Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 16/2022-47
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci
žalobkyně: ; název žalobkyně, anonymizována dvě slova číslo
sídlem adresa, anonymizováno, země příjmení jméno a anonymizováno země
anonymizováno 7 slov
právnická osoba, IČO
sídlem ulice a číslo, PSČ obec a číslo
zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení příjmení
sídlem anonymizováno číslo, PSČ obec a číslo
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 2 098 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2 098 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 078 Kč od 21. 8. 2019 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 020 Kč od 10. 6. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám její zástupkyně náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2 098 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 078 Kč od 21. 8. 2019 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 020 Kč od 10. 6. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám její zástupkyně náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 2. 10. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení 2 098 Kč s příslušenstvím vymezeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu dlužného jízdného a přirážky k němu. Žalobu zdůvodnila tím, že žalovaný jako cestující bez platné jízdenky využil dne 20. 8. 2019 přepravních služeb společnosti právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizováno“), čímž se na úkor anonymizováno bezdůvodně obohatil v rozsahu ceny jízdného stanoveného dle tarifu anonymizováno na částku 78 Kč, zároveň mu dle přepravního řádu anonymizováno vznikla povinnost k úhradě přirážky ve výši 1 000 Kč. Ke stejné situaci došlo již dříve, kdy žalovaný rovněž bez platné jízdenky využil přepravních služeb anonymizováno i dne 9. 6. 2016. I v tomto případě mu vznikla povinnost uhradit cenu jízdného ve výši 20 Kč a dále přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Pohledávky na zaplacení všech shora zmiňovaných částek anonymizováno postoupila na právnická osoba anonymizována tři slova číslo se sídlem adresa, příjmení, země příjmení jméno a anonymizováno země, která je následně postoupila na žalobkyni. Ani té žalovaný doposud svůj dluh neuhradil. Vedle dlužného jízdného a přirážek k němu se proto žalobkyně domáhala rovněž úhrady zákonného úroku z prodlení z jednotlivých dlužných částek, a to v obou případech za dobu ode dne následujícího dni, kdy žalovaný cestoval bez platného dokladu, do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě, kterou mu soud zaslal na adresu místa jeho trvalého pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřil.
3. Soud věc posoudil a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Souhlas účastníků s tímto postupem přitom předpokládal, neboť žádný z nich se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:
Žalovaný byl dne 9. 6. 2016 ve vlaku anonymizováno číslo mezi stanicemi okres a obec podroben přepravní kontrole provedené pověřenou osobou anonymizováno, při níž se této osobě na její výzvu neprokázal platným jízdním dokladem. Totožnost žalovaného byla ověřena z jeho občanského průkazu. Žalovaný odmítl uhradit pověřené osobě anonymizováno jízdné s přirážkou, pověřenou osobou anonymizováno mu tedy bylo vystaveno potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek, podle něhož byl povinen k úhradě jízdného ve výši 20 Kč a přirážky ve výši 1 000 Kč stanovené dle tarifu anonymizováno. Žalovaný tyto částky pověřené osobě anonymizováno na místě neuhradil. K totožné situaci došlo dne 20. 8. 2019 ve vlaku anonymizováno číslo mezi stanicemi obec a obec, kde se žalovaný schovával na toaletě a opět při přepravní kontrole neměl u sebe platný jízdní doklad. I v tomto případě mu bylo vystaveno potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek, podle něhož byl povinen uhradit jízdné ve výši 78 Kč a přirážku dle tarifu anonymizováno ve výši 1 000 Kč anonymizováno pohledávky na zaplacení všech shora zmiňovaných částek, tedy jak jízdného, tak přirážek k němu, postoupila na právnická osoba anonymizována dvě slova, reg. číslo se sídlem adresa, příjmení, země příjmení jméno a anonymizováno země, následně byly zmíněné pohledávky postoupeny na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován prostřednictvím předžalobních upomínek z 23. 3. 2017, respektive 20. 3. 2020, v nichž byl současně vyzván k úhradě dlužných částek a upozorněn na to, že pokud tyto neuhradí, bude přistoupeno k jejich soudnímu vymáhání.
5. Po právní stránce hodnotil soud věc jako spor ze dvou smluv o přepravě osob podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
6. Podle § 2550 o. z. se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.
7. Mezi anonymizováno a žalovaným došlo tím, že žalovaný ve dvou případech využil ke své přepravě vlakových spojů provozovaných anonymizováno, ke konkludentnímu uzavření dvou smluv o přepravě osoby ve smyslu § 2550 o. z. Na základě těchto smluv anonymizováno v obou případech poskytla žalovanému přepravu svými vozy, přičemž žalovaný byl povinen za tuto přepravu uhradit jízdné dle tarifu anonymizováno. Tuto svou povinnost však evidentně porušil, což bylo zjištěno při provedených přepravních kontrolách. Žalovanému tím podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách v účinném znění, vznikla v obou případech povinnost vedle dlužného jízdného zaplatit anonymizováno též přirážku k jízdnému, jejíž výše byla stanovena v tarifu anonymizováno na částku 1 000 Kč. Takto vysoká přirážka nepřesahuje maximální možnou přirážku uvedenou v § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., žalovaný tedy nepochybně byl povinen uhradit v obou případech i tuto přirážku.
8. Ačkoliv žalobkyně nebyla smluvní stranou předmětné smlouvy o přepravě, svou aktivní legitimaci ve věci prokázala dvěma předloženými smlouvami o postoupení pohledávek, na jejichž podkladě se ve smyslu § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala věřitelkou žalobou uplatněných pohledávek na úhradu dlužného jízdného a přirážek k němu. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že žalovaný doposud dlužné jízdné a přirážky k němu ani částečně neuhradil. Bylo přitom na žalovaném, aby v případě, že se tak stalo, takovou skutečnost soudu tvrdil a zejména pak prokázal. Vzhledem k tomu, že tak žalovaný neučinil a že z obsahu spisu žádnou úhradu z jeho strany nelze dovodit, vycházel soud, pokud jde o aktuální výši dluhu, z podané žaloby.
9. Ze všech shora popsaných důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je oprávněná. Proto jí v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 2 098 Kč, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení. Nárok na jeho zaplacení se opírá o § 1970 občanského zákoníku, výše úroku se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., za jehož účinnosti se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého dluhu.
10. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a svědčí jí tak vůči žalovanému podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 1 089 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci, žaloba) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 cit. vyhl., dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč, a to k rukám její zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
11. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.