Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
6 C 8/2022-22
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni
a) částku 10 000 Kč;
b) zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení;
a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení
a) úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do datum;
b) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do datum;
c) úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení
d) kapitalizovaného úroku ve výši 495,09 Kč od datum do datum;
zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 500 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku 10 000 Kč; b) zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení; a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení a) úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do [datum]; b) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do [datum]; c) úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení d) kapitalizovaného úroku ve výši 495,09 Kč od [datum] do [datum]; zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 500 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).
2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého na základě smlouvy číslo ze dne datum a dodatku ze dne datum.
3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.
4. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy, ve které se žalobkyně zavázala umožnit žalované čerpat peněžní prostředky do výše 10 000 Kč (kontokorent) a žalovaná se zavázala čerpané peněžní prostředky průběžně splácet a zaplatit úroky. Žalovaná dne datum čerpala od žalobkyně peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná čerpané peněžní prostředky žalobkyni nevrátila. Žalobkyně před uzavřením smlouvy, resp. dodatku ke smlouvě nezajistila dostatek informací a podkladů, tak aby mohla spolehlivě porovnat příjmy a výdaje žalované za účelem posouzení, zda je žalované schopna splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně dne datum odeslala žalované výzvu k zaplacení dlužné částky.
5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
6. Mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) ve spojení s § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky do výše 10 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalované vrátit spolu s úrokem.
7. Žalobkyně při poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru řádně neposoudila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr (úvěruschopnost žalované), a proto soud shledal dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou a to absolutně (viz např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2019, č. j. 27 Co 81/2019 – 71; rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18).
8. Jelikož soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu za neplatnou, tedy plnění poskytnuté na základě této smlouvy bylo ve smyslu § 2991 odst. 2 OZ plněním z právního důvodu, který odpadl, je žalovaná povinna žalobkyni dle § 2991 odst. 1 OZ vydat oč se obohatila a to konkrétně částku 10 000 Kč.
9. Poněvadž je žalovaná se svým plněním peněžitého dluhu ve výši 10 000 Kč v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z této částky. Splatnost částky 10 000 Kč představující bezdůvodné obohacení nastala dle § 1958 odst. 2 OZ na základě předžalobní výzvy odeslané dne datum, přičemž dle § 573 OZ se má za to, že došla 3 pracovní den, tedy dne datum, žalovaná je tak v prodlení s placením svého peněžitého dluhu od datum (následujícího dne od dojití výzvy k zaplacení), a proto je povinna od tohoto data dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., zaplatit úrok z prodlení.
10. S ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy tedy soud shledal žalobu za důvodnou pouze co do částky ve výši 10 000 Kč, představují finanční prostředky, které byly žalobkyní žalované poskytnuty a výše specifikovaného úroku z prodlení. V ostatní části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze v poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 500 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 100 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.
12. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění v trvání 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů) u soudního exekutora.