Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
13 C 13/2022-32
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul jméno jméno
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa
t. č. ulice a číslo, PSČ část obce
o zaplacení částky 29 575,12 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 29 575,12 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 29 575,12 Kč od 2. 4. 2020 do zaplacení, a to do
3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 636 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 29 575,12 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 29 575,12 Kč od 2. 4. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 636 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně podala k název soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 575,12 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, a žalovaným byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně, na základě které žalovaný čerpal úvěr 29 575,12 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 1. 4. 2020, avšak žalovaný do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Úvěruschopnost právní předchůdkyně ověřovala na základě doložených příjmů a výdajů, žalovaný byl lustrován ve veřejně dostupných databázích. Úvěr byl žalovanému poskytnut na bankovní účet žalovaného. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupeních pohledávek postoupena žalobkyni. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení z žalované částky od 2. 4. 2020 do zaplacení.
2. název soudu ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, proti němuž podal žalovaný včas odpor s tím, že si u žalobkyně žádný úvěr nevzal. Usnesením ze dne
datum rozhodnutí č. j. číslo jednací název soudu vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a o. s. ř. rozhodl zdejší soud bez nařízení jednání.
3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle rámcové smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené prostředky komunikace na dálku mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO anonymizováno, a žalovaným dne 25. 11. 2016 se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr do maximální výše úvěrového limitu 35 000 Kč na dobu neurčitou. Úroková sazba byla sjednána 0,2833 % denně. Dle smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit poplatek za čerpání úvěru 750 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úroky a poplatkem v minimální výši 12,5 % z aktuální výše úvěru, nejméně však ve výši 1 000 Kč, a to počínaje dnem 1. 1. 2017. Dle standardních informací o spotřebitelském úvěru v případě prodlení se splácením kterékoli částky vzniká žalobkyni nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 250 Kč. Dle platebních informací činila dlužná částka k datu splatnosti 29 575,12 Kč představující zůstatek jistiny po poslední platbě 21 698,72 Kč, náhrada účelně vynaložených nákladů 500 Kč (tj. 2 x 250 Kč) a úroky za období čerpání 7 376,40 Kč. Dle oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum došlo smlouvou o postoupení pohledávek ze dne
datum k postoupení pohledávky na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován (podací lístek ze dne datum). Žalovanému byla dle výzvy a podacího lístku dne 3. 8. 2020 zaslána předžalobní upomínka ze dne 3. 8. 2020, kterou byl v souladu s § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky.
4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku.
5. Dle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 1968 věta první občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.
7. Na předmětnou smlouvu o úvěru je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelské ve smyslu § 1810 a násl. občanského zákoníku, neboť tuto smlouvu uzavřela žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel.
8. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Pohledávka za žalovaným byla v souladu s § 1879 a násl. tohoto občanského zákoníku platně postoupena žalobkyni, která je tak aktivně věcně legitimována.
9. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala platné uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný povinnosti vyplývající z této smlouvy řádně neplnil, když právní předchůdkyni žalobkyně neplatil řádně a včas sjednané splátky. Žalovaný v rámci odporu uvedl, že žalobkyni nezná a že si od ní žádný úvěr nevzal, avšak nadále již zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se žádným jiným způsobem nevyjádřil a žalobní tvrzení tak nebyla nijak zpochybněna.
10. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil, případně že na svůj dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru částku 29 575,12 Kč se zákonným úrokem z prodlení 10,00 % ročně z této částky od
2. 4. 2020, tj. den následující po splatnosti, do zaplacení. Soud žalobkyni přiznal nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení, když žalovaný se dostal s úhradou splátek do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a
§ 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 636 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle
§ 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč, tj. 900 Kč, tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, náhrada 21 % DPH počítané z částky 1 200 Kč, tj. ve výši 252 Kč, a zaplaceného soudní poplatku 1 184 Kč.
12. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.
Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zákon č. 120/2001 Sb.).