Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 CO 61/2022-40

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Kubáčové a soudkyň Mgr. Šárky Hájkové a Mgr. Aleny Zemkové ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

bytem adresa

zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

o zrušení vyživovací povinnosti

o odvolání žalovaného proti usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne 15. prosince 2021, č. j. -23,

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že řízení se zastavuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 15 210 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám Mgr. jméno příjmení.

Odůvodnění:

I. Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že řízení se zastavuje. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 15 210 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Shora označeným usnesením zamítl soud prvního stupně„ námitku místní nepříslušnosti“. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobce se domáhá zrušení vyživovací povinnosti, žalovaný podal námitku místní nepříslušnosti s tím, že vyživovací povinnost se řídí právem státu, v němž má žalovaný místo obvyklého pobytu. příjmení právo je sice podle názoru soudu prvního stupně právem rozhodným, ale místní příslušnost je upravena v nařízení rady příjmení číslo ze dne datum, tak, že v členských státech je k rozhodování ve věcech vyživovací povinnosti příslušný a) soud místa, v němž má odpůrce místo obvyklého pobytu, nebo b) soud místa, v němž má oprávněný místo obvyklého pobytu. Z toho dovodil, že místně příslušný je mimo jiné i soud dle místa pobytu žalobce.

2. Proti tomuto usnesení podal včas odvolání žalovaný. Namítal, že pokud jde o změnu stávajícího rozhodnutí o výživném, měl by být dle odstavce 17 úvodního ustanovení nařízení příslušný soud, kde má žalovaný místo svého pobytu, jinak by si řízení vyžádalo značnou přeshraniční spolupráci. Navrhoval, aby odvolací soud změnil napadené usnesení tak, že vysloví místní nepříslušnost.

3. Žalobce k odvolání uvedl, že soud prvního stupně rozhodl správně, z úvodního prohlášení nařízení vyvozuje žalovaný nesprávné závěry. Oba účastníci mají české státní občanství a narodili se v České republice, hovoří česky a o výživném v minulosti český soud rozhodoval. Jako žalobce podal žalobu na zrušení výživného ve státě, kde měl oprávněný místo svého obvyklého pobytu v době vydání rozhodnutí soudu prvního stupně. Navrhoval, aby odvolací soud potvrdil, že mezinárodní příslušnost českých soudů je v této věci dána.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací ( ) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě ( ) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (201, a contr. ), přezkoumal bez nařízeného odvolacího jednání ( ) rozhodnutí soudu prvního stupně v rozsahu uvedeném v ustanovení , věta první, , jakož přezkoumal i řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo (, 6

), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

5. Podle každý úkon posuzuje soud podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen.

6. Podle kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví ( věta první ).

7. Podle o mezinárodním právu soukromém se tento zákon použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie.

8. Podle čl. 3 písm. a) a b) nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne datum o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (dále jen nařízení o výživném) k rozhodování ve věcech vyživovacích povinností je v členských státech příslušný a) soud místa, v němž má odpůrce místo obvyklého pobytu, nebo b) soud místa, v němž má oprávněný místo obvyklého pobytu. Podle čl. 8 odst. 1 nařízení o výživném je-li vydáno rozhodnutí v členském státě nebo ve smluvním státě Haagské úmluvy z roku 2007, v němž má oprávněný místo obvyklého pobytu, nemůže povinný podat návrh na změnu rozhodnutí nebo na vydání nového rozhodnutí v jiném členském státě, dokud má oprávněný místo obvyklého pobytu ve státě, ve kterém bylo rozhodnutí vydáno.

9. Z obsahu spisu je zřejmé, že osobou k výživě oprávněnou je žalovaný, v řízení zahájeném proti němu žalobou je současně i odpůrcem. obec faktického pobytu žalovaného je v příjmení spolkové republice, adresou v země jej žalobce také označil. obec soudy tedy nejsou mezinárodně příslušné k rozhodnutí o zrušení vyživovací povinnosti, neboť v České republice se nenachází ani místo obvyklého pobytu oprávněné osoby, ani místo obvyklého pobytu odpůrce. Skutečnost, že původní rozhodnutí o výživném vydal český soud, by mohlo mezinárodní příslušnost českých soudů založit jen v případě, že by žalovaný v době podání žaloby na zrušení vyživovací povinnosti v České republice nadále pobýval. Tomu odpovídá nejen znění čl. 8 nařízení o výživném, ale i bod 17. preambule tohoto nařízení, na který odkazoval žalovaný.

10. Žalovaný při svém prvním úkonu v řízení namítal, že příslušným k projednání žaloby je obecný soud žalovaného, tedy soud německý, a rozhodným právem je německé právo. Podle obsahu podání nejde o námitku místní nepříslušnosti, neboť místní příslušnost je posuzována jen pro případ mezinárodní příslušnosti českých soudů, a to na základě úvahy, který z českých soudů je místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci. Svým obsahem odpovídá námitka námitce mezinárodní nepříslušnosti. Soud prvního stupně, přestože se správně zabýval mezinárodní příslušností, formuloval svůj výrok nesprávně jako rozhodnutí o příslušnosti místní. Pochybil také, když námitku žalovaného posoudil jako nedůvodnou, neboť mezinárodní příslušnost českých soudů není dána. Jde o nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit.

11. Odvolací soud proto podle změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že řízení podle zastavil.

12. Po změně rozhodnutí soudu prvního stupně rozhodoval odvolací soud podle o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a podle a také o nákladech řízení odvolacího. Zastavení řízení pro nedostatek podmínek řízení zavinil žalobce, který podal žalobu u mezinárodně nepříslušného soudu, odvolací soud mu proto podle věta první uložil povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů, které vynaložil na právní zastoupení (odměna advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 9 740 Kč podle , a 2, . a , advokátního tarifu – převzetí a příprava zastoupení, odměna advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 4 870 Kč podle , a 2, . a advokátního tarifu – odvolání nikoli ve věci samé a 2 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle a 4 advokátního tarifu, celkem 15 210 Kč. Námitka mezinárodní nepříslušnosti je procesní námitkou, kterou odvolací soud nepovažuje za samostatný úkon právní služby ve smyslu advokátního tarifu, jiné náklady žalovaného z obsahu spisu nevyplývají.

13. Lhůta k plnění byla určena dle , část věty před středníkem, , neboť ke stanovení jiné lhůty odvolací soud neshledal žádný důvod. obec plnění náhrady nákladů řízení bylo stanoveno dle

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

Nebude-li povinnost stanovená tímto usnesením plněna dobrovolně, lze se domáhat jejího splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí anebo u soudního exekutora návrhem na exekuci.