Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
3 C 312/2021-16
Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Andrlovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení 4 608 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč od 31. 7. 2021 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se částečně, co do povinnosti uhradit zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč od 8. 7. 2021 do 30. 7. 2021, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 137,42 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 070 Kč, částku ve výši 217 Kč a částku ve výši 608 Kč, zamítá.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 710,26 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč od 31. 7. 2021 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se částečně, co do povinnosti uhradit zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč od 8. 7. 2021 do 30. 7. 2021, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 137,42 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 070 Kč, částku ve výši 217 Kč a částku ve výši 608 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 710,26 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhala zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,25 %, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, částky částka coby náklady spojené s uplatněním pohledávky a částky částka coby smluvní pokuty. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřel žalovaný se spol. právnická osoba, IČO, dále jen („ původní věřitel“), Smlouvu o úvěru číslo platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne datum, jejíž nedílnou součástí byly ulice podmínky. Na základě smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši částka, přičemž žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli částku částka s příslušenstvím do datum. Žalovaný však sjednanou částku nehradil řádně a včas, tím mu vznikla povinnost zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Následně byla předmětná pohledávka, kterážto je předmětem této žaloby, postoupena žalobkyni, a to na základě rámcové Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum ve spojení s dílčí smlouvou, kterážto se stala účinnou okamžikem nahrání tzv. datové pásky obsahující seznam postupovaných pohledávek na zabezpečený SFTP server, přičemž o takovém postoupení pohledávek bylo mezi původním věřitelem a žalobkyní vyhotoveno Společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek. Celková hodnota pohledávky za žalovaným činila ke dni postoupení částka, skládala se z nesplacené jistiny ve výši částka, nesplaceného úroku ve výši částka, nesplacené smluvní pokuty ve výši částka a neuhrazené paušální náhrady nákladů za upomínání ve výši částka. příjmení paušální náhrady na upomínání představuje výši poplatků za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení žalovaného. Sjednaná výše úhrady za jednotlivou upomínku je částka. Ve smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou. Žalobkyni tak nezbylo nic jiného, než příslušenství pohledávky v žalobě uvést do pole, které je ve formuláři vyhrazeno kapitalizovanému úroku, ve skutečnosti tato částka představuje náklady na upomínání ve výši částka. Žalobkyně požaduje nad rámec postoupené pohledávky i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od datum do datum, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši částka. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od datum, z jistiny ve výši částka a dále náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka. K nákladům mimosoudního vymáhání spojeným s uplatněním pohledávky žalobkyně uvádí, že je specifikuje tak, že odchozí dopis činí částka, odchozí dopis doporučeně částka, odchozí telefonický hovor částka, osobní návštěva částka. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný porušil svou povinnost platit částku sjednanou ve smlouvě řádně a včas, vznikla mu povinnost zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobkyně po žalovaném požaduje smluvní pokutu ve výši částka, počítáno ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. datum, z dlužné jistiny pohledávky ve výši částka, do datum.
2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.
3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum ve spojení se Společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne datum, jakožto dokladu o uzavření Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen „o.z. “). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne datum, který byl předán k poštovní přepravě dne datum, jak je patrné z podacího archu.
4. Dle zjištěného skutkového stavu původní věřitel uzavřel s žalovaným dne datum distančním způsobem, jehož závěrečným krokem bylo ze strany žalovaného provedení verifikační platby na účet původního věřitele, Smlouvu o úvěru číslo ve smyslu ustanovení § 2395 o.z. na celkovou částku jistiny úvěru částka s termínem splatnosti dne datum. Na základě smlouvy se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnout částku částka, což učinil dne datum převodem této částky na účet žalovaného, ze kterého byla provedena verifikační platba, jak je doloženo výpisem z účtu číslo. Žalovaný se oproti tomu zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky s navýšením o částku částka, a to nejpozději dne datum. Zápůjční úroková sazba poskytnutého úvěru byla ujednána ve výši 279,83 % ročně, jako pevná, ode dne poskytnutí půjčky do data splatnosti, a RPSN činilo za celý úvěr 1 141,2 %. Žalobkyně prokázala, že žalovanému byla dopisem ze dne datum, který byl předán k poštovní přepravě dne datum, jak je doloženo podacím archem, zaslána předžalobní výzva ve smyslu ustanovení § 142a o.s.ř. o.s.ř. , avšak žalovaný na dlužné částce neuhradil ničeho.
5. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku , ale především s článkem 36 Listin y. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 243/2015 , dále sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústav y výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“.
6. Uzavřenou smlouvu o úvěru soud považoval za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Smlouva o úvěru se příčí dobrým mravům jako celek, soud jí tak shledal absolutně neplatnou dle § 588 věta první o.z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle § 577 o.z. je vyloučena. Původní věřitel zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, původní věřitel (právní předchůdce žalobkyně) do smluvních ujednání zahrnul povinnost dlužníka platit absolutně velké navýšení 1 141,2 % p.a. V době uzavření smlouvy o úvěru, tj. v prosinci 2020 dle statistiky ČNB činila roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR 8,06 %. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, to je 24,18 % p.a. Uzavře-li smlouvu o úvěru věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva. Tento závěr podporuje potřeba prevence naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci
C číslo). Soud tak provedl vypořádání z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o.z. a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku částka (nesplacená jistina). Pokud jde o prodlení, soud dospěl k závěru, že v souladu s § 573 o.z. mohlo být oznámení o postoupení pohledávky žalovanému doručeno nejdříve po uplynutí tří pracovních dnů od odeslání vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne datum, zaslané poštou dne datum, tj. datum. V oznámení o postoupení pohledávky byl stanoven datum splatnosti do datum. Od datum tak nastalo na straně žalovaného prodlení a v této souvislosti byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku úroku z prodlení a smluvní pokuty musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o úvěru, neplatným musel shledat rovněž i ujednání o povinnosti hradit smluvní pokutu a úroky z prodlení od data dřívějšího, než bylo stanoveno v oznámení o postoupení pohledávky.
7. Soud dále výrokem III. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 bodem 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky částka na částka dle položky 1 bodu 1. sazebníku, zbývá tak uhradit částka.
8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. , kdy žalobkyně měla ve věci úspěch v poměru 67 % (neúspěšná byla ze 33 %), když požadovala včetně příslušenství (vyčíslené v souladu s ust. § 154 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. ke dni vyhlášení rozsudku) celkem částka, přiznáno jí bylo částka. Právo na náhradu nákladů řízení ve výši 34 % tedy svědčí žalobkyni. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek částka, doplatek soudního poplatku ve výši částka, odměna advokáta ve výši částka podle § 14b odst. 1 bod 1 . vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 citované vyhlášky (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) po částka, paušální náhrada hotových výdajů ve výši částka podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po částka, a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. o.s.ř. také náhrada 21 % DPH ze základu částka v částce částka, tj. celkem tedy částka, z toho žalobkyni náleží poměrná část odpovídající 34 %, tj. částka. Tuto částku je žalovaný povinen uhradit na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.
9. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.