Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
106 C 398/2021-69
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hermannovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 17 712,02 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 164,29 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 2 164,29 Kč od 25. 8. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 15 547,73 Kč spolu s :
-) kapitalizovaným úrokem ve výši 1 676,85 Kč,
-) zákonným úrokem z prodlení z částky 17 712,02 Kč ve výši 8,25 % od 1. 6. 2021 do 24. 8. 2021,
-) zákonným úrokem z prodlení z částky 15 547,73 Kč ve výši 8,25 % od 25. 8. 2021 do zaplacení,
-) úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky 16 631,52 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení,
zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 164,29 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 2 164,29 Kč od 25. 8. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 15 547,73 Kč spolu s : -) kapitalizovaným úrokem ve výši 1 676,85 Kč, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 17 712,02 Kč ve výši 8,25 % od 1. 6. 2021 do 24. 8. 2021, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 15 547,73 Kč ve výši 8,25 % od 25. 8. 2021 do zaplacení, -) úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky 16 631,52 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobou, jenž byla soudu doručena dne 30. 9. 2021, se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 17 213,02 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že na základě žádosti ze dne 27. 8. 2019 poskytl právní předchůdce žalobce, anonymizována čtyři slova, žalovanému revolvingový úvěr číslo s úvěrovým rámcem do výše 35 000 Kč. Žalovaný výslovně prohlásil, že se řádně seznámil s příslušnými podmínkami, aktuálními produktovými podmínkami a sazebníkem. Na základě smlouvy poskytla banka žalovanému revolvingový úvěr formou umožnění úvěrového rámce, naposledy ve výši 38 161,29 Kč, který čerpal žalovaný prostřednictvím kreditní karty. Ke dni 18. 11. 2019 došlo k poslednímu čerpání úvěru. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr a sjednané úroky společně s případně sjednaným pojištěním formou pravidelných měsíčních splátek ve výši min. 5 % z dlužné částky, nejméně pak vždy 500 Kč, a to aktuálně k 17. dni kalendářního měsíce. Zároveň se žalovaný zavázal uhradit bance úroky z poskytnutého úvěru ve výši 22,68 % ročně. V případě nesplácení úvěru se žalovaný přímo ve smlouvě zavázal k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, náhradě nákladů spojených s vymáháním spatného závazku ve výši 600 Kč a poplatku za odeslání upomínky k úhradě ve výši 100 Kč a k placení úroku z prodlení ze splatného závazku v zákonné výši. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy tím, že se dostal do prodlení s více než 2 po sobě následujícími splátkami nebo splátky po dobu delší než 3 měsíce. příjmení proto využila svého práva, od smlouvy odstoupila a dlužnou částku zesplatnila. Odstoupení od smlouvy bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 23. 4. 2021. Odstoupení nabylo účinností dne 31. 5. 2021, tedy ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo odstoupení dáno k odeslání. Dlužnou částku splatnou v celém rozsahu včetně úroků, poplatků, smluvní pokuty a případně sjednaného pojistného v celkové výši 19 388,87 Kč byl žalovaný povinen ve stanovené lhůtě uhradit. Ode dne následujícího po dni zesplatnění, požaduje žalobce z dlužného zůstatku poskytnutého úvěru, tedy jistiny ve výši 16 631,52 Kč zaplacení smluvního úroku ve výši 22,68 % ročně a dále zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši. Dlužná částka nebyla ze strany žalovaného v plné výši uhrazena. Pohledávka ze smlouvy byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 6. 2021, s účinností ke dni 16. 6. 2021 postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 21. 6. 2021. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo na pohledávku žalovaným uhrazeno ničeho. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 16 631,52 Kč, pojistné ve výši 299,50 Kč, poplatků ve výši 600 Kč, smluvní pokuty ve výši 181 Kč a kapitalizovaného neuhrazeného smluvního úroku ve výši 1 676,85 Kč splatného ke dni 31. 5. 2021. Dále se domáhá úhrady smluvních úroků a zákonných úroků z prodlení. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 9. 8. 2021 předžalobní výzvu k plnění, ovšem bezvýsledně.
Písemným podáním doručeným soudu dne 7. 1. 2022 žalobkyně dále doplnila, že právní předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu ust. § 84 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného, které získal při zpracovávání žádosti žalovaného o poskytnutí úvěrového produktu, v rámci něhož byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Žalovaný přímo ve smlouvě prohlásil, že informace poskytnuté jsou úplné, přesné a pravdivé. Přímo z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu vyplývá, že žalovaný je od roku 2019 zaměstnán jako dělník ve společnosti právnická osoba, výše jeho měsíčních příjmů činí 19 000 Kč. Dále bylo z žádosti ověřeno, že žalovaný je svobodný a nemá vyživovací povinnost k další osobě. Celkové náklady domácnosti byly oceněny na částku 5 000 Kč měsíčně. Právní předchůdce žalobkyně dospěl k závěru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná. Dále právní předchůdce žalobkyně při posouzení disponibilního příjmu vždy ověřuje na straně výdajů náklady na bydlení. Dále byl činěn dotaz do registru příjmení, kde žalovaný nebyl veden jako osoba se závazky po splatnosti. Na základě žádosti ze dne 27. 8. 2019 pak právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému revolvingový úvěr ve výši 35 000 Kč. Žalovaný uhradil celkem 34 303 Kč. Celková částka poskytnutá ve prospěch žalovaného byla 38 161,29 Kč, z toho čerpáno bylo 36 467,29 Kč a poplatky 1 694 Kč.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
K jednání, jenž se ve věci konalo dne 16. 2. 2022, se nedostavil žádný z účastníků. Žalobkyně svou neúčast omluvila, žalovaný nikoliv. Soud jednal a rozhodl o věci samé vycházeje přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
V daném případě soud provedl dokazování a vzal za prokázáno z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, že věřitelem úvěru je anonymizována čtyři slova, kdy žalovanému je poskytován spotřebitelský úvěr v celkové výši 35 000 Kč, úvěr je poskytován formou opakovaného čerpání z úvěrového rámce, úvěr může být čerpán převodem, výběrem hotovosti případně prostřednictvím úvěrové karty. Spotřebitelský úvěr byl uzavřen na dobu neurčitou. Výše splátky byla sjednána minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně však
500 Kč, splatnost k 17. dni v měsíci, úroky byly sjednány ve výši 22,68 %. Žalovaný tyto informace stvrdil podpisem.
Z informací o zprostředkovateli spotřebitelského úvěru neučinil soud žádné zjištění.
Ze sazebníku pro úvěry platného od 14. 11. 2018 neučinil soud žádné zjištění.
Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb vzal soud za prokázáno, že uvedená rámcová smlouva byla uzavřena mezi anonymizována čtyři slova a žalovaným dne 27. 8. 2019, kdy rámcovou smlouvu se věřitel zavázal poskytovat žalovanému bankovní produkty v rozsahu aktuální nabídky. Tuto rámcovou smlouvu žalovaný opatřil podpisem.
Ze všeobecných obchodních podmínek neučinil soud žádné zjištění.
Ze smlouvy o revolvingovém úvěru číslo uzavřené dne 27. 8. 2019 vzal soud za prokázáno, že uvedená smlouva byla uzavřena mezi poskytovatelem úvěru anonymizována čtyři slova a žalovaným, který byl označen rodným číslem, adresou trvalého pobytu, korespondenční adresou, číslem OP, telefonním číslem, bylo uvedeno, že je svobodný, nemá žádné vyživovací povinnosti k dětem. K osobě žalovaného bylo uvedeno zaměstnání, a to, že je zaměstnán jako dělník u společnosti právnická osoba, jeho měsíční příjem je 19 000 Kč a celkové náklady domácnosti jsou 5 000 Kč. Finanční závazky jsou ve výši 0. Touto smlouvou žalovaný žádá o poskytnutí revolvingového úvěru s danými parametry, kdy se jedná o úvěrový rámec 35 000 Kč s celkovou výši minimální splátky 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč, splatným k 17. dni v měsíci. Účastníci si dohodli úrokovou sazbu 22,68 %. Dále byly ujednány specifické podmínky čerpání a splácení. Součástí smlouvy je i přihláška k pojištění pro revolvingový úvěr a přehled finančních důsledků nesplácení úvěru. Uvedenou smlouvu žalovaný podepsal dne 27. 8. 2019.
Z produktových podmínek pro revolvingový úvěr neučinil soud žádné zjištění.
Z čerpání úvěru číslo vzal soud za prokázáno, že celkem bylo vyčerpáno
38 161,29 Kč, z toho čerpáno 36 467,29 Kč a poplatky 1 694 Kč, uhrazeno bylo celkem 34 303 Kč.
Z odstoupení od úvěrové smlouvy číslo ze dne 23. 4. 2021 vzal soud za prokázáno, že právnická osoba anonymizována dvě slova odstoupila od úvěru číslo kdy ze smlouvy vyplývá celkový závazek splatit úvěr ve výši 38 162 Kč poskytnutý formou čerpání peněžních prostředků z úvěrového rámce. Vzhledem k prodlení banka odstupuje od úvěrové smlouvy ke dni 31. 5. 2021 a žalovaného vyzývá k úhradě dlužné částky v celkové výši 19 389 Kč, představující 5 000 Kč dlužných měsíčních splátek, 13 608 Kč úvěrové jistiny, 181 Kč smluvní pokuty za prodlení a 600 Kč náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného závazku.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi anonymizována čtyři slova a žalobkyní dne 15. 6. 2021 vzal soud za prokázáno, že touto smlouvou byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným z úvěrové smlouvy číslo uzavřené dne
27. 8. 2019.
Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 6. 2021 vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně oznamuje žalovanému, že uzavřel smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které postoupila pohledávku vyplývající ze smlouvy číslo na žalobkyni.
Z podacího lístku ze dne 21. 6. 2021 vzal soud za prokázáno, že žalovanému byla odesílána korespondence na adresu adresa.
Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 9. 8. 2021 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzývá žalovaného k plnění z titulu úvěrové smlouvy uzavřené se právnická osoba anonymizována dvě slova. Pohledávka je postupována se všemi právy a povinnostmi a žalovaný je vyzýván k plnění nejpozději ve lhůtě do 24. 8. 2021.
Z poštovního podacího lístku vzal soud za prokázáno, že dne 9. 8. 2021 byla žalovanému právním zástupcem žalobkyně odesílána korespondence na adresu adresa.
Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o tomto skutkovém stavu: právní předchůdce žalobkyně právnická osoba anonymizována dvě slova a žalovaný uzavřeli dne 27. 8. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru číslo s úvěrovým rámcem
35 000 Kč, kdy žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr splátkou ve výši minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč. Účastníci si dohodli úrok ve výši 22,68 % ročně. Právní předchůdce žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 31. 5. 2021 úvěr pro porušení platebních povinností. Žalovaný na základě úvěrového rámce vyčerpal celkem 38 161,29 Kč, z toho čerpáno bylo 36 467,29 Kč a poplatky činí 1 694 Kč a uhrazeno bylo celkem 34 303 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 15. 6. 2021 byla s účinností ke dni 16. 6. 2021 postoupena pohledávka za žalovaného na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Právní předchůdce žalobkyně vyzývala žalovaného předžalobní výzvou ze dne 9. 8. 2021 k úhradě neuhrazené pohledávky z titulu smlouvy o úvěr číslo.
Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena ve smyslu ust. § 2395 zák. č. 89/2021 Sb. smlouva o úvěru.
Soud zároveň na danou věc aplikuje i zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.
Podle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věta prvá zák. č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Poskytoval, při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje, zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
Podle ust. § 87 odst. 1 spotřebitelského zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
Ze strany žalobkyně bylo soudu poskytnuto tvrzení, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného, které získal při zpracování žádosti žalovaného o poskytnutí úvěrového produktu. Žalovaný v žádosti uvedl, že je od roku 2019 zaměstnán jako dělník ve společnosti právnická osoba, výše jeho měsíčních příjmů je 19 000 Kč. Dále bylo dle žádosti ověřeno, že žalovaný je svobodný, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě a celkové náklady domácnosti byly oceněny na částku 5 000 Kč. Dále byl žalovaný posouzen dle registru příjmení. Právní předchůdce žalobkyně dospěl k závěru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná. Tato tvrzení byla podpořena žádostí o poskytnutí úvěru ze dne
27. 8. 2019, kterou žalovaný stvrdil svým podpisem. Důkazy, které by ovšem prokázaly tvrzení žalobkyně, tedy žádost o revolvingový úvěr soudu doloženy nebyly. Nebyla doložena ani výše příjmů žalovaného, nebyla doložena skutečnost, že je zaměstnán u zaměstnavatele označeného v žádosti. Nebyly doloženy jeho celkové náklady domácnosti ani jiné skutečnosti, které by osvědčovaly celkovou majetkovou situaci žalovaného tak, aby bylo možno zhodnotit veškeré jeho majetkové poměry. Z této žádosti ostatně ani nevyplývá, že by právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím úvěru měl k dispozici doklady ohledně zaměstnání žalovaného, ani žádným jiným způsobem nebyly osvědčeny příjmy či výdaje žalovaného.
Soud má za to, že při zkoumání úvěruschopnosti nelze vyjít pouze z informací od žalovaného, které nebyly žádným způsobem podloženy. Ze strany žalobkyně bylo nutné, aby si opatřila veškeré informace, které by jí umožnily podrobně analyzovat veškeré příjmy a výdaje žalovaného, zároveň bylo nutno tyto příjmy a výdaje věrohodně doložit, což v dané věci nebylo. Právní předchůdce žalobkyně se zabýval v rámci své podnikatelské činnosti poskytování spotřebitelských úvěrů, tedy na profesionální úvěry se znalostí právní problematiky věci, byl tedy seznámen s povinností stanovené zákonem ohledně prověřování veškerých dostupných informací.
Soud tedy uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že by zkoumala před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného řádně splácet spotřebitelský úvěr, a to v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Soud tedy s odkazem na ust. § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. hodnotí smlouvu uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako neplatnou pro rozpor se zákonem (§ 580 odst. 1 o. z.). V daném případě se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží dle ust.
§ 588 o. z., i bez návrhu. V důsledku neplatnosti smlouvy jsou neplatná i vedlejší ujednání o poplatcích a příslušenství, příp. smluvní pokutě.
V případě neplatné smlouvy o úvěru je zde daná povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru (§ 87 odst. 1 věta třetí zák. č. 257/2016 Sb.). Toto zákonné ustanovení je speciální ve vztahu k ust. § 2993 o. z. podle kterého plnila-li strana, aniž by to bylo platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V případě povinnosti spotřebitele vrátit jistinu úvěru je pak zapotřebí na zaplacenou jistinu započíst plnění, které již spotřebitel zaplatil.
Za situace, kdy z žalobních tvrzení vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky, a to v celkové výši 36 467,29 Kč a žalovaný dle samotného tvrzení žalobkyně uhradil právnímu předchůdci žalobkyně částku 34 303 Kč a tato tvrzení nebyla žádným způsobem rozporována, zavázal soud žalovaného zaplatit žalobkyni částku 2 164,29 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou částkou a poskytnutým plněním. Zároveň pak žalobkyni vznikl ve smyslu ust. § 1968 a § 1970 o. z. právo na přiznání příslušenství od 25. 8. 2021. Splatnost pohledávky pak soud odvíjí od předžalobní výzvy k plnění, kde byl žalovanému sjednána lhůta k plnění do 24. 8. 2021. Pokud jde o výši příslušenství, pak toto se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
Tak jak je to uvedeno ve výroku II. rozsudku, byla žaloba v této části zcela zamítnuta, neboť zbývající žalobní požadavek na původ v absolutně neplatné smlouvě.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému objektivně žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.