Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
39 C 175/2021-39
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahel jako soudcem ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem anonymizováno.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení částky 7 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 7 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 29. 5. 2021 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ohledně zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 894,44 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 723,59 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 7 000 Kč ve výši 10 % ročně od 16. 1. 2021 do 28. 5. 2021 a úroku z částky 7 000 Kč ve výši 19,27 % ročně od 16. 1. 2021 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 7 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 29. 5. 2021 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ohledně zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 894,44 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 723,59 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 7 000 Kč ve výši 10 % ročně od 16. 1. 2021 do 28. 5. 2021 a úroku z částky 7 000 Kč ve výši 19,27 % ročně od 16. 1. 2021 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 30. 7. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky 7 000 Kč s kapitalizovaným úrokem a kapitalizovaným zákonným úrokem a dále pak s úrokem z prodlení v zákonné výši a dohodnutým úrokem 19,27 % ročně z dlužné jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení, a to z titulu toho, že právní předchůdce žalobce (právnická osoba) uzavřel se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru s řádným prověřením schopnosti splácet na straně žalované. Právní předchůdce s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet, a poskytl jí peněžní prostředky 7 000 Kč, které měla žalovaná zaplatit za dobu trvání smlouvy s úrokem za půjčené peněžní prostředky 1 400 Kč, administrativní činnost 1 400 Kč a hotovostní inkaso splátek 2 800 Kč. Žalovaná měla takto poskytnutý úvěr splácet v pravidelných týdenních splátkách po 210 Kč, a to po dobu 60 týdnů od 26. 8. 2018 do 13. 10. 2019. Z toho vyplývá, že žalovaná na úvěru 7 000 Kč měla zaplatit celkem 12 600 Kč. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, porušila tak smlouvu řádně a včas hradit. Takto vzniklá pohledávka za žalovanou byla ze strany právnická osoba smlouvou o postoupení pohledávek postoupena 15. 1. 2021 žalobci. Žalovaná za dobu trvání smluvního vztahu uhradila pouze 945 Kč, kterážto částka byla započtena na úrok a poplatek za hotovostní inkaso splátek. Poslední platbu na smlouvě o úvěru provedla žalovaná 23. 8. 2018, když k datu postoupení dluží na jistině úvěru 7 000 Kč, úrok 688,35 Kč, poplatek za administrativní činnost 1 400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 2 566,65 Kč. Za období od postoupení pohledávky na žalobce žalovaná ničeho nezaplatila. Nereagovala ani na předžalobní výzvu.
2. Pokud soud vydal v této právní věci platební rozkaz, nepodařilo se jej doručit do vlastních rukou žalované. Za tohoto stavu byl vydaný platební rozkaz dle § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen.
3. Žalobce v žalobě souhlasil s rozhodnutím bez jednání dle § 115a o.s.ř. Pokud byla žalované doručována žaloba, výzva k vyjádření k žalobě a výzva k vyjádření k postupu soudu ohledně rozhodnutí bez jednání, k doručení těchto písemností žalované došlo fikcí, když po vrácení obsílky soudu soud vydal sdělení dle § 49 odst. 4 o.s.ř. , které bylo s poučením žalované vyvěšeno na úřední desce soudu 8. 11. 2021. Žalovaná přes poučení ve sdělení nijak nereagovala, obsílku si nevyzvedla.
4. Žalovaná tedy v této věci zůstala nečinná, nevyjádřila se ani k žalobě ani k postupu soudu ohledně aplikace § 115a o.s.ř. , soud měl tedy s ohledem na obsah poučení ve výzvě k vyjádření dle § 115a o.s.ř. za to, že i žalovaná souhlasí s rozhodnutím bez jednání.
5. Soud vzal za prokázaný tento následující skutkový děj po provedeném dokazování listinami doloženými žalobcem:
6. Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa nejen existence žalobce ale i existence jeho právního předchůdce, když firma právnická osoba je zapsána v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze s podnikatelským oprávněním na poskytování úvěrů a půjček nebankovního charakteru. Žalobce je rovněž zapsán v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze jako obchodní korporace. Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti, a to dne 19. 8. 2018. Dle této smlouvy byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr, který měla žalovaná hradit formou 60 týdenních hotovostních splátek po 210 Kč od 26. 8. 2018 do 13. 10. 2019. Ze specifikace celkové částky k zaplacení 12 600 Kč vyplývá, že kromě jistiny úvěru 7 000 Kč se jedná i o úrok 1 400 Kč, administrativní poplatek blíže nespecifikovaný rovněž 1 400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 2 800 Kč. Mezi stranami sporu bylo dále dohodnuto, že žalovaná bude hradit poskytnutý úvěr po dobu 60 týdnů po 210 Kč, z čehož vyplývá, že žalovaná měla tedy celkem uhradit částku 12 600 Kč na úvěru, který jí byl poskytnut ve výši 7 000 Kč. Co se týče dohodnutého úroku, tento byl dohodnut procentuální výměrou 19,27 % ročně a pokud žalobce uváděl, že si prověřil úvěruschopnost žalované s péčí řádného hospodáře, soud konstatuje, že z doložené smlouvy o spotřebitelském úvěru ani z doplňujících ustanovení nevyplývá, jakým způsobem a zda vůbec žalobce úvěruschopnost žalované prověřil dostupnými a relevantními prostředky. Pouze z karty zákazníka žádosti o spotřebitelský úvěr vyplývá, že žalovaná bez bližšího zdokladování doložila, že její zaměstnavatel je anonymizována čtyři slova, pobírá starobní důchod a vedlejší příjmy činí 5 000 Kč. Žalovaná deklarovala v kartě klienta, že její příjmy činí celkem 16 100 Kč a výdaje na tzv. živobytí 5 900 Kč. Z tohoto žalobce bez bližšího zdokladování dospěl k závěru, že je možno žalované poskytnout úvěr. Žalovaná takto poskytnutý úvěr nesplácela, dluží tak žalobcem požadované částky. Takto vzniklá pohledávka za žalovanou i s příslušenstvím byla smlouvou o postoupení pohledávky postoupena na současného žalobce z původního úvěrujícího, tedy firmy právnická osoba, o postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna. Žalovaná byla vyzývána k úhradě dluhu předžalobní výzvou z 13. 5. 2021, ničeho však nezaplatila (karta zákazníka – žádost o spotřebitelský úvěr z 19. 8. 2018, předžalobní výzva z 13. 5. 2021, smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti z 19. 8. 2018, oznámení o postoupení pohledávky z 19. 2. 2021, oznámení o zpracování osobních údajů z 19. 2. 2021, poštovní podací lístek z 22. 2. 2021, seznam postoupených pohledávek, smlouva o postoupení pohledávek z 15. 1. 2021, výpis z obchodního rejstříku ohledně žalobce ze 7. 6. 2018).
7. Podle ustanovení § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji využil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
8. Podle ustanovení § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky v měně dle § 2396 OZ .
9. Podle § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce od dne, kdy byl o vrácení požádán.
10. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. K neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, či odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, soud přihlédne podle § 588 i bez návrhu.
12. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr či navýšení spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
13. Podle § 2991 odst. 1 OZ bezdůvodně se obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co po právu měl plnit sám.
14. Po aplikaci právní kvalifikace věci k prokázanému skutkovému ději ne nutno konstatovat, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaná na základě karty zákazníka v souvislosti se žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru podepsala listin u, která byla nazvána jako Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti. Pokud žalobce v rámci svých skutkových tvrzení deklaroval víceméně pouze a toliko řečí zákona, že poskytovatel úvěru, tedy úvěrující firma právnická osoba, v rámci posouzení žádosti postupovala s odbornou péčí ve smyslu § 9 odst.1 zákona o spotřebitelském úvěru, v řízení vyplynulo, že poskytovatel úvěru vycházel pouze z tvrzení, a to ničím nedoložených tvrzení žalované, která je s ohledem na datum svého narození dlouhá léta starobní důchodkyní. Poskytovatel úvěru si řádně neověřil, pokud žalovaná deklarovala, že má příjmy z vedlejších činností, o jakou činnost, u koho se jedná, když se mělo jednat o příjmy ve výši 5 000 Kč měsíčně. Nebyly rovněž doloženy, resp. zdokladovány žalovanou deklarované náklady na bydlení 2 100 Kč, když se jedná o velmi nízkou částku. Podaná žaloba je tedy důvodná pouze částečně, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaná převzala od poskytovatele spotřebitelského úvěru v hotovosti částku 7 000 Kč oproti svému závazku za takto půjčenou částku v hotovosti uhradit 12 600 Kč v týdenních splátkách 210 Kč po dobu 60 týdnů, tedy celkem 12 600 Kč. Žalovaná uhradila na celé pohledávce 945 Kč, když žalobce rovněž neprokázal, že by poskytovatel úvěru provedl lustraci žalované v dostupných databázích, jako je např. registr dlužníků, registr exekucí, apod., kdy v případě, že by toto právní předchůdce žalobce učinil, zjistil by, že žalovaná má u zdejšího soudu evidováno několik řízení o zaplacení dlužných částek. Právní předchůdce žalobce tak neučinil, kdy podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru tak učinit měl, a to i na základě jím samotným získaných informací, neměl se spokojit pouze s nedoloženými tvrzeními žalované, které podle názoru soudu již v rámci výše náhrady nákladů na bydlení neodpovídají skutečnosti, neboť se jedná o částku velmi mizivou. Pokud žalovaná deklarovala v kartě zákazníka, že žije v nájmu, částka výdajů na bydlení 2 100 Kč nemůže předpokládaným a v této době obvyklým výdajům (energie, nájem, inkaso) odpovídat řádně stanovenému nájmu, když žalovaná pouze deklarovala, že její náklady na bydlení činí 2 100 Kč, což nebylo doloženo ani inkasním lístkem ani případnou nájemní smlouvou, byť žalovaná je poživatelkou starobního důchodu, který činí 11 100 Kč, kdy nadto má žalovaná s ohledem na své datum narození 1937 další příjmy 5 000 Kč. Jednalo se pouze a jen o nedoložená a zřejmě neprověřená tvrzení žalované, kdy byť žalobce deklaroval, že poskytovatel úvěru dle § 9 postupoval s péčí řádného hospodáře, jednalo se pouze a toliko o tvrzení žalobce, kdy ze zjištění a úvah soudu v rámci hodnocených důkazů vyplývá, že naopak poskytovatel úvěru se spokojil pouze a toliko s nedoloženými tvrzeními žalované, kdy je zcela evidentní, že žalovaná s přihlédnutím k dalším sporům vedených vůči ní není schopna takto poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet. Soud přihlédl k naplnění dikce § 9 odst. 1 , s přihlédnutím k § 588 OZ , ex offo, tedy z úřední činnosti, kdy dospěl k závěru, že takto uzavřená smlouva, kterou byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr, je neplatná podle § 9 odst.1 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy poskytovatel úvěru se pouze spokojil s nedoloženými a neprověřenými tvrzeními o příjmech žalované, kdy zejména pak již výše nákladů na bydlení v nájmu neodpovídala v době uzavření smlouvy skutečnosti. Žalovaná zcela jistě v případech vykázaných nákladů na bydlení 2 100 Kč nemůže bydlet v nájemním bytě, kdy by nájem, ceny za energie činily pouze a toliko 2 100 Kč, když lokalita, kde žalovaná bydlí, je soudu známa a je mu také z jiné úřední a rozhodovací činnosti známa cena obvyklého nájemného v dané lokalitě v bytech od tzv. garsonky až po větší nájemní byty. Soud tedy shledává smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, kdy však nelze mít pochybnosti o tom, že žalovaná částku 7 000 Kč převzala v hotovosti, ale s ohledem na neplatnost smlouvy se jedná na její straně o bezdůvodné obohacení. Soud proto žalobě ve výroku I. vyhověl v částce 7 000 Kč, když tuto částku žalovaná prokazatelně převzala v hotovosti, když je nadále v prodlení od data následujícího po datu uvedeném v předžalobní výzvě. Prodlení žalované trvá dle § 1968 a násl. OZ . Výše úroků v zákonné výši je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. S přihlédnutím k neplatnosti smlouvy a k tomu, že žalovaná je v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení od května roku 2021, soud ve výroku II. uplatněný nárok na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, kapitalizovaný zákonný úrok a úrok z prodlení v zákonné výši od 16. 1. 2021 do 28. 5. 2021 včetně dohodnutého úroku 19,27 % ročně zamítl, a to právě s odkazem na to, že takto uzavřená smlouva se žalovanou je neplatná pro rozpor s § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, s přihlédnutím k § 580 odst. 1 a § 588 OZ . Žalovaná se převzetím částky z titulu tzv. úvěru bezdůvodně obohatila dle § 2991 odst. 1 , s vrácením bezdůvodného obohacení je v prodlení od data následujícího po datu, ve kterém měla na základě předžalobní výzvy sama plnit, což neučinila. Z toho důvodu bylo o zbývajícím uplatněném nároku ve výroku II. rozhodnuto zamítavě, když s přihlédnutím ke všem okolnostem tohoto případu je plně namístě odůvodněno, aby žádné ze stran sporu nebyla přiznána náhrada nákladů řízení, když žalobce byl sice ve věci úspěšný v části bezdůvodného obohacení 7 000 Kč, a neúspěšný ve zbývajícím výroku II., když po žalované bylo z titulu kapitalizované výše příslušenství požadováno zaplacení celkové částky 894,44 Kč a 1 723,59 Kč a dále pak procentuální výměra úroku v dohodnuté výši a zákonného úroku z prodlení. Žalovaná je starobní důchodkyní, s ohledem na všechny okolnosti tohoto případu má soud za to, že pokud se žalovaná zavázala z titulu úvěru či tzv. úvěru 7 000 Kč uhradit celkem 12 600 Kč, ujednání o úrocích, ať již v procentuální či kapitalizované výměře včetně jakýchsi poplatků za výběr v hotovosti a poplatků za zpracování úvěru, s ohledem na jejich výši je nutno považovat za nepřijatelné a neplatné pro rozpor s dobrými mravy, jak ostatně vyplývá z Nálezu ÚS ČR, sp. zn. I. ÚS 199/11 . I s ohledem na datum narození žalované by u této byly naplněny podmínky a předpoklady pro osvobození, soud proto s odkazem na dikci § 150 o.s.ř. (důvody hodné zvláštního zřetele spočívající v datu narození žalované a deklarovaném požívání starobního důchodu ve výši cca do 12 000 Kč), soud dospěl k závěru, že je plně namístě odůvodněno, aby žádné ze stran sporu s odkazem na § 150 o.s.ř. nebyly přiznány náklady řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. )