Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 188/2021-120

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alžbětou Pasternakovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 18 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 17 617 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 17 617 Kč od 11. 10. 2018 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce JUDr. jméno příjmení na náhradě nákladů řízení 2 658 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 17 617 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 17 617 Kč od 11. 10. 2018 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce JUDr. [jméno] [příjmení] na náhradě nákladů řízení 2 658 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 1.9.2021 domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím jako právní nástupce poskytovatele úvěru právnická osoba příjmení jméno (dále jen anonymizováno), která uzavřela dne 10.06.2018 jakožto věřitel s žalovanou jakožto dlužníkem smlouvu o revolvingovém úvěru, přičemž nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky právnická osoba příjmení jméno ke spotřebitelským úvěrům. Smlouva byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku prostřednictvím jedinečného osobního uživatelského účtu na webových stránek. Společnosti anonymizováno se zavázala žalované poskytnout neúčelový bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35.000 Kč na dobu neurčitou a žalovaná se zavázala věřiteli úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12, 5 % z každé čerpané částky úvěru dle čl. IV odst. 2 smlouvy splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12, 5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Minimální pravidelná splátka byla splatná vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalovaná na základě smlouvy o revolvingu čerpala celkem částku ve výši 19 922,00 Kč a na splátkách uhradila pouze jednu platbu, a to dne 10.7.2018 částku 2 305 Kč. Žalovaná částka tak sestává z dlužné jistiny úvěru ve výši 18 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 627,51 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 18 000 Kč od 11. 10. 2018 do zaplacení ve výši 9 % ročně a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 740,25 Kč. V žalobě žalobkyně uvedla, že anonymizováno kladně posoudila úvěruschopnost žalované, aniž by blíže rozvedla, jakým způsobem toto učinila.

2. Podáním ze dne 13.12.2011 vzala žalobkyně svoji žalobu zpět co do částky 383 Kč se zákonným úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 383 Kč od 11. 10. 2018 do zaplacení, částky 4 627,51 Kč jako kapitalizovaného úroku a částky 740,25 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a to v důvodu nedostatku podkladů týkajících se posouzení úvěruschopnosti žalované s tím, že nadále se domáhá pouze dlužné jistiny a zákonného úroku z prodlení.

3. Soud řízení ve shora uvedeném rozsahu zastavil usnesením ze dne 16.12.2021 č.j.  -71.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

Skutkový stav:

5. Z úvěrové smlouvy ze dne 11.6.2018 uzavřené mezi příjmení příjmení p.p.c. jako věřitelem a žalovanou jako klientem soud zjistil, že věřitel se zavázal poskytnout žalované úvěr až do výše 50 000 Kč a možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (revolvingový úvěr). Strany se dohodly, že úvěr bude úročen úrokovou sazbou podle Sazebníku, která kde dni uzavření smlouvy činila 8,5% měsíčně. RPSN úvěru pak činila 262,91% ročně. Zmiňovat zbylá smluvní ujednání soud považuje za nadbytečné, a to s ohledem na níže uvedené právní posouzení.

6. Čerpání úvěru žalovanou má soud za prokázané sdělením právnická osoba ze dne 27.12.2021 a výpisy z účtu žalované č. bankovní účet vedeného u této banky, ze kterých vyplývá, že žalovaná obdržela na tento účet dne 11.6.2018 částku 5 0000 Kč a 10 000 Kč, dne 18.6.2018 částku 3 000 Kč, 11.7.2018 částku 1 500 Kč a dne 17.7.2018 částku 422 Kč, celkem tedy 19 922 Kč.

7. anonymizováno svoji pohledávku za žalovanou postoupila smlouvou ze dne 20.12.2019 společnosti právnická osoba, která následně tuto pohledávku postoupila smlouvou ze dne 20.12.2019 žalobkyni, což má soud za prokázané těmito smlouvami a jejich přílohami identifikujícími postoupené pohledávky. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce informovala žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni dopisem ze dne 6.5.2020, kterým ji zároveň vyzvala k úhradě dluhu. Uvedené má soud za prokázané dopisy žalobkyně ze dne 6.5.2020, plnou mocí ze dne 20.12.2019 a podacím lístkem k doporučené zásilce ze dne 15.5.2020.

8. Z ostatních provedených důkazů (obchodních podmínek, standardních informací ke spotřebitelskému úvěru a listin označených jako platební historie na č.l. 25-27 spisu) soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci, a to s ohledem na níže uvedené právní posouzení.

Právní posouzení:

9. Podle , , dále jen o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Poskytování spotřebitelského úvěru je dále upraveno v zákoně č. 257/2016 Sb, o spotřebitelském úvěru, kdy podle a 2 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle Sb, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. K neplatnosti smlouvy je třeba přihlédnout z úřední povinnosti podle , (dále jen „o. z.“), nikoli jen na základě případné námitky spotřebitele (podle věta druhá zák. o spotřebitelském úvěru). Ve svém usnesení ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. , Ústavní soud označil„ koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv“ za„ nesouladnou i s českým ústavním pořádkem, konkrétně s principy rovnosti, přiměřenosti a právní jistoty, tedy koncepci porušující závazky, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodních smluv ( , odst. 2 y a a y), která je neslučitelná s podstatou a účelem takové právní úpravy, jež má být projevem zásady ochrany fakticky slabší smluvní strany (spotřebitele), v soukromém právu korigující uplatnění zásady autonomie vůle.“ Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ,„ povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.“ (k tomu viz též nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS

4129/18). Podle ust. § 87 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

10. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru s výší úvěrového rámce 50 000 Kč. Soud se nicméně domnívá, že uzavřená úvěrová smlouva je absolutně neplatná, a to z důvodu, že věřitel úvěr poskytl, aniž by řádně posoudil úvěruschopnost žalované, jak mu ukládá zákon. Žalobkyně přes výzvu soudu nedoplnila svá tvrzení ohledně způsobu prověření úvěruschopnosti žalované s tím, že nedisponuje podklady v tomto směru, což bylo ostatně i důvodem částečného zpětvzetí žaloby (všech nároků s výjimkou jistiny a úroku z prodlení). Protože žalobkyně netvrdila, jakým konkrétním způsobem její právní předchůdkyně prověřila úvěruschopnost žalované, má soud za to, že poskytovatel úvěru s největší pravděpodobností zcela rezignovat na splnění této své zákonné povinnosti. V důsledku. toho považuje soud předmětnou úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou (viz. ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a shora citovaná judikatura). Na poskytnuté plnění pak soud hledí jako na bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobkyni jako právní nástupkyni poskytovatele úvěru částku 17 617 Kč, o kterou se bezdůvodně obohatila, neboť celkem obdržel částku Kč 19 992 Kč a na splátkách uhradila 2 305 Kč. Co do úroku z prodlení soud žalobu zamítl, neboť žalovaná se neocitla v prodlení s povinností splatit poskytnutou jistinu, když lhůta k plnění je určena v souladu s citovaným zákonným ustanovením teprve tímto rozsudkem. S ohledem na výši dlužné částky stanovil soud splatnost v délce trvání 30 dní od právní moci rozsudku.

11. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. a věta první podle míry úspěchu ve věci, kdy za neúspěch žalované je nutné považovat též částečné zastavení řízení z důvodu zpětvzetí žaloby. Pro účely poměření úspěchu soud přihlížel i k žalovaným smluvním úrokům a úrokům z prodlení, které kapitalizoval ke dni vydání rozhodnutí. Předmětem řízení tak byla částka 28 740 Kč (18 000 Kč jistina+ 4 627,51 Kč kapitalizované úroky + 5 264,82 Kč kapitalizované úroky z prodlení z částky 17 617 Kč + 109 Kč úroky z prodlení z částky 383 Kč kapitalizované ke dni 13.12.2021 + 740,25 Kč), přičemž žalobkyně byla spěšná co do částky 17 617 Kč a neúspěšná co do částky 11 124 Kč, což představuje úspěch ve výši 61,3% z předmětu řízení, od kterého je nutné odečíst neúspěch ve výši 38,7%. Žalobkyni tak náleží na náhradě nákladů řízení částka 2 658 Kč po zaokrouhlení, což představuje 22,6% z částky 11 762,60 Kč, coby účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení zahrnují:

-) zaplacený soudním poplatkem ve výši 800 Kč,

-) náklady zastoupení advokátem dle , . a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve výši 1 820 Kč za každý níže uvedený úkon právní služby – 1/ převzetí a přípravu zastoupení, 2/ sepsání žaloby, 3/předžalobní výzva, tj. 5 460

-) tři paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. za shora uvedené úkony právní služby a

-) daň z přidané hodnoty ve výši 1 902,60 Kč.

Doplnění žalobních tvrzení k výzvě soudu nepovažuje soud za účelně vynaložený náklad, neboť žalobní tvrzení mohla být kompletní již v žalobě samotné.

12. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce soud rozhodl podle ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekuce.