Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
59 C 304/2021-16
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Ježkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 31 800 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 800 Kč od 8. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
I. Žaloba se co do částky 16 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 037,85 Kč, úroku ve výši 18,87 % ročně z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 453,75 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 800 Kč od 8. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. I. Žaloba se co do částky 16 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 037,85 Kč, úroku ve výši 18,87 % ročně z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 453,75 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne datum domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 31 800 Kč s příslušenstvím z titulu porušení povinností plynoucích ze smlouvy o anonymizována dvě slova číslo uzavřené dne 15. 8. 2019 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba IČO (dále jen„ anonymizováno“), a žalovaným.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalovaný není státním příslušníkem ČR, avšak v ČR bydlí, pravomoc českých soudů vyplývá z čl. 4 anonymizováno EU číslo.
4. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř.).
5. V řízení byl na základě předložených listin zjištěn následující skutkový stav:
1/ anonymizováno coby poskytovatelka anonymizováno úvěrů uzavřela s žalovaným dne 15. 8. 2019 Smlouvu o anonymizováno úvěru v hotovosti. Na základě této smlouvy poskytla žalovanému 20 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit anonymizováno za poskytnutí této částky poplatek v celkové výši 16 000 Kč, sestávající z administrativního poplatku ve výši 4 000 Kč, úroku ve výši 4 000 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Celkovou dlužnou částku 36 000 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 60 týdenních hotovostních splátkách po 600 Kč (smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne 15. 8. 2019 číslo).
2/ Před uzavřením smlouvy byla s žalovaným vyplněna karta zákazníka za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti. Žalovaný v této souvislosti uvedl a svým vlastnoručním podpisem stvrdil, že má jedno nezaopatřené dítě, bydlí v nájmu, má sjednán pracovní poměr (v kartě je uvedeno, že bylo zaměstnání ověřeno, a to osobně), čistý příjem 35 740 Kč, výdaje 12 400 Kč, použitelný příjem 23 340 Kč, jako dokumenty k ověření byly zaškrtnuty výplatní pásky, potvrzení o příjmu od zaměstnavatele, nájemní smlouva, bankovní výpisy (kartou zákazníka – žádostí o spotřebitelský úvěr).
3/ Žalovaný uhradil anonymizováno po uzavření smlouvy celkem 4 200 Kč anonymizováno dne 15. 1. 2021 uzavřela s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni převedla pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 19. 2. 2021, odeslaným žalovanému na adresu uvedenou v kartě zákazníka, v němž byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy (oznámením o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021 s dokladem o odeslání ze dne 22. 2. 2021, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, výňatkem ze seznamu postoupených pohledávek, tvrzením žalobkyně o dlužných částkách a z toho plynoucí informace o zaplacené částce).
4/ Žalobkyně zaslala žalovanému dne 14. 5. 2021 předžalobní upomínku, žalovaný však na předmětnou pohledávku již ničeho dalšího neuhradil (výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 13. 5. 2021 s dokladem o odeslání).
6. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.
7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
8. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ zákon“).
9. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.
11. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
12. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. anonymizováno a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které anonymizováno poskytla žalovanému částku 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit anonymizováno za poskytnutí této částky poplatek ve výši 16 000 Kč. Celkovou dlužnou částku 36 000 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 60 týdenních splátkách po 600 Kč anonymizováno vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o anonymizováno smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.
17. Dle soudu anonymizováno zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá § 86 a 87 zákona. Prokázala posouzení příjmové i výdajové stránky úvěruschopnosti žalovaného, jak vyplývá z doložené anonymizováno zákazníka. V tomto smyslu tedy při sjednávání smlouvy o anonymizováno úvěru nepochybila.
18. Další povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona.
19. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že RPSN činí 206,15 %. Z databáze příjmení se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu v srpnu 2019 činila 8,78 %. Ve smlouvě byla tedy více než 23 násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004), nikoli 23 násobkem.
20. Ani v případě, že by smlouva nebyla neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy, by žalobkyně neměla právo na úhradu administrativního poplatku a odměny za hotovostní inkaso splátek, neboť tato ujednání by bylo nutné shledat za ujednání nepřiměřená, zakládající v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Poplatek za administrativní činnost je ve smlouvě vymezen zcela neurčitě, soudu je přitom z jeho úřední činnosti známo (z řízení o obdobných žalobách podávaných totožnou žalobkyní k vymožení pohledávek postoupených na žalobkyni příjmení), že tímto poplatkem anonymizováno přenáší na spotřebitele své provozní náklady (např. náklady na založení a vedení zákazníka v interním systému, založení klientského účtu na webovém portálu, náklady na provedení uvítacího telefonátu ze strany společnosti, náklady na odeslání uvítacího dopisu společně s evidencí splátek, na vystavení duplikátu evidence splátek či kopie smluvní dokumentace v případě její ztráty, na vystavení písemného potvrzení o doplacení, aktuálním zůstatku úvěru a zaslání těchto dokumentů na příslušnou adresu). Náklady na vystavování duplikátů smluvní dokumentace jistě zpoplatnit lze, avšak nikoli předem takto vysokou paušální částkou, když ve skutečnosti nemusí vůbec nikdy vzniknout, a pokud ano, tak v podstatně nižší výši. Není přípustné, aby anonymizováno přenášela své provozní náklady související s poskytováním úvěrů na žalovaného, neboť tyto náklady jiní poskytovatelé úvěrů běžně hradí sami ze svého zisku (tedy z úroků za poskytnutí úvěru).
21. Obdobný závěr lze uplatnit i na odměnu za hotovostní inkaso splátek. Nelze totiž přehlédnout, že je celková výše poplatku stanovena předem a neodvíjí se od počtu skutečně provedených hotovostních inkas. I kdyby žalovaný nezaplatil vůbec ničeho a anonymizováno by nemusela - namísto sjednaných 60 poskytnutí součinnosti k úhradě splátky (hotovostních inkas) - poskytnout součinnost ani jedinou, na výši poplatku by tato skutečnost neměla vliv a anonymizováno by se bez spravedlivého důvodu dostalo nepřiměřeného protiplnění. Zároveň jsou skutečné náklady věřitele na takové inkaso vždy stejné, výše odměny je však sjednána procentní sazbou z výše poskytnutého úvěru, v tomto případě 40 %.
22. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy má žalobkyně, na kterou anonymizováno své nároky ze smlouvy postoupila ve smyslu § 1879 a násl. o. z., nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši dosud nesplacené jistiny úvěru, tj. 15 800 Kč. K tomu soud pouze dodává, že ačkoliv platby žalovaného (ve výši 4 200 Kč) směřovaly formálně na úhradu závazku ze smlouvy, je nutné je započíst na závazek žalovaného vydat bezdůvodné obohacení, neboť závazek z neplatné smlouvy neexistuje, a platby je tak nutné započíst na platný závazek žalovaného.
23. Co se úroku z prodlení týče, jelikož je neplatná smlouva o úvěru jako celek, jsou neplatná i ujednání o splatnosti jednotlivých splátek, pročež nejsou použitelná pro posouzení otázky splatnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak mohl být splatný nejdříve uplynutím lhůty k plnění stanovené v první prokazatelně doručené výzvě k plnění. anonymizováno vyzývala žalovaného k úhradě dluhu v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021, jež bylo žalovanému dne 22. 2. 2021 odesláno na jeho korespondenční adresu uvedenou ve smlouvě. Podle domněnky doby dojití došla výzva žalovanému dne 25. 2. 2021, přičemž do prodlení se dostal – dle znění výzvy – uplynutím lhůty 10 kalendářních dnů od tohoto data, tj. od 8. 3. 2021. Žalobkyně má proto nárok na zákonný úrok z prodlení od tohoto data a v tomto rozsahu jí ho soud výrokem I. rozsudku přiznal. Ve zbývajícím rozsahu soud, z důvodu popsaných výše, žalobu zamítl (výrok II.).
24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo, neboť žalovanému, jež byl úspěšný více (žalobkyně byla úspěšná co do částky 15 800 Kč, žalovaný co do částky 16 000 Kč bez započítání zamítnutého příslušenství pohledávky), v řízení žádné náklady nevznikly.
25. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnost uloženou mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu (exekuce).