Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
74 C 315/2021-56
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 178 237,13 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 123 530 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 123 530 Kč od 15. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 54 707,13 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 28 168,73 Kč, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 177 507,13 Kč od 14. 5. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 854,78 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 54 707,13 Kč od 14. 5. 2021 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 8 674,44 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 123 530 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 123 530 Kč od 15. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 54 707,13 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 28 168,73 Kč, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 177 507,13 Kč od 14. 5. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 854,78 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 54 707,13 Kč od 14. 5. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 8 674,44 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání platebního rozkazu) doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne datum domáhala zaplacení částky ve výši 178 237,13 Kč s příslušenstvím. Nárok ve výši 178 237,13 Kč s příslušenstvím vznikl z titulu nevrácených peněžních prostředků dle smlouvy o revolvingovém úvěru číslo uzavřené mezi účastníky dne 12. 3. 2019 Smlouvou o revolvingovém úvěru číslo se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr až do úvěrového rámce ve výši 180 000 Kč, jehož výše mohla být měněna. Na základě smlouvy o úvěru žalovaná úvěr čerpala až do výše 183 530 Kč, když se smlouvou o úvěru zavázala tuto částku žalobkyni vrátit, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,19 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Splátky byly splatné k 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání úvěru. Žalovaná se dále zavázala uhradit sjednané poplatky. Žalovaná uhradila celkem 60 000 Kč. Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, proto žalobkyně v souladu se smlouvou ke dni 30. 11. 2020 zesplatnila úvěr, a to dopisem ze dne 30. 11. 2020. Dlužná částka ve výši 178 237,13 Kč se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 177 507,13 Kč, z nákladů na vymáhání ve výši 230 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 500 Kč. Žalobkyně dále požadovala úrok ve výši 20,88 % ročně z poskytnutého úvěru ode dne poskytnutí úvěru do dne 13. 5. 2021 kapitalizovaný v částce výši 28 168,73 Kč, úrok z prodlení v zákonné výši za období od 15. 12. 2020 do dne 13. 5. 2021 kapitalizovaný v částce výši 6 042,95 Kč, úrok ve výši 20,88 % ročně z částky 177 507,13 Kč od 14. 5. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z částky ve výši 178 237,13 Kč od 14. 5. 2021 do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že zkoumala schopnost žalované splácet úvěr s odbornou péčí, a to před uzavřením smlouvy o úvěru. Žalobkyně vycházela z údajů sdělených žalovanou, které porovnala s údaji statistickými údaji ve svém interním systému. Žalovaná uvedla, že má příjem 18 000 Kč, který ověřila z výpisu z účtu. Žalovanou tvrzené výdaje žalobkyně porovnala s výdaji statistickými dle statistiky ČSÚ, když výdaje tvrzené žalovanou byly vyšší nežli výdaje dle statistických údajů, proto příjem žalované ponížila o žalovanou tvrzené výdaje a dospěla k závěru, že příjem je dostatečný i k úhradě splátek úvěru. Před uzavřením této smlouvy žalobkyně provedla lustraci žalované v bankovním seznamu, když v něm neměla žádné negativní záznamy. Žalobkyně proto dospěla k závěru, že žalovaná bude schopna úvěr splácet a přistoupila k poskytnutí úvěru žalované. Závěrem žalobkyně navrhla vyhovět žalobě v plném rozsahu a přiznat jí plnou náhradu nákladů řízení.
2. Vzhledem k tomu, že se žalovaná k žalobě nevyjádřila, provedl soud dokazování jen listinami předloženými žalobkyní.
3. Z listiny označené jako flexibilní půjčka – revolvingový úvěr číslo ze dne 12. 3. 2019 soud zjistil, že byla účastníky podepsána dne 12. 3. 2019. Na základě ní se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr až do úvěrového rámce ve výši 180 000 Kč, kterou se, a to včetně úroku ve výši 20,88 % ročně, žalovaná zavázala vrátit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 2,19 % z úvěrového rámce, tj. 3 942 Kč splatných k 20. dni v měsíci. Splátky se žalovaná zavázala hradit na účet č. bankovní účet. Žalovaná se dále zavázala uhradit sjednané poplatky. Žalovaná se zavázala hradit pojistné ve výši 8,9 % ze splátky úvěru, když podpisem smlouvy si sjednala pojištění schopnosti splácet dle Rámcové smlouvy č. anonymizováno číslo uzavřené mezi žalobkyní a právnická osoba, IČO. Ve smlouvě je uvedena výše příjmu žalované v částce 18 000 Kč, název zaměstnavatele (jméno příjmení). Nedílnou součást smlouvy tvoří úvěrové podmínky, ze kterých plyne bližší úprava práv a povinností smluvních stran. Z rámcové smlouvy č. HCCPI číslo plyne bližší úprava podmínek pojištění.
4. Z listiny označené jako výpis čerpání, splátek a úhrad plyne, že se vztahuje ke smlouvě číslo uzavřené dne 12. 3. 2019. Dále z něj vyplývá, že žalovaná čerpala úvěr dne 22. 3. 2019 v částce 180 000 Kč, dne 28. 5. 2019 v částce 3 000 Kč, dne 26. 6. 2019 v částce 500 Kč a dne 27. 6. 2019 v částce 30 Kč. Dále z ní plyne, kdy a v jaké výši byly hrazeny splátky úvěru, když celkem byla uhrazena částka ve výši 60 000 Kč.
5. Z výzvy ke splacení úvěru ze dne 30. 11. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla žalobkyní informována, že jelikož se dostala do prodlení s úhradou úvěru číslo žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný. Dále z ní plyne, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky ve výši 194 331 Kč, a to do 14 dnů od sepsání výzvy. Výzva byla žalované odeslána dne 1. 12. 2020 (podací arch).
6. Z předžalobní upomínky ze dne 17. 12. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě pohledávky ze smlouvy o úvěru ve výši 196 177,87 Kč, a to do 7 dnů. Předžalobní upomínka byla žalované odeslána dne 18. 12. 2020 (podací arch).
7. Z výpisu z obchodní rejstříku žalobkyně plyne, že předmětem činnosti žalobkyně je poskytování spotřebitelského úvěru.
8. Ze sdělení název název název ze dne 9. 11. 2021 a z výpisu z účtu za březen 2019 plyne, že na účet žalované byla dne 22. 3. 2019 připsána částka ve výši 180 000 Kč od žalobkyně.
9. Z výpisu z účtu žalované za únor 2019 plyne, že kreditní obrat za únor činil 18 200 Kč a debetní obrat činil – 26 030,69 Kč, když dne 14. 2. 2019 byla na účet žalované připsána částka 18 200 Kč od jméno příjmení. Dále z něj vyplývá, že roční kreditní obrat činí 20 592 Kč a roční debetní obrat činil 52 167 Kč.
10. Z potvrzení o provedené platbě plyne, že dne 22. 3. 2019 byla na účet žalované odeslána částka ve výši 180 000 Kč.
11. Z úvěrové zprávy vyplývá, že žalovaná měla jeden splátkový úvěr, kterým byl již uhrazen, a jednu kreditní kartu, když tato smlouva však byla ukončena.
12. Z výpisu z interní databáze žalobkyně - úvěrové karty plyne, že žalobkyně provedla lustraci žalované v bankovních registrech, když dle lustrace v něm neměla evidován žádný závazek. Dále z něj plyne, že žalobkyně lustrovala žalovanou i v dalších rejstřících vždy s negativním výstupem. Dále z něj vyplývá, že v něm byly zapsány údaje o finanční situaci žalované – zdroj příjmu (zaměstnanec), výše příjmu (18 000 Kč), příjem ostatních členů domácnosti (0 Kč), výše výdajů domácnosti (9 000 Kč).
13. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že účastníci podepsali dne 12. 3. 2019 listinu označenou jako flexibilní půjčka – revolvingový úvěr číslo. Na základě této listiny se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr až do úvěrového rámce ve výši 180 000 Kč, kterou se, a to včetně úroku ve výši 20,88 % ročně, žalovaná zavázala vrátit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 2,19 % z úvěrového rámce, tj. 3 942 Kč splatných k 20. dni v měsíci. Splátky se žalovaná zavázala hradit na účet č. bankovní účet. Žalovaná se dále zavázala uhradit sjednané poplatky. Žalovaná se zavázala pojistné ve výši 8,9 % ze splátky úvěru, když podpisem smlouvy si sjednala pojištění schopnosti splácet dle Rámcové smlouvy č. anonymizováno číslo uzavřené mezi žalobkyní a právnická osoba, IČO. Nedílnou součást smlouvy tvoří úvěrové podmínky, ze kterých plyne bližší úprava práv a povinností smluvních stran. Z rámcové smlouvy č. anonymizováno číslo plyne bližší úprava podmínek pojištění. Žalovaná úvěr čerpala až do částky ve výši 183 530 Kč, když na úvěr uhradila celkem částku ve výši 60 000 Kč. Žalovaná byla výzvou ke splacení úvěru ze dne 30. 11. 2020 žalobkyní informována, že jelikož se dostala do prodlení s úhradou úvěru, žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný a zároveň ji vyzvala k úhradě částky ve výši 194 331 Kč, a to do 14 dnů od sepsání výzvy. Výzva byla žalované odeslána dne 1. 12. 2020. Žalovaná byla zástupcem žalobkyně dne 17. 12. 2020 vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 196 177,87 Kč vzniklé ze smlouvy, a to do 7 dnů. Tato výzva byla žalovanému odeslána dne 18. 12. 2020. Ve smlouvě žalovaná uvedla jako svůj příjem částku ve výši 18 000 Kč a jako zaměstnavatele uvedla jméno příjmení. Žalobkyně provedla lustraci žalované v bankovním registru, když v registru neměla žalovaná evidovány žádné závazky. Žalobkyně provedla lustraci žalované v dalších rejstřících vždy s negativním výsledkem. Kreditní obrat žalované za únor 2019 činil 18 200 Kč a debetní obrat činil – 26 030,69 Kč, když dne 14. 2. 2019 byla na účet žalované připsána částka 18 200 Kč od jméno příjmení. Roční kreditní obrat za rok 2019 činí 20 592 Kč a roční debetní obrat činil 52 167 Kč.
14. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
15. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Podle ustanovení § 2399 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
17. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 občanského zákoníku, část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
18. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
19. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
20. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
21. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
22. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěru schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud dodává, že zákonnou povinnost řádně zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr/úvěry nelze přenášet na žalovaného, neboť splnění této povinnosti má chránit celou společnost i samotného žalovaného, který nemusí svou finanční situaci vidět objektivně a nemusí být schopen dohlédnout všechna rizika spojená s poskytnutím úvěru.
23. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
24. Dle názoru soudu žalobkyně nedostála své povinnosti jí zákonem stanovené v ustanovení § 86 zákon o spotřebitelském úvěru, při zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru číslo když příjem žalované si ověřila pouze z výpisu z účtu žalované za jeden měsíc (měsíc předcházející podpisu smlouvy). Z výpisu z účtu navíc jednoznačně neplyne, že v případě částky ve výši 18 200 Kč se jedná o mzdu, když tato částka neobsahovala žádný popis jako mzda/plat či něco obdobného, a to za situace, kdy částka byla připsána jméno příjmení, kterým mohl být jejím příbuzným a mohlo se tak jednat například o půjčku či jinou platbu v rámci rodině. Z výpisu z účtu, z ročního obratu, rovněž bylo možno zjistit, že v lednu 2019 nebyla na účet připsána platba ve výši cca 18 000 Kč, když naopak výdaje od počátku roku dvojnásobně převyšovaly její příjmy. I měsíc před poskytnutím úvěru výdaje žalované převyšovaly její příjmy. To vše za situace, kdy se žalobkyně chystala poskytnout žalované úvěr ve značné výši, a to ve výši 180 000 Kč. Soud je toho názoru, že v určitých případech (například v případě nízké výše úvěru) nebo pokud by si žalobkyně vyžádala výpis z účtu za delší dobu, může být schopnost splácet úvěr přezkoumána i jen z výpisu z účtu, avšak v daném případě soud dospěl k závěru, že ověření příjmu pouze z výpisu z účtu za jeden měsíc nebylo dostatečné, aby žalobkyně zjistila příjmy žalované. Bez řádně ověřených příjmů žalované, nemohla žalobkyně vyhodnotit, zda bude žalovaná schopna úvěr splácet. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně nezkoumala schopnost žalované splácet úvěr s odbornou péčí. Nedodržení povinnosti zkoumat schopnost žalované splatit úvěr s odbornou péčí má dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za následek neplatnost smlouvy. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyní, je třeba, aby k takové neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, kdy se soud ztotožňuje s právními závěry uvedenými ve stanovisku generální advokátky jméno příjmení ve věci C číslo„ Povinnost vnitrostátního soudu zkoumat z úřední povinnosti porušení některých ustanovení práva na ochranu spotřebitelů je v ustálené judikatuře označována za opatření nezbytné k dosažení ochrany spotřebitele zamýšlené příslušnými směrnicemi. Tato skutečnost vychází z předpokladu, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli z hlediska jak vyjednávací síly, tak úrovně informovanosti. Existuje tedy nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Povinnost vnitrostátních soudů posuzovat z úřední povinnosti porušení předpisů na ochranu spotřebitele je tedy nezbytná, aby bylo narovnáno nerovné postavení mezi spotřebitelem a prodávajícím nebo poskytovatelem zásahem, který je nezávislý na smluvních stranách, ze strany vnitrostátního soudu.“ (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018, ze dne 20. 3. 2019). Závěry soudu podepsaného soudu jsou v souladu i s rozhodnutím Evropského soudního dvora C číslo ze dne 5. 3. 2020. Soud dodává, že porušením svých povinností zakotvených v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání nejen žalovanou, ale také celou společnost (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18, vyslovené závěry lze vzhledem k jejich obecnému charakteru (základu či základní premise) přesahujícímu konkrétní právní úpravu vztáhnout i na projednávanou věc). Soud dodává, že je vždy třeba volit takový z výkladu zákonných ustanovení, který je ústavně konformní ale i euro konformní, proto soud zvolil ten výklad, který je v souladu se shora uvedenou judikaturou.
25. Soud uzavírá, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nepostupovala s odbornou péčí a náležitě tak nezjistila schopnost žalované splatit poskytnutý úvěr, a proto je smlouva o revolvingovém úvěru číslo neplatná, neboť se jedná o spotřebitelskou smlouvu, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku a k této neplatnosti tak soud přihlédl bez návrhu žalované (§ 588 občanského zákoníku).
26. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o revolvingovém úvěru číslo je ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, nevznikl žalobkyni nárok na úhradu úroků (ani běžících ve výši 20,88 % p. a., ani kapitalizovaných ve výši 28 168,73 Kč), ani na úhradu nákladů na vymáhání (230 Kč), ani smluvní pokuty (500 Kč), neboť tyto byly sjednány v absolutně neplatné smlouvě. V řízení však bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 183 530 Kč. Žalovaná se tak o tuto částku bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně a je tak podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku povinna tuto částku žalobkyni vrátit. Žalovaná dosud uhradila žalobkyni částku ve výši 60 000 Kč, k úhradě tak zbývá částka ve výši 123 530 Kč. Jelikož smlouva je neplatná, nemohla být ani stanovena splatnost nároku na vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaná tak byla dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku povinna splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění žalobkyní požádána. Žalovaná byla poprvé vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 30. 11. 2020, která jí byla odeslána, a to se splatností nejpozději do 14. 12. 2020. Žalovaná se tak dostala ode dne 15. 12. 2020 do prodlení, a je tak povinna uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
27. Žalobkyni tak vzniklo právo na vrácení bezdůvodného obohacení, soud proto žalobě, co do částky 123 530 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 123 530 Kč od 15. 12. 2020 do zaplacení, vyhověl (výrok I.).
28. Naopak žalobkyni nevzniklo právo na úhradu úroků, poplatků a smluvní pokuty soudu, tak nezbylo než žalobu, co do částky ve výši 54 707,13 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 28 168,73 Kč, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 177 507,13 Kč od 14. 5. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 854,78 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 54 707,13 Kč od 14. 5. 2021 do zaplacení, zamítnout (výrok II.).
29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 674,44 Kč, přičemž tato částka představuje 16 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení po kapitalizaci příslušenství ke dni rozhodnutí soudu v rozsahu 58 % a úspěchu žalované v rozsahu 42 %). Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 130 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 178 237,13 Kč sestávající z částky 8 260 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 8 260 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 8 260 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 8 260 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 14. 1. 2022 náhrada 4 673,46 Kč za 586 ujetých km v částce 3 473,46 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 3,4 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 38 913,46 Kč ve výši 8 171,83 Kč.
30. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu advokáta za účast na jednání dne 15. 12. 2021, neboť žalobkyně za tento úkon náhradu nákladů nepožadovala.
31. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.