Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
6 C 317/2021-58
Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 34 933,72 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 903,92 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 22 287,40 Kč od 13. 9. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 10 029,80 Kč a do rozdílu mezi přiznanými a požadovanými úroky a zákonnými úroky z prodlení, zamítá.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 349 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce titul jméno příjmení náklady řízení ve výši 43 %, která bude stanovena v písemném vyhotovení tohoto rozsudku, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 903,92 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 22 287,40 Kč od 13. 9. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 10 029,80 Kč a do rozdílu mezi přiznanými a požadovanými úroky a zákonnými úroky z prodlení, zamítá.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 349 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce [titul] [jméno] [příjmení] náklady řízení ve výši 43 %, která bude stanovena v písemném vyhotovení tohoto rozsudku, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 15. 12. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 34 933,72 Kč. V žalobě uvedla, že žalovaný dne 27. 1. 2021 uzavřel s žalobkyní smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě mu byla dne 27. 1. 2021 vyplacena zápůjčka ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou celkovou částku ve výši 36 312 Kč, tedy vrátit zapůjčenou jistinu zápůjčky a zaplatit celkové náklady zápůjčky, tj. úrok v celkové výši 9 112 Kč a administrativní poplatek ve výši 7 200 Kč, vše v 24 měsíčních splátkách po 1 513 Kč. Splatnost první splátky byla dohodnuta na den 13. 3. 2021. Žalovaný na předmětnou smlouvu o zápůjčce neuhradil ničeho. Dnem 13. 9. 2021 došlo k zesplatnění zápůjčky. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradami plateb dle smlouvy o zápůjčce eviduje žalobkyně za žalovaným pohledávku v celkové výši 34 933,72 Kč, sestávající se z následujících dílčích pohledávek. Žalobkyně požaduje uhrazení jistiny ve výši 20 000 Kč. Na neuhrazených úrocích za dobu do dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky, následující po zesplatnění nesplacené části jistiny zápůjčky, eviduje žalobkyně za žalovaným pohledávku ve výši 4 653 Kč. Úroky zápůjčky za dobu ode dne zesplatnění zápůjčky žalobkyně s ohledem na své obchodní rozhodnutí nepožaduje. Na administrativním poplatku dluží žalovaný částku 2 400 Kč. Za dobu do zesplatnění požaduje žalobkyně zákonný úrok z prodlení neuhrazených splátek zápůjčky v celkové výši 233,95 Kč. Za dobu od zesplatnění do data 14. 12. 2021 (sepis žaloby) požaduje žalobkyně zákonný úrok z prodlení ve výši 627,25 Kč. Do 14. 12. 2021 činí tedy zákonné úroky z prodlení částku 861,20 Kč. Na nákladech spojených s uplatněním pohledávky požaduje žalobkyně částku 1 700 Kč. Od 15. 12. 2021 do zaplacení potom žalobkyně požaduje běžící zákonný úrok z prodlení z částky 28 753 Kč do zaplacení (součet jistiny 20 000 Kč + zbylá část úroků ve výši 4 653 Kč + zbylá část administrativního poplatku 2 400 Kč + náklady na upomínání 1 700 Kč). Žalobkyně dále po žalovaném požaduje zaplacení smluvní pokuty za dobu do zesplatnění smlouvy o půjčce v celkové výši 2 703 Kč. Podle článku 13.7 obchodních podmínek a článku 11 smlouvy o zápůjče se žalovaný zavázal pro případ prodlení s hrazením dluhu po zesplatnění zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Po dni účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, nesmí smluvní pokuta přesáhnout částku 0,1 % denně. Smluvní pokutu ode dne zesplatnění do 14. 12.2021 žalobkyně vyčíslila na částku 2 616,52 Kč Celkem tedy žalobkyně požaduje po žalovaném smluvní pokutu ve výši 5 319,52 Kč.
2. Při jednání dne 17. 3. 2022 žalobkyně na podané žalobě trvala. Uvedla, že při zápůjčce 20 000 Kč požaduje navýšení pouze ve výši 7 000 Kč. Žalovanému byla písemnost obsahující předvolání k jednání zaslána do jeho datové schránky, písemnost byla vyzvednuta dne 21. 2. 2022, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud tedy jednal v jeho nepřítomnosti.
3. Ze smlouvy číslo o zápůjčce ze dne 27. 1. 2021 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný se zavázal, že v 24 měsíčních splátkách po 1 513 Kč žalobkyni zaplatí částku 36 312 Kč, tedy jistinu spolu s úrokem 39 % ročně. Celkové náklady půjčky představují částku 16 312 Kč RPSN potom představuje 89 %, administrativní poplatek činí 7 200 Kč (300 Kč x 24 měsíců). Výpočtem potom dospějeme k výši úroku 9 112 Kč Smlouva odkazuje v článku 11 na sazebník poplatků, který je rovněž žalovaným podepsán a v něm jsou kromě administrativního poplatku 300 Kč měsíčně a úrokové sazby ve výši 39% ročně uvedeny i sankce pro případ porušení obchodních podmínek. Do dne zesplatnění byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně z aktuální výše dlužné splátky, max. 500 Kč, nejvýše 3 000 Kč v kalendářním roce, v němž došlo k prodlení, je-li klient v prodlení s více než jednou splátkou, dále po zesplatnění je sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z aktuální výše celkové částky, ohledně které je klient v prodlení. Náhrada účelně vynaložených nákladů je stanovena ve výši 350 Kč za 1. měsíc a 750 Kč za 2. měsíc komunikace s klientem, dále 450 Kč za 3. měsíc – předání inkasní agentuře, 1 000 Kč za 4. a 5. měsíc.
4. Z výpisu z účtu ze dne 27. 1. 2021 bylo zjištěno, že částka 20 000 Kč byla týž den odeslána na účet žalovaného.
5. Dopisem ze dne 14. 9. 2021 žalobkyně zesplatnila žalovanému zápůjčku ke dni 13. 9. 2021 v celkové výši 29 184,21 Kč, přičemž tato částka je tvořena nesplacenou jistinou ve výši 20 000 Kč, dlužnými úroky ve výši 4 144 Kč, dlužnými administrativními poplatky ve výši 2 100 Kč, zákonným úrokem z prodlení do zesplatnění ve výši 216,21 Kč a dlužnou smluvní pokutou do zesplatnění ve výši 2 724 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě do 6. 10. 2021.
6. Předžalobní výzva k plnění byla žalovanému zaslána dopisem ze dne 29. 7. 2021, v němž žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 9 548 Kč nejpozději do 12. 9. 2021.
7. Z učiněných zjištění soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, podle kterého žalovaný na základě smlouvy o úvěru obdržel 20 000 Kč. Soud posoudil smlouvu uzavřenou mezi účastníky jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. občanského zákoníku, neboť svým obsahem i účelem spíše odpovídá tomuto smluvnímu typu než smlouvě o zápůjčce, mj. také proto, že částka byla žalovanému poukázána převodem na účet, nikoliv v hotovosti. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu s úrokem a administrativním poplatkem ve výši 16 312 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 1 513 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 39 % ročně, RPSN potom ve výši 89 % ročně. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně neuhradil ničeho.
8. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 577 o. z. platí, že je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.
11. Ujednání o výši úroků soud považuje za zjevně rozporné s dobrými mravy.
12. Žalobkyně s žalovaným sjednala smluvní úrok ve výši 39 % ročně, RPSN potom představovala 89 % ročně. Smluvní úrok vyjadřuje na jedné straně příjem věřitele z titulu půjčení peněz dlužníkovi a na straně druhé nákladovost spotřebitelského úvěru pro dlužníka. Věřitel má právo dohodnout se s dlužníkem na úrocích, takto sjednaná výše úroků však musí být přiměřená a nesmí být v rozporu s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 2 a § 8 o. z., neboť takové ujednání je stiženo absolutní neplatností (§ 576 o. z.). Je třeba rovněž přihlédnout k tomu, že dlužník se v daném právním vztahu nachází v pozici spotřebitele, tudíž slabší smluvní strany, která se nachází ve fakticky nerovném postavení vůči věřiteli, a tím je omezena i jeho autonomie vůle rozhodovat o obsahu závazku, který je uzavírán ve formulářové podobě. Jelikož obecně platí zákaz zneužití práva, nemůže být poskytnuta ochrana subjektu, který svého práva zneužívá na úkor slabší smluvní strany. Je totiž neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/11).
13. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, a v rozsudku ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005, uvedl, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.
14. Tyto závěry lze obdobně vztáhnout na posouzení přiměřenosti celkových nákladů spotřebitelského úvěru, a to bez přihlédnutí k dalším uplatněným nárokům žalobkyně na smluvní pokutu a nesplacené poplatky.
15. Při poskytování úvěrů a půjček existuje z hlediska požadovaných úroků určitá hranice, která odděluje standardní podnikatelskou činnost provozovanou v souladu s právním řádem a lichvu. V tomto ohledu je třeba dbát na to, aby se nepoctivým poskytovatelům půjček nedostávalo soudní ochrany, jelikož zjevně zneužívají svého postavení na úkor spotřebitelů, kteří se nacházejí v tíživé životní situaci, a kteří jsou v naprosté většině případů klienty nebankovních poskytovatelů půjček.
16. Nahlédnutím do databáze časových řad ARAD České národní banky soud zjistil, že roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR u nových obchodů v lednu 2021, tedy v době uzavření smlouvy, činila 7,83 % ročně. Soud přihlédl k tomu, že se jednalo o tzv. rychlou„ půjčku“, kdy žalovaný dostal vyplaceny peníze v hotovosti, bez nutnosti zajištění či účelové vázanosti úvěru. U nebankovních institucí je proto soud ochoten akceptovat celkové náklady úvěru ve výši dvojnásobku sazeb, které v daném období poskytovaly banky (srov. též rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ze dne 16. 2. 2017, sp. zn. 23 Co 14/2017). Smluvní strany si mezi sebou v posuzované věci sjednaly úrok ve výši 39 % ročně, RPSN potom byla ve výši 89 % ročně, což je sazba převyšující soudem akceptovatelný dvojnásobek sazby dle ČNB. Soud tedy připouští výši RPSN pouze co do 15,66 % ročně, ve výši nad 15,66% ročně považuje ujednání o úroku a RPSN za neplatné a v rozporu s dobrými mravy. Soud tedy přiznal žalobkyni úrok ve výši 15,66 % ročně z částky jistiny 20 000 Kč ode dne splatnosti první splátky do dne zesplatnění, tedy ode dne 13. 3. 2021 do 13. 9. 2021 v celkové výši 1 587,40 Kč. Žalobkyně ode dne zesplatnění žádné úroky již nepožadovala. V těchto úrocích jsou zahrnuty i případné administrativní poplatky, které byly žalobkyní v žalobě požadovány ve výši 2 400 Kč. Soud podotýká, že celková částka 16 312 Kč uvedená ve smlouvě, která měla tvořit náklady zápůjčky, byla nepřiměřená a v rozporu s dobrými mravy, když představuje téměř 82 % úvěru. Z celé této částky by podle názoru soudu měla žalobkyně nárok pouze na částku 1 587,40 Kč.
17. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žalovaný měl žalobkyni zaplatit celkem částku 21 587,40 Kč, tedy jistinu ve výši 20 000 Kč a soudem vypočtený úrok ve výši 1 587,40 Kč.
18. Z částky 1 700 Kč požadované žalobkyní na náklady spojené s uplatněním pohledávky soud přiznal žalobkyni pouze částku ve výši 700 Kč, kterou považuje za odpovídající při zaslání dvou upomínek po 350 Kč. Veškeré další platby již podle názoru soudu jen uměle navyšují dlužnou částku.
19. Z částky 22 287,40 Kč (jistina 20 000 Kč + úrok 1 587,40 Kč + náklady 700 Kč) také soud žalobkyni přiznal i zákonné úroky z prodlení, a to ode dne následujícího po zesplatnění úvěru do zaplacení.
20. Co se týká uplatněné smluvní pokuty ve výši 5 319,52 Kč za období do zesplatnění úvěru, tak soud považuje tuto částku za neplatnou a ujednání o smluvní pokutě sjednané v rozporu s dobrými mravy a v rozporu s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru. Podle § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení. Jestliže byla do doby zesplatnění úvěru sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně, jedná se o ujednání uzavřené v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele, v rozporu s dobrými mravy, a tudíž neplatné. K této požadované smluvní pokutě tedy soud nepřihlížel a nepřiznal ji. Smluvní pokutu požadovanou za období po zesplatnění ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, požadovanou ve výši 2 616,52 Kč považuje soud za oprávněnou a přiznal ji.
21. Soud tedy žalobkyni přiznal jistinu ve výši 20 000 Kč, úroky ve výši 1 587,40 Kč, smluvní pokutu ve výši 2 616,52 Kč a náklady upomínání ve výši 700 Kč, celkem tedy částku 24 903,92 Kč. Co do zbylé požadované částky 10 029,80 Kč a co do rozdílu mezi požadovanými a přiznanými úroky a zákonnými úroky z prodlení byla žaloba zamítnuta.
22. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 1 398 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky 34 933,72 Kč částku 1 747 Kč. K doplacení tedy zbývá částky 349 Kč. Soud proto žalobkyni uložil ve výroku IV. povinnost zaplatit České republice Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 349 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).
23. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyně měla úspěch v částce 24 903,92 Kč a neúspěch v částce 10 029,80 Kč. Odečteme-li úspěch od neúspěchu, dojdeme k závěru, že žalobkyně má právo na náhradu 43 % svých účelně vynaložených nákladů řízení.
24. Náklady řízení žalobkyně jsou tedy tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 398 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 500 Kč a třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Za účast u jednání má žalobkyně právo na jeden úkon podle § 7 bod. 5 vyhlášky ve výši 2 500 Kč a jednu paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále náhradu za ztrátu času ve výši 1 400 Kč a jízdné z obec do obec a zpět ve výši 2 761 Kč. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 11 999 Kč. Z této částky má žalobkyně nárok pouze na úhradu 43 %, tedy částky 5 160 Kč Náklady řízení ve výši 5 160 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí či exekuce.