Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
26 C 11/2022-34
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Heczkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 42 954 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 570 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 3. 7. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 49 832,82 Kč, úroku z částky 26 409,68 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ve výši 29 % ročně a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 26 409,68 Kč od 19. 12. 2020 do 2. 7. 2021 a z částky 16 839,68 Kč od 3. 7. 2021 do zaplacení a ve výši 1,5 % ročně z částky 9 570 Kč od 3. 7. 2021 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 570 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 3. 7. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 49 832,82 Kč, úroku z částky 26 409,68 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ve výši 29 % ročně a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 26 409,68 Kč od 19. 12. 2020 do 2. 7. 2021 a z částky 16 839,68 Kč od 3. 7. 2021 do zaplacení a ve výši 1,5 % ročně z částky 9 570 Kč od 3. 7. 2021 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 30. 7. 2021 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 24 761,27 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 729,19 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 211,65 Kč a s 29% úrokem z částky 15 460,08 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a s 10% úrokem z prodlení z částky 15 460,08 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, dále zaplacení částky 10 155 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 099,10 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 869,23 Kč a s 29% úrokem z částky 6 076,19 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a s 10% úrokem z prodlení z částky 6 076,19 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a dále zaplacení částky 8 038 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 838,42 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 701,23 Kč a s 29% úrokem z částky 4 873,41 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a s 10% úrokem z prodlení z částky 4 873,41 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.
2. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od původního věřitele právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Tato společnost uzavřela s žalovaným celkem tři smlouvy o zápůjčce. Dne 3. 5. 2018 uzavřela smlouvu číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 22 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit včetně sjednaného úroku a poplatků v celkové výši 15 191 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 620 Kč. Žalovaný však uhradil toliko 11 930 Kč. Dne 2. 2. 2018 uzavřela smlouvu číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit včetně sjednaného úroku a poplatků v celkové výši 13 125 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 469 Kč. Žalovaný však uhradil toliko 17 653 Kč. Dne 20. 11. 2017 uzavřela smlouvu číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit včetně sjednaného úroku a poplatků v celkové výši 17 333 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 623 Kč. Žalovaný však uhradil toliko 29 612 Kč. Dle žalobkyně byla úročena neuhrazená jistina zápůjček úrokem ve výši 29 % ročně. Žalobkyně kapitalizovala úrok 29 % ročně z neuhrazené jistiny a zákonný úrok z prodlení za dobu do postoupení, tj. 18. 12. 2020. Žalobkyně tvrdila, že zapůjčitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet zápůjčku, tj. spotřebitelský úvěr, především na základě vyhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, které byly přitom zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tuto skutečnost potvrdil žalovaný ve smlouvě. Předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti žalovaného.
3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smluv o zápůjčce číslo ze dne 3. 5. 2018, číslo ze dne 2. 2. 2018 a číslo ze dne 20. 11. 2017, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 včetně podacího lístku ze dne 25. 1. 2021, výzvy k plnění ze dne 28. 6. 2021 včetně podacího lístku ze dne 28. 6. 2021, přehledu plateb ze dne 12. 1. 2021 a zákaznických karet ze dne 2. 2. 2018, 6. 5. 2018 a 20. 11. 2017. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.
5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o zápůjčce číslo bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 3. 5. 2018 mezi právnická osoba jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem. Žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 22 000 Kč, přičemž žalovaný současně potvrdil převzetí této částky v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku a dále úrok a poplatky v celkové výši 15 191 Kč, tj. celkem 37 191 Kč v 60 týdenních splátkách po 620 Kč (poslední splátka 611 Kč). Ze smlouvy o zápůjčce číslo bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 2. 2. 2018 mezi právnická osoba jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem. Žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaný současně potvrdil převzetí této částky v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku a dále úrok a poplatky v celkové výši 13 125 Kč, tj. celkem 28 125 Kč v 60 týdenních splátkách po 469 Kč (poslední splátka 454 Kč). Ze smlouvy o zápůjčce číslo bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 20. 11. 2017 mezi právnická osoba jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem. Žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný současně potvrdil převzetí této částky v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku a dále úrok a poplatky v celkové výši 17 333 Kč, tj. celkem 37 333 Kč v 60 týdenních splátkách po 623 Kč (poslední splátka 576 Kč). Ze zákaznických karet bylo zjištěno, že žalovaný společnosti právnická osoba prohlásil vždy v den uzavření každé ze smluv, že je svobodný, má základní vzdělání, žije s rodiči, nemá vyživovací povinnosti, je zaměstnán jako dělník - operátor a pobírá mzdu 21 297 Kč, resp. 6 155 Kč, resp. 4 212 Kč. Celkové měsíční výdaje žalovaného činí 5 000 Kč, resp. 3 000 Kč. Z přehledů plateb bylo zjištěno, že ke dni 12. 1. 2021 evidival původní věřitel platby žalovaného ve výši 29 295 Kč u smlouvy číslo 17 970 Kč u smlouvy číslo 12 430 Kč u smlouvy číslo. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 18. 12. 2020 mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o zápůjčce, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byly i pohledávky za žalovaným ze smluv číslo číslo číslo. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021, který byl odeslán jako doporučená zásilka dle podacího lístku ze dne 25. 1. 2021 O úhradu dlužné částky byl následně žalovaný upomínán žalobkyní v předžalobní výzvě ze dne 28. 6. 2021, která byla odeslána jako doporučená zásilka dne 28. 6. 2021.
6. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má za to, že smlouvy o zápůjčce, jako smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou neplatné, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by společnost právnická osoba dostála svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo, dle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládaný v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Žalobkyně doložila zákaznické karty obsahující prohlášení žalovaného o výši příjmů a výdajů. Údaje uvedené v této listin ě nebyly ověřeny žádnými listinami, žalobkyně nepředložila žádnou z listin, kterou měl předkládat žalovaný při uzavření smlouvy.
7. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou absolutně neplatné a uplatněný v tomto řízení nárok ze smlouvy číslo by mohl být částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. ). Žalovaný na základě neplatné smlouvy převzal od předchůdkyně žalobkyně částku 22 000 Kč, uhradil dle listin y předložené žalobkyní toliko částku 12 430 Kč a vzniklo mu tak bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu, tj. ve výši 9 570 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla od původního věřitele i tuto pohledávku za žalovaným, byť byla označena jako pohledávka ze smlouvy o zápůjčce. Žalovaný tak byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 9 570 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v procentní sazbě platné k prvnímu dni prokazatelného prodlení, avšak až ode dne 3. 7. 2021 do zaplacení, a to v návaznosti na výzvu k plnění odeslanou formou doporučeného dopisu dne 28. 6. 2021, kdy k doručení došlo dle ust. § 573 o. z. třetí pracovní den od odeslání, tj. 1. 7. 2021, následující den nastala splatnost a nejpozději od 3. 7. 2021 je žalovaný v prodlení s úhradou částky 9 570 Kč. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru. U dalších dvou neplatných smluv žalovanému bezdůvodné obohacení nevzniklo, jelikož uhradil více, nežli obdržel (u smlouvy číslo čerpal 20 000 Kč, uhradil 29 295 Kč a u smlouvy číslo čerpal 15 000 Kč a uhradil 17 970 Kč).
8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. , jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.