohacení, soud proto žalobě co do částky 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 23. 9. 2020 do zaplacení, vyhověl (výrok I.).

21. Jelikož žalobkyni nevzniklo právo na úhradu úroku z prodlení za doby, kdy žalovaný ještě v prodlení nebyl, soudu tak nezbylo než žalobu co do kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 3 397,81 Kč a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 20 000 Kč od 29. 8. 2020 do 22. 9. 2020, zamítnout (výrok II.).

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ve spojení s  větou první , když v řízení byla převážně úspěšná žalobkyně a má tak právo na poměrnou náhradu nákladů v částce 406,08 Kč, přičemž tato částka představuje 12 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 56 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 44 %). Žalobkyně byla úspěšná v té části, ve které bylo žalobě vyhověno a žalovaný byl úspěšný v té části řízení, pro kterou byla žaloba zamítnuta, tak v té části, ve které bylo řízení částečně zastaveno, když žalobkyně zavinila, že řízení bylo částečně zastaveno. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 206 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 150 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč (výrok III.).

23. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně zastoupená stejným zástupcem podává typizované formulářové žaloby ve stejných věcech (např. sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka), které se liší pouze číslem smlouvy, datem prodlení žalovaného a výší dlužné částky. Proto je na místě přiznat žalobkyni náhradu nákladů dle ustanovení § 14b advokátního tarifu, když tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč.

24. Soud žalobkyni dále nepřiznal odměnu advokáta za sepis částečného zpětvzetí žaloby ze dne 1. 12. 2021, neboť žaloba byla vzata zpět poté, co dospěla žalobkyně k závěru, že část žalobou uplatňovaných nároků není schopna prokázat. Částečné zpětvzetí žaloby tak nebylo nutné k úspěchu ve věci samé.

25. Podle soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.